„Činím všechny věci nové“
„Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘ Také říká: ‚Piš, protože tato slova jsou spolehlivá a pravá.‘“ — Zjevení 21:5.
1, 2. a) Jakou otázku položil Šalomoun před třemi tisíci lety? b) Co je dnes zdánlivě v rozporu s Šalomounovými slovy?
„NENÍ nic nového pod sluncem.“ To jsou slova moudrého krále Šalomouna. Potom se zeptal: „Existuje něco, o čem lze říci: ‚Podívej se, to je nové‘?“ (Kaz. 1:9, 10) Jak bychom odpověděli na tuto otázku dnes?
2 Nepřinesla věda a technika ve 20. století mnoho nových věcí? Jen se podívej na oblast dopravy, na trysková letadla, automobily a vlaky, jež dosahují ohromných rychlostí. Úžasné pokroky jsou také v oblasti telekomunikací, na oběžných drahách jsou družice a jsou vysílány kosmické lodě, které již dopravily lidi na Měsíc. A co moderní kuchyňská zařízení, chladničky, a pračky, jimiž jsou vybaveny mnohé domácnosti? Někteří lidé by proto řekli: „Vždyť to všechno je pod sluncem nové!“
3. K jaké otřesné situaci postupně došlo zde „pod sluncem“? (Luk. 21:25, 26; Žalm 53:1; 53:2, „KB“)
3 Ale počkej! Pod sluncem je vidět také něco hrozného, něco velice znepokojujícího. Co to je? Vždyť země se stala vojenským táborem plným zbraní. Začalo to v roce 1914, kdy vypukla I. světová válka. Tehdy bylo poprvé použito ve válce strojních pušek, letadel, tanků a ponorek. O necelých 30 let později přišla II. světová válka. A způsobila čtyřikrát více ztrát na lidských životech a majetku než I. světová válka. Hrozným způsobem v ní byly použity ještě vražednější nástroje — plamenomety, napalmové bomby a nakonec atomová bomba — předchůdce démonických nukleárních zbraní, které nyní dokonce ohrožují již samotné přežití lidstva na zemi.
4. a) Jaký rámec měl na mysli Šalomoun, když říká, že není „nic nového“? b) Jak se projevuje Boží moudrost a láska v tom, co již Bůh učinil „pod sluncem“ a co ještě učiní?
4 Opravdu tedy můžeme říci, že „není nic nového pod sluncem“? Ano, můžeme to říci, protože všechny tyto věci spadají do rámce hmotného světa, v němž lidstvo žilo vždy. I když člověk odpaluje střely, v nichž dochází k jaderným reakcím, není to nic nového. Jaderné reakce probíhají ve Slunci již miliardy let. Jsou zdrojem stálého vyzařování energie, jež ozařuje, ohřívá a oživuje naši Zemi. Světlo ze Slunce také působí na chlorofyl v zelených rostlinách a tak se vytvářejí cukry a škroby, které jsou hlavním zdrojem potravy pro nespočetné množství živých organismů kolem nás. Můžeme být opravdu vděční, že absolutně moudrý stvořitel této Země se postaral o to, aby měla pomocí tohoto naprosto bezpečného jaderného reaktoru energii. (Žalm 104:24) Bezbožní lidé sice uvažují o tom, že by mohli užít nukleárních zbraní k hromadné vraždě, ale Bůh naštěstí ‚zničí ty, kteří ničí zem‘. — Zjev. 11:18.
5. a) Proč měl Šalomoun pravdu, když řekl: „Není nic nového pod sluncem“? b) Jak potvrzuje životní styl nedokonalých lidí Šalomounova slova?
5 Šalomoun měl pravdu, když řekl: „Není nic nového pod sluncem.“ Není totiž nic nového, pokud jde o materiál, energetické zdroje a přírodní zákony, které tvoří základ fyzikálního uspořádání věcí na této zemi. To vše již existuje v Božím stvoření dávno. (Žalm 24:1; Zjev. 4:11) Není nic nového na východu a západu Slunce, na typech počasí a na přirozeném koloběhu zavodňování a obnovování země. A pokud jde o životní styl nedokonalých smrtelných lidí, ačkoli se mění móda, není zde opravdu nic nového. I v zemích, které mají blahobyt, pociťují někteří lidé život jako monotónní a nakonec „únavný“. Konečně po 70 nebo 80 letech jde hříchem poskvrněný člověk „ke svému dlouhotrvajícímu domu“ — k hrobu. Šalomoun řekl: „Co se až dosud stalo, to se stane, a co se až dosud činilo, to se bude činit; a tak není nic nového pod sluncem.“ — Kaz. 1:4–9; 12:5.
„Nové stvoření“ pod sluncem
6. a) Proč nemůžeme v blízké budoucnosti očekávat žádné nové hmotné stvoření? b) Jak a kdy přistoupil Jehova k tomu, aby vytvořil něco „nového pod sluncem“?
6 Ano, ve hmotném ohledu opravdu „není nic nového pod sluncem“; a Jehova ani během nynějšího 7 000letého dne, kdy odpočívá od stvořitelského díla, nic nového hmotného nevytvoří. A přece se něco nového objevilo pod sluncem. Kdy? Bylo to v roce 2 př. n. l., kdy se náhle objevil Jehovův anděl pokorným pastýřům blízko Betléma a sdělil jim úžasné nové oznámení. Řekl: „Pohleďte, oznamuji vám dobré poselství veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé, protože se vám dnes narodil v Davidově městě zachránce, který je Kristus Pán.“ Pak se k němu připojilo velké množství svatých andělů, chválili Boha a říkali: „Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ — Luk. 2:8–14.
7. a) Která nová věc se stala při Ježíšově křtu? b) Jak otevřel Ježíš cestu pro další vývoj událostí?
7 Když bylo tomuto zachránci 30 let, byl pokřtěn ve vodách Jordánu. Ihned nato se stala jiná nová věc pod sluncem. Lukáš 3:21, 22 ji popisuje slovy: „Když se [Ježíš] modlil, otevřelo se nebe a sestoupil na něj svatý duch v tělesné podobě jako holubice a z nebe vyšel hlas: ‚Ty jsi můj milovaný Syn; schválil jsem tě.‘“ V tom okamžiku se stal Ježíš „novým stvořením“, duchem zplozeným Božím Synem. (2. Kor. 5:17) Během dalších tří a půl let vydával Ježíš mohutné svědectví o Božím království a shromáždil své první učedníky. Potom, v roce 33 n. l., když zemřel obětní smrtí a byl vzkříšen jako duchovní osoba, objevil se Ježíš „před osobou Boha“, aby otevřel cestu pro další nádherné události „pod sluncem“, totiž zde na zemi. — Hebr. 9:24; 1. Petra 3:18.
8. Jak bylo vytvořeno „nové stvoření“?
8 V den letnic onoho roku začal Ježíš vylévat na své věrné učedníky svatého ducha a tím ukázal, že byli i oni uvedeni do jednoty s ním jako Boží pomazaní. Apoštol Pavel o tomto „novém stvoření“ v 2. Korinťanům 5:17, 18 řekl: „Jestliže je tedy někdo ve spojení s Kristem, je novým stvořením; staré věci pominuly, pohleďte, začaly existovat nové věci. Ale všechno je od Boha, který nás se sebou smířil prostřednictvím Krista a dal nám službu smíření.“
9. Jaký účel má „nové stvoření“?
9 Apoštol Petr oslovuje toto „nové stvoření“ slovy: „Vy jste ‚vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví, abyste široko daleko oznamovali znamenitosti‘ toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.“ (1. Petra 2:9) Toto královské kněžstvo oznamovalo zde na zemi horlivě ‚velkolepé Boží věci‘, jež se vztahují na jeho předsevzetí s královstvím. Ti, kteří patří k tomuto „novému stvoření“ a ve věrnosti končí svůj pozemský běh, jsou vzkříšeni poté, kdy Ježíš přišel k Jehovovu chrámu. — Sk. 2:11; Řím. 8:14–17; Mal. 3:1, 2.
„Znovustvoření“
10. a) Co řekl Ježíš o „znovustvoření“? b) Na čem se mají podílet ti, kteří patří k „novému stvoření“?
10 Je však toto „nové stvoření“ počínající Ježíšem Kristem jedinou „novou“ věcí, jež se objevuje „pod sluncem“? Rozhodně ne. Dokud byl ještě Ježíš na zemi, řekl svým učedníkům: „Vpravdě vám říkám: Při znovustvoření, až se Syn člověka posadí na svůj slavný trůn, vy, kteří jste mne následovali, se také posadíte na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct izraelských kmenů.“ (Mat. 19:28) „Malé stádo“ Ježíšových vyzkoušených a osvědčených učedníků — 144 000 — je tedy pozváno, aby se s Ježíšem podíleli na jeho království a aby „seděli na trůnech [a] . . . soudili dvanáct izraelských kmenů“. — Luk. 12:32; 22:28–30; Zjev. 14:1–5.
11. Která dvě hlediska Ježíšovy oběti byla znázorněna v Den smíření a jak?
11 Kdo tedy je těch „dvanáct kmenů“? Klíč nám poskytuje opatření, které učinil Jehova ve starověkém Izraeli v souvislosti s Dnem smíření. Každoročně desátého dne sedmého měsíce měl velekněz obětovat býka jako oběť za hřích „za sebe a za svůj dům“. To znázornilo uplatnění Ježíšovy oběti na jeho „dům“ nižších kněží. Co však ostatní Izraelité? Velekněz potom tahal losy nad dvěma kozly. Jednoho z nich zabil jako „kozla oběťi za hřích, která je za lid“. Nad druhým kozlem pak vyznával hříchy lidu a poslal ho pryč do pustiny. Odstranění obou těchto kozlů tedy znázorňovalo, že Ježíš vylévá svou životní krev jako oběť a úplně odnáší hříchy celého lidstva, jež nepatří k jeho kněžskému domu. — 3. Mojž. 16:6–10, 15.
12. Jak rozebírá jeden slovník význam slova „znovustvoření“?
12 „Dvanáct izraelských kmenů“ u Matouše 19:28 má stejný význam. Jde zde o širší uplatnění než na Ježíšovy duchem zplozené nižší kněze, vztahuje se na všechny ostatní lidi. „Výkladový slovník slov Nového zákona“ od W. E. Vinea definuje zde použité řecké slovo palingenesia přeložené výrazem „znovustvoření“ jako „nové zrození . . ., duchovní regenerace“ a dodává: „U Matouše 19:28 je tohoto slova použito v Pánově rozpravě v širším smyslu, na ‚obnovení všech věcí‘, kdy Jehova v důsledku druhého příchodu Kristova ‚dosadí svého krále na svou svatou horu Sión‘ (Žalm 2:6) . . . Tím bude uskutečněno vysvobození světa od satanovy moci a jeho podvodu a od despotických protikřesťansky zaměřených panovníků národů.“
13. a) Co naznačují různé biblické překlady ohledně významu slova palingenesia? b) Co se tedy má stát „pod sluncem“?
13 V souladu s tím překládají zde biblické překlady slovo palingenesia různým způsobem, například: regenerace, nový svět, nové narození, znovuzrozený svět, budoucí svět, nové stvoření, nový řád života, nový věk. Chápeš, jaký to má smysl? „Dvanáct izraelských kmenů“ znázorňujících všechny národy lidstva má být souzeno Kristem a jeho věrně oddanými nižšími kněžími. To má být ve spojení s regenerací, velkolepým obnovením všeho, co měl Jehova v předsevzetí s touto zemí, zde „pod sluncem“.
„Časy obnovení“
14. a) Nač musí Ježíš čekat podle Skutků 3:20, 21? b) Jak a kdy je Ježíš dosazen jako král?
14 Kdy nastane tato regenerace? Ve Skutcích 3:20, 21 mluví Petr o Ježíšovi, „kterého vskutku musí podržet nebesa až do časů obnovení všech věcí, o nichž mluvil Bůh ústy svých svatých proroků staré doby.“ Z těchto slov je patrné, že Ježíš čekal po Boží pravici v nebesích, „dokud se nenaplní ustanovené časy národů“. (Luk. 21:24; Žalm 110:1, 2) Tehdy, v roce 1914, Jehova opravdu ‚nastoluje svého krále na Siónu, své svaté hoře‘. K jakému obnovení tehdy dochází? — Žalm 2:8.
15. a) Co se stalo „pod sluncem“, když byl Ježíš dosazen na trůn? b) Jak se splnila slova u Matouše 25:31–34 a Izajáše 11:6–9?
15 Něco nového pod sluncem je nejprve vidět v tom, že jsou zbývající věrní učedníci Kristovi — poslední z „nového stvoření“ — shromážděni a že se pouštějí do práce, do ‚kázání tohoto dobrého poselství o zřízeném království‘. Potom je shromažďován „velký zástup“ „ze všech národů“, aby byl uchráněn během „velkého soužení“. (Mat. 24:14; Zjev. 7:9, 14) Ježíš Kristus, král na trůnu, rozděluje v nynější době lidi jedny od druhých, „jako pastýř odděluje ovce od kozlů“. „Ovce“ jsou ti, kteří mají spravedlivý postoj vůči králi a jeho duchem zplozeným bratrům „nového stvoření“. Tyto „ovce“ jsou proto zvány, aby zdědily věčný život v pozemské říši Jehovova království. Již nyní se těší z duchovního ráje obnoveného zde na zemi. — Mat. 25:31–34, 36; Iz. 11:6–9.
16. a) Jaký soud nyní probíhá? b) Jaký další soud bude probíhat po Armageddonu?
16 Při soudu národů a „ovcí“ v dnešní době jde o to, zda jsou hodni přežití během „velkého soužení“. (Mat. 24:21, 22) Mluví se však u Matouše 19:28 o tomto soudu? Ne, protože Kristus a jeho nižší kněží mají po velkém soužení vykonávat další soud. Je to soud obrazných „dvanácti izraelských kmenů“, lidí, kteří nepatří ke královskému kněžstvu. Počet „dvanáct“ znamená úplnost a naznačuje, že jsou zde zahrnuti všichni ostatní lidé — ti, kteří přežijí „velké soužení“, potomci, které snad budou mít, a také miliardy lidí, kteří budou vzkříšeni na zem.
17. Kdo bude potom souzen a podle jakých „skutků“?
17 Pavel o tom říká ve Skutcích 17:31, že Bůh „stanovil . . . den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem [Kristem Ježíšem], kterého ustanovil, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých“. Všichni lidé, kteří budou v té době žít na zemi — tedy po-armageddonská „obydlená země“ —, nebudou souzeni podle svých dřívějších hříchů, jichž se dopustili v dnešním světě. Naopak, budou „jednotlivě souzeni podle svých skutků“ vykonaných na nové zemi, až budou využívat opatření Kristova výkupného. — Zjev. 20:13; Mat. 20:28; 1. Jana 2:2.
18. a) Co se pak objeví „pod sluncem“, jak naznačil Izajáš? b) Slova kterého slibu se tak splní a co můžeme očekávat ve věčné budoucnosti? (Řím. 8:21)
18 Tehdy nastanou pod sluncem opravdu nádherné věci. Duchovní ráj se rozšíří v doslovný ráj ve splnění Jehovova původního předsevzetí s touto zemí. Náš Bůh nám říká, že ‚Země je jeho podnož‘, svatyně, kde má být uctíván, a také prohlašuje: „Místo svých nohou, to oslavím.“ (Iz. 66:1; 60:13) A tak zde, pod sluncem, má být ze země učiněn nádherný ráj, zahrada rozkoše, v níž bude dokonalé, pokojné a sjednocené lidstvo navždy chválit svého Boha a stvořitele. „Spolehlivá a pravá“ jsou vzrušující slova Jehovova slibu: „Pohleď, činím všechny věci nové.“ (Zjev. 21:5) A jaké podivuhodné nové stvoření ještě asi náš milující Bůh způsobí zde pod sluncem v nekonečné budoucnosti pro radost své lidské rodině!
Jak bys odpověděl na otázky o událostech „pod sluncem“?
◻ V jakém smyslu zde „není nic nového“?
◻ Kdy a jak se objevilo „nové stvoření“?
◻ Co vše zahrnuje „znovustvoření“?
◻ Jak postupují „časy obnovení“ a s jakým velkolepým výsledkem?
[Rámeček na straně 22]
Opravdu otřesné svědectví o sobě dává nynější tzv. civilizace, jestliže dnes vynakládá svět každou minutu 1,9 miliónů dolarů na výzbroj. To by bylo víc než dost, aby byli nasyceni a ošaceni všichni lidé, kteří žijí v bídě, a aby jim bylo poskytnuto přístřeší. Na druhé straně by nahromaděnými atomovými zbraněmi bylo možné třináctkrát zničit všechno lidstvo na zemi — pět miliard lidí. A zpráva říká, že se přesto půl miliónu nejschopnějších hlav na světě zabývá vývojem ještě hroznějších a ničivějších zbraní.