Zůstaňme blízko teokracii

„Jehova je náš Soudce, Jehova je Ten, kdo nám dává ustanovení, Jehova je náš Král.“ (IZAJÁŠ 33:22)

1. Proč se většina lidí zajímá o vládu?

TÉMA „vláda“ velmi zajímá všechny lidi. Dobrá vláda přináší pokoj a blahobyt. Bible říká: „Právem působí král, že země stále stojí.“ (Přísloví 29:4) Naproti tomu špatná vláda s sebou nese bezpráví, korupci a útlak. „Když panuje někdo ničemný, lid vzdychá.“ (Přísloví 29:2) Po celou dobu svých dějin lidé vyzkoušeli nejrůznější druhy vlád a žel mnohdy ‚vzdychali‘, protože jejich panovníci je utlačovali. (Kazatel 8:9) Podaří se vůbec nějaké formě vlády zajistit svým poddaným trvalou spokojenost?

2. Proč je slovo „teokracie“ výstižným označením pro vládu starověkého Izraele?

² O výjimečném druhu vlády se zmínil historik Josephus, když napsal: „Některé národy svěřily nejvyšší politickou moc monarchiím, jiné oligarchiím a další masám. Našeho zákonodárce [Mojžíše] však žádná z těchto forem státního zřízení nepřitahovala, ale své státní soustavě dal formu něčeho, co by mohlo být — je-li možné použít umělé slovo — pojmenováno ‚teokracie‘, přičemž veškerá svrchovanost a autorita je v rukou Božích.“ (Proti Apiónovi, II, 164–165) Podle Slovníku spisovného jazyka českého slovo „teokracie“ znamená „vláda boha“; jiný slovník (Concise Oxford Dictionary) uvádí, že to je „jistá forma Boží vlády“. Slovo „teokracie“ se v Bibli nevyskytuje, ale je výstižným označením pro vládu starověkého Izraele. Ačkoli Izraelité později měli viditelného krále, jejich skutečným panovníkem byl Jehova. Izraelský prorok Izajáš řekl: „Jehova je náš Soudce, Jehova je Ten, kdo nám dává ustanovení, Jehova je náš Král.“ (Izajáš 33:22)

Co je pravá teokracie?

3, 4. (a) Co je pravá teokracie? (b) Jaké požehnání přinese teokracie v blízké budoucnosti celému lidstvu?

³ Od té doby, co Josephus vymyslel toto slovo, bylo jako teokracie označováno mnoho společností. Některé z nich se projevovaly jako nesnášenlivé, fanatické a krutě utlačující. Byly to opravdové teokracie? V tom smyslu, jak toto slovo použil Josephus, nebyly. Problém spočívá v tom, že výraz „teokracie“ je používán v širším významu. V díle World Book Encyclopedia je teokracie definována jako „forma vlády, kdy ve státě vládne kněz nebo kněží a kdy pravomoc v občanských i náboženských záležitostech mají příslušníci kněžstva“. Pravá teokracie však není vláda kněží. Je to skutečně Boží vláda, vláda Stvořitele vesmíru, Jehovy Boha.

⁴ V blízké budoucnosti bude celá země podřízena teokracii a to přinese nesmírné požehnání. „Sám Bůh bude s [lidmi]. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:3, 4) Takové štěstí by nemohla přinést žádná kněžská vláda vytvořená z nedokonalých lidí. To dokáže jedině Boží vláda. Praví křesťané se proto nepokoušejí zavést teokracii politickou činností. Trpělivě čekají, až Bůh ve svůj čas a svým způsobem nastolí celosvětovou teokracii. (Daniel 2:44)

5. Kde je dnes v činnosti pravá teokracie a jaké otázky v souvislosti s tím vznikají?

⁵ Nezávisle na tom pravá teokracie však je v činnosti. Kde? Mezi těmi, kdo se dobrovolně podřizují Boží vládě a vzájemně spolupracují na uskutečňování Boží vůle. Tito věrní lidé jsou shromažďováni jako celosvětový duchovní „národ“ ve své duchovní „zemi“. Jsou to zbývající z ‚Božího Izraele‘ a spolu s nimi více než pět a půl milionu jejich křesťanských společníků. (Izajáš 66:8; Galaťanům 6:16) Tito lidé se podřizují Ježíši Kristu, nebeskému Králi, kterého dosadil na trůn Jehova Bůh, ‚Král věčnosti‘. (1. Timoteovi 1:17; Zjevení 11:15) V jakém ohledu je tato organizace teokratická? Jak se její členové dívají na autoritu světských vlád? A jak princip teokracie dodržují lidé, kteří ve svém duchovním národě mají postavení autority?

Teokratická organizace

6. Jak může být nějaká viditelná, lidská organizace vedena Bohem?

⁶ Jak může být nějaká lidská organizace vedena Jehovou, který přebývá v neviditelných nebesích? (Žalm 103:19) Je to možné proto, že ti, kdo jsou s touto organizací spojeni, se řídí inspirovanou radou: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění.“ (Přísloví 2:6; 3:5) Tito lidé se nechávají vést Bohem tak, že dodržují „Kristův zákon“ a ve svém každodenním životě uplatňují inspirované biblické zásady. (Galaťanům 6:2; 1. Korinťanům 9:21; 2. Timoteovi 3:16; viz Matouše 5:22, 28, 39; 6:24, 33; 7:12, 21.) Proto, aby to mohli dělat, musí být badateli Bible. (Žalm 1:1–3) Podobně jako ‚ušlechtile smýšlející‘ Beroané z dávných dob ani oni nenásledují lidi, ale všechno, co se dozvídají, si neustále ověřují v Bibli. (Skutky 17:10, 11; Žalm 119:33–36) Modlí se jako žalmista: „Vyučuj mě dobrotě, rozumnosti a poznání, neboť projevuji víru v tvá přikázání.“ (Žalm 119:66)

7. Jaké uspořádání související s dohledem je v teokracii?

⁷ V každé organizaci musí být někdo, kdo má postavení autority neboli poskytuje vedení. Ani svědkové Jehovovi nejsou výjimkou, protože zachovávají uspořádání postavené na autoritě, které popsal apoštol Pavel: „Hlavou každého muže je Kristus; hlavou ženy je zase muž; hlavou Krista je zase Bůh.“ (1. Korinťanům 11:3) V souladu s tím ve sborech slouží jako starší pouze ti muži, kteří jsou k tomu způsobilí. A třebaže Ježíš — ‚hlava každého muže‘ — je v nebi, na zemi jsou dosud „zbývající“ z jeho pomazaných bratrů, kteří mají naději, že s ním budou vládnout v nebi. (Zjevení 12:17; 20:6) Z nich se skládá „věrný a rozvážný otrok“. Křesťané uznávají, že tento „otrok“ na ně dohlíží, a tím dávají najevo svou podřízenost Ježíšovi, a tedy i jeho hlavě, Jehovovi. (Matouš 24:45–47; 25:40) Tak má teokracie řád. „Bůh . . . není Bohem nepořádku, ale pokoje.“ (1. Korinťanům 14:33)

8. Jak křesťanští starší podporují princip teokracie?

⁸ Křesťanští starší podporují princip teokracie, protože uznávají, že jsou odpovědni Jehovovi za to, jak uplatňují svou omezenou autoritu. (Hebrejcům 13:17) A když o něčem rozhodují, spoléhají přitom na Boží moudrost, a ne na svou vlastní. V tom se řídí Ježíšovým příkladem. Ježíš byl nejmoudřejší člověk, jaký kdy žil. (Matouš 12:42) Přesto řekl Židům: „Syn nemůže dělat ani jedinou věc ze své vlastní iniciativy, ale jenom to, co vidí dělat Otce.“ (Jan 5:19) Sboroví starší mají také stejný postoj jako král David. Ten měl v teokracii významnou autoritu. Přesto chtěl postupovat Jehovovou cestou, ne svou vlastní. Modlil se: „Poučuj mě, Jehovo, o své cestě a veď mě stezkou přímosti.“ (Žalm 27:11)

9. Jaký vyrovnaný názor na různé druhy naděje a různé služební výsady v teokracii mají křesťané zasvěcení Bohu?

⁹ Někdo vyjadřuje pochybnosti, zda je spravedlivé, že postavení autority ve sboru smějí mít pouze muži, a to jen ti muži, kteří jsou k tomu způsobilí, nebo zda je spravedlivé, že někteří křesťané mají nebeskou naději, kdežto jiní mají naději pozemskou. (Žalm 37:29; Filipanům 3:20) Křesťané zasvěcení Bohu však oceňují, že tato opatření jsou popsána v Božím slově. Jsou to teokratická opatření. Jsou-li někým zpochybňována, pak obvykle jen těmi, kdo neuznávají biblické zásady. Kromě toho křesťané vědí, že muži i ženy jsou si v otázce záchrany v Jehovových očích rovni. (Galaťanům 3:28) Praví křesťané považují za největší možnou výsadu, že smějí být ctiteli Svrchovaného Panovníka vesmíru, a s radostí plní každou úlohu, jakou jim Jehova předkládá. (Žalm 31:23; 84:10; 1. Korinťanům 12:12, 13, 18) A navíc naděje na věčný život, ať v nebi, nebo na rajské zemi, je opravdu nádherná naděje.

10. (a) Jaký vynikající postoj projevoval Jonatan? (b) Jak dnešní křesťané dávají najevo postoj podobný postoji Jonatana?

¹⁰ Svědkové Jehovovi se tedy podobají Jonatanovi, bohabojnému synovi krále Saula. Z Jonatana by pravděpodobně byl vynikající král. Kvůli Saulově nevěrnosti však Jehova vybral Davida, aby byl druhým izraelským králem. Byl tím Jonatan roztrpčen? Nebyl. Stal se Davidovým dobrým přítelem, a dokonce ho chránil před Saulem. (1. Samuelova 18:1; 20:1–42) Podobně ti, kdo mají pozemskou naději, nezávidí těm, kdo mají nebeskou naději. A praví křesťané nežárlí ani na ty, kdo uplatňují teokratickou autoritu ve sboru. Naopak na ně berou „více než mimořádný ohled v lásce“, protože uznávají, že pilně pracují ve prospěch svých duchovních bratrů a sester. (1. Tesaloničanům 5:12, 13)

Teokratický názor na světskou vládu

11. Jak se křesťané, kteří se podřizují teokratické vládě, dívají na světské autority?

¹¹ Jak se svědkové Jehovovi, jsou-li vedeni teokracií neboli Boží vládou, dívají na panovníky národů? Ježíš řekl, že jeho následovníci nebudou „částí světa“. (Jan 17:16) Křesťané však uznávají své závazky k „césarovi“ — světským vládám. Ježíš řekl, že mají splácet „césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu“. (Matouš 22:21) Podle Bible jsou lidské vlády „umístěny do svých relativních postavení Bohem“. Jehova, Zdroj veškeré autority, připouští existenci vlád a očekává, že budou působit dobro těm, kdo spadají pod jejich pravomoc. Jestliže tak jednají, jsou „Boží služebnicí“. Křesťané se podřizují vládě země, ve které žijí, „kvůli svému svědomí“. (Římanům 13:1–7) Pokud by však stát vyžadoval něco, co je v rozporu s Božím zákonem, křesťan bude „poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi“. (Skutky 5:29)

12. Jakým vynikajícím příkladem se řídí křesťané, když jsou pronásledováni vládními autoritami?

¹² Co však, když jsou praví křesťané pronásledováni vládními autoritami? V tom případě se řídí příkladem prvních křesťanů, kteří snášeli období velkého pronásledování. (Skutky 8:1; 13:50) Tyto zkoušky víry nebyly nečekané, protože Ježíš upozorňoval, že přijdou. (Matouš 5:10–12; Marek 4:17) První křesťané se přesto nemstili svým pronásledovatelům, ani nepřipustili, aby jejich víra pod tlakem zeslábla. Naopak, řídili se Ježíšovým příkladem: „Když mu spílali, neoplácel spíláním. Když trpěl, nevyhrožoval, ale dále se odevzdával tomu, který soudí spravedlivě.“ (1. Petra 2:21–23) Ano, křesťanské zásady zvítězily nad Satanovými provokacemi. (Římanům 12:21)

13. Jak svědkové Jehovovi reagují na pronásledování a na pomlouvačné kampaně vedené proti nim?

¹³ Totéž platí i dnes. Po celé dvacáté století svědkové Jehovovi velice trpěli působením despotických vládců — přesně jak to předpověděl Ježíš. (Matouš 24:9, 13) V některých zemích jsou o těchto upřímných křesťanech šířeny lži a zkreslené zprávy a dělají to ti, kdo se snaží donutit úřady, aby proti svědkům zakročily. Navzdory této ‚špatné pověsti‘ se svědkové svým znamenitým chováním doporučují jako Boží služebníci. (2. Korinťanům 6:4, 8) Kdykoli to je možné, předkládají svůj případ úředníkům a soudům v té zemi, aby dokázali, že se neprovinili žádnou špatností. Využívají jakékoli dostupné prostředky k tomu, aby veřejně obhajovali dobrou zprávu. (Filipanům 1:7) Ale potom, když udělají všechno, co v rámci zákona mohou udělat, ponechají situaci v Jehovových rukách. (Žalm 5:8–12; Přísloví 20:22) Je-li to nutné, nebojí se stejně jako první křesťané trpět pro spravedlnost. (1. Petra 3:14–17; 4:12–14, 16)

Slávu připisujme v prvé řadě Bohu

14, 15. (a) Co je pro ty, kdo podporují princip teokracie, nejdůležitější? (b) Při jaké příležitosti dal Šalomoun vynikající příklad pokory ve svém postavení dohledu?

¹⁴ Když Ježíš učil své následovníky, jak se mají modlit, nejdříve se zmínil o posvěcení Jehovova jména. (Matouš 6:9) Ti, kdo žijí pod vládou teokracie, v souladu s touto modlitbou usilují o Boží slávu, a ne o svou vlastní. (Žalm 29:1, 2) Bible píše, že v prvním století tento postoj byl kamenem klopýtání pro ty, kdo odmítali následovat Ježíše, „neboť milovali lidskou slávu“, milovali vyvyšování od lidí. (Jan 12:42, 43) To, aby člověk především vyvyšoval Jehovu, a ne sám sebe, opravdu vyžaduje pokoru.

¹⁵ Šalomoun projevil v tomto ohledu znamenitý postoj. Srovnejte to, co řekl při zasvěcení slavného chrámu, který postavil, s tím, co o výsledcích své stavební činnosti řekl Nebukadnecar. Nebukadnecar nadýmající se pýchou se vychloubal: „Není tohle Velký Babylón, který jsem sám vystavěl pro královský dům se silou své moci a k důstojnosti svého majestátu?“ (Daniel 4:30) Naproti tomu Šalomoun skromně snížil význam svého úspěchu, když řekl: „Bude . . . Bůh opravdu bydlet s lidmi na zemi? Pohleď, nebe, ano nebe nebes tě nemůže obsáhnout; oč méně potom tento dům, který jsem postavil!“ (2. Paralipomenon 6:14, 15, 18; Žalm 127:1) Šalomoun nevyvyšoval sám sebe. Věděl, že je pouze Jehovův zástupce, a napsal: „Přišla opovážlivost? Přijde tedy zneuctění; ale moudrost je u skromných.“ (Přísloví 11:2)

16. Jak se starší prokazují být skutečným požehnáním pro sbor, když neoslavují sami sebe?

¹⁶ Křesťanští starší podobně vyvyšují Jehovu, ne sami sebe. Řídí se Petrovou radou: „Jestliže někdo slouží, ať slouží jako závislý na síle, kterou opatřuje Bůh, tak, aby byl ve všem oslavován Bůh prostřednictvím Ježíše Krista.“ (1. Petra 4:11) Apoštol Pavel nepopisoval „úřad dozorce“ jako důležité, význačné postavení, ale považoval ho za ‚znamenitou práci‘. (1. Timoteovi 3:1) Sboroví starší jsou jmenováni proto, aby sloužili, ne aby panovali. Jsou učiteli a pastýři Božího stáda. (Skutky 20:28; Jakub 3:1) Pokorní, obětaví starší jsou opravdovým požehnáním pro sbor. (1. Petra 5:2, 3) „Stále pokládejte takové muže za drahé“ a děkujte Jehovovi za to, že díky němu je velmi mnoho schopných starších, kteří podporují teokracii v těchto ‚posledních dnech‘. (Filipanům 2:29; 2. Timoteovi 3:1)

‚Staňte se napodobiteli Boha‘

17. V čem ti, kdo se podřizují teokracii, napodobují Boha?

¹⁷ Apoštol Pavel vyzýval: „Staňte se . . . napodobiteli Boha jako milované děti.“ (Efezanům 5:1) Ti, kdo se podřizují teokracii, usilují o to, aby se podobali Bohu, do té míry, jak jim to jen dovoluje jejich nedokonalost. Bible například o Jehovovi říká: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojžíšova 32:3, 4) Křesťané usilují o věrnost, spravedlnost a vyrovnaný smysl pro právo, protože se snaží v těchto vlastnostech napodobovat Boha. (Micheáš 6:8; 1. Tesaloničanům 3:6; 1. Jana 3:7) Vyhýbají se mnoha věcem, které jsou ve světě přijatelné, například nemravnosti, chtivosti a chamtivosti. (Efezanům 5:5) Jehovovi služebníci se řídí Božími, ne lidskými měřítky, a proto je Jehovova organizace teokratická, čistá a zdravá.

18. Co je nejvýznačnější Boží vlastností, a jak křesťané tuto vlastnost zrcadlí?

¹⁸ Nejvýznačnější vlastností Jehovy Boha je láska. „Bůh je láska,“ říká apoštol Jan. (1. Jana 4:8) Teokracie je Boží vláda, a to vlastně znamená vláda lásky. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) V těchto těžkých posledních dnech teokratická organizace projevuje lásku vynikajícím způsobem. Během vyhlazovacího boje v Africe svědkové Jehovovi projevovali lásku ke všem lidem, ať patřili ke kterékoli etnické skupině. Za války v bývalé Jugoslávii si svědkové Jehovovi ze všech oblastí vzájemně pomáhali, i když se ostatní náboženské skupiny účastnily takzvané etnické čistky. Každý svědek Jehovův se osobně snažil věnovat pozornost Pavlově radě: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba a jekot a utrhačná řeč spolu s veškerou špatností. Ale staňte se jeden k druhému laskavými, něžně soucitnými, velkoryse jeden druhému odpouštějte, právě jako vám Bůh také velkoryse odpustil skrze Krista.“ (Efezanům 4:31, 32)

19. Jaké dary čekají nyní i v budoucnosti na ty, kdo se podřizují teokracii?

¹⁹ Ti, kdo se podřizují teokracii, se těší z mnoha znamenitých darů. Mají pokoj s Bohem i se spolukřesťany. (Hebrejcům 12:14; Jakub 3:17) Mají smysl života. (Kazatel 12:13) V duchovním ohledu jsou v bezpečí a mají jistou naději do budoucnosti. (Žalm 59:9) Vlastně už také mají určitou představu, jak to bude vypadat, až budou všichni lidé — celé lidstvo — podřízeni teokratické vládě. Potom, jak Bible říká, „nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře“. (Izajáš 11:9) To bude opravdu nádherná doba! Kéž si všichni zajistíme místo v tomto budoucím ráji tím, že již nyní zůstáváme blízko teokracii.

Umíte to vysvětlit?

◻ Co je skutečná teokracie a kde se s ní můžeme setkat?

◻ Jak se lidé ve svém životě podřizují teokratické vládě?

◻ Jakými způsoby se snaží všichni, kdo se podřizují teokracii, stavět Boží slávu nad svou vlastní?

◻ Jaké bohulibé vlastnosti napodobují ti, kdo podporují teokracii?

[Obrázek na straně 17]

Šalomoun stavěl Boží slávu nad svou vlastní