Měj prospěch z božského vyučování
„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu.“ — IZAJÁŠ 48:17.
1. Jak se nám bude dařit, budeme-li ve svém životě uplatňovat božské vyučování?
JEHOVA BŮH ví všechno nejlépe. V myšlení, slovech ani jednání jej nikdo nemůže předčit. Jako náš Stvořitel ví, co potřebujeme, a poskytuje nám to v hojné míře. Rozhodně ví, jak nás poučovat. A pokud se božským vyučováním řídíme, máme z toho prospěch a prožíváme pravé štěstí.
2, 3. a) Jaký prospěch mohl mít starověký Boží lid, kdyby byl poslouchal Boží přikázání? b) Co se stane, budeme-li dnes ve svém životě uplatňovat božské vyučování?
2 Z božského vyučování je patrné, že Bůh si opravdově přeje, aby se jeho služebníci vyhýbali neštěstí a radovali se ze života uplatňováním Božích zákonů a zásad. Kdyby byl Jehovův starověký lid Jehovovi naslouchal, prožíval by bohaté požehnání. Jehova mu totiž řekl: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, Ten, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit. Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj právě jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ — Izajáš 48:17, 18.
3 Starověký Boží lid by měl prospěch z toho, kdyby věnoval pozornost Božím přikázáním a pokynům. Nemuselo jej postihnout neštěstí z ruky Babylóňanů, ale mohl se naopak těšit z pokoje a blahobytu v takové plnosti, hloubce a trvalosti, jakými se vyznačuje řeka. Spravedlivé skutky tohoto lidu by byly nespočetné jako mořské vlny. Pokud se ve svém životě řídíme božským vyučováním, můžeme z něj i my získat v mnohých směrech prospěch. Ve kterých směrech například?
Působí změny v životě
4. Jak božské vyučování působí na život mnoha lidí?
4 Božské vyučování přináší prospěch mnoha lidem, a to tím, že mění jejich život k dobrému. Ti, kdo uplatňují Jehovovy pokyny, zanechávají ‚skutků těla‘, jako je nevázané chování, modlářství, spiritismus, sváry a žárlivost. Projevují naopak ovoce ducha v podobě lásky, radosti, pokoje, shovívavosti, laskavosti, dobroty, víry, mírnosti a sebeovládání. (Galaťanům 5:19–23) Dbají také na Pavlova slova v Efezanům 4:17–24, v nichž Pavel vybízí věřící, aby nechodili tak, jako chodí národy, v neužitečnosti své mysli, myšlenkově ve tmě a odcizeni životu, který patří Bohu. Lidé podobní Kristu se nedávají vést necitlivým srdcem, a proto ‚odkládají starou osobnost, která odpovídá jejich dřívějšímu způsobu chování, a jsou obnovováni v síle, která podněcuje jejich mysl‘. Oblékají ‚novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti‘.
5. Jak božské vyučování působí na způsob života lidí?
5 Řídíme-li se božským vyučováním, budeme mít znamenitý prospěch mimo jiné také z toho, že nám toto vyučování ukazuje, jak chodit s Bohem. Chodíme-li s Jehovou, jako s ním kdysi chodil Noe, jdeme životní dráhou, kterou nám vyznačil náš Vznešený učitel. (1. Mojžíšova 6:9; Izajáš 30:20, 21) Lidé z národů „chodí . . . v neužitečnosti své mysli“, jak řekl apoštol Pavel. A jak neužitečné dovedou být některé psané projevy takové mysli! Na jedné zdi v Pompejích byly různé nápisy, a jeden člověk, který je četl, k nim připsal: „Je to div, ó zdi, že ses ještě nezhroutila pod tíhou tolika psaných nesmyslů.“ Ale v ‚Jehovově učení‘ a v díle, které je tímto učením umožněno — v díle kázání o Království —, se nenajdou žádné nesmysly. (Skutky 13:12) Toto dílo pomáhá lidem, kteří milují pravdu, aby jednali rozumně. Takoví lidé se učí, jak mohou přestat chodit po hříšné cestě, po které chodili, když neznali Boží předsevzetí. Již nejsou myšlenkově ve tmě ani je nepodněcuje k jednání necitlivé srdce, které by usilovalo o neužitečné cíle.
6. Jaký vztah je mezi naší poslušností Jehovova vyučování a naším štěstím?
6 Božské vyučování nám přináší prospěch také tím, že nás seznamuje s Jehovou a s jeho jednáním. Takové poznání nás přibližuje k Bohu, zvětšuje naši lásku k němu a zvyšuje naši touhu poslouchat ho. První Jana 5:3 říká: „To znamená lásku k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou obtížná.“ Řídíme se ovšem také Ježíšovými přikázáními, protože víme, že jeho učení je od Boha. (Jan 7:16–18) Taková poslušnost nás chrání, abychom v duchovním směru neutrpěli škodu, a zvyšuje naše štěstí.
Skutečný smysl života
7, 8. a) Jak máme rozumět Žalmu 90:12? b) Jak můžeme ‚získat moudré srdce‘?
7 Jehovovo vyučování je prospěšné tím, že nám ukazuje, jak můžeme smysluplně využívat svého života. Božské vyučování nám v podstatě ukazuje, jak můžeme určitým zvláštním způsobem počítat své dny. Průměrná délka života 70 let dává vyhlídku celkem asi na 25 550 dnů. Padesátiletý člověk z nich prožil již 18 250, a zbývajících předpokládaných 7300 dní se zdá opravdu málo. Zejména v tomto věku člověk může plněji ocenit, proč se prorok Mojžíš modlil k Bohu slovy Žalmu 90:12: „Ukaž nám právě, jak počítat své dny tak, abychom získali moudrost srdce.“ Co však měl Mojžíš na mysli?
8 Mojžíš tím nechtěl říci, že Bůh zjeví přesný počet dnů, které každý Izraelita prožije. Podle Žalmu 90, veršů 9 a 10, tento hebrejský prorok uznával, že délka života může být asi 70 nebo 80 let — a to je opravdu málo. Slova 90. žalmu, 12. verše tedy zřejmě vyjadřovala Mojžíšovu zbožnou touhu, aby Jehova jemu a svému lidu ukázal neboli aby je naučil, jak projevovat moudrost v tom, že si budou cenit ‚dnů svých let‘ a využijí je způsobem, který Bůh schvaluje. A co my? Oceňujeme každý drahocenný den? Získáváme moudré srdce tím, že se snažíme každý den prožít hodnotně, ke slávě našeho Vznešeného učitele, Jehovy Boha? Božské vyučování nám právě k tomu pomůže.
9. Co můžeme očekávat, jestliže se učíme počítat své dny k Jehovově slávě?
9 Jestliže se učíme své dny počítat k Jehovově slávě, možná je budeme moci počítat stále dál, protože božské vyučování dává poznání pro věčný život. „To znamená věčný život,“ řekl Ježíš, „že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Naproti tomu, kdybychom získali veškerou dostupnou světskou moudrost, věčný život by nám to nepřineslo. Věčný život však může být náš, jestliže získáváme a uplatňujeme přesné poznání o dvou nejdůležitějších osobách ve vesmíru a jestliže skutečně projevujeme víru.
10. Co říká jedna encyklopedie o vzdělání a jaký je ve srovnání s tím prospěch z božského vyučování?
10 Bez ohledu na to, jak dlouho již žijeme, pamatujme na tento význačný prospěch, který přináší božské vyučování: Těm, kdo se jím řídí, dává toto vyučování skutečný smysl života. The World Book Encyclopedia říká: „Vzdělání by mělo lidem pomoci, aby se stali užitečnými členy společnosti. Mělo by jim také pomoci, aby se naučili oceňovat své kulturní dědictví a vést uspokojivější život.“ Božské vyučování je prospěšné v tom, že nám pomáhá vést uspokojivý život. Pěstuje v nás živé ocenění pro duchovní dědictví, jež jsme dostali jako Boží lid. A jistě nás činí užitečnými členy společnosti, protože nám umožňuje, abychom zastávali důležitou úlohu tím, že uspokojujeme potřeby lidí po celé zeměkouli. Jak to?
Celosvětový vyučovací program
11. Jak zdůraznil potřebu správného vzdělání Thomas Jefferson?
11 Božské vyučování splňuje potřebu vzdělání, kterou lidé mají, a žádný jiný učební program se mu nevyrovná. Thomas Jefferson, který se stal třetím prezidentem Spojených států, si povšiml, že je nutné lidi učit. V dopise ze 13. srpna 1786 svému příteli a spolusignatáři Deklarace nezávislosti, Georgi Wytheovi, Jefferson napsal: „Myslím, že nejdůležitější zákon v celém našem zákoníku je zákon o šíření poznání mezi lidem. Nelze vymyslit žádný jiný spolehlivý základ pro zachování svobody a štěstí . . . Prosazujte, můj milý příteli, mocné tažení proti nevědomosti; utvrďte a zdokonalte zákon o vzdělávání prostého lidu. Ať naši spoluobčané vědí . . . , že daň, která se bude platit na účely [vzdělání], není ani tisícinou toho, co se bude platit králům, kněžím a šlechticům, kteří mezi námi povstanou, jestliže ponecháme lid v nevědomosti.“
12. Proč můžeme říci, že božské vyučování je tím nejúspěšnějším a nejprospěšnějším programem celosvětového vzdělávání?
12 Božské vyučování rozhodně neponechává v nevědomosti spravedlivě zaměřené lidi, ale poskytuje naopak ten nejlepší program celosvětového vzdělávání k jejich prospěchu. Když před padesáti lety ještě zuřila 2. světová válka, Výbor Spojených států pro přestavbu školství viděl naléhavou potřebu „celosvětového vzdělání“. Tato potřeba stále existuje, ale jediný úspěšný program pro celosvětové vzdělávání je božské vyučování. Tento program je také nejprospěšnější, protože pozvedá lidi ze zoufalství, mravně i duchovně je povznáší, zachraňuje je před pýchou a předsudky světa a dává jim poznání pro věčný život. A nejdůležitější je, že tento program je prospěšný lidem všude na světě, protože je učí sloužit Jehovovi Bohu.
13. Jak se dnes splňuje Izajáš 2:2–4?
13 Prospěch z božského vyučování má mnoho lidí, kteří se nyní stávají Božími služebníky. Uvědomují si své duchovní potřeby a jsou si plně vědomi toho, že Jehovův den je blízko. (Matouš 5:3; 1. Tesaloničanům 5:1–6) Právě nyní, „v konečné části dnů“, tito lidé ze všech národů proudí k Jehovově hoře, k Božímu čistému uctívání. To je pevně založeno a vysoko vyvýšeno nad všechno uctívání, které je v rozporu s Boží vůlí. (Izajáš 2:2–4) Jsi-li Bohu oddaným svědkem Jehovovým, nemáš snad radost z toho, že jsi v těch stále rostoucích zástupech, které uctívají Jehovu a mají prospěch z božského vyučování? Jak úžasné je být mezi těmi, kdo vítězoslavně volají: „Chvalte Jah!“ — Žalm 150:6.
Působí prospěšně na našeho ducha
14. Proč je prospěšné řídit se Pavlovou radou v 1. Korinťanům 14:20?
14 K mnoha prospěšným účinkům božského vyučování patří to, jaký znamenitý vliv může toto vyučování mít na naše myšlení a na našeho ducha. Podněcuje nás, abychom mysleli na to, co je spravedlivé, cudné, ctnostné a chvályhodné. (Filipanům 4:8) Jehovovo vyučování nám pomáhá řídit se Pavlovou radou: „Buďte nemluvňaty vzhledem ke špatnosti; avšak staňte se dospělými ve schopnostech porozumění.“ (1. Korinťanům 14:20) Pokud se řídíme tímto napomenutím, nesnažíme se poznat nic ničemného. Pavel také napsal: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč spolu se vší špatností.“ (Efezanům 4:31) Uplatňování této rady nám pomůže vyvarovat se nemravnosti a jiných závažných hříchů. To může prospívat našemu tělu i naší mysli, ale především nám to přinese radost z vědomí, že se líbíme Bohu.
15. Co nám může pomoci, abychom zůstali ve své mysli ctnostní?
15 K tomu, abychom zůstali ve své mysli ctnostní, nám mimo jiné pomůže, budeme-li se vyhýbat ‚špatnému společenství, jež kazí užitečné návyky‘. (1. Korinťanům 15:33) Jako křesťané nebudeme pěstovat společenství se smilníky, cizoložníky ani s jinými provinilými lidmi. Je tedy logické, že se nesmíme s takovými lidmi stýkat ani tak, že bychom o nich z touhy po smyslné radosti četli nebo že bychom se na ně dívali při televizních pořadech či ve filmech. Srdce je zrádné, může v něm snadno vzniknout touha po něčem špatném a může upadnout do pokušení takové špatné věci dělat. (Jeremjáš 17:9) Proto se takových pokušení vyvarujme tím, že se budeme přidržovat božského vyučování. Myšlení lidí, ‚kteří milují Jehovu‘, tím může být prospěšně ovlivněno do té míry, že pak ‚nenávidí, co je špatné‘. — Žalm 97:10.
16. Jak může Boží vyučování působit na ducha, kterého projevujeme?
16 Pavel řekl svému spolupracovníkovi Timoteovi: „Pán buď s duchem, kterého projevuješ. Jeho nezasloužená laskavost buď s vámi.“ (2. Timoteovi 4:22) Apoštol toužil po tom, aby Bůh prostřednictvím Pána Ježíše Krista schválil sílu, která podněcovala Timotea i jiné křesťany. Boží učení nám pomáhá projevovat láskyplného, laskavého a mírného ducha. (Kolosanům 3:9–14) A to se velice liší od ducha mnoha lidí v těchto posledních dnech. Jsou domýšliví, nevděční, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, svéhlaví, milují rozkoše a neprojevují pravou zbožnou oddanost. (2. Timoteovi 3:1–5) Pokud však dále uplatňujeme užitečné účinky božského vyučování ve svém životě, projevujeme ducha, kterým si získáváme oblibu u Boha i u lidí kolem nás.
Prospěšné v lidských vztazích
17. Proč je tak důležitá pokorná spolupráce?
17 Jehovovo vyučování nám pomáhá pochopit, jak prospěšné je pokorně spolupracovat se spoluvěřícími. (Žalm 138:6) Neporušujeme spravedlivé zásady, jak to dnes dělá mnoho lidí, ale jsme přístupní dohodě. Mnoho dobrého například vzniká tím, že jmenovaní dozorci jsou přístupní dohodě při schůzkách starších. Tito muži se umí pokojně zastávat pravdy, a přitom nepřipustí, aby emoce zatlačily do pozadí logiku nebo aby způsobily nejednotu. Všichni členové sboru budou mít prospěch z ducha jednoty, který mezi námi panuje, jestliže se všichni stále řídíme božským vyučováním. — Žalm 133:1–3.
18. Jaký názor na spoluvěřící můžeme získat s pomocí božského vyučování?
18 Božské vyučování je užitečné i v tom, že nám pomáhá ke správnému názoru na naše spoluvěřící. Ježíš řekl: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal.“ (Jan 6:44) Zejména od roku 1919 vedl Jehova své služebníky k tomu, aby ohlašovali jeho soudy, a toto celosvětové varování kymácí a otřásá Satanovým světovým systémem. Současně jsou bohabojní lidé — „žádoucí věci“ — Bohem přitahováni, a tak se oddělují od národů a podílejí se s pomazanými křesťany na činnosti, při níž je Jehovův dům uctívání naplňován slávou. (Ageus 2:7) Takové žádoucí osoby, které Bůh přitáhl, bychom jistě měli považovat za milované společníky.
19. Co ukazuje Boží vyučování o způsobu, jak máme řešit osobní nesrovnalosti se spolukřesťany?
19 Všichni jsme ovšem nedokonalí, a proto věci nepůjdou vždy hladce. Když se Pavel chystal na svou druhou misionářskou cestu, Barnabáš byl rozhodnut vzít s sebou Marka. Pavel s tím nesouhlasil, protože Marek „se v Pamfylii od nich vzdálil a nešel s nimi za prací“. A tak došlo „k ostrému výbuchu hněvu“. Barnabáš vzal s sebou Marka na Kypr, zatímco Pavel přiměl Silu, aby ho doprovázel na cestě Sýrií a Kilikií. (Skutky 15:36–41) Později tato roztržka zjevně pominula; Marek byl totiž s Pavlem v Římě a apoštol o něm mluvil dobře. (Kolosanům 4:10) Božské vyučování je prospěšné mimo jiné i v tom směru, že nám ukazuje, jak mají křesťané mezi sebou řešit osobní nesrovnalosti uplatňováním takových rad, jako je Ježíšova rada v Matoušovi 5:23, 24 a Matoušovi 18:15–17.
Navždy prospěšné a vítězné
20, 21. K čemu by nás měla podnítit naše úvaha o božském vyučování?
20 Tato naše úvaha o některých užitečných důsledcích božského vyučování a o jeho slavných vítězstvích je sice stručná, ale přece z ní bezpochyby všichni vidíme, jak nutné je vytrvale toto vyučování uplatňovat ve svém životě. S duchem oddaným Bohu se tedy dále učme od našeho vznešeného Učitele. Brzy dosáhne božské vyučování nebývale slavného vítězství. Zvítězí, až intelektuálové tohoto světa navždy zmizí. (Srovnej 1. Korinťanům 1:19) A poznání Jehovy nadto naplní zemi, jako vody pokrývají samotné moře, protože milióny dalších lidí poznávají a konají Boží vůli. (Izajáš 11:9) Jak velkolepý prospěch z toho bude mít poslušné lidstvo a jak to ospravedlní Jehovu jako univerzálního Svrchovaného Panovníka!
21 Jehovovo vyučování bude prospěšné vždy a bude také vždy slavně vítězit. Budeš z něho mít i nadále prospěch jako badatel, který horlivě studuje Boží velkou Učebnici? Žiješ v souladu s Biblí a dělíš se o její pravdy s jinými lidmi? Jestliže ano, potom se můžeš těšit, že budeš svědkem úplného vítězství božského vyučování ke slávě našeho Vznešeného učitele, Svrchovaného Pána Jehovy.
Co ses naučil?
◻ Jak může božské vyučování působit na náš život?
◻ Jak Jehovovo vyučování splňuje potřeby vzdělání?
◻ Jak může božské vyučování prospěšně působit na náš způsob myšlení a na naše postoje?
◻ Jak se ukazuje, že božské vyučování prospěšně ovlivňuje lidské vztahy?
[Obrázek na straně 15]
Božské vyučování nám ukazuje, jak můžeme chodit s Bohem, podobně jako s ním chodil Noe
[Obrázek na straně 17]
Lidé ze všech národů proudí k Jehovově hoře