Život a služba Ježíše

Oběd u farizea

POTOM, co Ježíš odpověděl kritikům, kteří se ptají, odkud má svou moc, s níž uzdravil muže, který nemohl mluvit, pozve ho jeden farizeus na oběd. Před jídlem si farizeové obřadně myjí ruce až k lokti. Dělají to před jídlem a po jídle, a dokonce i mezi chody. Ačkoli toto ústní podání neporušuje Boží psaný zákon, jde nad to, co Bůh požaduje ve věci obřadní čistoty.

Když Ježíš na ústní podání nedbá, hostitel je překvapen. Ačkoli snad své překvapení nevyjádří slovy, Ježíš je postřehne a říká: „Farizeové, vy čistíte vnějšek poháru a mísy, ale váš vnitřek je plný loupeže a ničemnosti. Nerozumní! Neudělal snad vnějšek ten, kdo udělal i vnitřek?“

Tak odhalí Ježíš pokrytectví farizeů, kteří si obřadně myjí ruce, ale své srdce neomývají od ničemnosti. Radí: „Jako dary milosrdenství. . . dávejte věci, které jsou uvnitř, a pohleďte, všechno ostatní je na vás čisté.“ Dávat by měli z pohnutky milujícího srdce, ne z touhy zapůsobit na jiné svou předstíranou spravedlností.

„Běda vám, farizeové,“ pokračuje Ježíš, „protože dáváte desátky z máty a routy a každé jiné zeleniny, ale obcházíte právo a Boží lásku! To jste byli povinni dělat, ale to ostatní neopomenout.“ Boží zákon daný Izraeli vyžaduje placení desátků neboli desetiny výnosu z polí. Máta a routa jsou drobné rostliny, bylinky používané ke kořenění jídla. Farizeové pečlivě dávají desetinu i z těchto nevýznamných bylinek, ale Ježíš je odsuzuje, protože nedbali na důležitější požadavek projevovat lásku, laskavost a skromnost.

Ježíš je dále odsuzuje slovy: „Běda vám, farizeové, protože milujete přední místa v synagógách a pozdravy na tržištích! Běda vám, protože jste jako ty pamětní hrobky, které nejsou patrné, takže po nich lidé chodí a nevědí to!“ Jejich nečistota není zjevná. Náboženství farizeů je navenek okázalé, ale nemá vnitřní hodnotu. Je založeno na pokrytectví.

Když takovému odsouzení naslouchá zákoník, jeden z lidí zběhlých v Božím zákoně, stěžuje si: „Učiteli, když to říkáš, urážíš také nás.“

Ježíš pokládá i tyto znalce Zákona za odpovědné a říká: „Běda i vám, kteří jste zběhlí v Zákoně, protože nakládáte lidem náklad, který je těžké nosit, ale sami se nedotknete nákladu svým jediným prstem! Běda vám, protože stavíte pamětní hrobky proroků, ale vaši předkové je zabili!“

Nákladem, o němž se zmiňuje Ježíš, jsou ústní podání, ale tito zákoníci by neubrali ani jediný malý předpis, jímž by lidem ulehčili. Ježíš zjevuje, že zákoníci dokonce souhlasí s vražděním proroků, a varuje, že „krev všech proroků prolitá od založení světa“ bude „‚vyžadována na této generaci, od krve Ábela až po krev Zachariáše, který byl zabit mezi oltářem a domem.‘ Ano, říkám vám, bude vyžadována od této generace.“

Svět vykupitelného lidstva začal, když se Adamovi a Evě narodily děti. Ábel tedy žil při „založení světa“. Po zlovolné vraždě Zachariáše vyplenilo Judu syrské vojsko. Ale Ježíš předpovídá své generaci horší vyplenění, protože je v ní větší ničemnost. K tomuto vyplenění dojde o třicet osm let později, v roce 70 n. l.

Ježíš pokračuje ve svém odsouzení slovy: „Běda vám, kteří jste zběhlí v Zákoně, protože jste vzali klíč poznání; sami jste nevešli a těm, kteří vcházeli, jste bránili!“ Znalci Zákona jsou vázáni povinností vysvětlovat Boží slovo lidem, odemykat jeho význam. Ale nedělají to, a dokonce lidem berou příležitost porozumět.

Farizeové a znalci zákonů jsou na Ježíše rozzuřeni, že je odhalil. Když odchází z domu, prudce mu odporují a obléhají ho otázkami. Snaží se ho polapit na nějakém výroku, za který ho budou moci dát zatknout. Lukáš 11:37–54; 5. Mojžíšova 14:22; Micheáš 6:8; 2. Paralipomenon 24:20–25.

◆ Proč odsuzuje Ježíš farizey a znalce Zákona?

◆ Jaký náklad uvalují zákoníci na lid?

◆ Co bylo „založení světa“?