Útěcha a povzbuzení — Drahokamy o mnoha ploškách

VĚTŠINA z nás zakusila na vlastní kůži krajní bídu — ne snad špatnou finanční situaci, ale špatné duševní rozpoložení. Cítili jsme se skleslí, možná jsme se dostali i do hluboké deprese. A přesto jsme v takových případech měli velmi pravděpodobně na dosah něco drahocenného, co nám mohlo nesmírně prospět — „drahokam“, jímž je povzbuzení.

V Bibli je pro výrazy „povzbudit“ a „utěšit“ použito totéž řecké slovo. Obě slova se používají ve významu dodat odvahu, sílu či poskytnout naději. Když se cítíme slabí nebo sklíčení, jsou útěcha a povzbuzení právě to, co potřebujeme. Kde je najdeme?

Bible nás ujišťuje, že Jehova je „Bůh veškeré útěchy“. (2. Korinťanům 1:3) Říká nám také, že Bůh „není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:27) To znamená, že jak útěcha, tak povzbuzení jsou nám na dosah. Zamysleme se nad čtyřmi základními cestami, jimiž Jehova poskytuje lidem povzbuzení.

Prostřednictvím osobního vztahu k Bohu

Největším zdrojem útěchy je osobní vztah k Jehovovi Bohu. Povzbuzením je již samotná skutečnost, že je takový vztah vůbec možný. Vždyť který vysoký vládní činitel by s námi rozmlouval po telefonu nebo projevil osobní zájem o naše problémy? Jehova je nekonečně mocnější než jakýkoli vládní činitel. Je však pokorný — je nanejvýš ochotný jednat s obyčejnými, nedokonalými lidmi. (Žalm 18:35) Jehova nám dokonce sám iniciativně prokázal svou lásku. První Jana 4:10 říká: „Láska není v tom, že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a vyslal svého Syna jako usmiřující oběť za naše hříchy.“ Jehova nás navíc láskyplně přitahuje ke svému Synovi. (Jan 6:44)

Reaguješ na Boží lásku a hledáš útěchu v přátelství s Bohem? (Srovnej Jakuba 2:23.) Máš-li například drahého, blízkého přítele, necítíš se snad dobře, když jsi s ním o samotě a bez zábran mu můžeš líčit své úzkosti a starosti, své naděje a radosti? Jehova ti nabízí, aby ses stejně choval i k němu. Neomezuje tě v tom, jak dlouho s ním můžeš v modlitbě rozmlouvat — a opravdu tvým modlitbám naslouchá. (Žalm 65:2; 1. Tesaloničanům 5:17) Ježíš se modlil velmi často a vroucně. Než si vybral svých dvanáct apoštolů, strávil v modlitbě dokonce celou noc. (Lukáš 6:12–16; Hebrejcům 5:7)

Každý z nás může být čas od času s Jehovou o samotě. Příležitost k tomu, abychom před Jehovou otevřeli své srdce v modlitbě, se nám může naskytnout, když například sedíme v klidu u okna nebo když si vyjdeme na procházku. Taková modlitba může být zdrojem nesmírného uvolnění a útěchy. Když se při rozjímání díváme na něco, co Jehova stvořil — i kdyby to byl jen cíp modré oblohy, pár stromů nebo ptáci — je to povzbudivou připomínkou toho, že Jehova se o nás láskyplně stará. (Římanům 1:20)

Prostřednictvím osobního studia Božího slova

Nejvýrazněji však před námi vyvstanou Jehovovy vlastnosti při osobním studiu Bible. Bible opakovaně říká, že Jehova je „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojžíšova 34:6; Nehemjáš 9:17; Žalm 86:15) K Jehovově osobnosti neodlučitelně patří touha poskytovat útěchu svým pozemským služebníkům.

Uvažujme například o Jehovových slovech u Izajáše 66:13: „Jako muže, kterého stále utěšuje jeho vlastní matka, tak vás sám budu stále utěšovat.“ Jehova vytvořil mateřskou lásku tak, že je sebeobětavá a věrná. Pokud jsi někdy sledoval, jak milující matka utěšuje své dítě, když ho něco bolí, pak víš, co měl Jehova na mysli svým vyjádřením, že bude svůj lid utěšovat.

V Bibli je mnoho zpráv, z nichž vidíme, jak Bůh takovou útěchu lidem poskytl. Když ničemná královna Jezábel hrozila proroku Elijášovi smrtí, Elijáš dostal strach a snažil se zachránit si život útěkem. Byl tak zoufalý, že šel na den cesty do pustiny, a patrně si ani nevzal nic k jídlu a pití. V duševních mukách Elijáš Jehovovi řekl, že by chtěl zemřít. (1. Královská 19:1–4) Jak Jehova utěšil a povzbudil svého proroka?

Jehova Elijáše nepokáral za to, že měl strach a že se cítil osamělý a zbytečný. Elijáš naopak uslyšel „klidný, tlumený hlas“. (1. Královská 19:12) Když si přečteš 19. kapitolu 1. Královské, uvidíš, jak Jehova Elijáše utěšoval, jak ho uklidňoval a jak upevňoval jeho víru. Nebyla to jen povrchní útěcha. Dotkla se přímo Elijášova sklíčeného srdce a povzbudila ho k vytrvalosti. (Srovnej Izajáše 40:1, 2.) Netrvalo dlouho, a Elijáš opět konal svou službu.

I Ježíš utěšuje a povzbuzuje své věrné následovníky. Izajáš o Mesiášovi dokonce prorokoval: „[Svrchovaný Pán] Jehova mě . . . poslal . . . , abych ovázal lidi se zlomeným srdcem, . . . abych utěšil všechny truchlící.“ (Izajáš 61:1–3) Ježíš za svého života nenechal nikoho na pochybách, že se tato slova vztahují na něho. (Lukáš 4:17–21) Cítíš-li, že potřebuješ útěchu, rozjímej o Ježíšově něžném, láskyplném jednání s lidmi, kteří byli ztrápeni nebo kteří potřebovali pomoc. Pečlivé studium Bible je opravdu velkým zdrojem útěchy a povzbuzení.

Prostřednictvím sboru

V křesťanském sboru se drahokamy útěchy a povzbuzení třpytí mnoha svými ploškami. Apoštol Pavel byl inspirován, aby napsal: „Utěšujte tedy jeden druhého a jeden druhého budujte.“ (1. Tesaloničanům 5:11) Jak je možné najít útěchu a povzbuzení na křesťanských shromážděních?

Samozřejmě, že se účastníme shromáždění především proto, abychom ‚byli vyučováni Jehovou‘ a učili se o něm a o jeho cestách. (Jan 6:45) Takové poučování by mělo být povzbudivé a mělo by být zdrojem útěchy. Ve Skutcích 15:32 čteme: „Jidáš a Silas . . . povzbudili bratry mnoha proslovy a posílili je.“

Stalo se ti někdy, že jsi šel na křesťanské shromáždění skleslý, ale domů ses vracel v daleko lepší náladě? Možná, že něco, co zaznělo v přednášce, v některém komentáři nebo v modlitbě, se dotklo tvého srdce a poskytlo ti to potřebnou útěchu a povzbuzení. Proto se křesťanským shromážděním nevyhýbej. (Hebrejcům 10:24, 25)

Podobně na nás může působit spolupráce s bratry a sestrami v kazatelské službě i při jiných příležitostech. Několik sloves, která v hebrejštině znamenají „svázat k sobě“, se začalo používat v souvislosti se „silou“ nebo „posílením“ — zjevně to vyplynulo z toho, že svázáním k sobě lze předměty učinit silnějšími. Tato zásada platí i ve sboru. Společná setkání jsou pro nás zdrojem útěchy, povzbuzení a samozřejmě také síly. Jsme spolu svázáni tím nejpevnějším poutem — láskou. (Kolosanům 3:14)

Někdy nás povzbudí věrnost našich duchovních bratrů a sester. (1. Tesaloničanům 3:7, 8) Jindy nás povzbudí jejich láska. (Filemonovi 7) A někdy jsme povzbuzeni pouze tím, že bok po boku spolupracujeme a mluvíme s ostatními lidmi o Božím Království. Jestliže se cítíš slabý a máš dojem, že potřebuješ povzbudit ke službě, domluv si spolupráci s některým věkově starším nebo zkušenějším zvěstovatelem Království. Taková spolupráce tě pravděpodobně velmi potěší. (Kazatel 4:9–12; Filipanům 1:27)

Prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“

Kdo organizuje ta povzbudivá opatření pro uctívání Boha? Ježíš ustanovil jednu třídu lidí jako „věrného a rozvážného otroka“, který má rozdělovat duchovní „pokrm v pravý čas“. (Matouš 24:45) Tato skupina křesťanů pomazaných duchem byla v činnosti již v prvním století. Vedoucí sbor starších v Jeruzalémě posílal sborům dopisy s pokyny a radami. K čemu to vedlo? V Bibli je záznam o tom, jak sbory na jeden z takových dopisů reagovaly: „Když jej přečetli, zaradovali se z povzbuzení.“ (Skutky 15:23–31)

I v těchto posledních dnech rozděluje věrný a rozvážný otrok duchovní pokrm, který je pro Jehovův lid velkým zdrojem útěchy a povzbuzení. Přijímáš tento pokrm? Je snadno dostupný v podobě tištěné literatury, kterou třída otroka zpřístupňuje lidem po celém světě. Časopisy Strážná věž a Probuďte se! i knihy, brožury a traktáty, které Watch Tower Society vydává, již přinesly útěchu bezpočtu čtenářů.

Jeden cestující dozorce napsal: „Většina našich bratrů a sester chce jednat správně, ale často se potýkají se sklíčeností, strachem a pocitem, že si sami nejsou schopni pomoci. Články v našich časopisech pomáhají mnoha lidem, aby znovu získali vládu nad svým životem a nad svými city. Tyto články také dávají starším možnost poskytnout víc než jen povrchní povzbuzení.“

Využívej plně literaturu od třídy věrného otroka. Aktuální časopisy, knihy a jiné publikace nám v těžké době mohou pomoci najít útěchu. Jsi-li naopak v postavení, kdy můžeš sklíčeného povzbudit, použij k tomu biblické informace z těchto časopisů. Články jsou psány velmi pečlivě, často po mnoha týdnech a měsících důkladného výzkumu, studia a modliteb. Rady v časopisech jsou biblické, vyzkoušené a pravdivé. Někteří křesťané zjistili, že může být velmi užitečné přečíst jeden nebo dva články na určitý námět s někým, kdo je sklíčený. To ho může velmi utěšit a povzbudit.

Kdybys našel nějaké drahokamy, nechal by sis je pro sebe, nebo by ses o to bohaství s někým nesobecky rozdělil? Dej si za cíl, že budeš pro bratry a sestry ve sboru zdrojem útěchy a povzbuzení. Budeš-li budovat, ne bořit, chválit, ne kritizovat, mluvit ‚jazykem poučených‘, a ne ‚jako bys bodal mečem‘, budeš pro ostatní velkým přínosem. (Izajáš 50:4; Přísloví 12:18) Pravděpodobně si tě budou vážit, budou tě považovat za „drahokam“ — za zdroj opravdové útěchy a povzbuzení.

[Rámeček na straně 20]

Útěcha pro ty, kdo ji opravdu potřebují

MNOHO lidí napsalo, že některé články v časopisech Strážná věž a Probuďte se! prohloubily jejich osobní vztah k Jehovovi. Jedna čtenářka se svěřila: „Když jsem si ten článek přečetla, měla jsem dojem, že u mě stojí samotný Jehova v celé své moci a vznešenosti. Cítila jsem, že je skutečný.“ V jiném dopise bylo uvedeno: „Náš pohled na Jehovu se v našem srdci a mysli tak prudce změnil, že jsme teď úplně jinými lidmi. Jako by nám někdo vyčistil brýle, nyní všechno vidíme velmi jasně.“

Někteří lidé v dopisech uvádějí, že tyto časopisy jim pomohly vyrovnat se s určitými problémy nebo náročnými situacemi a že je ujistily o tom, že Jehova má o ně osobní zájem. Jedna čtenářka to vyjádřila takto: „Velmi Vám děkuji, protože jste nám opět pomohli vidět, že se o nás Jehova velice stará a že svůj lid miluje.“ Jedna Japonka, která přišla o dítě, napsala o článku z Probuďte se! souvisejícím s tímto problémem: „Ze stránek časopisu jsem cítila Boží milosrdenství, a jen jsem plakala a plakala a plakala. Uložila jsem si ty články na místo, kam po nich mohu okamžitě sáhnout, kdykoli mi je zle a cítím se osamělá.“ Jiná truchlící žena napsala: „Články ve Strážné věži a v Probuďte se! a brožura ‚Když zemře někdo z vašich milovaných‘ mi dodaly sílu, kterou jsem potřebovala, abych se vyrovnala se svým zármutkem.“

Hlavním zdrojem útěchy je Svaté písmo. (Římanům 15:4) Strážná věž, podobně jako časopis Probuďte se!, považuje za svou autoritu Bibli a pevně se jí drží. Proto tyto časopisy poskytují svým čtenářům útěchu a povzbuzení.

[Obrázek na straně 23]

Bůh veškeré útěchy je také Tím, který slyší modlitbu