Co je smyslem tvého života?

‚Vedl jsem své srdce moudrostí, dokud neuvidím, co dobrého je pro lidské syny v počtu dnů jejich života.‘ (KAZATEL 2:3)

1, 2. Proč není nesprávné, že máme rozumný zájem o sebe sama?

ZAJÍMÁŠ se o sebe? Asi ano. Je to normální. Proto každý den jíme, jdeme spát, když jsme unaveni, a rádi trávíme čas s přáteli a s lidmi, jež milujeme. Občas hrajeme hry, jdeme si zaplavat nebo děláme jiné věci, které nás těší. To ukazuje, že se o sebe vyrovnaným způsobem zajímáme.

² Takový zájem o sebe sama je v souladu s tím, co napsal Šalomoun: „Pro člověka není nic lepšího, než aby jedl a vskutku pil a aby dal své duši vidět dobré za svou tvrdou práci.“ Na základě vlastní zkušenosti potom Šalomoun dodal: „Viděl jsem, ano já, že také to je z ruky pravého Boha. Vždyť kdo jí a kdo pije lépe než já?“ (Kazatel 2:24, 25)

3. Které obtížné otázky pokládají mnozí lidé za nezodpověditelné?

³ Ty ale víš, že k životu nepatří jen jídlo, pití, spaní a příjemné věci. Někdy nás něco bolí, zažíváme zklamání a starosti. A zdá se nám, že jsme příliš zaměstnaní, než abychom přemýšleli o smyslu života. Je to i tvůj případ? Vermont Royster, bývalý vydavatel časopisu The Wall Street Journal, si uvědomil, kolik poznání a dovedností lidstvo stále získává, a potom napsal: „Je to podivná věc. Uvažujeme-li o člověku samotném, o jeho dilematech a o jeho místě ve vesmíru, nejsme o moc dále, než když začal čas. Stále stojíme před otázkami kdo jsme a proč jsme a kam jdeme.“

4. Proč by každý z nás měl chtít být schopen odpovědět na otázky, které se nás týkají?

⁴ Jak bys ty zodpověděl otázky: Kdo jsme? Proč jsme zde? Kam směřujeme? Pan Royster zemřel loni v červenci. Myslíš, že před svou smrtí našel uspokojující odpovědi? A co je ještě důležitější, existuje způsob, jak bys je mohl najít ty? Jak ti uspokojivé odpovědi mohou pomoci, aby ses radoval ze šťastnějšího a smysluplnějšího života? Prozkoumejme to.

Nejdůležitější zdroj pochopení

5. Proč bychom se měli obracet na Boha, když hledáme pochopení ve věcech týkajících se smyslu života?

⁵ Kdybychom smysl života hledali sami, snad bychom měli jen malý úspěch, nebo vůbec žádný. To se ukázalo v případě mnoha mužů i žen, ačkoli snad měli rozsáhlé znalosti i zkušenosti. Ale my nemusíme spoléhat jen sami na sebe. Pomoc nám poskytl náš Stvořitel. Když o tom přemýšlíš, není snad on základní Zdroj pochopení a moudrosti, protože je „od neurčitého času na neurčitý čas“ a má úplné poznání vesmíru i historie? (Žalm 90:1, 2) On to byl, kdo stvořil lidi a pozoroval to, co prožívají. Je to tedy On, u koho bychom měli hledat pochopení, ne u nedokonalých lidí, kteří mají omezené poznání i schopnost vnímat. (Žalm 14:1–3; Římanům 3:10–12)

6. (a) Jak Stvořitel poskytl potřebné pochopení? (b) Jakou úlohu v tom hraje Šalomoun?

⁶ I když nemůžeme očekávat, že nám Stvořitel bude odhalovat smysl života každému jednotlivě, poskytl nám zdroj pochopení — své inspirované Slovo. (Žalm 32:8; 111:10) V tomto ohledu je zvláště cenná kniha Kazatel. Bůh inspiroval Šalomouna, pisatele této knihy, takže jeho „moudrost byla rozsáhlejší než moudrost všech Orientálců“. (1. Královská 3:6–12; 4:30–34) ‚Šalomounova moudrost‘ udělala na jednu královnu, která ho navštívila, takový dojem, že řekla, že o jeho moudrosti jí nebyla řečena ani polovina a že ti, kdo naslouchají jeho moudrosti, jsou skutečně šťastní.a (1. Královská 10:4–8) I my můžeme získat pochopení a štěstí z božské moudrosti, kterou náš Stvořitel prostřednictvím Šalomouna poskytl.

7. (a) K jakému závěru ohledně většiny činností, které se provádějí pod nebesy, dospěl Šalomoun? (b) Co dokresluje Šalomounova realistická hodnocení?

⁷ Kniha Kazatel zrcadlí moudrost, kterou dostal Šalomoun od Boha a která ovlivnila jeho srdce i mysl. Šalomoun měl čas, prostředky i pochopení, aby zkoumal ‚všechno, co se činilo pod nebesy‘. Viděl, že většina z toho „byla marnost a honba za větrem“. To je inspirované hodnocení, které bychom měli mít na mysli, když přemýšlíme o smyslu našeho života. (Kazatel 1:13, 14, 16) Šalomoun byl upřímný a realistický. Zamysli se například nad slovy, jež jsou v Kazateli 1:15, 18. Jistě víš, že v průběhu staletí lidé zkoušeli nejrůznější formy vlády, které se občas upřímně pokoušely řešit problémy a zlepšit lidem život. Avšak podařilo se některé vládě narovnat všechny „pokřivené“ věci tohoto nedokonalého systému? Možná jsi již také viděl, že čím větší má někdo poznání, tím jasněji si uvědomuje, že během krátkého lidského života nelze věci plně napravit. Toto zjištění vyvolává v mnohých lidech pocit marnosti, ale na nás tak působit nemusí.

8. Jaké cykly již dlouho existují?

⁸ Můžeme také uvažovat o opakujících se cyklech, jako je například východ a západ slunce nebo pohyb vzduchu a vody. Tyto cykly existovaly za Mojžíše, Šalomouna, Napoleona i za časů našich pradědů a stále pokračují. Podobně i „generace odchází a generace přichází“. (Kazatel 1:4–7) Z lidského hlediska se změnilo jen málo. Lidé ve starověku i dnes se věnují podobným činnostem, doufají v podobné věci, mají podobné tužby a chtějí dosáhnout podobných věcí. I když si někdo mezi lidmi udělal významné jméno nebo byl mimořádně krásný nebo schopný, kde je takový člověk nyní? Je mrtvý a pravděpodobně si na něj nikdo nevzpomene. Toto není nějaký chmurný názor. Většina lidí si nevzpomene na jméno svých praprarodičů a neví, kde se narodili a kde zemřeli. Proto Šalomoun realisticky viděl marnost v tom, co lidé podnikají a o co usilují. (Kazatel 1:9–11)

9. Jak nám může pomoci to, že získáme realistické pochopení situace lidí?

⁹ Toto božské pochopení toho, v jaké situaci je lidstvo, v nás nemusí vyvolávat pocit marnosti, ale může být užitečné, když nám pomůže nepřipisovat nepatřičnou hodnotu cílům a snahám, které budou brzy zapomenuty. Toto pochopení by nám mělo pomoci zhodnotit, co ze života získáváme a čeho se pokoušíme dosáhnout. Pro ilustraci, spíše než být asketičtí, můžeme najít radost ve vyrovnaném přístupu k jídlu a pití. (Kazatel 2:24) A jak uvidíme, Šalomoun dochází k velmi pozitivnímu a optimistickému závěru, pokud jde o situaci lidí. Stručně řečeno, jeho závěr je ten, že bychom měli hluboce oceňovat svůj vztah s naším Stvořitelem, který nám může pomoci, abychom se navždy těšili ze šťastné budoucnosti, jež má smysl. Šalomoun zdůraznil: „Závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)

Smysl života

10. Jakým způsobem Šalomoun srovnal zvířata a lidi?

¹⁰ Božská moudrost, která je obsažena v Kazateli, nám může pomoci v uvažování o našem smyslu života i jinak. Jak? V tom, že se Šalomoun realisticky zaměřil na další skutečnosti, o nichž možná přemýšlíme jen zřídka. Uvažoval o podobnosti mezi lidmi a zvířaty. Ježíš přirovnal své následovníky k ovcím, ale lidem se většinou nelíbí, když je někdo přirovnává ke zvířatům. (Jan 10:11–16) Šalomoun přesto uvádí některá nesporná fakta: „Pravý Bůh [lidské syny] vybere, aby viděli, že sami jsou zvířata. Vždyť se nakonec stává totéž lidským synům a nakonec se stává totéž zvířeti, a všem se nakonec stává totéž. Jako umírá jeden, tak umírá druhý . . . , takže neexistuje nadřazenost člověka nad zvířetem, protože všechno je marnost . . . Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:18–20)

11. (a) Jak se dá popsat život zvířete? (b) Co si o takovém rozboru myslíš?

¹¹ Zamysli se nad zvířetem, které rád pozoruješ, snad nad damanem nebo nad králíkem. (5. Mojžíšova 14:7; Žalm 104:18; Přísloví 30:26) Nebo si můžeš představit veverku; na světě je jich více než tři sta druhů. Jak žije? Veverka se narodí a několik týdnů se o ni stará její matka. Brzy jí naroste kožíšek a veverka opouští hnízdo. Můžeš ji vidět, jak pobíhá a učí se hledat potravu. Ale často to vypadá, jako kdyby si jen hrála a radovala se ze svého mládí. Když je jí asi rok, nachází si druha. Potom musí postavit hnízdo nebo doupě a starat se o potomstvo. Když najde dost bobulí, ořechů a semen, veverčí rodina se rozroste a má čas rozšířit svůj domov. Ale během několika málo let zvíře zestárne a je více náchylné k nehodám a nemocem. Ve věku asi deseti let umírá. Mezi různými druhy veverek jsou sice jisté rozdíly, ale takto vypadá jejich život.

12. (a) Proč je život mnoha lidí vlastně podobný životu zvířete? (b) O čem bychom mohli přemýšlet, až příště uvidíme zvíře, které jsme měli na mysli?

¹² Většina lidí by proti tomu, jak zvířata svůj život prožívají, nic nenamítala, a těžko by očekávali, že by zvířata měla nějaký promyšlený smysl života. Ale život mnoha lidí se od toho velmi neliší. Lidé se rodí a někdo se o ně jako o děti stará. Jedí, rostou, a protože jsou mladí, hrají si. Zanedlouho dospějí, najdou si partnera a hledají místo, kde by mohli žít, a způsob, jak se uživit. Jestliže jsou úspěšní, snad se rozrostou a rozšíří svůj domov (hnízdo), v němž vychovávají potomky. Ale roky rychle letí a oni stárnou. Umírají v sedmdesáti nebo osmdesáti letech, které byly naplněny ‚těžkostmi a věcmi, jež ubližují‘, a někteří i dříve. (Žalm 90:9, 10, 12) O těchto prostých věcech bys mohl přemýšlet, až příště uvidíš veverku (nebo jiné zvíře, které jsi měl na mysli).

13. Jaká je pravda o životě zvířat i lidí?

¹³ Z toho, co Šalomoun napsal dále, můžeš pochopit, že měl důvod, aby přirovnal lidský život ke zvířecímu: „Pro všechno je ustanovený čas . . . Čas rodit a čas umírat.“ Ta druhá eventualita, smrt, je podobná u člověka i zvířete — „jako umírá jeden, tak umírá druhý“. Šalomoun dodal: „Všichni vzešli z prachu a všichni se vracejí do prachu.“ (Kazatel 3:1, 2, 19, 20)

14. Jak se někteří lidé snaží změnit běžný způsob života, ale s jakým výsledkem?

¹⁴ Toto realistické hodnocení nás nemusí zbavovat odvahy. Je pravda, že se někteří lidé snaží změnit tento stav tím, že mimořádně pracují, aby na tom po hmotné stránce byli lépe než jejich rodiče. Snad mnoho let studují, aby se postarali o vyšší životní standard, a snaží se lépe porozumět životu. Nebo se snad zaměří na cvičení nebo dietu, aby získali lepší zdraví a o trochu delší život. Tyto snahy mohou přinést určitý užitek. Ale kdo si může být jistý, že budou opravdu úspěšné? A i kdyby byly, tak jak dlouho?

15. Jaké upřímné hodnocení se hodí na život většiny lidí?

¹⁵ Šalomoun se zeptal: „Protože existuje mnoho věcí, které působí mnoho marnosti, jakou má člověk výhodu? Kdo totiž ví, co dobrého má člověk za života, v počtu dnů svého marného života, když je stráví jako stín? Kdo totiž může člověku říci, co se po něm stane pod sluncem?“ (Kazatel 6:11, 12) Smrt přichází poměrně rychle a ukončuje lidské snahy. Je tedy opravdu výhodné usilovat o to, abys získal více hmotných prostředků, nebo mnoho let studovat, jen abys získal větší majetek? Život je velmi krátký a utíká jako stín, a mnozí lidé proto chápou, že když zažijí nezdar, není čas zaměřovat snahy na další lidský cíl. Člověk si nemůže být jistý ani tím, co se stane s jeho dětmi, které přijdou „po něm“.

Je čas dělat si dobré jméno

16. (a) Co bychom na rozdíl od zvířat měli dělat? (b) Jaká další pravda by měla ovlivnit naše uvažování?

¹⁶ My, lidé, máme na rozdíl od zvířat schopnost uvažovat o otázkách: ‚Jaký je význam mé existence? Je to uzavřený kruh začínající narozením a končící smrtí?‘ V této souvislosti si připomeň pravdivost Šalomounových slov o člověku a zvířeti: „Všichni se vracejí do prachu.“ Znamená to snad, že smrtí končí veškerá existence? Bible ukazuje, že lidé nemají nesmrtelnou duši, která přežívá tělo. Lidé jsou duše; a duše, která hřeší, ta umírá. (Ezekiel 18:4, 20) Šalomoun to upřesnil: „Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože jejich památka byla zapomenuta. Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou, protože není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrost v šeolu, v místě, k němuž jdeš.“ (Kazatel 9:5, 10)

17. O čem bychom podle Kazatele 7:1, 2 měli uvažovat?

¹⁷ To je nevyhnutelný fakt, a proto uvažuj o tomto prohlášení: „Jméno je lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození. Je lépe jít do domu truchlení, než jít do domu hostiny, protože to je konec všeho lidstva; a ten, kdo žije, by si to měl vzít k srdci.“ (Kazatel 7:1, 2) Musíme souhlasit s tím, že smrt je „konec všeho lidstva“. Žádný člověk nemůže vypít nějaký elixír, sníst směs vitamínů, dodržovat nějakou dietu ani se zabývat nějakým cvičením, a očekávat, že získá věčný život. A obvykle to dopadlo tak, že „jejich památka byla zapomenuta“ nedlouho po jejich smrti. Proč je tedy jméno „lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození“?

18. Proč si můžeme být jisti, že Šalomoun věřil ve vzkříšení?

¹⁸ Jak již bylo poznamenáno, Šalomoun byl realistický člověk. Znal svoje předky, Abrahama, Izáka a Jákoba, kteří si u svého Stvořitele dobré jméno skutečně udělali. Jehova Bůh se s Abrahamem dobře seznámil a slíbil mu, že bude žehnat jemu i jeho semeni. (1. Mojžíšova 18:18, 19; 22:17) Ano, Abraham měl u Boha dobré jméno a stal se jeho přítelem. (2. Paralipomenon 20:7; Izajáš 41:8; Jakub 2:23) Abraham věděl, že jeho život i život jeho syna nebyl součástí nějakého nekončícího koloběhu rození a umírání. Jejich život měl jistě hlubší smysl. Měli jistou vyhlídku na to, že budou opět žít. Ne proto, že měli nesmrtelnou duši, ale prostřednictvím vzkříšení. Abraham byl přesvědčen, že „Bůh je schopen dokonce . . . vzbudit [Izáka] z mrtvých“. (Hebrejcům 11:17–19)

19. Jaké pochopení můžeme získat od Joba, pokud jde o význam Kazatele 7:1?

¹⁹ To je klíč k porozumění, jak „jméno je lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození“. Šalomoun, stejně jako předtím Job, byl přesvědčen, že Ten, kdo stvořil lidský život, ho může také obnovit. Může přivést k životu lidi, kteří zemřeli. (Job 14:7–14) Věrný Job řekl: „Zavoláš, [Jehovo], a já ti odpovím. Budeš prahnout po díle svých rukou.“ (Job 14:15) Zamysli se nad tím! Náš Stvořitel ‚prahne‘ po svých věrně oddaných služebnících. („Ještě jednou bys chtěl vidět dílo svých rukou.“ The Jerusalem Bible) Stvořitel může vzkřísit lidi tím, že využije výkupní oběť Ježíše Krista. (Jan 3:16; Skutky 24:15) Je jisté, že lidé se mohou lišit od pouhých zvířat, která umírají.

20. (a) Za jakých podmínek je den smrti lepší než den narození? (b) Jak muselo Lazarovo vzkříšení mnohé lidi ovlivnit?

²⁰ To znamená, že den smrti může být lepší než den, kdy se někdo narodil, jestliže si člověk do té doby vytvořil dobré jméno u Jehovy, který může vzkřísit věrné lidi, kteří zemřeli. To potvrdil větší Šalomoun, Ježíš Kristus. Přivedl zpět k životu například věrného muže Lazara. (Lukáš 11:31; Jan 11:1–44) Jistě si umíš představit, že Lazarovo vzkříšení mocně zapůsobilo na mnohé lidi, kteří toho byli svědky, a uvěřili v Božího Syna. (Jan 11:45) Myslíš si, že měli dojem, že jejich život nemá žádný smysl a že nevěděli, kdo jsou a kam jdou? Naopak, mohli vidět, že nemusí být jako pouhá zvířata, která se narodí, nějaký čas žijí a potom umírají. Jejich smysl života byl přímo a pevně svázán s poznáním Ježíšova Otce a s činěním jeho vůle. A co ty? Pomohl ti tento rozbor vidět, nebo vidět jasněji, jak tvůj život může a měl by mít skutečný smysl?

21. Jakou stránku hledání smyslu života ještě chceme zkoumat?

²¹ Nicméně opravdový a hluboký smysl života znamená mnohem víc než přemýšlet o smrti a životě po ní. Je do toho zahrnuto také to, jak prožíváme svůj život každý den. I to Šalomoun objasnil v knize Kazatel, jak uvidíme v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ V jakých ohledech si jsou zvířata i lidé podobní?

◻ Proč smrt zdůrazňuje, že mnoho lidských snah a činností je marnost?

◻ Jak může být den smrti lepší než den narození?

◻ Na jakém vztahu závisí to, že máme hluboký smysl života?

[Obrázky na straně 10]

Jak se tvůj život významně liší od života zvířat?