ABEL
1. [možná „výpar, marnost“]. Druhý syn Adama a jeho manželky Evy a mladší bratr Kaina, jejich prvorozeného syna. (1Mo 4:2)
Je pravděpodobné, že Abel měl sestry ještě za svého života; v Bibli nalézáme zmínku o tom, že se Adamovi a Evě narodily dcery, ale jejich jména zaznamenána nejsou. (1Mo 5:1–4) Když Abel dospěl, stal se pastevcem ovcí; jeho bratr se stal zemědělcem. (1Mo 4:2)
Po nějaké době připravil Abel pro Jehovu Boha oběť. Kain udělal totéž. Oba přinesli něco z toho, co měli: Abel prvotiny ze svého stáda, Kain něco ze své úrody. (1Mo 4:3, 4) Oba dva věřili v Boha. Nepochybně se o něm dozvěděli od svých rodičů. Museli také vědět, proč žijí mimo zahradu Eden a proč do ní nesmějí vstupovat. Jejich oběti ukazovaly, že si uvědomují svůj ponížený stav a že touží po Boží přízni. Bůh schválil Abelovu oběť, ale Kainovu ne. Jak se schválení a odmítnutí projevila, to zpráva neříká, ale jistě to bylo oběma mužům zjevné. Proč Bůh schválil pouze Abelovu oběť, to nám vysvětlují až pozdější spisy. V dopise Hebrejcům 11:4 apoštol Pavel uvádí Abela jako prvního muže víry a ukazuje, že právě víra byla důvodem toho, proč Abelova oběť byla „cennější“ než Kainova. První dopis Jana 3:11, 12 zase ukazuje, že Kain měl v srdci špatné sklony, a skutečnost, že později odmítl Boží radu a varování a že si vraždu svého bratra Abela předem promyslel, to potvrzuje.
Nedá se sice říci, že by Abel předem věděl něco o konečném splnění Božího slibu z 1. Mojžíšovy 3:15, kde se mluví o slíbeném ‚semeni‘, ale pravděpodobně o tomto slibu velmi přemýšlel a uvědomoval si, že bude muset být vylita krev a někomu bude muset být ‚zhmožděna pata‘, aby lidé mohli znovu získat dokonalost, jakou měli Adam s Evou, dříve než se vzbouřili. (Heb 11:4) Když toto vezmeme v úvahu, pochopíme, že Abel jednal správně, když obětoval prvotiny ze svého stáda. Jistě to bylo také jedním z důvodů, proč Bůh Abelovu oběť schválil. Dárci života dal Abel darem jiný život, i když to byl život pouze zvířat z jeho stáda. (Srovnej Jana 1:36.)
Ježíš prohlásil Abela za prvního mučedníka, který se stal obětí náboženské perzekuce, a to ze strany svého netolerantního bratra Kaina. Při té příležitosti Ježíš také řekl, že Abel žil v době „založení světa“. (Lk 11:48–51) Řecky se „svět“ řekne koʹsmos a v tomto textu se slovo „svět“ vztahuje na svět lidstva. Výrazem „založení“ se překládá řecké slovo ka·ta·bo·leʹ, které doslova znamená „vržení [semene]“. (Heb 11:11, Int) Výrazem „založení světa“ Ježíš zjevně myslel dobu, kdy se Adamovi a Evě narodily děti, a tak vznikl svět lidstva. Podle Pavla patří Abel k ‚velkému oblaku svědků‘ z předkřesťanské doby. (Heb 11:4; 12:1)
Jak mluví Ježíšova krev „lépe než Abelova“?
Zpráva o tom, jakou měl Abel víru a jak ho Bůh schválil, stále existuje. Proto se dá říci, že Abel, „ačkoli zemřel, přece . . . mluví“. (Heb 11:4) V Hebrejcům 12:24 apoštol Pavel mluví o „Ježíšovi, prostředníku nové smlouvy,“ a o „krvi pokropení, která mluví lépe než Abelova“. Abel sice zemřel jako mučedník, ale jeho krev nikoho nevykoupila o nic víc než krev ovcí, které obětoval. Jeho krev volala k Bohu o pomstu na vrahovi Kainovi. O Ježíšově krvi se zde mluví jako o prostředku, který stvrzuje novou smlouvu. Ježíšova krev mluví lépe než Abelova proto, že k Bohu volá o milosrdenství pro všechny lidi víry, jako byl Abel, a proto, že umožňuje jejich vykoupení.
Set se podle všeho narodil krátce po Abelově smrti, v době, kdy bylo Adamovi sto třicet let. Je tedy možné, že Abelovi bylo tak sto let, když zemřel jako mučedník. (1Mo 4:25; 5:3)
2. [vodní tok]. Město, které se také nazývá Abel-bet-maaka nebo Abel Bet-maaky. Užívá se také jako první část složených zeměpisných jmen. (2Sa 20:18; viz heslo ABEL-BET-MAAKA.)
3. V 1. Samuelově 6:18 jsou podle Frenclovy Biblí české slova „až k Abel (kameni) tomu velikému“. Ekumenický překlad zase říká „až po kámen Velikého truchlení“. Avšak jiné překlady na tomto místě často mluví pouze o velkém kameni. (Srovnej KB, He, JB-č, NS.) Masoretský hebrejský text sice uvádí v tomto verši slovo ʼA·velʹ, ale řecká Septuaginta a aramejské targumy překládají toto místo tak, jako by tam bylo slovo ʼeʹven, které znamená kámen. To je v souladu se čtrnáctým veršem téže kapitoly. První kniha Samuelova 6:18 se nemůže vztahovat na Abel Bet-maaku, protože událost, o které se zde mluví, se odehrála v Judě nedaleko Bet-šemeše.