Byla od Jehovy vysoce poctěna

„DOBRÝ DEN, ty vysoce poctěná, Jehova je s tebou.“ To je ale pozdrav! Nepronesl ho nikdo jiný než sám anděl Gabriel. Oslovil tak mladou ženu s pokorným srdcem — Marii, dceru muže, který se jmenoval Heli. Píše se rok 3 př. n. l. a nacházíme se ve městě Nazaret. — Lukáš 1:26–28.

Marie je zaslíbena k manželství tesaři Josefovi. Podle židovského zákona a zvyku se na ni pohlíží jako na jeho manželku. (Matouš 1:18) On ani ona nemají ve společnosti vysoké postavení. Proč ji tedy anděl zdraví jako někoho, kdo je vysoce poctěn?

Její výjimečná výsada

Gabriel dále říká: „Neměj strach, Marie, neboť jsi našla přízeň u Boha; a pohleď, počneš ve svém lůně a porodíš syna a máš mu dát jméno Ježíš. Ten bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího; a Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida, a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ — Lukáš 1:29–33.

Marie je ohromena a nerozumí tomu, proto se ptá: „Jak se to má stát vzhledem k tomu, že nemám styk s mužem?“ Anděl jí odpoví: „Přijde na tebe svatý duch a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, se bude nazývat svaté, Boží Syn.“ Aby překonal všechny pochybnosti, anděl dodává: „Pohleď, tvá příbuzná Alžběta sama také počala syna ve svém stáří a teď je ta takzvaně neplodná žena v šestém měsíci; protože u Boha nebude nemožností žádné prohlášení.“ — Lukáš 1:34–37.

Marie tento vynikající druh služby ihned přijme. Ochotně, ale s pokorou odpovídá: „Pohleď! Jehovova otrokyně! Kéž se to se mnou stane podle tvého prohlášení.“ Poté Gabriel odchází. Marie spěchá do města v hornaté části Judy. Přijede do domu kněze Zecharjáše a jeho ženy Alžběty a najde všechno přesně tak, jak řekl anděl. Marie má velkou radost! Z jejích rtů plynou slova ke chvále Jehovy. — Lukáš 1:38–55.

Stává se Josefovou manželkou

Je předpověděno, že se Ježíš jako člověk narodí z panny. (Izajáš 7:14; Matouš 1:22, 23) Ale proč to musí být zasnoubená panna? Aby byl zajištěn adoptivní otec, který bude moci přenést na dítě zákonné právo na trůn krále Davida. Josef i Marie patří ke kmeni Juda a jsou potomky krále Davida. Dědické právo Ježíše je tedy potvrzeno dvakrát. (Matouš 1:2–16; Lukáš 3:23–33) To je důvod, proč anděl později přesvědčuje Josefa, aby neváhal vzít si Marii za manželku, i když je těhotná. — Matouš 1:19–25.a

César Augustus vydal výnos o daních, a Josef s Marií jsou nuceni jít do Betléma, aby se tam nechali zapsat. Během pobytu v Betlémě se Marii narodí první dítě. Přijdou se na ně podívat pastýři a chválí jeho Otce, Jehovu. Marie se podle mojžíšského Zákona čtyřicet dní očišťuje a pak jde do chrámu v Jeruzalémě, aby vykonala smíření za své hříchy. (3. Mojžíšova 12:1–8; Lukáš 2:22–24) Marie nebyla počata jako neposkvrněná, a proto není zbavena poskvrny hříchu a její vrozená zděděná nedokonalost musí být vykoupena obětí. — Žalm 51:5.

Josef a Marie jsou v chrámu a postarší Simeon s letitou prorokyní Annou mají výsadu spatřit Božího Syna. Středem pozornosti není Marie. (Lukáš 2:25–38) Později se mágové neklaní Marii, ale Ježíšovi. — Matouš 2:1–12.

Ježíšovi rodiče utečou do Egypta a zůstanou tam, dokud nezemře ničemný Herodes. Potom se vrátí a usadí se v malé vesnici Nazaret. (Matouš 2:13–23; Lukáš 2:39) Právě tam je Ježíš vychováván ve zbožné rodině Josefa a Marie.

Marie měla další děti

Josef s Marií měli časem vlastní děti, a Ježíš tak získal bratry a sestry. Když Ježíš při své službě dojde až do rodného Nazaretu, ti, kdo se s ním v dětství stýkali, ho poznávají. „Což to není tesařův syn?“ ptají se. „Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub a Josef a Šimon a Jidáš? A nejsou všechny jeho sestry u nás?“ (Matouš 13:55, 56) Obyvatelé Nazaretu mluví o skutečné rodině Josefa a Marie, o jejich synech a dcerách, které znali jako Ježíšovy rodné bratry a sestry.

Tito bratři a sestry nejsou Ježíšovi bratranci a sestřenice. Ani to nejsou jeho učedníci neboli jeho duchovní bratři a sestry, protože Jan 2:12 dělá mezi těmito dvěma skupinami jasný rozdíl, když říká: „Potom sešel on [Ježíš] a jeho matka a bratři a jeho učedníci do Kafarnaum.“ Po létech viděl apoštol Pavel v Jeruzalémě Kéfu neboli Petra a řekl: „Nikoho jiného z apoštolů jsem neviděl, jen Jakuba, bratra Páně.“ (Galaťanům 1:19, EP) A navíc, prohlášení, že Josef „neměl s [Marií] žádný styk, dokud neporodila syna“, naznačuje, že potom s ní Ježíšův adoptivní otec styky měl a stal se otcem vlastních dětí. (Matouš 1:25) Proto tedy Lukáš 2:7 nazývá Ježíše ‚prvorozeným‘ synem.

Bohabojná matka

Marie je bohabojnou matkou a společně s Josefem vychovávají své děti ve spravedlnosti. (Přísloví 22:6) Z Mariiny odpovědi na Alžbětin pozdrav je vidět, že Marie horlivě studovala Písmo, protože použila mnoho výrazů z Písem. V té chvíli Ježíšova matka opakuje myšlenky z Haniny písně a je patrné, že dobře zná žalmy, historické i prorocké spisy a Mojžíšovy knihy. (1. Mojžíšova 30:13; 1. Samuelova 2:1–10; Přísloví 31:28; Malachiáš 3:12; Lukáš 1:46–55) Marie znala prorocké obrazy a některé výroky uměla nazpaměť, střežila je ve svém srdci a přemýšlela o nich. Je tedy připravena, aby mohla svého chlapce, Ježíše, dobře vychovávat. — Lukáš 2:19, 33.

Dobře vedený dvanáctiletý Ježíš projevuje takovou znalost Písem, že i učení muži v chrámu nad tím žasnou. Během slavnosti Pasach se Ježíš svým rodičům ztratil, a jeho matka proto říká: „Dítě, proč jsi s námi takhle zacházelo? Hle, tvůj otec a já tě hledáme v duševní tísni.“ Ježíš odpovídá: „Proč jste mě museli jít hledat? Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“ Marie nechápe jeho odpověď, a proto ji uchovává v srdci. Všichni se vrací do Nazaretu a Ježíš ‚dále dělá pokroky v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha a lidí‘. — Lukáš 2:42–52.

Marie — Ježíšova učednice

Není divu, že se Marie nakonec stane oddanou učednicí Ježíše. Je mírná a netouží po tom, aby díky jedinečné úloze, kterou od Boha dostala, vynikala nad druhé. Marie zná Písma. Když biblickou zprávu o Marii prozkoumáš sám, zjistíš, že Marie nemá svatozář, že nesedí na trůnu jako „matka-královna“ a že se nesluní v Kristově slávě. Zjistíš, že stojí v pozadí a nesnaží se být středem pozornosti. — Matouš 13:53–56; Jan 2:12.

Ježíš mezi svými učedníky v samém zárodku potlačil cokoli, co by mohlo být uctíváním Marie. Když k nim při určité příležitosti mluvil, „zvolala na něho jedna žena ze zástupu: ‚Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily!‘ On však řekl: ‚Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.‘ “ (Lukáš 11:27, 28, NZ, text užívaný v českých liturgických knihách vydaný Českou liturgickou komisí) Na svatební hostině řekl Ježíš Marii: „Co s tebou mám společného, ženo? Má hodina ještě nepřišla.“ (Jan 2:4) Jiné překlady říkají: „Nech to na mně.“ (Weymouth) „Nesnaž se mě řídit.“ (An American Translation) Ano, Ježíš měl svou matku v úctě, ale nestavěl ji na piedestal.

Věčné výsady

Marie se těšila z velkých výsad. Porodila Ježíše. Starala se o něj, když byl malé dítě, a vychovávala ho. Nakonec projevila víru, a stala se Ježíšovou učednicí a duchovní sestrou. Naposledy Písma mluví o Marii tehdy, když byla v horní místnosti v Jeruzalémě. Je tam spolu s Ježíšovými apoštoly, se svými dalšími syny a s některými věrnými ženami — všichni to jsou ctitelé Jehovy. — Skutky 1:13, 14.

Za nějaký čas Marie zemřela a její tělo se vrátilo do prachu. Stejně jako ostatní raní následovníci jejího drahého syna, kteří byli všichni pomazaní, i ona spala ve smrti, dokud nepřišel Boží ustanovený čas, kdy byla vzkříšena jako duchovní osoba a získala nesmrtelný život v nebi. (1. Korinťanům 15:44, 50; 2. Timoteovi 4:8) Tato „vysoce poctěná“ žena je teď v přítomnosti Jehovy Boha a Ježíše Krista — jak velkou radost z toho musí mít!

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 31]

Marie byla vysoce poctěna tím, že se stala matkou Ježíše