‚Ó hloubko Boží moudrosti!‘

„Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (ŘÍM. 11:33)

 1. Co je největší výsadou pravých křesťanů?

CO POVAŽUJEŠ za svou největší výsadu? Jako první tě možná napadne nějaký úkol, který ti byl svěřen v Boží organizaci. Avšak tou největší výsadou pro pravého křesťana je to, že může mít blízký vztah k Jehovovi, jedinému pravému Bohu. O každém, kdo se z této výsady těší, Bible říká, že „takového [Jehova] zná“. (1. Kor. 8:3; Gal. 4:9)

 2. Proč to, že známe Jehovu a že on zná nás, je tak velkou výsadou?

² Proč to, že známe Jehovu a že on zná nás, je tak velkou výsadou? Protože Jehova je nejen největší osobností v celém vesmíru, ale také ochráncem těch, které miluje. Prorok Nahum pod inspirací napsal: „Jehova je dobrý, je pevností ve dni tísně. A bere na vědomí ty, kdo v něm hledají útočiště.“ (Nah. 1:7; Žalm 1:6) Na tom, zda známe pravého Boha a jeho Syna, Ježíše Krista, dokonce závisí naše naděje na získání věčného života. (Jan 17:3)

 3. Co to znamená znát Boha?

³ Znát Boha znamená víc než jenom vědět, jak se jmenuje. Musíme ho znát jako svého přítele, tedy vědět, co se mu líbí a co ne. Musíme také v souladu s tím žít. (1. Jana 2:4) Je ale zapotřebí ještě něco dalšího. Musíme vědět nejen to, co Jehova udělal, ale také to, jak a proč tak jednal. Čím lépe jeho záměru rozumíme, tím více žasneme nad ‚hloubkou Boží moudrosti‘. (Řím. 11:33)

Bůh má svůj záměr

4, 5. (a) Co znamená slovo „záměr“? (b) Jak lze znázornit to, že záměru je možné dosáhnout více než jedním způsobem?

⁴ V Bibli se píše o Jehovově ‚věčném záměru‘. (Ef. 3:10, 11) Co to vlastně znamená? Slovem „záměr“ je myšlen konkrétní cíl, kterého je možné dosáhnout řadou způsobů.

⁵ Znázorněme si to: Člověk chce odcestovat na konkrétní místo. Dorazit tam je tedy jeho cílem neboli záměrem. Existuje však řada možností, kudy a jakými dopravními prostředky se tam dostat. Zvolí si určitou trasu, ale cestou se může setkat s nepříznivým počasím, dopravní zácpou nebo silničními uzavírkami, a bude proto potřeba, aby trasu změnil. Ale ať už udělá jakékoli úpravy, když dorazí do cíle, splnil svůj záměr.

 6. Z čeho je vidět, že Jehova při dosahování svého záměru projevuje pružnost?

⁶ Uvedené znázornění dobře vystihuje to, jak jedná Jehova — na splnění svého věčného záměru pracuje s pozoruhodnou pružností. Bere v úvahu svobodnou vůli inteligentních tvorů a podle toho upravuje způsob, jak svého záměru dosáhne. To je vidět například na tom, jak Jehova plní slib týkající se Semene. Prvnímu muži a ženě řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji.“ (1. Mojž. 1:28) Byl tento záměr zmařen vzpourou v zahradě Eden? Rozhodně ne. Na novou situaci Jehova okamžitě reagoval a k dosažení svého záměru se obrazně řečeno vydal jinou cestou. Předpověděl, že přijde „semeno“, které napraví to, co vzbouřenci spáchali. (1. Mojž. 3:15; Hebr. 2:14–17; 1. Jana 3:8)

 7. Co je zřejmé z toho, co o sobě Jehova řekl ve 2. Mojžíšově 3:14?

⁷ Jehovova schopnost přizpůsobovat se při splňování svého záměru novým okolnostem je v souladu s tím, co on sám o sobě řekl. Když Mojžíš vysvětloval Jehovovi, proč nedokáže splnit úkol, který od něj dostal, Jehova ho ujistil: „‚Prokáži se být tím, čím se prokáži být.‘ A dodal: ‚Tak máš říci izraelským synům: „Prokáži se být mě k vám poslal.“‘“ (2. Mojž. 3:14) Jehova je tedy schopen stát se kýmkoli, kým je potřeba, aby svůj záměr beze zbytku splnil. Tuto skutečnost výstižně vyjádřil apoštol Pavel v 11. kapitole dopisu Římanům. Píše tam o symbolickém olivovníku. Ať už máme vyhlídku na věčný život v nebi, nebo zde na zemi, když budeme přemýšlet o významu tohoto znázornění, prohloubíme svou vděčnost za Jehovovu moudrost.

Jehovův záměr týkající se předpovězeného Semene

8, 9. (a) Které čtyři skutečnosti nám pomohou pochopit znázornění o olivovníku? (b) Z odpovědi na kterou otázku je zřejmé, že Jehova pružně reaguje na změnu okolností?

⁸ Máme-li pochopit znázornění o olivovníku, musíme znát čtyři skutečnosti, jež se splňováním Jehovova záměru ohledně předpovězeného semene přímo souvisejí. Za prvé, Jehova Abrahamovi slíbil, že ‚všechny národy země si určitě budou žehnat‘ prostřednictvím jeho semene neboli potomků. (1. Mojž. 22:17, 18) Za druhé, izraelský národ, který z Abrahama vzešel, dostal možnost vytvořit ‚království kněží‘. (2. Mojž. 19:5, 6) Za třetí, když většina Izraelitů Mesiáše nepřijala, Jehova podnikl kroky, aby ‚království kněží‘ bylo vytvořeno jinak. (Mat. 21:43; Řím. 9:27–29) A za čtvrté, ačkoli hlavní částí Abrahamova semene je Ježíš, výsadu patřit k tomuto semeni dostali i další lidé. (Gal. 3:16, 29)

⁹ Kromě těchto čtyř základních skutečností se z Bible dozvídáme i to, že v postavení králů a kněží bude spolu s Ježíšem v nebi vládnout 144 000 osob. (Zjev. 14:1–4) Mluví se o nich také jako o ‚izraelských synech‘. (Zjev. 7:4–8) Znamená to, že všech 144 000 pochází z doslovného izraelského národa? Podívejme se, jak na tuto otázku odpovídá Pavlův dopis Římanům. Z odpovědi je zřejmé, že při splňování svého záměru Jehova pružně reaguje na změnu okolností.

‚Království kněží‘

10. Jakou vyhlídku měl izraelský národ?

¹⁰ Jak již bylo uvedeno, původně měli všichni členové ‚království kněží a svatého národa‘ pocházet pouze z doslovného Izraele. (Přečti Římanům 9:4, 5.) Co se však stalo, když slíbené Semeno přišlo? Skutečně všech 144 000 duchovních Izraelitů, kteří se stali druhotnou částí Abrahamova semene, vzešlo z izraelského národa?

11, 12. (a) Kdy začali být vybíráni ti, kdo měli tvořit nebeské Království a jak na to většina Židů reagovala? (b) Odkud Jehova vzal „plný počet“ těch, kdo se měli stát Abrahamovým semenem?

¹¹ Přečti Římanům 11:7–10. Tím, že Židé jako celek Ježíše zavrhli, přišli o příležitost, aby z nich vzešla druhotná část Abrahamova semene. Když ale o Letnicích roku 33 n. l. začali být vybíráni ti, kdo měli do ‚království kněží‘ patřit, někteří upřímní Židé toto pozvání přijali. Jelikož jich ale bylo jen několik tisíc, ve srovnání s celým židovským národem to byl jen „ostatek“. (Řím. 11:5)

¹² Odkud tedy Jehova vezme „plný počet“ těch, kdo měli tvořit Abrahamovo semeno? (Řím. 11:12, 25) Všimni si, jak na to apoštol Pavel odpovídá: „Není to tak, jako by Boží slovo selhalo. Ne všichni, kdo pocházejí z [doslovného] Izraele, jsou totiž skutečně ‚Izrael‘. Ani nejsou všichni dětmi [neboli součástí Abrahamova semene] proto, že jsou Abrahamovým semenem [neboli potomstvem]. . . Děti v těle totiž nejsou skutečně Božími dětmi, ale za semeno jsou počítány děti podle slibu.“ (Řím. 9:6–8) Být doslovným potomkem Abrahama tedy nebylo nezměnitelnou podmínkou pro splnění Jehovova záměru ohledně semene.

Symbolický olivovník

13. Co představuje (a) olivovník, (b) kořen, (c) kmen a (d) ratolesti?

¹³ Ty, kdo se stávají součástí Abrahamova semene, apoštol Pavel přirovnal k ratolestem symbolického olivovníku.a (Řím. 11:21) Tento olivovník znázorňuje splnění Jehovova záměru, který se týká abrahamské smlouvy. Kořen olivovníku je svatý a představuje Jehovu, který duchovnímu Izraeli dává život. (Iz. 10:20; Řím. 11:16) Kmenem je Ježíš, tedy hlavní část Abrahamova semene. Ratolesti představují „plný počet“ těch, kdo tvoří druhotnou část Abrahamova semene.

14, 15. Kdo byl ze šlechtěného olivovníku ‚vylomen‘ a kdo byl na něj naroubován?

¹⁴ Ve znázornění o olivovníku jsou doslovní Židé, kteří zavrhli Ježíše, přirovnáni k ratolestem, jež byly „vylomeny“. (Řím. 11:17) Tím ztratili možnost stát se součástí Abrahamova semene. Kdo je ale nahradí? Z pohledu Židů, kteří byli pyšní na to, že jsou Abrahamovými potomky, bylo nepředstavitelné, že je nahradí lidé z národů. Jan Křtitel je však varoval, že pokud si to Jehova bude přát, může Abrahamovi vzbudit děti i z kamenů. (Luk. 3:8)

¹⁵ Jak tedy Jehova svůj záměr splní? Pavel vysvětlil, že ratolesti vylomené ze šlechtěného olivovníku budou nahrazeny ratolestmi z planého olivovníku. (Přečti Římanům 11:17, 18.) Duchem pomazaní křesťané z národů, jako například ti, kteří patřili do sboru v Římě, byli obrazně řečeno naroubováni na šlechtěný olivovník. Tím se stali součástí Abrahamova semene. Původně byli jako ratolesti planého olivovníku a neměli nejmenší příležitost stát se součástí abrahamské smlouvy. Jehova jim však umožnil stát se duchovními Židy. (Řím. 2:28, 29)

16. Jak vytvoření duchovního národa popsal apoštol Petr?

¹⁶ Apoštol Petr to popsal takto: „Pro vás [duchovní Izraelity, včetně křesťanů z národů] je tedy [Ježíš Kristus] drahocenný, protože jste věřící; ale pro ty, kdo nevěří, ‚tentýž kámen, jejž stavitelé zavrhli, se stal vrcholem rohu‘ a ‚kamenem klopýtání a skalním masivem pohoršení‘. . . . Ale vy jste ‚vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví, abyste široko daleko oznamovali znamenitosti‘ toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste totiž nebyli lidem, ale nyní jste Boží lid; byli jste těmi, kterým nebylo projevováno milosrdenství, ale nyní jste těmi, kterým bylo projeveno milosrdenství.“ (1. Petra 2:7–10)

17. V jakém smyslu bylo „proti přirozenosti“ to, co Jehova udělal?

¹⁷ Jehova udělal něco, co mnozí považovali za naprosto nečekané. Pavel napsal, že to bylo „proti přirozenosti“. (Řím. 11:24) V jakém smyslu? Přestože někteří pěstitelé v prvním století roubovali plané ratolesti na šlechtěné stromy, obecně se to považovalo za neobvyklé, a dokonce nepřirozené.b I Jehova udělal něco výjimečného. Z pohledu Židů nebyli lidé z národů schopní přinášet přijatelné ovoce. Právě tyto lidi však Jehova zařadil do ‚národa‘, který začal přinášet ovoce Království. (Mat. 21:43) Od roku 36 n. l., kdy byl pomazán Kornélius, první neobřezaný člověk z národů, se nežidům otevřela možnost být naroubováni na symbolický olivovník. (Sk. 10:44–48)c

18. Jakou možnost měli doslovní Židé i po roce 36 n. l.?

¹⁸ Znamená to, že po roce 36 n. l. se součástí Abrahamova semene už nemohl stát žádný Žid? Ne, neznamená. Pavel vysvětlil: „Také oni [doslovní Židé], jestliže nezůstanou ve svém nedostatku víry, budou naroubováni; Bůh je totiž schopen opět je naroubovat. Jestliže jsi totiž ty byl vyťat z olivovníku, který je od přirozenosti planý, a byl jsi proti přirozenosti naroubován na zahradní olivovník, oč spíše budou ti, kdo jsou přirození, naroubováni na svůj vlastní olivovník!“d (Řím. 11:23, 24)

‚Celý Izrael bude zachráněn‘

19, 20. Čeho Jehova nakonec dosáhne, jak je to zřejmé ze znázornění o symbolickém olivovníku?

¹⁹ Jehovův záměr s „Božím Izraelem“ se nádherným způsobem plní. (Gal. 6:16) Jak napsal Pavel, nakonec „bude celý Izrael zachráněn“. (Řím. 11:26) V čase, který Jehova určil, bude „celý Izrael“ — tedy úplný počet duchovních Izraelitů — sloužit v postavení králů a kněží v nebi. Jehovův záměr nemůže být ničím zmařen.

²⁰ Jak bylo předpovězeno, Abrahamovo semeno — Ježíš Kristus spolu se 144 000 — přinese požehnání ‚lidem z národů‘. (Řím. 11:12; 1. Mojž. 22:18) Z tohoto opatření tedy budou mít užitek všichni Boží služebníci. Když přemýšlíme o tom, jak Jehova splňuje svůj věčný záměr, jistě žasneme nad ‚hloubkou Božího bohatství a moudrosti a poznání‘. (Řím. 11:33)

[Poznámky pod čarou]

Zapamatoval sis?

• Co se o Jehovovi dozvídáme z toho, jak plní svůj záměr?

• Co je v 11. kapitole dopisu Římanům znázorněno . . .

olivovníkem?

kořenem?

kmenem?

ratolestmi?

• Proč bylo roubování planých ratolestí „proti přirozenosti“?

[Rámeček a obrázek na straně 24]

Roubování planých olivových ratolestí

▪ Lucius Junius Moderatus Columella byl římský voják a zemědělec, který žil v prvním století našeho letopočtu. Jeho nejvýznamnějším dílem je dvanáct knih o životě na venkově a o zemědělství.

V páté knize cituje toto starověké přísloví: „Ten, kdo olivový háj orá, žádá o ovoce; ten, kdo ho hnojí, o ovoce úpěnlivě prosí; a ten, kdo roubuje, přiměje ho, aby ovoce přinesl.“

Pokud jde o stromy, které dobře rostou, ale nenesou ovoce, Columella napsal: „Je dobré naříznout je galským nožem a pevně do otvoru zasadit zelenou ratolest z planého olivovníku. Výsledkem je, že strom začne nést ovoce, jako by byl plodonosnou ratolestí oplodněn.“

[Obrázek na straně 23]

Dokážeš vysvětlit znázornění o symbolickém olivovníku?