„Jehovova ruka byla . . . s nimi“
„Jehovovo slovo tedy mocně rostlo a rozmáhalo se.“ — Sk. 19:20
1. (a) Jak si stěžovali nepřátelé křesťanství v prvním století našeho letopočtu? (b) Co následovalo všude, kde misionář Pavel kázal dobré poselství o Božím království a co vždy bylo s ranými křesťany?
PŘED více než 1 900 lety si nepřátelé křesťanského poselství a odpůrci misionáře, apoštola Pavla, stěžovali: „Ti muži, kteří převrátili obydlenou zem, jsou také zde a . . . jednají proti césarovým výnosům, protože říkají, že králem je někdo jiný, Ježíš.“ (Sk. 17:6, 7) Všude, kde křesťanský misionář Pavel oznamoval dobré poselství o Jehovově království, působil zákon akce a reakce a často docházelo k pronásledování. I jiní raní křesťané trpěli pronásledováním. Ale vždy „Jehovova ruka byla . . . s nimi“. — Sk. 11:21.
2. Kdo podnítil křesťanskou misionářskou činnost a jak?
2 Kdo podnítil tuto životně důležitou křesťanskou misionářskou činnost? Byl to Ježíš, jedinečný muž se vzrušujícím poselstvím a neobvyklým způsobem jeho šíření. Vzpomeň si, že Ježíš, Boží Syn, přišel k židovskému lidu s překvapujícím sdělením o Božím království. Oni se však zajímali jen o svou vlastní záchranu skrze skutky Zákona. — Mat. 4:17, Luk. 8:1, 11:45, 46.
„Všem národům“
3. Jakým proroctvím určitě Ježíš překvapil své židovské učedníky a proč?
3 Umíme si tedy představit překvapení Ježíšových židovských učedníků, když jim tři dny před svou smrtí řekl: „A toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům, a potom přijde konec.“ Jeho učedníci se určitě v duchu ptali, jak by mohli někdy kázat dobré poselství „všem národům“. Jak by mohla taková hrstka věřících někdy splnit tak závratný úkol? — Mat. 24:14; Mar. 13:10.
4. Jaký příkaz dal svým učedníkům vzkříšený Ježíš?
4 Později dal vzkříšený Ježíš ještě příkaz: „Byla mi dána všechna autorita v nebi i na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ Byli tedy pověřeni, aby donesli poselství svého Mistra „lidem všech národů“. — Mat. 28:18–20.
5, 6. (a) Jak se dostala dobrá zpráva o Božím království k pohanům a k čemu to vedlo? (b) Jak reagovali starší v Jeruzalémě, když jim Petr vyprávěl svou zkušenost s pohanem Kornéliem?
5 K tomu patřilo, aby kázali i Nežidům, a to nebyl snadný úkol. Dokládá to postoj Petra o tři roky později. Petrovi bylo prostřednictvím vidění řečeno, že má jíst poskvrněné tvory. Když mu Bůh naznačil, že to, co bylo dříve poskvrněné, má být nyní považováno za čisté, byl Petr zmaten. Pak poslal Boží duch Petra, aby navštívil dům pohana Kornélia, římského setníka. Tam Petr pochopil, že je Boží vůlí, aby Kornéliovi kázal, přestože do té doby pokládal styky s lidmi jiných ras za nezákonné. Když mluvil, padl na pohanskou rodinu svatý duch, a to naznačilo, že je čas, aby se pole křesťanské služby rozšířilo na nežidovský svět. — Sk. 10:9–16, 28, 34, 35, 44.
6 Když Petr vyložil tuto novinku starším v Jeruzalémě, „Upokojili se, oslavovali Boha a řekli: ‚Nyní tedy Bůh poskytl i lidem z národů pokání, které vede k životu.‘“ (Sk. 11:18) Teď mohly nežidovské národy volně přijímat dobré poselství o Kristovi a jeho království.
Misionáři k národům
7. Jak se začala šířit misionářská činnost po zemích kolem Středozemního moře a jak se na to díval Jehova?
7 Kazatelské dílo, které se rozběhlo po umučení Štěpána, získalo nyní nový rozměr. Sbor v Jeruzalémě se až na apoštoly rozptýlil. Zprvu kázali tito pronásledovaní židovští věřící jen Židům ve Fénicii, na Kypru a v Antiochii. „Někteří muži z Kypru a Kyréné [však] . . . hovořili s řecky mluvícími lidmi a oznamovali dobré poselství o Pánu Ježíšovi.“ Jak pohlížel na tuto misionářskou činnost mezi národy Jehova? „Jehovova ruka byla nadto s nimi a velký počet těch, kteří se stali věřícími, se obrátil k Pánovi.“ Díky smělosti těch raných křesťanů se začala účinná misionářská činnost šířit do zemí kolem Středozemního moře. Mělo však přijít něco většího. — Sk. 4:31; 8:1; 11:19–21.
8. Jak ukázal Bůh, že se chystá rozhodný krok k rozšíření misionářské práce?
8 Asi v letech 47–48 n. l. ukázal Bůh prostřednictvím svatého ducha, že nastává rozhodný krok k rozšíření misionářského díla. Zpráva ve Skutcích 13:2–4 nám říká: „Svatý duch řekl: ‚Ze všech mi oddělte Barnabáše a Saula pro dílo, ke kterému jsem je povolal‘ . . . Tak byli tito muži vysláni svatým duchem, odešli do Seleukie [mořský přístav Antiochie Syrské] a odtamtud se plavili na Kypr.“ Muselo to být pro Pavla i Barnabáše velké vzrušení — plout za svým prvním zahraničním přidělením! Apoštol Pavel byl v čele křesťanské misionářské činnosti. Kladl také základ díla, které bude dokončeno v našem století.
9. Co dokázal apoštol Pavel pomocí svých misijních cest?
9 Pavel vykonal tři zaznamenané misijní cesty a navíc cestu do Říma jako vězeň. Během nich zahájil dílo v několika městech v Evropě a kázal poselství o království v zemích a na ostrovech, které jsou dnes známé jako Sýrie, Kypr, Kréta, Turecko, Řecko, Malta a Sicílie. Možná, že se dostal i do Španělska. V mnoha městech pomohl vybudovat sbory. Co bylo tajemstvím jeho účinné misionářské činnosti?
Účinné vyučování
10. Proč byla Pavlova misionářská činnost tak účinná?
10 Pavel napodoboval Ježíšův způsob vyučování. Proto věděl, jak navazovat vztah s lidmi. Věděl, jak vyučovat a jak školit jiné, aby se stali učiteli. Zakládal své učení na Písmu. Nepokoušel se zapůsobit na jiné vlastní moudrostí, ale spíše rozmlouval z Písma. (Sk. 17:2, 3) Uměl se také přizpůsobit svému posluchačstvu a využít místního prostředí jako odrazového můstku pro své poselství. Jak řekl: „Učinil jsem se otrokem všech, abych získal co nejvíce lidí. A tak jsem se Židům stal jako Žid . . . Těm bez zákona jsem se stal jako bez zákona . . . Slabým jsem se stal slabým, abych získal slabé. Stal jsem se lidem všeho druhu vším, abych rozhodně některé zachránil.“ — 1. Kor. 9:19–23; Sk. 17:22, 23.
11. Co naznačuje, že byli Pavel a jeho druhové účinnými misionáři, a jak se rozšířila křesťanská služba?
11 Pavel a jeho druhové byli účinnými misionáři. S vytrvalostí a trpělivostí budovali a posilovali křesťanské sbory všude, kam šli. (Sk. 13:14, 43, 48, 49; 14:19–28) Raná křesťanská služba byla tak rozšířená, že mohl Pavel časem napsat „o pravdě tohoto dobrého poselství, které vám bylo předloženo, stejně jako přináší ovoce a vzrůstá na celém světě . . . a které bylo kázáno v celém stvoření, jež je pod nebem“. Raná křesťanská misionářská činnost opravdu působila na lidi. — Kol. 1:5, 6, 23
12. Co způsobilo, že načas přestalo opravdové křesťanské misionářské dílo?
12 Počátkem druhého století se však do křesťanského sboru vkrádalo odpadlictví, jak varoval Ježíš i apoštolové. (Mat. 7:15, 21–23; Sk. 20:29, 30; 1. Jana 2:18, 19) Ve stoletích, která následovala, překryla křesťanské poselství teologie a pohanské nauky. Křesťanstvo vysílalo misionáře, ne aby kázali pravé Boží království, ale aby vnucovali bezbranným domorodcům — často mečem — království svých politických pánů a těch, kdo je platili. Opravdové křesťanské misionářské dílo přestalo, ale ne navždy.
13. Jak byla zahájena misionářská kampaň v nové době a čeho bylo dosaženo do konce roku 1916?
13 Ke konci 19. století viděl Charles T. Russell (čti rasl), první prezident Společnosti Strážná věž, potřebu misionářské činnosti. Zorganizoval tedy rozsáhlou svědeckou kampaň a sám navštívil mnoho měst ve Spojených státech. Cestoval také lodí po světě, aby navštívil co nejvíce zemí. Jeho spisy založené na Bibli byly vydány ve 35 jazycích. Říká se, že jako veřejný řečník procestoval asi dva miliony kilometrů a pronesl více než 30 000 kázání, než v roce 1916 zemřel.
14. Co udělal Josef F. Rutherford na podporu misionářské činnosti?
14 Jeho nástupce, Joseph F. Rutherford (čti radrford), také uznával nutnost misionářské činnosti. Počátkem dvacátých let vyslal schopné muže do různých zemí, aby pomohli vybudovat kazatelské dílo. Misionáři průkopnicky zanesli dílo království do Španělska, Jižní Ameriky a Západní Afriky. V roce 1931 byla vznesena výzva k dobrovolníkům, kteří by posílili dílo ve Španělsku. Zareagovali tři mladí muži z Anglie a sloužili tam za velmi obtížných a náročných podmínek čtyři roky až do doby, kdy v roce 1936 vypukla španělská občanská válka. Pak museli prchnout, aby si zachránili život.
15. Co se stalo ve 40. letech a významně tak rozšířilo misionářské dílo?
15 Čtyřicátá léta přinesla zlepšení v misionářské činnosti. Třetí prezident Společnosti Strážná věž, Nathan N. Knorr, spolupracoval se skupinou horlivých mužů. Zjevně pod vedením svatého ducha v roce 1942 pochopil, že je třeba otevřít misionářskou školu a připravit se na nároky doby po 2. světové válce. Uprostřed světové války se chopil iniciativy, a tak byla v severní části státu New York v únoru 1943 zahájena škola Strážné věže Gilead. Měla čtyři instruktory a každých šest měsíců poskytovala školení založené na Bibli víc než stovce horlivých průkopníků, mužů i žen. Byla pak jejich činnost účinná?
16. (a) Kolik svědků kázalo v roce 1943 a jak se to srovnává s dneškem? (b) Jaký podíl měli na vzrůstu misionáři? Vysvětli to.
16 V roce 1943 bylo jen 126 329 svědků, kteří kázali v 54 zemích. Jaká je situace dnes? Nyní, po 45 letech, je jich osmadvacetkrát více, přes tři a půl miliónu činných služebníků ve 212 zemích a na mořských ostrovech. Významný podíl na tomto vzrůstu má znamenitý základ položený více než šesti tisíci misionáři, kteří absolvovali školu Gilead. Přišli z 59 zemí a během uplynulých pěti desetiletí byli vysláni do 148 různých zemí. S jejich pomocí už není jen něco přes sto tisíc svědků na celém světě jako před 45 lety, ale je už deset zemí, z nichž každá má víc než sto tisíc služebníků, kteří káží a vyučují dobré poselství. Ve většině těchto národů byli předvojem evangelizačního díla misionáři z Gileadu.
17. Které tři základní činitele působily, aby bylo rané i novodobé křesťanské misionářské dílo účinné?
17 Ať mluvíme o raném nebo novodobém křesťanském misionářském díle, existují základní činitele, které mu zajišťují účinnost. Jedním je přímý kontakt s lidmi, který vyplývá ze služby dům od domu a z příležitostných svědectví i z opatření domácích biblických studií. (Jan 4:7–26; Sk. 20:20) Jiným činitelem je přímočaré a prosté poselství založené na Bibli, které vyzdvihuje Boží království jako jediné trvalé řešení problémů lidstva. (Sk. 19:8; 28:16, 23, 30, 31) A mnozí naši misionáři slouží v rozvojových zemích, kde je potřeba Božího spravedlivého panství velmi zřejmá. Třetím činitelem je láska, které učil Kristus a kterou projevují naši novodobí misionáři ve svém každodenním jednání s lidmi každého druhu a původu. Není sporu, že misionáři Strážné věže během uplynulých 45 let významně přispěli k celosvětovému rozšíření Jehovovy organizace. — Řím. 1:14–17; 1. Kor. 3:5, 6
Ujímá se průkopnický duch
18. Kdo ještě nabyl stejného ducha misionářské horlivosti jako absolventi Gileadu?
18 Není pochyb, že horlivý příklad absolventů Gileadu povzbudil jiné k touze sloužit plným časem. Dnes jsou statisíce jiných svědků Jehovy, kteří nabyli stejného ducha misionářské horlivosti. I oni jsou v pravém smyslu průkopníky a jdou ve stopách Ježíše, „Průkopníka své záchrany“. — Hebr. 2:10; 12:2 „Moffatt“.
19. K čemu se dobrovolně nabídli mnozí svědkové s průkopnickým duchem a jak se cítí odměněni?
19 Od šedesátých let je velmi obtížné vysílat misionáře do řady zemí. Biblická škola Strážné věže Gilead stále dodává misionáře podle potřeb cizích zemí, jak jen může. Po celém světě je však obrovské pole působnosti pro svědky, kteří mají pravého průkopnického ducha. Mnozí se dobrovolně nabídli, že se zařídí tak, aby mohli sloužit v zemích, kde je to více třeba. Mohl by ses k nim také připojit? Takoví lidé často říkají, že útrapy a oběti jsou mnohonásobně vynahrazeny velikou radostí z toho, že sytí lidi podobné ovcím v rozvojových zemích pravdami království. Mají stonásobnou odměnu v tom, že nalézají nové „bratry a sestry a matky a děti“ a dělí se s nimi o podivuhodnou naději na věčný život v „přicházejícím systému věcí“. — Mar. 10:28–30.
20. (a) Kdo koná větší část kázání v mnoha zemích? (b) Jak to, že Japonsko podává ročně celkovou zprávu o více hodinách služby než téměř všechny ostatní země? (c) Nad jakou otázkou by bylo dobré se zamyslet?
20 Navíc jsou dnes statisíce Jehovových služebníků, kteří každý měsíc podávají zprávu o svaté službě jako pravidelní nebo pomocní průkopníci. Většina jich pilně pracuje v domovském obvodu. V mnoha zemích mají převažující podíl na kázání a často navštěvují každý týden tytéž domácnosti. Jejich naděje na království se zračí v jejich rozzářeném výrazu a radostném postoji, když nalézají nové přátele a rozněcují ve svém obvodě mnoho zájmu. Víc průkopníků znamená mnohem víc hodin strávených chválou Boha. Japonsko, kde obrovskou většinu svědků Jehovových tvoří bývalí buddhisté, podává již deset let celkovou roční zprávu o větším počtu hodin služby než kterákoli jiná země vyjma Spojené státy. To proto, že téměř polovina jejich zvěstovatelů království slouží jako průkopníci. Můžeš si i ty uspořádat své záležitosti tak, aby ses podílel na této nejvelkolepější přednosti, průkopnické službě?
21. (a) Jak mohou projevovat průkopnického ducha i ti svědkové, jimž jejich situace neumožňuje pravidelnou průkopnickou službu? (b) Jak mohou projevovat průkopnického ducha mladí?
21 Jsou i jiní svědkové, kteří jsou „horliví pro znamenité skutky“. (Tit. 2:14) Například starší lidé, ti, jimž neslouží zdraví, mnozí s rodinnými odpovědnostmi a školní mládež, jimž snad situace nedovoluje, aby se stali pravidelnými průkopníky. I oni mohou projevovat průkopnického ducha tím, že povzbuzují a podporují průkopníky a co nejvíc s nimi podílejí se na službě a zachovávají si pozitivní postoj k svým svědeckým příležitostem. Mladí si mohou dát službu království plným časem jako cíl, a jakmile jsou pokřtěni, mohou se čas od času podílet na pomocné průkopnické službě. Mohou se do toho zabrat jako mladý Timoteus, aby činili duchovní pokroky spolu s Božím lidem. — 1. Tim. 4:15, 16.
22. K čemu bychom se měli rozhodnout bez ohledu na své životní postavení a jaký to bude mít znamenitý výsledek?
22 Ať jsme v jakékoli životní situaci, kéž nás Jehovův duch stále podněcuje k plné účasti na jeho službě. Kéž je s každým z nás nadále „Jehovova ruka“, aby se v souvislosti s naším skromným úsilím dalo říci, že „Jehovovo slovo tedy mocně rostlo a rozmáhalo se“. — Sk. 11:21; 19:20.
Otázky k opakování
◻ Jak začalo křesťanské misionářské dílo a jak se mělo rozrůst?
◻ Jakou roli v šíření misionářského díla hrál Pavel?
◻ Jak bylo oživeno misionářské dílo v nové době?
◻ Jaké činitele působí, že je misionářské a průkopnické dílo účinné?
◻ Jak můžeme dnes nabýt průkopnického ducha?
[Rámeček na straně 8]
Činnost Království v deseti zemích — 1988
(Všechny podaly zprávu o více než 100 000 zvěstovatelích)
Země Vrcholný Průměrný Hodiny Účast
počet počet kázání na Památné
zvěstovatelů průkopníků slavnosti
USA 797 104 96 947 161 478 732 1 822 607
Mexiko 248 822 32 117 58 061 457 1 004 062
Brazílie 245 610 22 725 44 218 022 718 414
Itálie 160 584 25 477 43 354 687 330 461
Nigérie 134 543 14 022 27 800 623 398 555
Japonsko 128 817 52 183 60 626 840 297 171
Německo 125 068 8 416 22 029 942 215 385
Británie 113 412 11 927 22 103 713 211 060
Filipíny 107 679 21 320 26 337 621 305 087
Francie 103 734 9 189 21 598 308 205 256