„Našli jsme Mesiáše“

„NAŠLI jsme Mesiáše.“ „Našli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci.“ Tato ohromující zpráva zazněla v prvním století z úst dvou zbožných Židů. Toužebně očekávaný Mesiáš konečně přišel. Byli o tom přesvědčeni! (Jan 1:35–45)

Když vezmeme v úvahu historický kontext a náboženské ovzduší té doby, jejich přesvědčení ještě nabývá na významu. V předchozích desetiletích se objevilo mnoho lidí, kteří se prohlašovali za osvoboditele a kteří s velkou pompou slibovali všechno možné, ale naděje brzy zhasly, když tito lidé nedokázali osvobodit Židy z římského područí. (Skutky 5:34–37)

Dva zmínění Židé — Ondřej a Filip — však nikdy nezapochybovali o tom, že našli skutečného Mesiáše. Byli si tím naopak stále jistější, protože během následujících let na vlastní oči viděli mocné skutky, které tento muž konal a které odpovídaly tomu, co bylo o charakteristických rysech Mesiášovy úlohy předpověděno.

Proč v něj tito dva muži a také jiní lidé věřili a byli přesvědčeni, že není jen dalším falešným Mesiášem nebo podvodníkem, který zklame? Jaké podal doklady toho, že je skutečným Mesiášem?

Historická zpráva uvádí, že Ondřej a Filip rozpoznali, že slíbeným a dlouho očekávaným Mesiášem je bývalý tesař Ježíš z Nazaretu. (Jan 1:45) Svědomitý historik z tehdejší doby Lukáš uvedl, že Mesiáš přišel „v patnáctém roce vlády Tiberia Caesara“. (Lukáš 3:1–3) Patnáctý rok Tiberiovy vlády začal v září roku 28 n. l. a skončil v září roku 29 n. l. Lukáš dále napsal, že Židé tehdy „byli v očekávání“ Mesiášova příchodu. (Lukáš 3:15) Proč jej očekávali právě v tuto konkrétní dobu? Prozkoumejme to.

Doklady, které měl předložit Mesiáš

Vzhledem k tomu, jak důležitou měl mít Mesiáš úlohu, jistě byste očekávali, že Stvořitel Jehova poskytne klíč k tomu, aby pozorní a věrní lidé mohli slíbeného Mesiáše jasně rozpoznat. Proč? Aby takoví všímaví lidé neskočili na lep podvodníkům, což se také mnoha lidem stalo.

Když se nějaký velvyslanec představuje cizí vládě, očekává se od něj, že předloží nezbytné doklady, kterými prokáže svůj úřad. Podobné je to i s Mesiášem. Jehova nechal ve velkém předstihu zaznamenat, jaké podmínky bude Mesiáš splňovat. Až se potom objeví, bude to, jako kdyby měl pověřovací listiny neboli doklady, kterými prokáže svou totožnost.

Podmínky, které bude Mesiáš muset splňovat, byly stanoveny v mnoha biblických proroctvích už staletí předem. Bible předpověděla podrobnosti ohledně Mesiášova příchodu, charakteru jeho služby, utrpení, které mu způsobí druzí, a také toho, jakou smrtí zemře. Není bez zajímavosti, že tato spolehlivá proroctví rovněž předpověděla jeho vzkříšení, to, že bude vyvýšen po Boží pravici, a konečně požehnání, které v budoucnosti přinese vláda jeho Království. Tímto způsobem biblická proroctví vytvořila jedinečnou šablonu, kterou můžeme přirovnat k otisku prstu a které může odpovídat jen jediná osoba.

Když se v roce 29 n. l. Ježíš objevil na scéně, samozřejmě se na něm ještě nesplnila všechna proroctví týkající se Mesiáše. Mesiáš například ještě nebyl usmrcen a vzkříšen. Ale Ondřej, Filip a mnoho dalších v Ježíše uvěřilo kvůli tomu, co učil a co dělal. Viděli řadu důkazů, že je to skutečně Mesiáš. Kdybyste žili v tehdejší době a měli možnost na vlastní oči tyto doklady pozorovat a nezaujatě je zkoumat, pravděpodobně by vás také přesvědčily, že Ježíš je Mesiáš.

Složený obraz

Co by vám pomohlo dojít k takovému závěru? V průběhu dlouhé doby popsali bibličtí proroci podmínky, které bude muset Mesiáš splňovat, aby mohl být bez nejmenších pochybností rozpoznán. Během staletí proroci doplňovali další a další podrobnosti, a tak obraz Mesiáše dostával stále konkrétnější obrysy. Henry H. Halley napsal: „Představte si několik mužů z různých zemí, kteří se nikdy neviděli ani spolu nijak nekomunikovali, jak vstupují do nějaké místnosti a pokládají tam vždy jeden kus otesaného mramoru. Když se pak tyto kusy složí, vytvoří dokonalou sochu. Šlo by to snad vysvětlit jinak, než že jedna určitá osoba nejprve vytvořila předlohu a potom poslala každému muži jeho část?“ Potom pan Halley klade otázku: „Jak lze objasnit, že různí pisatelé v různých stoletích, dávno před tím, než přišel Ježíš, složili tento úžasný obraz jeho života a díla? To není možné vysvětlit jinak, než že psaní řídila JEDNA VYŠŠÍ MYSL.“ Halley svou úvahu uzavřel tím, že se jedná o „zázrak věků“.

Tento „zázrak“ začal v první biblické knize. Pisatel 1. Mojžíšovy uvedl kromě prvního biblického proroctví, které naznačilo Mesiášovu úlohu, také to, že Mesiáš se narodí v linii potomků Abrahama. (1. Mojžíšova 3:15; 22:15–18) Dalším klíčem bylo, že Mesiáš bude z kmene Juda. (1. Mojžíšova 49:10) Prostřednictvím Mojžíše Bůh sdělil Izraelitům, že Mesiáš bude ještě významnější mluvčí a osvoboditel než sám Mojžíš. (5. Mojžíšova 18:18)

Za života krále Davida bylo v dalším proroctví zjeveno to, že Mesiáš bude dědicem Davidova trůnu a že jeho Království bude ‚pevně založeno na neurčitý čas‘. (2. Samuelova 7:13–16) V knize Micheáš bylo odhaleno, že Mesiáš se narodí v Betlémě, městě Davidově. (Micheáš 5:2) Izajáš předpověděl, že se narodí panně. (Izajáš 7:14) Prorok Malachiáš předpověděl, že jeho příchod bude ohlašovat někdo podobný Elijášovi. (Malachiáš 4:5, 6)

Další podrobnost, která slouží k rozpoznání Mesiáše, se objevuje v knize Daniel. V proroctví byl přesně určen samotný rok, kdy se má Mesiáš objevit. Je v něm řečeno: „Měl bys vědět a mít pochopení, že od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do Vůdce Mesiáše bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny. Vrátí se a skutečně bude znovu postaven s veřejným prostranstvím a příkopem, ale v tísni časů.“ (Daniel 9:25)

Perský král Artaxerxes vydal ‚slovo‘, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, ve 20. roce své vlády. Jeho vláda začala roku 474 př. n. l., takže dvacátým rokem byl rok 455 př. n. l. (Nehemjáš 2:1–8) V Danielově proroctví bylo uvedeno, že Mesiáš se objeví, až uplyne období 69 (7 a 62) prorockých týdnů od příkazu, aby byl obnoven a znovu vystavěn Jeruzalém. Šedesát devět doslovných týdnů samozřejmě odpovídá jen 483 dnům neboli méně než dvěma rokům. Když však uplatníme prorocké pravidlo „den za rok“, které je vyjádřeno v Bibli, dojdeme k tomu, že Mesiáš se má objevit po 483 letech, tedy v roce 29 n. l. (Ezekiel 4:6)a

Lidé, kteří o sobě tvrdili, že jsou Mesiášové, se objevili v různých letech, ale pouze Ježíš z Nazaretu se na světové scéně objevil roku 29 n. l. (Lukáš 3:1, 2) Přesně v tomto roce přišel Ježíš za Janem Křtitelem a byl pokřtěn ve vodě. Tehdy byl svatým duchem pomazán za Mesiáše. Jan, který byl oním předpověděným předchůdcem podobným Elijášovi, později představil Ježíše Ondřejovi a jinému učedníkovi a nazval ho „Boží Beránek, který snímá hřích světa“. (Jan 1:29; Lukáš 1:13–17; 3:21–23)

Význam Mesiášova rodokmenu

Inspirovaná proroctví dávala Mesiáše do spojitosti s konkrétními židovskými rodinami. Bylo by tedy rozumné předpokládat, že prozíravý Stvořitel načasuje Mesiášův příchod na dobu, kdy budou k dispozici písemné rodokmeny, aby bylo možné si Mesiášův původ ověřit.

McClintockovo a Strongovo dílo Cyclopedia uvádí: „Je v podstatě nepochybné, že záznamy o kmenech a rodinách Židů byly zničeny až při zpustošení Jeruzaléma [v roce 70 n. l.], a ne dříve.“ Existují jasné doklady, že Matouš a Lukáš napsali svá evangelia před rokem 70 n. l. Mohli tedy do zmíněných záznamů nahlížet, když sestavovali své zprávy o Ježíšově původu. (Matouš 1:1–16; Lukáš 3:23–38) A vzhledem k tomu, že se jednalo o mimořádně důležitou otázku, mnozí jejich současníci si jistě chtěli Ježíšův původ ověřit také sami.

Jen náhodné splnění?

Není snad možné, že proroctví o Mesiášovi se na Ježíšovi splnila jen náhodou? V jednom rozhovoru jistý učenec odpověděl: „V žádném případě. Ta pravděpodobnost je tak mizivá, že to nepřichází v úvahu. Někdo si dal tu práci a spočítal, že pravděpodobnost, že by se splnilo byť i jen osm proroctví, je jedna ku sto milionům miliard.“ Pro znázornění této pravděpodobnosti uvedl: „Stejné množství stříbrných dolarů by pokrylo stát Texas [oblast o rozloze asi 690 000 kilometrů čtverečních] do výšky dvou stop [0,6 metru]. Kdybyste jeden z těchto stříbrných dolarů označili a pak někomu zavázali oči a řekli mu, ať projde celý stát a jednu minci zvedne, jaká by byla šance, že vybere tu, kterou jste označili?“ Pak poznamenal, že je „stejně pravděpodobné, že by se na někom v dějinách splnilo pouhých osm z proroctví“ o Mesiášovi.

Ježíš však během své služby, která trvala tři a půl roku, naplnil ne jen osm, ale mnoho biblických proroctví. Pod tíhou takových dokladů došel onen učenec k následujícímu závěru: „To dokázal v celé historii pouze Ježíš a nikdo jiný.“

Mesiášův „příchod“

Je zřejmé, že Mesiáš přišel roku 29 n. l. v osobě Ježíše z Nazaretu. Tehdy přišel jako pokorný, trpící Výplatce. Nepřišel jako Král, který nade všemi zvítězí a zlomí jho Římanů, jak patrně doufala většina Židů, a dokonce i Ježíšových následovníků. (Izajáš, 53. kapitola; Zecharjáš 9:9; Skutky 1:6–8) Bylo však předpověděno, že v budoucnosti přijde s velkou mocí a autoritou. (Daniel 2:44; 7:13, 14)

Díky pečlivému studiu biblických proroctví došli mnozí rozumní lidé po celém světě k přesvědčení, že Mesiáš přišel v prvním století a že se měl někdy později vrátit. Doklady svědčí o tom, že k jeho předpověděnému návratu, což byl začátek jeho „přítomnosti“, došlo v roce 1914.b (Matouš 24:3–14) Aniž to lidé mohli vidět, Ježíš byl v tom roce dosazen v nebesích na trůn jako Král Božího Království. Již v blízké době zakročí, aby zbavil zemi všech důsledků vzpoury v Edenu. Jeho následné Tisícileté panování přinese požehnání všem, kdo v něj projevují víru jako ve slíbené Semeno, Mesiáše, který „snímá hřích světa“. (Jan 1:29; Zjevení 21:3, 4)

Svědkové Jehovovi si s vámi o těchto dokladech rádi pohovoří a na základě Bible vám ukáží, jaký význam může mít Mesiášova vláda pro vás a vaše blízké.

[Poznámky pod čarou]

[Nákres a obrázky na stranách 6 a 7]

455 př. n. l., ‚slovo, aby byl obnoven Jeruzalém‘

29 n. l., Mesiáš přichází

483 let (69 prorockých týdnů) (Daniel 9:25)

1914, Mesiáš dosazen v nebi na trůn

Mesiáš brzy skoncuje s ničemností a nastolí na zemi ráj