„Kdo poznal Jehovovu mysl?“

„‚Kdo poznal Jehovovu mysl, aby ho poučoval?‘ Ale my máme Kristovu mysl.“ (1. KOR. 2:16)

1, 2. (a) S jakým problémem se lidé často setkávají? (b) Na co musíme pamatovat, když uvažujeme o tom, jak Jehova smýšlí?

UŽ SIS někdy říkal, že způsob uvažování nějakého člověka zkrátka nechápeš? Možná jsi například nedávno vstoupil do manželství a máš pocit, že tomu druhému nikdy úplně neporozumíš. Muži a ženy skutečně myslí a vyjadřují se jinak. V některých národech dokonce mluví rozdílným dialektem. Způsob uvažování a také chování je ovlivňován nejen jazykem, ale i kulturou. Čím více však druhé poznáváš, tím lépe jejich způsob uvažování chápeš.

² Nemělo by nás tedy překvapit, že to, jak smýšlíme my, se velmi liší od toho, jak smýšlí Jehova. Prostřednictvím proroka Izajáše řekl Izraelitům: „Vaše myšlenky . . . nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami.“ Potom tuto skutečnost zdůraznil následujícím přirovnáním: „Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.“ (Iz. 55:8, 9)

 3. Kterými dvěma způsoby můžeme získat „důvěrný vztah k Jehovovi“?

³ Znamená to, že bychom se ani neměli snažit porozumět tomu, jak Jehova smýšlí? Ne. Přestože nikdy nebudeme schopni plně pochopit všechny Jehovovy myšlenky, Bible nás povzbuzuje k tomu, abychom k Jehovovi získali „důvěrný vztah“. (Přečti Žalm 25:14; Přísloví 3:32.) Jedním způsobem, jak můžeme Jehovu blíže poznat, je ‚brát zřetel na jeho činnost‘ neboli přemýšlet o jeho jednání. (Žalm 28:5) Dalším způsobem je poznávat „Kristovu mysl“, protože Kristus je „obrazem neviditelného Boha“. (1. Kor. 2:16; Kol. 1:15) Čím více času si vyhradíme na to, abychom biblické události studovali a přemýšleli o nich, tím lépe budeme chápat, jaký Jehova je a jak smýšlí.

Čeho se musíme vyvarovat

4, 5. (a) Jakého sklonu se musíme vyvarovat? Vysvětli to. (b) K jakému mylnému závěru došli Izraelité?

⁴ Když přemýšlíme o tom, jak Jehova jedná, musíme se vyvarovat sklonu posuzovat ho podle lidských měřítek. Na tento sklon nepřímo poukazují Jehovova slova zapsaná v Žalmu 50:21: „Představoval sis, že se jistě připodobním tobě.“ Jeden znalec Bible před více než 175 lety řekl: „Lidé mají sklon posuzovat Boha podle sebe a předpokládat, že Bůh se musí řídit stejnými zákony, které za správné považují oni sami.“

⁵ Musíme dávat pozor, abychom svou představu o Jehovovi nepřizpůsobovali svým měřítkům a přáním. Proč je to tak důležité? Když studujeme Bibli, Boží jednání může z našeho omezeného a nedokonalého pohledu někdy vypadat jako ne úplně správné. Takovým způsobem začali uvažovat starověcí Izraelité a došli k mylnému závěru, že s nimi Jehova nejedná správně. Všimni si, jakými slovy na to Jehova zareagoval: „Jistě řeknete: ‚Jehovova cesta není správně urovnaná.‘ Slyš, prosím, izraelský dome. Není má vlastní cesta správně urovnaná? Nejsou nesprávně urovnané vaše cesty?“ (Ezek. 18:25)

 6. Co Job musel pochopit a jaké poučení z toho vyplývá pro nás?

⁶ K tomu, abychom nepadli do léčky posuzovat Jehovu podle svých měřítek, je nezbytné uznávat, že náš pohled je omezený a že se někdy velmi mýlíme. Právě to musel pochopit Job. V době, kdy trpěl, podlehl zoufalství a začal se příliš zaměřovat sám na sebe. Ztratil ze zřetele širší souvislosti. Jehova mu však láskyplně pomohl, aby svůj pohled upravil. Položil mu více než 70 otázek a Job ani na jednu z nich nedokázal odpovědět. Jehova tím zdůraznil, jak omezený rozhled Job má. On na to reagoval pokorně a svůj názor upravil. (Přečti Joba 42:1–6.)

Získávejme „Kristovu mysl“

 7. Proč je poučné přemýšlet o Ježíšově jednání?

⁷ Ve všem, co Ježíš říkal a dělal, dokonale napodoboval svého Otce. (Jan 14:9) Když tedy přemýšlíme o Ježíšově jednání, pomáhá nám to lépe rozumět Jehovovu způsobu uvažování. (Řím. 15:5; Fil. 2:5) Zamysleme se nad dvěma zprávami z evangelií.

8, 9. Jaká situace vedla Ježíše k tomu, že se Filipa zeptal, kde se dají koupit chleby, a proč se vlastně ptal?

⁸ Zkus si představit, co se odehrálo krátce před svátkem Pasach roku 32 n. l., když se Ježíšovi apoštolové vrátili z úspěšné kazatelské cesty po Galileji. Byli unavení, a tak s nimi Ježíš šel na osamělé místo na severovýchodním břehu Galilejského moře, aby si odpočinuli. Tam však za nimi přišly tisíce lidí. Ježíš je uzdravil a začal je vyučovat. Pak ale vznikl problém. Kde pro všechny ty lidi na takovém odlehlém místě sehnat něco k jídlu? Ježíš se obrátil na Filipa, který z té oblasti pocházel, a zeptal se ho: „Kde pro ně koupíme k jídlu chleby?“ (Jan 6:1–5)

⁹ Proč se na to Ježíš Filipa zeptal? Nevěděl si snad rady? Co tou otázkou ve skutečnosti sledoval? „Říkal to . . ., aby ho zkoušel, neboť sám věděl, co hodlá udělat,“ vysvětlil apoštol Jan, který byl tehdy u toho. (Jan 6:6) Ježíš chtěl vědět, jaký duchovní pokrok jeho učedníci udělali. Svou otázkou je podnítil k přemýšlení a poskytl jim příležitost projevit víru v to, že je schopen se o ty lidi postarat. Z reakce učedníků však bylo zjevné, že takovou víru nemají a že se na celou situaci dívají z omezeného lidského hlediska. (Přečti Jana 6:7–9.) Ježíš pak ukázal, že může udělat něco, co je ani nenapadlo. Ty tisíce hladových lidí zázračně nasytil. (Jan 6:10–13)

10–12. (a) Proč možná Ježíš prosbě té ženy nevyhověl ihned? (b) O čem budeme uvažovat dále?

¹⁰ Díky této zprávě můžeme lépe porozumět tomu, jak Ježíš reagoval při jiné příležitosti. Krátce potom, co nasytil zástup u Galilejského moře, odešel se svými apoštoly na sever, za hranice Izraele, do blízkosti Tyru a Sidonu. Tam ho jedna Řekyně úpěnlivě prosila, aby uzdravil její dceru. Ježíš nejprve neodpovídal, ale když žena stále naléhala, řekl jí: „Ať jsou nejprve nasyceny děti, neboť není správné brát chléb dětem a házet ho psíkům.“ (Mar. 7:24–27; Mat. 15:21–26)

¹¹ Proč Ježíš zpočátku odmítal té ženě pomoci? Zkoušel ji snad podobně jako před tím Filipa? Chtěl vidět, jak zareaguje a zda projeví víru? Tón, jakým s ní mluvil, z biblické zprávy nevyčteme, ale v každém případě ji Ježíšova slova neodradila. Přirovnání, které Ježíš použil, zjemnil tím, že mluvil o ‚psících‘, a ne o psech. Je možné, že jednal jako rodič, který je rozhodnutý vyhovět prosbě svého dítěte, ale nedává to najevo, protože chce zjistit, jak vážně dítě svou prosbu myslí. Ať už to však bylo jakkoli, jisté je, že jakmile žena dala najevo svou víru, Ježíš jí ochotně vyhověl. (Přečti Marka 7:28–30.)

¹² Díky těmto dvěma biblickým zprávám máme nádhernou příležitost nahlédnout do ‚Kristovy mysli‘. Uvažujme teď o tom, jak na základě toho můžeme lépe chápat Jehovovu mysl.

Jehovovo jednání s Mojžíšem

13. Jaký užitek nám přinese to, že lépe pochopíme Ježíšův způsob uvažování?

¹³ Jestliže lépe chápeme Ježíšův způsob uvažování, pomáhá nám to porozumět biblickým zprávám, které mohou být těžko pochopitelné. Přemýšlejme například o slovech, která Jehova řekl Mojžíšovi poté, co Izraelité začali uctívat zlaté tele. Bůh řekl: „Pohlédl jsem na tento lid a hle, je to lid tvrdošíjný. Nech mě tedy nyní, aby proti nim vzplanul můj hněv a abych je zahubil, a z tebe abych udělal velký národ.“ (2. Mojž. 32:9, 10)

14. Jak Mojžíš reagoval na Jehovova slova?

¹⁴ Biblická zpráva pokračuje: „Mojžíš přistoupil k tomu, aby obměkčil obličej Jehovy, svého Boha, a aby řekl: ‚Proč by měl, Jehovo, vzplanout tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl z egyptské země velkou mocí a silnou rukou? Proč by měli Egypťané říkat: „Vyvedl je se zlým úmyslem, aby je zabil v horách a vyhubil je z povrchu zemské půdy“? Odvrať se od svého hořícího hněvu a pociťuj lítost nad zlem proti svému lidu. Vzpomeň si na Abrahama, Izáka a Izraela, své sluhy, jimž jsi při sobě samém přísahal, když jsi jim řekl: „Rozmnožím vaše semeno jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, kterou jsem označil, dám vašemu semeni, aby ji vskutku vzali do vlastnictví na neurčitý čas.“‘ A Jehova začal cítit lítost nad zlem, o němž mluvil, že je učiní svému lidu.“ (2. Mojž. 32:11–14)a

15, 16. (a) Jakou příležitost Jehova dal Mojžíšovi? (b) Co to znamená, že Jehova ‚cítil lítost‘?

¹⁵ Skutečně bylo zapotřebí, aby Mojžíš přiměl Jehovu změnit způsob uvažování? V žádném případě. Jehova vyjádřil, k jakému řešení se přiklání, ale nebylo to jeho definitivní rozhodnutí. Chtěl vědět, jak Mojžíš zareaguje, podobně jako to později chtěl vědět Ježíš, když mluvil s Filipem a s Řekyní. Mojžíš dostal příležitost vyjádřit svůj názor.b Jehova už dříve Mojžíše pověřil, aby byl prostředníkem mezi ním a izraelským národem, a tuto Mojžíšovu úlohu respektoval. Byl Mojžíš jednáním Izraelitů tak znechucen, že bude raději, když je Jehova zahubí? Využije tuto příležitost k tomu, aby souhlasil s tím, že Jehova udělá mocný národ z jeho vlastních potomků?

¹⁶ Z toho, jak Mojžíš reagoval, byla patrná jeho víra a důvěra v Jehovovu spravedlnost. Bylo vidět, že není sobecky zaměřený na sebe, ale že mu záleží na tom, aby nebylo pošpiněno Jehovovo jméno. Mojžíš ukázal, že chápe, jaká je v této záležitosti ‚Jehovova mysl‘. (1. Kor. 2:16) Jak to nakonec dopadlo? Jelikož Jehova ještě definitivně nerozhodl, co udělá, biblická zpráva uvádí, že „začal cítit lítost“. V hebrejštině tento výraz může jednoduše znamenat, že Jehova nepřivedl na celý národ neštěstí, o němž předtím prohlásil, že se k němu přiklání.

Jehovovo jednání s Abrahamem

17. Z čeho je vidět, že při rozhovoru s Abrahamem Jehova projevil velkou trpělivost?

¹⁷ Podívejme se na jiný příklad, ze kterého je patrné, že Jehova svým služebníkům dává možnost, aby vyjádřili svou víru a důvěru. Šlo o situaci, kdy Abraham smlouval s Jehovou kvůli obyvatelům Sodomy. Jehova projevil velkou trpělivost, protože mu dovolil, aby se ho opakovaně ptal. Abraham s pevným přesvědčením Jehovovi řekl: „Je nemyslitelné, že bys ty jednal tímto způsobem a usmrtil spravedlivého s ničemným, takže by se muselo se spravedlivým stát totéž, co s ničemným! To je od tebe nemyslitelné. Neučiní Soudce celé země, co je správné?“ (1. Mojž. 18:22–33)

18. Co se dozvídáme z toho, jak Jehova jednal s Abrahamem?

¹⁸ Co se z této zprávy dozvídáme o Jehovově způsobu uvažování? Opravdu Jehova potřeboval, aby ho Abraham svými otázkami přivedl ke správnému rozhodnutí? Jistě ne. Jehova samozřejmě hned na začátku mohl otevřeně říct, na základě čeho se rozhodl Sodomu zničit. Tím, že Abrahamovi dovolil, aby se ho ptal, poskytl mu čas, aby jeho rozhodnutí přijal a aby porozuměl jeho způsobu uvažování. Abraham díky tomu také mohl lépe pochopit, jak soucitný a spravedlivý Bůh je. Jehova s ním skutečně jednal jako se svým přítelem. (Iz. 41:8; Jak. 2:23)

Poučení pro nás

19. V čem pro nás může být Job příkladem?

¹⁹ Co jsme se tedy dozvěděli? Pokud chceme „Jehovovu mysl“ chápat, musíme svůj názor utvářet na základě toho, co je zapsáno v Božím Slově. Nikdy bychom Jehovu neměli posuzovat ve světle svých lidských omezení ani podle svých měřítek či svého uvažování. Job prohlásil: „[Bůh] není člověk jako já, abych mu odpověděl, abychom spolu přišli k soudu.“ (Job 9:32) Čím více Jehovu známe, tím lépe chápeme jeho mysl, a pak máme stejný názor jako Job, který řekl: „Pohleď, to jsou okraje jeho cest, a jaký šepot je o něm slyšet! Kdo však může ukázat, že rozumí jeho mocnému hromu?“ (Job 26:14)

20. Co bychom měli udělat, když v Bibli narazíme na něco, čemu plně nerozumíme?

²⁰ Co bychom měli udělat, když při čtení Bible narazíme na něco, čemu plně nerozumíme, a to zejména když se to týká Jehovova způsobu uvažování? Jestliže ani po důkladném výzkumu nenajdeme uspokojivou odpověď, můžeme to považovat za zkoušku své důvěry v Jehovu. Pamatujme na to, že některé biblické výroky nám dávají příležitost projevit víru v to, že Jehova vždy jedná v souladu se svými vlastnostmi. Pokorně uznejme, že nerozumíme všemu, co Jehova dělá. (Kaz. 11:5) Díky takovému postoji se ztotožníme s tím, co řekl apoštol Pavel: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty! Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl nebo kdo se stal jeho rádcem‘? Nebo: ‚Kdo mu nejdříve dal, aby mu to muselo být oplaceno?‘ Protože od něho a skrze něho a pro něho je všechno. Jemu buď sláva navždy. Amen.“ (Řím. 11:33–36)

[Poznámky pod čarou]

Zapamatoval sis?

• Co nám pomůže vyvarovat se sklonu posuzovat Jehovu podle svých vlastních měřítek?

• Jak nám to, že lépe chápeme Ježíšovo jednání, pomůže získat „důvěrný vztah k Jehovovi“?

• Co ses dozvěděl z toho, jak Jehova jednal s Mojžíšem a s Abrahamem?

[Obrázky na straně 5]

Co se o způsobu uvažování Jehovy dozvídáme z toho, jak jednal s Mojžíšem a s Abrahamem?