Vesmírný soudní případ, který se tě týká

„ ‚Předneste svůj sporný případ,‘ říká Jehova. ‚Předložte své argumenty.‘ “ — IZAIÁŠ 41:21.

1, 2. a) Koho se týká nejzávažnější soudní případ, jaký se kdy projednával? b) Co je spornou otázkou?

BĚHEM dějin proběhlo nespočet soudních případů. Byli v nich předvoláváni svědkové a předkládala se svědectví buď pro jednu, nebo druhou stranu. V mnoha případech šlo o jednotlivce, kdežto jiné se týkaly většího počtu lidí. Ale všechny takové případy blednou a ztrácejí význam před vesmírným soudním případem, který se nyní projednává. Je to daleko nejzávažnější případ v celých dějinách. Jeho výsledky se budou týkat každé osoby na zemi, ať si to přeje, nebo ne.

² Ústřední osobou v tomto případu je největší osobnost vesmíru, Jehova Bůh, „stvořitel nebes a ten Vznešený, který je roztahuje; ten, kdo rozprostírá zemi a její výnos, ten, kdo dává dech lidem na ní“. (Iz. 42:5) Oč je spor? Spornou otázkou je jeho božství — spravedlivost jeho vlády nad celým vesmírem včetně Země a jejích obyvatel. To je možno nazvat spornou otázkou univerzální svrchovanosti.

3. Jaké otázky jsou základní vzhledem ke sporné otázce univerzální svrchovanosti?

³ V tomto sporu jsou základní tyto otázky: Kteří ze všech uctívaných bohů se prokázali tak důvěryhodní, že bys na ně mohl vsadit svůj život a svou budoucnost? Kteří skutečně existují a kteří jsou pouhým lidským výmyslem? Existuje pravý, živý, svrchovaný Bůh, který může vysvobodit lidstvo z jeho nynějšího zoufalého stavu a nastolit tu správnou vládu, která zajistí opravdový mír, bezpečnost, blahobyt a zdraví?

4. Co se dá říci o těch, kteří si myslí, že žádná sporná otázka pro ně neexistuje, když již v Boha věří?

⁴ Mnozí lidé si myslí, že pro ně žádná sporná otázka neexistuje, když říkají, že již věří v Boha. Mohou však doložit, že božstvo, které uctívají, je pravý Bůh, že jeho sliby jsou spolehlivé a že jeho předsevzetí a zákony jsou pro ně vodítkem v jejich životě? Jestliže takoví lidé odpovědí kladně, měli by být také schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké jsou důkazy, že existuje pravý Bůh, jehož sliby jsou spolehlivé? Jaké je Boží předsevzetí s lidstvem a se Zemí? Kde jsme v Božím časovém plánu a co přinese nejbližší budoucnost? Co žádá Bůh od nás jako od jednotlivců, jestliže se ho máme zastávat?

5. Ke komu mohou být lidé přirovnáni, když nepředkládají důkazy na podporu své víry v Boha?

⁵ Většina lidí, kteří říkají, že věří v Boha, není schopna s jistotou odpovědět na tyto otázky. Takové lidi je možno přirovnat k těm, kteří v prvním století vyznávali, že věří v Boha, ale jejich skutky to popíraly. Boží slovo o nich říká: „Veřejně oznamují, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají.“ Ano, „Víra bez skutků je mrtvá“. (Tit. 1:16; Jak. 2:26) A tak ti, kteří říkají, že věří v Boha, ale nemohou to podložit pevnými důkazy, se ničím neliší od lidí z minulých staletí, kteří věřili ve falešné bohy a jejichž bohové jako předměty uctívání již dávno zanikli.

ZKUŠEBNÍ PŘÍPADY

6, 7. a) Popiš náboženství starých Egypťanů. b) Jak se týkala Izraelitů sporná otázka mezi Jehovou a egyptskými bohy?

⁶ Příkladem toho byla pře vedená proti bohům starověkého Egypta asi 1 500 let před naším letopočtem. Egypťané uctívali množství bohů včetně zvířat jako býk, kočka, kráva, krokodýl, sokol, žába, šakal, lev, had, sup a vlk. Mnohá z těchto zvířat byla považována za vtělení boha nebo bohyně a úmyslně je zabít znamenalo trest smrti. Posvátná zvířata se mumifikovala a nákladně pohřbívala.

⁷ Proti všem těmto bohům stál Bůh, jehož uctíval starověký Izrael, Jehova. Jeho představitel Mojžíš byl vyslán požádat faraóna, aby propustil Jehovův lid, který byl tehdy v otroctví. Jehova jim totiž předtím slíbil svobodu. (2. Mojž. 3:6–10) Ale farao prohlásil: „Kdo je Jehova, že bych měl poslouchat jeho hlas a poslat Izrael pryč? Jehovu vůbec neznám, a co víc, Izrael nehodlám poslat pryč.“ (2. Mojž. 5:2) Farao měl důvěru, že egyptští bohové Jehovu převyšují.

8, 9. a) Jak prokázal Jehova svou nadřazenost nad egyptskými bohy? b) Co se musí říci o egyptských bozích vzhledem k tomu, co se stalo?

⁸ Kdo se prokáže jako pravý Bůh, schopný dodržet své sliby a ochránit svůj lid? Odpověď přišla brzy. Jehova předpověděl: „Na všech egyptských bozích vykonám rozsudky.“ (2. Mojž. 12:12) Splnil toto proroctví? Ano! Jehova přivodil deset ničivých ran, jež měly pokořit egyptské bohy. Žádný z těchto bohů nemohl ochránit Egypťany. A desátá rána byla zvlášť významná, protože zabila egyptské prvorozené včetně faraónova. To byl přímý úder proti jejich hlavnímu bohu Ra (Amon-Ra), jelikož panovníci Egypta se považovali za bohy, za syny Ra. Pro Egypťany znamenala smrt faraónova prvorozeného smrt boha.

⁹ Avšak ani jeden izraelský prvorozený nebyl zabit, protože měli Jehovovu ochranu. Bůh také dal svému lidu svobodu, kterou mu slíbil. A jako konečná rána pro egyptské falešné bohy byli farao a jeho vojsko — všichni do jednoho — zahubeni v Rudém moři. Tak se Jehova prokázal jako pravý Bůh. Jeho sliby se splnily a jeho ctitelé byli ochráněni. (2. Mojž. 14:21–31) Na druhé straně egyptští bozi neměli moc ochránit své ctitele. Ti bohové ve skutečnosti vůbec neexistovali, ale byly to lidské smyšlenky.

10. V jaké sporné otázce se střetli Jehovovi ctitelé a Asýrie?

¹⁰ Jiný případ, kde šlo o božství, se vyskytl asi po osmi stoletích za krále Ezechjáše.a Jehovovým ctitelům hrozila dravá asyrská velmoc, která přemáhala všechny národy, jež jí stály v cestě. Nyní žádala, aby se vzdal Jeruzalém, „Jehovův trůn“, který představoval jeho uctívání na zemi. (1. Par. 29:23) Judský král Ezechjáš uznal že ‚Asyřané zpustošili všechny jiné země a vydali jejich bohy ohni, protože to nebyli žádní bohové, ale zpracování lidských rukou‘. — Iz. 37:18, 19.

11. Jak vyprostil Jehova své ctitele a co se tím dokázalo?

¹¹ Potom se věrný Ezechjáš modlil k Jehovovi a prosil ho o ochranu. Jehova slíbil, že Jeruzalém nezasáhne ani jediná asyrská zbraň. (Iz. 37:33) Přesně podle proroctví jej také ani jedna nezasáhla. Místo toho „Jehovův anděl vyšel a srazil v táboře Asyřanů sto osmdesát pět tisíc“. Po té drtivé porážce asyrský král Senacherib ustoupil. Později ho zabili jeho synové, když uctíval svého boha Nisrocha. (Iz. 37:36–38) Tak se Jehova opět prokázal jako Bůh pravého proroctví, který dokáže ochránit své ctitele. Bohové Asýrie a okolních národů se prokázali jako falešní, neexistující, neschopní ochránit své následovníky.

12. Jak se vysmíval Belšacar Jehovovi?

¹² Asi po dvou stoletích dovolil Bůh, aby byl jeho lid, který byl nevěrný, zajat následující světovou velmocí — Babylónií. Jejím hlavním rysem bylo množství bohů, bohyní a chrámů. Babylónský král Belšacar se však v záchvatu vychloubačnosti posmíval Jehovovi. Na veliké hostině nařídil přinést posvátné nádoby ukořistěné v jeruzalémském chrámu. „Pili z nich král a jeho šlechtici, jeho souložnice a jeho druhotné manželky. Pili víno a chválili bohy ze zlata a ze stříbra, mědi, železa, dřeva a kamene.“ — Dan. 5:1–4.

13. Co nechal Jehova prostřednictvím Daniela sdělit Belšacarovi?

¹³ To byla přímá urážka Jehovy a výzva k němu ve jménu babylónských bohů. Potom Jehova způsobil, aby jeho prorok Daniel směle vydal svědectví králi Belšacarovi a všem přítomným na hostině. Daniel se zastal Jehovova božství a řekl králi Belšacarovi: „Ty jsi své srdce nepokořil, . . . vyvyšoval ses však proti Pánu nebes. . . a chválil jsi pouhé bohy ze stříbra a ze zlata, mědi, železa, dřeva a kamene, kteří nic nevidí ani nic neslyší ani nic nevědí; ale Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jemuž patří všechny tvé cesty, jsi neoslavil.“ — Dan. 5:22, 23.

14. Jak dokázal Jehova, že je pravý Bůh?

¹⁴ Potom předal Daniel Jehovovo poselství, které znělo: opovážlivý král Belšacar a Babylón budou ještě té noci svrženi Médy a Peršany! (Dan. 5:24–27) Splnilo se to proroctví? Ano. „Právě té noci byl kaldejský král Belšacar zabit a království přijal Dareios Médský.“ (Dan. 5:30, 31) Stejně jako v případě Egypta a Asýrie se Jehova prokázal jako pravý Bůh, který plní své sliby. Boží služebníci z toho měli prospěch, neboť byli osvobozeni ze zajetí a vrátili se do vlasti. Ti, kdo vytrvale šli za falešnými bohy, dospěli k pohromě.

PROROCTVÍ I PRO NAŠI DOBU

15. a) Jakým rysem se vyznačují mnohá biblická proroctví? b) Co také označujeme slovem „bůh“?

¹⁵ Prorok Izajáš byl inspirován, aby zaznamenal proroctví, která se splnila ve starověku. Ale v biblickém proroctví často přichází druhé, větší splnění, které má co dělat s naší dobou. Tak to bylo s mnohým, co Izajáš napsal. Část jeho poselství obsahovala proroctví ohledně novodobé Jehovovy výzvy všem národům a jejich bohům. A slovem „bohům“ nemyslíme jen bohy přímo uctívané lidmi ve všech částech světa včetně takzvaných dnešních pohanských národů, ale i věci, které odpovídají definici toho slova. Jedna slovníková definice slova „bůh“ zní: „Ten, kdo ovládá určité hledisko nebo určitou část skutečnosti; osoba nebo věc nejvyšší hodnoty.“

16. Jaké bohy dnes uctívají lidé z národů včetně křesťanstva?

¹⁶ Mezi ty, kdo jsou dnes pokládáni za bohy, patří milióny bohů uctívaných hindy i ti, které uctívají buddhisté, šintoisté, animisté a příslušníci jiných náboženství. Patří k nim i bůh hmotařství, věc nejvyšší hodnoty pro většinu lidí na zemi, hlavní hybná síla jejich životů. Patří k nim i bohové vojenské moci a vědy, u nichž národy hledají bezpečnost a záchranu. A také většina lidí v křesťanstvu, kteří říkají, že věří v Boha, mu ve skutečnosti nedůvěřuje ani mu s věrnou oddaností neslouží, ale místo toho důvěřuje a slouží lidem nebo věcem a těm patří v prvé řadě jejich věrná oddanost.

17. Nač poukazuje větší splnění Izajášova poselství?

¹⁷ Všem takovým bohům v naší době se poukazuje na větší splnění Izajášova poselství. Jehova říká národnostním skupinám, ať se shromáždí a „mluví“. Vyzývá je: „Sejděme se k soudu.“ (Iz. 41:1) Dnes žijeme v době „soudu“ tohoto světa, který je ve svých „posledních dnech“, jak předpovídá 2. Timoteovi 3:1–5 a Matouš 24:1–14. V tomto čase vyzývá Jehova bohy národů, aby přesně předpověděli budoucnost, a tak prokázali, že jsou bohové. Vyzývá je také, aby ochránili své přívržence, pokud mohou. „Předneste svůj sporný případ,“ prohlašuje. „Předložte své argumenty. .. a povězte nám věci, které se stanou.“ — Iz. 41:21, 22.

18. Jak se představuje všemohoucí Bůh a co slibuje svým ctitelům?

¹⁸ Všemohoucí Bůh říká, kdo je: „Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou slávu, ani svou chválu rytinám.“ (Iz. 42:8) A těm, kdo se ho zastávají, říká: „Neboj se, vždyť jsem s tebou. Nehleď upřeně kolem, vždyť jsem tvůj Bůh. Chci tě opevnit. Chci ti skutečně pomoci.“ Slibuje jim: „Všichni, kteří se proti tobě rozpalují, budou zahanbeni a budou pokořeni. Muži, kteří se s tebou pohádali, se stanou jakoby ničím a zahynou.“ „Ať bude proti tobě vytvořena jakákoli zbraň, nebude mít úspěch. . . To je dědičné vlastnictví Jehovových sluhů.“ — Iz. 41:10, 11; 54:17.

19, 20. a) Jak ukazuje Izajáš, že Jehova má ustanovený čas k urovnání věcí? b) Koho Jehova vyvádí v těchto „posledních dnech“ a jak ho tito lidé představují?

¹⁹ Jehova nechával národy jít si svou cestou dlouho, po staletí. Přišel však jeho ustanovený čas k urovnání věcí na zemi. Proto prohlašuje: „Dlouho jsem byl zticha. Mlčel jsem. Ovládal jsem se.“ Ale nyní „Jehova vyjde jako silný muž. Jako válečník probudí horlivost. Zvolá, ano, vydá válečné zvolání; ukáže se mocnějším než jeho nepřátelé.“ (Iz. 42:13, 14) V proroctvích Izajáše a jiných biblických pisatelů stejně jako v proroctvích Ježíšových předpovídá Jehova, že v těchto „posledních dnech“ vzbudí lid, jehož členové o něm horlivě budou vydávat svědectví, jako by byli svědky v soudním případu.

²⁰ Lid, který Jehova vyvádí a jenž mu slouží, předkládá důkazy, že On je pravý Bůh, zachránce svých ctitelů a ničitel falešných bohů a jejich přívrženců. Jehovův lid dnes ‚zpívá jeho chválu od nejzazšího konce země, ze všech národů a ostrovů, z vrcholku hor‘. (Iz. 42:10–12) Tím se plní ještě jedno Izajášovo proroctví, které předpovědělo: „V konečné části dnů [v naší době]. . . hora Jehovova domu [jeho pravé uctívání] bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky [všechny jiné druhy uctívání]; a budou k ní proudit všechny národy [lidé z nich].“ A k čemu vybízejí jiné? Snažně prosí lidi s poctivým srdcem: „Pojďte a vystupme na Jehovovu horu, . . . a bude nás poučovat o svých cestách a budeme chodit po jeho stezkách.“ — Iz. 2:2– 4.

21. Jaké otázky vyvolává Jehovova výzva bohům národů?

²¹ A tak Jehova říká, jako by oslovoval soudní dvůr: „Ať se všechny národy seberou na jedno místo a ať se sejdou národnostní skupiny. . . Ať opatří své svědky, aby byli prohlášeni za spravedlivé, nebo ať slyší a řeknou: ‚To je pravda!‘ “ (Iz. 43:9) Je to přímá výzva bohům národů. Může kterýkoli z nich říci, jaká je budoucnost? Byli toho schopni v minulosti? Mohou najít vůbec někoho, kdo by spolehlivě dosvědčil, že se takoví bozi prokázali jako praví, hodní naší věrné oddanosti? Jak se prokázali bohové národů a jejich následovníci v naší době? Prokázali se jako lepší než bohové starověkých Egypťanů, Asyřanů a Babylóňanů? A podali ti, kteří svědčí pro Jehovu, spolehlivé důkazy, že Jehova je pravý Bůh, který je jako jediný hoden našeho uctívání? O tom bude hovořit příští článek.

[Poznámka pod čarou]

Otázky k opakování

◆ Jaká je sporná otázka ohledně univerzální svrchovanosti?

◆ Jakých bohů národů se týká sporná otázka dnes?

◆ Jaký výsledek tří zkušebních případů ukazuje Jehovovu nadřazenost nad falešnými bohy?

◆ Jak ukazuje Izajáš, že Jehova urovná věci v našich dnech?

◆ Na jaké otázky ohledně přívrženců všech dnešních náboženství je třeba odpovědět?

[Obrázek na straně 23]

Egypští bohové byli bezmocní před pravým Bohem, Jehovou

[Obrázek na straně 24]

Asyrští bohové a jejich přívrženci obdrželi drtivou ránu od pravého Boha

[Obrázek na straně 25]

Daniel předal Jehovovo poselství ctitelům babylónských falešných bohů