Život a služba Ježíše

Příprava na pronásledování

KDYŽ Ježíš poučil své apoštoly, jak mají konat kazatelské dílo, varuje je před odpůrci. Říká: „Pohleďte, posílám vás jako ovce mezi vlky. . . Chrǎnte se před lidmi, neboť vás budou předvádět před místní soudy a budou vás mrskat ve svých synagógách. Ano, budete kvůli mně vláčeni před místodržitele a krále.“

Přestože jeho následovníky čeká tvrdé pronásledování, slibuje Ježíš útěšně: „Když však budete předváděni, nestaňte se úzkostlivými, jak nebo co máte mluvit, neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. Vždyť to nejste jen vy, kdo mluví, ale je to duch vašeho Otce, který mluví vaším prostřednictvím.“ „Dále,“ pokračuje Ježíš, „bratr vydá bratra na smrt a otec své dítě; a děti povstanou proti rodičům a dají je usmrtit.“ Dodává: „Budete předmětem nenávisti všech lidí pro mé jméno. Ale ten, kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“

Kázání má prvořadou důležitost, proto Ježíš zdůrazňuje potřebu rozvahy, aby učedníci zůstali na svobodě a mohli konat dílo. „Jestliže vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného,“ říká, „neboť vpravdě vám říkám: Rozhodně neobejdete izraelská města, než přijde Syn člověka.“

Je pravda, že Ježíš dal toto poučení, výstrahu a povzbuzení svým dvanácti apoštolům, ale bylo to míněno i pro ty, kteří se budou podílet na světaširém kázání po jeho smrti a vzkříšení. To ukazují jeho slova, že jeho učedníci budou ‚nenáviděni všemi lidmi‘, ne jen Izraelity, k nimž byli posláni apoštolové. Kromě toho nebyli zřejmě apoštolové vláčeni před místodržitele a krále, když je Ježíš vyslal na jejich krátkou kazatelskou výpravu. Navíc tenkrát nebyli věřící vydáváni na smrt členy rodiny.

Když tedy řekl, že učedníci neobejdou svůj kazatelský okruh, „než přijde Syn člověka“, prorocky nám tím sděloval, že jeho učedníci neobejdou celou obydlenou zemi s kázáním o Božím zřízeném království, než přijde oslavený král Ježíš Kristus jako Jehovův vykonavatel soudu v Armagedonu.

Ježíš pokračuje v pokynech ke kazatelské službě slovy: „Učedník není nad svého učitele ani otrok nad svého pána.“ Ježíšovi učedníci tedy musí očekávat stejně špatné zacházení a pronásledování pro kázání o Božím království jako on. Přesto nabádá: „Nestǎnte se bázlivými před těmi, kteří zabíjejí tělo, ale nemohou zabít duši, ale spíše mějte strach před tím, který může zničit duši i tělo v gehenně.“

Ježíš šel v té věci příkladem. Raději vytrpěl nebojácně smrt, než aby se dopustil kompromisu ve věrné oddanosti tomu, který má veškerou moc, Jehovovi Bohu. Ano, Jehova je ten, kdo může nejen zničit něčí „duši“ (v tomto případě vyhlídku, že někdo bude v budoucnu živou duší), ale může dokonce člověka vzkřísit, aby se těšil z věčného života. Jak milující, soucitný nebeský Otec je Jehova!

Poté povzbuzuje Ježíš své učedníky znázorněním, které poukazuje na Jehovovu láskyplnou péči o ně. „Což se neprodávají dva vrabci za minci malé hodnoty?“ ptá se. „A přece ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Ale i všechny vlasy na vaší hlavě jsou sečteny. Proto nemějte strach: Máte větší cenu než mnoho vrabců.“

Poselství o Království, jehož zvěstováním pověřuje Ježíš své učedníky, rozdělí domácnosti, protože někteří členové rodiny je přijmou a jiní odmítnou. „Nemyslete si, že jsem přišel, abych přinesl na zem pokoj,“ vysvětluje. „Nepřišel jsem, abych přinesl pokoj, ale meč.“ Je tedy nutná odvaha, aby člen rodiny přijal biblickou pravdu. „Kdo má větší náklonnost k otci nebo k matce než ke mně, není mne hoden,“ poznamenává Ježíš, „a kdo má větší náklonnost k synovi nebo k dceři než ke mně, není mne hoden.“

Na závěr svých pokynů vysvětluje Ježíš, že ti, kdo přijímají jeho učedníky, přijímají i jeho. „A kdokoli dává jednomu z těchto maličkých napít i jen pohár studené vody, protože je učedníkem, vpravdě vám říkám, že rozhodně neztratí svou odměnu.“ Matouš 10:16–42.

◆ Jaké výstrahy dával Ježíš svým učedníkům?

◆ Jak je povzbuzoval a utěšoval?

◆ Proč se Ježíšovy pokyny týkají i novodobých křesťanů?

◆ V čem není Ježíšův učedník nad svého učitele?