Život a služba Ježíše
Znázornění o talentech
JEŽÍŠ pokračuje v rozmluvě s učedníky na Olivové hoře tím, že jim vypráví další znázornění, druhé ze tří. Před několika dny vyprávěl v Jerichu znázornění o minách, aby ukázal, že království je ještě daleko v budoucnosti. Znázornění, které vypráví nyní, má sice řadu podobných rysů, ale popisuje též, co se v jeho splnění bude dít během Kristovy přítomnosti v moci království. Znázorňuje, že jeho učedníci musí, dokud jsou na zemi, pracovat na zvětšování jeho „majetku“.
Ježíš začíná: „Je to totiž [okolnosti spojené s královstvím] jako když člověk, který se chystal na cestu do ciziny, povolal své otroky a svěřil jim svůj majetek.“ Ježíš je ten muž, který před cestou do ciziny — do nebe — svěřuje svým otrokům — učedníkům s nadějí na nebeské království — svůj majetek. Nejsou to hmotné statky, ale obrazné obdělané pole, kde připravil možnost úrody dalších učedníků.
Ježíš svěřuje svůj majetek svým otrokům krátce před výstupem do nebe. Jak? Tím, že jim dává pokyn, aby dál pracovali na obdělaném poli a kázali poselství o království až do nejvzdálenějších částí země. Ježíš říká: „Jednomu dal pět talentů, jinému dva, ještě jinému jeden, každému podle jeho vlastní schopnosti, a odjel do ciziny.“
Osm talentů — Kristův majetek — je tedy rozdělen podle schopností neboli duchovních možností otroků. Otroci představují třídy učedníků. Třída, která v prvním století obdržela pět talentů, zjevně zahrnovala apoštoly. Ježíš dále vypráví, že otroci, kteří dostali pět a dva talenty, je oba zdvojnásobili svým kázáním království a činěním učedníků. Ale otrok, který dostal jeden talent, jej schoval v zemi.
„Po dlouhé době,“ vypráví Ježíš, „pán těch otroků přišel a účtoval s nimi.“ Bylo to až ve 20. století, asi po 1 900 letech, kdy se Kristus vrátil, aby účtoval, tedy opravdu „po dlouhé době“. Potom Ježíš vysvětluje:
„Ten, který dostal pět talentů, předstoupil a přinesl dalších pět talentů a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět talentů; podívej se, získal jsem dalších pět.‘ Jeho pán mu řekl: ‚Správně, dobrý a věrný otroku! Byl jsi věrný nad málem. Ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.‘“ Otrok, který dostal dva talenty, je rovněž zdvojnásobil a dostal stejnou pochvalu a odměnu.
Jak ale tito věrní otroci vcházejí do radosti svého pána? Radostí jejich Pána, Ježíše Krista, bylo to, že obdržel království, když odešel do ciziny, totiž ke svému Otci v nebi. A věrní otroci v nové době mají velikou radost, že jsou jim svěřeny další odpovědnosti království, a až dokončí svůj pozemský běh, jejich radost vyvrcholí vzkříšením do nebeského království. Ale co třetí otrok?
„Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk,“ stěžuje si. „Proto jsem dostal strach a odešel jsem a ukryl jsem tvůj talent v zemi. Zde máš, co je tvé.“ Otrok úmyslně odmítl pracovat na obdělaném poli tím, že by kázal a činil učedníky. Proto mu pán říká, že je „ničemný a lenivý“, a vynáší rozsudek: „Vezměte mu proto ten talent. . . A vyhoďte toho neužitečného otroka ven do tmy. Tam bude jeho pláč a skřípání zubů.“ Členové této třídy zlého otroka jsou vyvrženi, a tak zbaveni vší duchovní radosti.
To je závažné poučení pro všechny, kteří se hlásí ke Kristu. Musí pracovat na rozmnožení majetku svého nebeského Pána tím, že se plně podílejí na kazatelském díle, jestliže se chtějí těšit z jeho pochvaly a odměny a nechtějí-li být vyvrženi do tmy venku a do konečného zničení. Užíváš takto pilně své schopnosti? Matouš 25:14–30.
◆ Jaké poučení dává další znázornění?
◆ Kdo jsou otroci a co je majetek, který je jim svěřen?
◆ Kdy přichází pán účtovat a co shledává?
◆ Do jaké radosti vchází věrný otrok a co se děje ničemnému otroku?