21, 22. (a) Co Mesiáš nesl a snášel ve prospěch druhých? (b) Jak mnozí lidé pohlíželi na Mesiáše a čím jeho utrpení vyvrcholilo?

²¹ Proč musel Mesiáš trpět a zemřít? Izajáš vysvětluje: „Sám opravdu nesl naše nemoci; a pokud jde o naše bolesti, ty snášel. Ale my jsme ho pokládali za stíhaného ranami, zkrušeného Bohem a ztrápeného. Byl však probodáván za náš přestupek; byl drcen za naše provinění. Potrestání zamýšlené pro náš pokoj přišlo na něho a kvůli jeho zranění nám nastalo uzdravení. Všichni jsme bloudili jako ovce; každý jsme se obraceli na svou vlastní cestu; a sám Jehova způsobil, aby provinění nás všech potkala jeho.“ (Izajáš 53:4–6)

²² Mesiáš nesl nemoci druhých lidí a snášel jejich bolesti. Takříkajíc pozvedl jejich břemena, vložil je na svá ramena a nesl je. A vzhledem k tomu, že nemoci a bolest jsou důsledkem hříšného stavu lidstva, Mesiáš nesl hříchy druhých. Mnoho lidí nechápalo, proč Mesiáš trpí, a mysleli si, že ho trestá Bůh, který ho postihuje ranou v podobě odporné nemoci.c Mesiášovo utrpení vyvrcholilo tím, že byl probodnut, drcen a zraněn, což jsou silná slova, která poukazují na násilnou a bolestivou smrt. Jeho smrt však má usmiřující hodnotu. Poskytuje základ pro uzdravení těch, kdo bloudí v provinění a hříchu, a pomáhá jim získat pokoj s Bohem.

24. (a) Proč se mnoha lidem zdálo, že Ježíše ‚stíhá ranami‘ Bůh? (b) Proč Ježíš trpěl a zemřel?

²⁴ Mnoha lidem se však zdálo, že Ježíše ‚stíhá ranami‘ Bůh. Vždyť trpěl na popud uznávaných náboženských vůdců. Nezapomeňme ale, že netrpěl kvůli svým vlastním hříchům. „Kristus trpěl za vás,“ píše Petr, „a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje. Nezhřešil ani se v jeho ústech nenašel podvod. Sám vynesl naše hříchy ve svém vlastním těle na kůl, abychom skoncovali s hříchy a žili pro spravedlnost. A ‚jeho podlitinami jste byli uzdraveni‘.“ (1. Petra 2:21, 22, 24) Všichni jsme kdysi byli ztraceni kvůli hříchu, „jako ovce, které bloudily“. (1. Petra 2:25) Prostřednictvím Ježíše však Jehova umožnil vyplacení z našeho hříšného stavu. Způsobil, aby naše provinění „potkala“ Ježíše, aby spočinula na něm. Ježíš byl bez hříchu, a přesto ochotně snesl trest za naše hříchy. Nezaslouženě vytrpěl potupnou smrt na kůlu a tak nám umožnil, abychom byli smířeni s Bohem.