Co říká Bible

Měli by křesťané souhlasit s trestem smrti?

„TENTO trest je z mravního a etického hlediska nesprávný.“ „Je to správné a spravedlivé.“ Tyto protichůdné názory vyjádřili dva duchovní, kteří se hlásí ke křesťanství. Přeli se o jednu ožehavou spornou otázku dneška — o trest smrti. Příloha v novinách, kde byly jejich výroky citovány, uvedla: „Když náboženští představitelé diskutují o trestu smrti, citují obě strany na podporu svého stanoviska biblické pasáže.“

Někteří lidé dokazují, že trest smrti chrání nevinné lidi, podporuje právo a odrazuje od závažných trestných činů. Druzí tvrdí, že trest smrti je nemorální — na násilí se tak reaguje ještě větším násilím — a že je to velmi vzdáleno ušlechtilému úkolu napravit zločince a pomoci jim, aby se stali užitečnými členy společnosti.

Zvláště intenzívní je tato diskuse na politickém fóru Spojených států — a náboženští vůdci se do ní neváhají zapojit. Možná byste však rádi věděli, zda o trestu smrti říká něco Bible. Ano, Bible o této otázce mluví.

Udílí „meč“ lidským autoritám

Krátce po potopě v Noemových dnech Jehova Bůh potvrdil, že lidský život je cenný, a potom uvedl: „Kdokoli prolévá lidskou krev, člověkem bude prolita jeho vlastní krev.“ (1. Mojžíšova 9:6) To samozřejmě nebylo povolení mstít se bez zábran. Naopak, znamenalo to, že řádně ustavené lidské autority budou nadále smět trestat toho, kdo jinému člověku vezme život.

Boží zákon předaný Mojžíšem starověkému Izraeli určoval trest smrti za některé závažné přestupky. (3. Mojžíšova 18:29) Zákon ale také požadoval nestranný soud, svědectví očitých svědků a bránil korupci. (3. Mojžíšova 19:15; 5. Mojžíšova 16:18–20; 19:15) Soudci měli být zbožní muži a měli se zodpovídat samotnému Bohu! (5. Mojžíšova 1:16, 17; 2. Paralipomenon 19:6–10) Tím bylo zajištěno, že trestu smrti nebude zneužito.

Dnes na zemi neexistuje žádná vláda, která by skutečně reprezentovala božskou spravedlnost, jako to bylo v Izraeli. Vlády však v mnoha ohledech působí jako Boží ‚služebníci‘ neboli zástupci v tom, že zajišťují určitou míru pořádku a stability a poskytují nezbytné veřejné služby. Apoštol Pavel křesťanům připomněl, aby poslouchali tyto ‚nadřazené autority‘, a potom dodal: „Jestliže však činíš to, co je špatné, boj se: vždyť ne nadarmo [vláda] nosí meč; je totiž Boží služebnicí, mstitelkou, aby projevila zlobu nad tím, kdo koná, co je špatné.“ (Římanům 13:1–4)

„Meč“, o kterém se zmiňuje Pavel, je právo vlády trestat zločince — dokonce i smrtí. Křesťané toto právo respektují. Měli by však zasahovat do toho, jak se toto právo uplatňuje?

Zneužití „meče“

Lidské vlády mnohokrát použily „meč“ k tomu, aby zjednaly spravedlnost. Je však třeba připustit, že tento „meč“ také mnohokrát zneužily. (Kazatel 8:9) Vláda starověkého Říma se provinila tím, že používala „meč“ k zákonné popravě nevinných Božích služebníků. K takovým obětem patřil Jan Křtitel, Jakub, a dokonce i Ježíš Kristus. (Matouš 14:8–11; Marek 15:15; Skutky 12:1, 2)

V naší době došlo k něčemu podobnému. V různých zemích byli popravováni nevinní Jehovovi služebníci — byli usmrceni zastřelením, gilotinou, oběšením, v plynové komoře. To vše provedly „legálně“ vlády, které se snažily potlačit křesťanství. Každá moc, která svou autoritu zneužívá, se bude zodpovídat Bohu. Jak hroznou vinu krve nesou! (Zjevení 6:9, 10)

Praví křesťané by nikdy nechtěli nést vinu krve před Jehovou Bohem. Ačkoli tedy respektují právo vlády použít „meč“, jasně si uvědomují, jak se tento „meč“ zneužívá. Sloužil k pronásledování a občas byl proti některým lidem použit s předpojatou krutostí a proti jiným s nepřiměřenou shovívavostí.a Jak tedy křesťané reagují na diskusi o trestu smrti? Měli by se zapojit a domáhat se změny?

Křesťanská neutralita

Na rozdíl od duchovních, o nichž byla zmínka v úvodu, praví křesťané mají na mysli důležitou zásadu: Ježíš Kristus řekl svým následovníkům, aby nebyli „částí světa“. (Jan 15:19; 17:16)

Může křesťan poslouchat toto nařízení, a přitom se připojit k diskusi o trestu smrti? Je zřejmé, že ne. Je to konec konců sociální a politická otázka. Kandidáti na politický úřad ve Spojených státech často používají svůj názor na trest smrti — ať již jsou pro, nebo proti — jako důležitý bod volebního programu. Plamenně o tomto námětu diskutují a využívají citového dopadu, který tento námět obvykle má, jako prostředku, kterým by si naklonili voliče na svou stranu.

Otázka, nad kterou by možná mohl křesťan uvažovat, je: Nechal by se Ježíš zatáhnout do sporu o tom, jak vlády tohoto světa používají „meče“? Vzpomeňte si, že když se ho jeho krajané snažili zatáhnout do politiky, „odebral se [Ježíš] opět zcela sám na horu“. (Jan 6:15) Zdá se tedy, že bylo mnohem vhodnější, aby nechal tyto věci tam, kam je vložil Bůh — do rukou vlád.

Podobně dnes lze očekávat, že si křesťané budou dávat pozor, aby se nevměšovali do takových sporů. Praví křesťané uznávají, že si vlády mají právo dělat, co chtějí. Praví křesťanští služebníci, kteří nejsou částí světa, by neměli proklamovat podporu trestu smrti ani by se neměli zasazovat o jeho zrušení.

Měli by mít spíše na mysli slova Kazatele 8:4: „Královo slovo je řídící mocí; a kdo mu smí říci: ‚Co děláš?‘“ Ano, ‚králům‘ světa neboli politickým vládcům byla dána moc, aby prováděli svou vlastní vůli. Žádný křesťan nemá právo je kárat. Jehova to však udělat může. A on to udělá. Bible nám dává možnost těšit se na den, kdy Bůh přivodí konečný soud nad veškerou zločinností a nad každým zneužitím „meče“ v tomto starém světě. (Jeremjáš 25:31–33; Zjevení 19:11–21)

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 22]

The Bettmann Archive