Vyučujme s pochopením a přesvědčivostí

„Srdce moudrého působí, že jeho ústa projevují pochopení, a jeho rtům to dodává přesvědčivosti.“ (PŘÍSLOVÍ 16:23)

1. Proč vyučování Božímu slovu znamená víc než jen předávat informace?

KDYŽ zájemce vyučujeme Božímu slovu, je naším cílem osvítit nejen jejich mysl, ale také srdce. (Efezanům 1:18) Vyučování tedy znamená víc než jen předávat informace. V Příslovích 16:23 se píše: „Srdce moudrého působí, že jeho ústa projevují pochopení, a jeho rtům to dodává přesvědčivosti.“

2. (a) Co to znamená přesvědčovat? (b) Jak mohou všichni křesťané dosáhnout toho, že budou vyučovat s přesvědčivostí?

² Je nepochybné, že tuto zásadu uplatňoval při svém vyučování apoštol Pavel. Když byl v Korintu, „každý sabat přednášel v synagóze a přesvědčoval Židy a Řeky“. (Skutky 18:4) Řecké slovo, které je zde přeloženo jako ‚přesvědčovat‘, má podle jednoho pramene význam „dosáhnout změny smýšlení na základě logických úvah nebo uvedením morálních hledisek“. Pomocí přesvědčivých argumentů dokázal Pavel podněcovat lidi, aby změnili dokonce svůj způsob uvažování. Měl tak silnou schopnost přesvědčovat, že se ho jeho nepřátelé báli. (Skutky 19:24–27) Nicméně Pavel nevyučoval tak, že by předváděl své lidské schopnosti. Korinťanům napsal: „Má řeč a to, co jsem kázal, nebylo s přesvědčivými slovy moudrosti, ale s projevem ducha a moci, abyste neměli víru v lidskou moudrost, ale v Boží moc.“ (1. Korinťanům 2:4, 5) Jehova Bůh dává svého ducha všem křesťanům, a proto všichni mohou vyučovat s přesvědčivostí. Ale jak toho dosáhnout? Prozkoumejme některé účinné vyučovací metody.

Buďme dobrými posluchači

3. Proč je důležité mít pochopení, když vyučujeme druhé lidi, a jak můžeme dosáhnout srdce zájemce?

³ První vyučovací metoda se netýká mluvení, ale naslouchání. Chceme-li totiž vyučovat s přesvědčivostí, musíme, jak je uvedeno v Příslovích 16:23, mít pochopení. Takové pochopení vzhledem k lidem, které vyučoval, jistě projevoval Ježíš. U Jana 2:25 se píše: „On sám věděl, co v člověku je.“ Jak ale můžeme my poznat, co je v srdci lidí, které vyučujeme? Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je být dobrým posluchačem. U Jakuba 1:19 čteme: „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení.“ Je pravda, že ne všichni lidé hned řeknou, co si myslí. Když se však naši zájemci přesvědčí, že o ně máme opravdový zájem, možná budou o svých pocitech mluvit ochotněji. Chceme-li tedy dosáhnout srdce posluchače a tyto informace ‚načerpat‘, často nám pomohou laskavé zkoumavé otázky. (Přísloví 20:5)

4. Proč musí být křesťanští starší dobrými posluchači?

⁴ Dobrými posluchači by měli být zejména křesťanští starší. Jedině tak budou opravdu ‚vědět, jak by měli každému odpovědět‘. (Kolosanům 4:6) V Příslovích 18:13 jsme upozorněni: „Odpovídá-li někdo na nějakou záležitost dříve, než ji vyslechne, je to z jeho strany pošetilost a pokoření.“ Dva bratři dali kdysi s dobrým úmyslem jedné sestře radu týkající se světského smýšlení, protože několikrát chyběla na shromáždění. Sestru však hluboce ranilo, že se jí nezeptali, proč na shromáždění nebyla. Zotavovala se totiž po operaci, kterou nedlouho před tím podstoupila. Je tedy opravdu důležité, abychom předtím, než někomu dáme radu, naslouchali.

5. Jak mohou starší postupovat, když projednávají rozepře mezi křesťany?

⁵ Dávání rad je v případě starších často součástí vyučování. I v takových situacích musí být starší dobrými posluchači. Naslouchání je nezbytné zejména tehdy, když mezi křesťany dojde k rozepři. Starší musí daný problém vyslechnout, aby pak mohli napodobit „Otce, který soudí nestranně“. (1. Petra 1:17) V těchto situacích bývají často rozjitřeny city. Starší by tedy měl pamatovat na radu z Přísloví 18:17: „Ten, kdo je první ve své právní při, je spravedlivý; jeho bližní vstoupí a jistě jej prozkoumá.“ Dobrý učitel vyslechne obě strany. Když pronese modlitbu, pomůže tím vytvořit klidnou atmosféru. (Jakub 3:18) Pokud vznikne napjatá situace, může starší oběma bratrům navrhnout, aby se s tím, co chtějí sdělit, obraceli přímo na něho. Tak se předejde tomu, že by se obě strany mezi sebou hádaly. Pomocí vhodných otázek bude možná schopen objasnit, v čem tkví projednávaný problém. Ukazuje se, že v mnoha případech není příčinou problémů zlý úmysl, ale nedostatečná komunikace. Jestliže však byly porušeny biblické zásady, může láskyplný učitel nyní poučovat s pochopením, protože obě strany vyslechl.

Hodnota jednoduchosti

6. Jak nám jsou v jednoduchém způsobu vyučování příkladem Pavel a Ježíš?

⁶ Další cennou vyučovací metodou je jednoduchost. Je pravda, že chceme, aby zájemci „byli plně schopni pochopit se všemi svatými, jaká je šířka a délka a výška a hloubka“ pravdy. (Efezanům 3:18) Některá hlediska biblických nauk jsou vzrušující a často podněcují k hlubokému přemýšlení. (Římanům 11:33) Nicméně když Pavel kázal Řekům, zaměřil se na jednoduché poselství o ‚Kristovi přibitém na kůl‘. (1. Korinťanům 2:1, 2) Také Ježíš kázal jasně a působivě. Ve svém Kázání na hoře použil jednoduchou slovní zásobu, a přesto v něm vyjádřil ty nejhlubší pravdy, jaké kdy byly proneseny. (Matouš, kapitoly 5–7)

7. Jak můžeme dosáhnout jednoduchosti při vedení biblických studií?

⁷ O jednoduchost chceme usilovat i my, když vyučujeme na domácích biblických studiích. Jakým způsobem můžeme jednoduchosti dosáhnout? Tím, že se zaměřujeme na ‚důležitější věci‘. (Filipanům 1:10) Když se zabýváme nějakými obtížnými náměty, měli bychom se snažit o jednoduché vyjadřování. Měli bychom se zaměřit pouze na klíčové verše, a ne číst a rozebírat každý nevypsaný biblický text uvedený v publikaci. Chceme-li takto postupovat, musíme se sami dobře připravovat. Měli bychom se vyvarovat toho, že bychom zájemce zahrnuli podrobnostmi, a nesmíme dovolit, abychom se nechali odvést od tématu otázkami, které nejsou tak důležité. Jestliže se zájemce chce zeptat na něco, co s probíranou kapitolou přímo nesouvisí, můžeme taktně navrhnout, že si o tom promluvíme, až kapitolu dokončíme.

Účinně používejme otázky

8. Jak Ježíš účinně používal otázky?

⁸ Jinou užitečnou vyučovací metodou je kladení účinných otázek. Ježíš Kristus je při svém vyučování často používal. Například Petra se zeptal: „ ‚Co myslíš, Šimone? Od koho dostávají králové země poplatky nebo daň z hlavy? Od svých synů, nebo od cizích lidí?‘ Když řekl: ‚Od cizích lidí‘, Ježíš mu řekl: ‚Synové jsou tedy skutečně zproštěni daně.‘ “ (Matouš 17:24–26) Ježíš byl jediný zplozený Syn Toho, kdo byl uctíván v chrámu, a proto opravdu nebyl povinen platit chrámovou daň. Tuto pravdu však vyjádřil pomocí účinných otázek. Ježíš tak Petrovi pomohl dojít ke správnému závěru, a to na základě informace, kterou Petr už znal.

9. Jak můžeme otázky používat při biblických studiích?

⁹ Otázky můžeme účinně používat při biblických studiích. Když zájemce odpoví nesprávně, možná nás to svádí k tomu, abychom správnou odpověď řekli sami. Zapamatuje si však zájemce tuto informaci? Často je lepší, když se pomocí otázek pokusíme dovést zájemce ke správnému závěru. Když má například potíže s pochopením toho, proč by měl používat Boží jméno, mohli bychom se ho zeptat: ‚Je pro vás vaše jméno důležité? . . . Proč? . . . Jak byste se cítil, kdyby vaše jméno někdo odmítl používat? . . . Není tedy rozumné, že Bůh vyžaduje, abychom jeho osobní jméno používali?‘

10. Jak mohou starší používat otázky, když pomáhají křesťanům, kteří utrpěli citové rány?

¹⁰ Otázky mohou také dobře využívat starší, když pasou stádo. Mnozí křesťané ve sboru utrpěli ze strany Satanova světa různé citové rány, a možná mají pocit, že jsou nečistí a že je nikdo nemůže mít rád. S člověkem, který si něco takového myslí, by starší mohl rozmlouvat takto: ‚Říkáš sice, že se cítíš nečistý, ale jak na tebe pohlíží Jehova? Cožpak tě náš láskyplný nebeský Otec nemiluje, když dovolil, aby jeho Syn zemřel a poskytl za tebe výkupné?‘ (Jan 3:16)

11. Jaký je účel řečnických otázek a jak mohou být používány při veřejném projevu?

¹¹ Další znamenitou vyučovací metodou jsou řečnické otázky. Neočekává se, že na ně posluchači budou nahlas odpovídat. Mohou jim však pomoci, aby o látce přemýšleli. Tento druh otázek často kladli starověcí proroci, když chtěli, aby jejich posluchači o určitém námětu uvažovali do hloubky. (Jeremjáš 18:14, 15) Také Ježíš účinně používal řečnické otázky. (Matouš 11:7–11) Užitečné jsou zejména tehdy, když se mluví na veřejnosti. Řečník pak posluchačům jednoduše nesdělí, že musí být horliví, chtějí-li se líbit Jehovovi, ale místo toho položí otázku: ‚Bude se Jehovovi líbit, když mu nebudeme sloužit skutečně horlivě?‘ To může zapůsobit více.

12. Jakou hodnotu mají otázky, jejichž cílem je zjistit názor posluchače?

¹² Když se chceme přesvědčit, zda zájemce opravdu věří tomu, co se dozvídá, je užitečné klást otázky, jejichž cílem je zjistit jeho názor. (Matouš 16:13–16) Zájemce možná správně odpoví, že smilstvo je špatné. My však nemusíme zůstat jen u toho, ale můžeme jít dál a položit například otázky: Co si vy sám myslíte o Božích mravních měřítkách? Myslíte si, že jsou příliš omezující? Řekl byste, že na tom, zda Boží měřítka dodržujeme, nebo nedodržujeme, skutečně záleží?

Znázornění, která zapůsobí na srdce

13, 14. (a) Co znamená něco znázornit? (b) Proč jsou dobrá znázornění účinná?

¹³ Další metodou, která nám pomůže proniknout k srdci posluchačů a zájemců, jsou účinná znázornění. Řecký výraz překládaný jako „znázornění“ znamená doslova „postavení vedle sebe nebo k sobě“. Když něco znázorňujete, vysvětlujete to tím, že to ‚postavíte vedle‘ něčeho podobného. Ježíš se například zeptal: „K čemu máme přirovnat Boží království nebo v jakém podobenství je předložíme?“ Ve své odpovědi se zmínil o známém hořčičném zrnu. (Marek 4:30–32)

¹⁴ Mnoho působivých znázornění používali Boží proroci. Když se Asyřané, kteří byli Božím nástrojem k potrestání Izraelitů, uchýlili k bezohledné krutosti, Izajáš jasně ukázal na jejich opovážlivost znázorněním: „Bude se sekera vynášet nad toho, kdo jí seká, nebo bude se pila vyvyšovat nad toho, kdo jí pohybuje tam a zpět?“ (Izajáš 10:15) Mnoho podobenství používal také Ježíš. V Písmu se píše, že „k nim nemluvíval bez podobenství“. (Marek 4:34) Dobrá znázornění jsou užitečná, protože působí jak na mysl, tak na srdce. Díky nim mohou posluchači snadno přijímat nové informace, protože je porovnávají s něčím, co už dobře znají.

15, 16. Jak je možné dosáhnout toho, aby znázornění byla co nejúčinnější? Uveďte příklady.

¹⁵ Jak ale můžeme my používat znázornění, která skutečně zapůsobí na srdce posluchačů? Znázornění musí být v prvé řadě přiměřenou paralelou toho, co vysvětlujeme. Jestliže znázornění není příliš vhodné, pak posluchače spíše rozptýlí, než aby je poučilo. Jistý řečník se jednou v dobré víře snažil vztah podřízenosti pomazaného ostatku k Ježíši Kristu přiblížit tím, že členy ostatku přirovnal k věrnému pejskovi. Je však takové ponižující přirovnání skutečně vhodné? Tato myšlenka je přece v Bibli vyjádřena mnohem působivějším a důstojnějším způsobem. Ježíšových 144 000 pomazaných následovníků je tam přirovnáno k ‚nevěstě ozdobené pro svého manžela‘. (Zjevení 21:2)

¹⁶ Znázornění jsou nejúčinnější tehdy, když souvisejí s něčím ze života lidí. Na srdce krále Davida silně zapůsobilo Natanovo znázornění o zabité ovci, protože David, který v mládí sloužil jako pastýř, ovce miloval. (1. Samuelova 16:11–13; 2. Samuelova 12:1–7) Kdyby byl ve znázornění použit býk, možná by tak účinné nebylo. Podobně mohou pro naše posluchače mít malý význam znázornění, která jsou postavena na vědeckých poznatcích nebo na málo známých historických skutečnostech. Ježíš svá znázornění čerpal z každodenního života. Mluvil o něčem tak běžném, jako je lampa, nebeští ptáci a polní lilie. (Matouš 5:15, 16; 6:26, 28) S tím si Ježíšovi posluchači mohli snadno spojit to, co jim říkal.

17. (a) Z čeho můžeme v našich znázorněních vycházet? (b) Jak můžeme znázornění použitá v našich publikacích přizpůsobit okolnostem zájemce?

¹⁷ V naší službě máme mnoho příležitostí používat jednoduchá, ale zároveň účinná znázornění. Buďme všímaví. (Skutky 17:22, 23) Znázornění může souviset s dětmi našich posluchačů, s jejich domovem, zaměstnáním nebo nějakým koníčkem. Nebo když zájemce osobně dobře známe, můžeme také využít znázornění, která jsou připravena ve studijním materiálu. Uvažujme například o účinném znázornění, které je uvedeno ve 14. odstavci 8. kapitoly knihy Poznání, které vede k věčnému životu. Týká se milujícího rodiče, kterého pomlouvá jeden soused. Bude dobré, když si promyslíme, jak bychom toto znázornění mohli přizpůsobit okolnostem zájemce, který sám má děti.

Čtěme biblické verše působivě

18. Proč bychom měli usilovat o to, abychom četli plynně?

¹⁸ Pavel vybízel Timotea: „Věnuj se dále veřejnému čtení, vybízení, vyučování.“ (1. Timoteovi 4:13) Základem našeho vyučování je Bible, a proto je užitečné, když z ní dokážeme plynně číst. Výsadu předčítat mojžíšský Zákon Božímu lidu měli Levité. Zadrhávali snad ve čtení nebo četli monotónně? Ne. U Nehemjáše 8:8 Bible říká: „Dále nahlas četli z knihy, ze zákona pravého Boha, jenž byl objasňován a vkládal se do něj smysl; a stále poskytovali porozumění čteného.“

19. Jak se můžeme zlepšit ve čtení Písma?

¹⁹ Někteří křesťanští muži dokáží jako řečníci mluvit plynně, ale se čtením mají problémy. Jak se mohou zlepšit? Tím, že budou čtení cvičit. Ano, že budou nahlas číst tak dlouho, dokud jejich čtení nebude plynulé. Máte-li ve svém jazyce k dispozici audiokazety s nahrávkami Bible, bude moudré, když si poslechnete, jak předčítající zdůrazňuje podle smyslu a jak moduluje, a když si všimnete, jak vyslovuje neobvyklá slova a jména. Až získáte určitou praxi, pak pro vás bude relativně snadné číst i taková jména, jako je Maher-šalal-chaš-baz. (Izajáš 8:1)

20. Jak můžeme ‚dávat pozor na své vyučování‘?

²⁰ My, Jehovovi ctitelé, máme opravdu skvělou výsadu, že můžeme sloužit jako učitelé. Berme tedy tento úkol vážně. ‚Dávejme neustále pozor na sebe a na své vyučování.‘ (1. Timoteovi 4:16) Vynikajícími učiteli se můžeme stát tehdy, když jsme dobrými posluchači, když se snažíme o jednoduchost, když klademe otázky, které nám pomáhají zjistit, jak posluchač látce rozumí, když používáme účinná znázornění a když působivě čteme biblické verše. Kéž máme všichni užitek ze školení, které nám poskytuje Jehova prostřednictvím své organizace, protože to nám může pomoci, abychom získali „jazyk poučených“. (Izajáš 50:4) Když plně využíváme všechny nástroje, které pro službu dostáváme — brožury, audiokazety, videokazety a další pomůcky —, můžeme se naučit, jak vyučovat s pochopením a přesvědčivostí.

Vzpomínáš si?

◻ Jak nám při našem vyučování pomůže to, že budeme dobře naslouchat?

◻ Jak můžeme napodobit Pavla a Ježíše v jejich jednoduchém způsobu vyučování?

◻ Které druhy otázek můžeme používat, když vyučujeme druhé lidi?

◻ Jaká znázornění jsou nejúčinnější?

◻ Jak se můžeme zlepšit ve veřejném čtení?

[Obrázek na straně 16]

Dobrý učitel naslouchá, aby záležitost pochopil

[Obrázky na straně 18]

Ježíš svá znázornění čerpal z každodenního života