Ptáš se, „kde je Jehova“?
„Oddálili [se ode mne]... A neřekli: ‚Kde je Jehova?‘“ (JEREMJÁŠ 2:5, 6)
1. Co mohou mít lidé na mysli, když se ptají, „kde je Bůh“?
„KDE je Bůh?“ Tuto otázku si klade mnoho lidí. Někteří se pouze snaží pochopit jeden ze základních faktů o Stvořiteli, totiž kde se Bůh nachází. Jiní se takto ptali, když došlo k nějakému velkému neštěstí nebo když se sami dostali do tíživé situace a nechápali, proč tomu Bůh nezabránil. A jsou také lidé, kteří tuto otázku nevznášejí vůbec, protože odmítají už samotnou myšlenku, že by Bůh existoval. (Žalm 10:4)
2. Kteří lidé mají při hledání Boha úspěch?
2 Mnoho lidí samozřejmě uznává přesvědčivé důkazy o tom, že Bůh existuje. (Žalm 19:1; 104:24) Někteří z nich se spokojí pouze s tím, že mají nějaké náboženství. Na celém světě jsou však miliony lidí, které hluboká láska k pravdě podnítila, aby hledali pravého Boha. Jejich úsilí nebylo marné, protože Bůh „není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:26–28)
3. (a) Kde přebývá Bůh? (b) Co v sobě zahrnuje biblická otázka: „Kde je Jehova?“
3 Když člověk opravdu najde Jehovu, uvědomí si, že „Bůh je Duch“, a že tedy je neviditelný lidským očím. (Jan 4:24) Ježíš mluvil o pravém Bohu jako o ‚svém Otci, který je v nebi‘. Co to znamená? Znamená to, že oblast, kterou obývá náš nebeský Otec, je v duchovním smyslu vyvýšená, stejně jako doslovné nebe — viditelná část vesmíru — je vysoko nad zemí. (Matouš 12:50; Izajáš 63:15) Ačkoli je pro nás Bůh neviditelný, umožňuje nám, abychom jej poznali a dozvěděli se mnoho o jeho záměrech. (2. Mojžíšova 33:20; 34:6, 7) Odpovídá na otázky upřímných lidí, kteří hledají smysl života. Bůh nám poskytuje spolehlivý základ, abychom mohli zjistit, kde je, tedy jak se dívá na různé věci týkající se našeho života a zda jsou naše touhy v souladu s jeho záměry. Přeje si, abychom se ho na to dotazovali a abychom se vážně snažili najít odpovědi. Prostřednictvím proroka Jeremjáše Jehova pokáral starověké Izraelity, protože to nedělali. Znali sice Boží jméno, ale neptali se: „Kde je Jehova?“ (Jeremjáš 2:6) Jehovův záměr nebyl v jejich životě prvořadý. Nehledali Boží vedení. Když tedy stojíš před rozhodnutími, ať už jsou malá nebo velká, ptáš se: „Kde je Jehova?“
Ti, kdo se Boha dotazovali
4. V jakém ohledu nám dal David příklad, když se dotazoval Jehovy?
4 Jišaiův syn David si již v mládí vypěstoval silnou víru v Jehovu. Znal Jehovu jako „živého Boha“. Sám zažil projevy Jehovovy ochrany. Podněcován vírou a láskou ke ‚jménu Jehovy‘ srazil těžce ozbrojeného filištínského obra Goliata. (1. Samuelova 17:26, 34–51) David se však po svém úspěchu nestal sebejistým. Nezačal si myslet, že mu teď Jehova bude automaticky žehnat ve všem. V následujících letech se David znovu a znovu radil s Jehovou, když stál před nějakým rozhodnutím. (1. Samuelova 23:2; 30:8; 2. Samuelova 2:1; 5:19) Nadále se modlil: „Dej mi poznat své vlastní cesty, Jehovo; vyučuj mě svým vlastním stezkám. Přiměj mě chodit v tvé pravdě, a vyučuj mě, vždyť jsi mým Bohem záchrany. V tebe jsem doufal po celý den.“ (Žalm 25:4, 5) V tom nám David dal znamenitý příklad.
5, 6. Jak v různých obdobích svého života Jehošafat pátral po Jehovovi?
5 Za dnů krále Jehošafata, pátého krále v Davidově rodové linii, vytáhla proti judskému království spojená vojska tří národů. V této nebezpečné situaci Jehošafat „zaměřil svůj obličej k pátrání po Jehovovi“. (2. Paralipomenon 20:1–3) Nebylo to poprvé, co pátral po Jehovovi. Již předtím se rozhodl chodit po Jehovových cestách a vyhýbal se uctívání Baala, které bujelo v odpadlém severním království Izraele. (2. Paralipomenon 17:3, 4) Jak tedy bude Jehošafat ‚pátrat po Jehovovi‘ nyní, když se musí vypořádat s kritickou situací?
6 Jehošafat pronesl v Jeruzalémě veřejnou modlitbu, v níž dal najevo, že pamatuje na Jehovovu neomezenou moc. Hluboce přemýšlel o Jehovově záměru, který byl zřejmý z toho, že Jehova vyhnal jiné národy, aby dal určitou zemi jako dědictví Izraeli. Král uznal, že potřebuje Jehovovu pomoc. (2. Paralipomenon 20:6–12) Dal se Jehova při této příležitosti nalézt? Ano. Prostřednictvím Levity Jachaziela poskytl konkrétní pokyny a následujícího dne dal svému lidu vítězství. (2. Paralipomenon 20:14–28) Proč si můžeš být jist, že Jehova se dá najít i tobě, když u něj budeš hledat vedení?
7. Čí modlitby Bůh slyší?
7 Jehova není stranický. Vybízí lidi ze všech národů, aby ho hledali v modlitbě. (Žalm 65:2; Skutky 10:34, 35) Všímá si, co je v srdci lidí, kteří k němu vznášejí své prosby. Ujišťuje nás, že slyší modlitby spravedlivých. (Přísloví 15:29) Dává se najít i těm, kdo o něj v minulosti neprojevovali zájem, ale kdo dnes pokorně hledají jeho vedení. (Izajáš 65:1) Slyší dokonce i modlitby těch lidí, kteří jeho zákon nedodržovali, ale nyní pokorně činí pokání. (Žalm 32:5, 6; Skutky 3:19) Pokud však něčí srdce není vůči Bohu poddajné, modlitby takového člověka jsou marné. (Marek 7:6, 7) Ukažme si to na několika příkladech.
Ptali se, ale bezvýsledně
8. Proč Saulovy modlitby byly pro Jehovu nepřijatelné?
8 Když se král Saul prostřednictvím proroka Samuela dozvěděl, že Jehova ho pro jeho neposlušnost zavrhuje, udělal to, že se před Jehovou vrhl k zemi. (1. Samuelova 15:30, 31) Bylo to však jen okázalé gesto. Saulovi nešlo o to, aby poslouchal Boha, ale aby byl poctěn před lidem. Později, když proti Izraeli vytáhli do války Filištíni, Saul se formálně dotazoval Jehovy. Žádnou odpověď ale nedostal, a tak se obrátil na spiritistické médium, ačkoli věděl, že něco takového Jehova odsuzuje. (5. Mojžíšova 18:10–12; 1. Samuelova 28:6, 7) Zpráva v 1. Paralipomenon 10:14 to vše shrnuje, když o Saulovi říká: „Nedotázal se Jehovy.“ Jak to? Saulovy modlitby totiž nebyly založeny na víře. K Jehovovi se sice modlil, ale bylo to, jako by se nemodlil vůbec.
9. Co bylo nesprávného na Sedekjášově prosbě o Jehovovo vedení?
9 Podobně když se blížil konec judského království, lidé vznášeli více modliteb a obraceli se k Jehovovým prorokům. Avšak přestože tvrdili, že mají zbožnou úctu k Jehovovi, věnovali se zároveň modlářství. (Sefanjáš 1:4–6) Formálně se sice Boha dotazovali, ale nepřipravili své srdce k tomu, aby se podřídili jeho vůli. Král Sedekjáš prosil Jeremjáše, aby se v jeho prospěch dotazoval Jehovy. Jehova však již předtím králi řekl, co má udělat. Sedekjáš ale neměl víru a podlehl strachu z lidí, a proto Jehovův hlas neuposlechl. Žádné jiné odpovědi, která by se mu líbila více, se tedy nedočkal. (Jeremjáš 21:1–12; 38:14–19)
10. V čem udělal Jochanan chybu, když hledal Jehovovo vedení, a jak se z jeho chyby můžeme poučit?
10 Po tom, co Babylóňané zničili Jeruzalém a odvedli Židy do vyhnanství, se jistý muž jménem Jochanan rozhodl, že se zbytkem Židů, kteří ještě zůstali v Judě, odejde do Egypta. Připravili se na cestu, ale ještě před odchodem požádali Jeremjáše, aby se v jejich prospěch modlil a hledal vedení od Jehovy. Nedostali takovou odpověď, jakou si přáli. Svůj plán ale přesto uskutečnili. (Jeremjáš 41:16–43:7) Můžeš se z těchto událostí nějak poučit? Budeš Jehovův obličej hledat tak, aby se ti Jehova dal najít?
„Přesvědčujte se dál“
11. Proč je zapotřebí, abychom uplatňovali slova v Efezanům 5:10?
11 Pravé uctívání zahrnuje víc než jen symbolizovat své zasvěcení křtem ve vodě, chodit na sborová shromáždění a podílet se na kazatelské službě. Jde o celý náš způsob života. Denně na nás působí nejrůznější tlaky — některé nenápadné, jiné snáze rozpoznatelné — a mohly by nás odvrátit od cesty, která je v souladu se zbožnou oddaností. Jak na ně reagujeme? Věrní křesťané v Efezu dostali od apoštola Pavla tuto radu: „Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu.“ (Efezanům 5:10) To, že takové jednání je moudré, potvrzují mnohé zprávy zaznamenané v Písmu.
12. Proč Jehova projevil nelibost, když David nechával přemístit truhlu smlouvy do Jeruzaléma?
12 Když byla Izraeli vrácena truhla smlouvy, byla po mnoho let uložena v Kirjat-jearimu. Král David si však později přál přenést ji do Jeruzaléma. Poradil se s náčelníky lidu a řekl, že Truhla bude přemístěna, ‚jestliže se jim to zdá dobré a je to přijatelné u Jehovy‘. Nepátral však dost důkladně, aby zjistil, jaká je v té věci Jehovova vůle. Pokud by to totiž udělal, Truhla by nikdy nebyla naložena na vůz, ale nesli by ji na ramenou Levité Kehatovci, tak jak to Bůh jasně nařídil. David se sice často Jehovy dotazoval, ale při této příležitosti to neudělal správně. Následky byly katastrofální. David později přiznal: „Jehova, náš Bůh, prorazil proti nám, neboť jsme po něm nepátrali podle zvyku.“ (1. Paralipomenon 13:1–3; 15:11–13; 4. Mojžíšova 4:4–6, 15; 7:1–9)
13. Jaká vybídka je v písni, která se zpívala, když byla Truhla úspěšně přenesena?
13 Když Levité nakonec Truhlu přenesli z Obed-edomova domu do Jeruzaléma, zpívala se píseň, kterou David složil. Byla v ní tato upřímná vybídka: „Pátrejte po Jehovovi a jeho síle, hledejte neustále jeho obličej. Pamatujte na jeho podivuhodné činy, které vykonal, na jeho zázraky a soudcovská rozhodnutí jeho úst.“ (1. Paralipomenon 16:11, 12)
14. Jak se můžeme poučit ze Šalomounova dobrého příkladu a také z jeho pozdějších chyb?
14 Před svou smrtí dal David Šalomounovi tuto radu: „Jestliže po [Jehovovi] budeš pátrat, dá se ti najít.“ (1. Paralipomenon 28:9) Když Šalomoun nastoupil na trůn, šel do Gibeonu, kde tehdy stál stan setkání, a obětoval Jehovovi. Jehova tam Šalomouna vybídl: „Pros! Co ti mám dát?“ Na Šalomounovu žádost mu pak štědře dal moudrost a poznání, aby mohl soudit Izrael. Přidal mu i bohatství a čest. (2. Paralipomenon 1:3–12) Šalomoun také podle architektonického plánu, který Jehova poskytl Davidovi, postavil nádherný chrám. Avšak ve svých manželských záležitostech po Jehovovi nepátral. Bral si za manželky ženy, které nebyly Jehovovými ctitelkami. Když zestárl, odklonily jeho srdce od Jehovy. (1. Královská 11:1–10) Můžeme mít jakékoli postavení, moudrost a poznání, ale důležité je, abychom se ‚dál přesvědčovali o tom, co je přijatelné Pánu‘.
15. Když proti Judě přitáhl Etiop Zerach, proč se Asa mohl modlit s důvěrou, že Jehova Judu zachrání?
15 Skutečnost, že to je důležité, vyplývá také ze zprávy o kralování Šalomounova pravnuka Asy. Jedenáct let po tom, co se Asa stal králem, proti Judě přitáhl Etiop Zerach s milionovou armádou. Vysvobodí Jehova Judu? Více než pět set let předtím Jehova jasně prohlásil, co může jeho lid očekávat, jestliže mu bude naslouchat a dodržovat jeho přikázání, a co se stane, když to dělat nebude. (5. Mojžíšova 28:1, 7, 15, 25) Asa na počátku své vlády odstranil z Judy oltáře a sloupy používané při falešném uctívání. Naléhavě lid vybízel, „aby pátrali po Jehovovi“. Asa tedy nezačal jednat až ve chvíli, kdy mu hrozilo nebezpečí. Proto se nyní s vírou v Jehovu mohl modlit, aby Jehova jednal ve prospěch lidu. K čemu to vedlo? Juda se dočkala ohromujícího vítězství. (2. Paralipomenon 14:2–12)
16, 17. (a) I když Asa dosáhl vítězství, jakou připomínku od Jehovy dostal? (b) Když Asa jednal nemoudře, jaká pomoc mu byla poskytnuta, ale jak na ni reagoval? (c) Jaké poučení si můžeme vzít z Asova jednání?
16 Nicméně když se Asa vrátil z vítězné bitvy, Jehova pověřil Azarjáše, aby králi předal toto poselství: „Slyš mě, Aso a celý Judo a Benjamíne! Jehova je s vámi, dokud se prokazujete být s ním; a jestliže po něm budete pátrat, dá se vám najít, ale jestliže ho opustíte, opustí vás.“ (2. Paralipomenon 15:2) Asa dále horlivě prosazoval pravé uctívání. O dvacet čtyři let později Asovi opět hrozila válka. Tentokrát však po Jehovovi nepátral. Nebral v úvahu Boží slovo ani si nepřipomněl, co Jehova udělal, když do Judy vtrhlo etiopské vojsko. Asa se zachoval pošetile a uzavřel spojenectví se Sýrií. (2. Paralipomenon 16:1–6)
17 Jehova proto poslal jasnozřivce Chananiho, aby Asu pokáral. Asa se dozvěděl, jaký je Jehovův názor na věc, a stále ještě měl příležitost se z toho poučit. Místo toho se však urazil a dal Chananiho do domu klády. (2. Paralipomenon 16:7–10) To bylo opravdu smutné. Ale jak je to s námi? Pátráme po Jehovovi, ale pak odmítneme přijmout radu? Co kdyby za námi přišel starostlivý starší a na základě Bible by nám dal radu, protože se zaplétáme se světem? Dáme najevo vděčnost za to, že nám láskyplně pomáhá, abychom věděli, „co je přijatelné Pánu“?
Nezapomínej se ptát
18. Jak nám mohou prospět slova, která pronesl Elihu k Jobovi?
18 I člověk, který již dlouhá léta věrně slouží Jehovovi, se může zachovat nesprávně, když je vystaven tlaku. Job byl postižen odpornou nemocí, přišel o děti a veškerý majetek a byl křivě obviněn svými společníky. Tehdy začal myslet jen na sebe. Elihu mu připomněl: „Nikdo [neřekl]: ‚Kde je Bůh, můj Vznešený Původce?‘“ (Job 35:10) Bylo zapotřebí, aby Job soustředil svou pozornost na Jehovu a aby uvažoval, jak se na celou situaci dívá Jehova. Job tuto připomínku pokorně přijal, což je pro nás dobrý příklad.
19. Na co Izraelité často zapomínali?
19 Izraelité věděli, jak Jehova jednal s jejich národem. V konkrétních situacích na to však příliš často zapomínali. (Jeremjáš 2:5, 6, 8) Při svém rozhodování se řídili tím, co se líbilo jim, místo aby se ptali: „Kde je Jehova?“ (Izajáš 5:11, 12)
Dále se ptej: „Kde je Jehova?“
20, 21. (a) Kdo dnes projevuje stejný postoj jako Eliša a hledá Jehovovo vedení? (b) Jak můžeme napodobovat jejich příklad víry a jak z něj můžeme mít užitek?
20 Když skončilo období Elijášovy veřejné služby, jeho služebník Eliša vzal úřední oděv, který z Elijáše spadl. Eliša šel k řece Jordánu, udeřil do vody a zeptal se: „Kde je Jehova, Bůh Elijášův, ano On?“ (2. Královská 2:14) Jehova odpověděl — ukázal, že jeho duch je nyní na Elišovi. Co se z toho můžeme naučit?
21 Něco podobného se stalo v nové době. Někteří z Jehovových pomazaných služebníků, kteří byli v čele kazatelského díla, opustili pozemskou scénu. Ti, jimž byl dohled nad dílem svěřen potom, zkoumali Písmo a modlili se k Jehovovi o vedení. Nezapomněli se ptát: „Kde je Jehova?“ Výsledkem je, že Jehova dále vede svůj lid a žehná jeho činnosti. Napodobujeme jejich víru? (Hebrejcům 13:7) Pokud ano, budeme se držet Jehovovy organizace, reagovat na její vedení a plně se podílet na činnosti, kterou tato organizace vykonává pod vedením Ježíše Krista. (Zecharjáš 8:23)
Jak bys odpověděl?
• S jakým úmyslem bychom se měli ptát: „Kde je Jehova?“
• Jak můžeme dnes najít odpověď na otázku: „Kde je Jehova?“
• Proč některé modlitby o Boží vedení nejsou vyslyšeny?
• Které biblické příklady ukazují, že je nezbytné ‚dál se přesvědčovat o tom, co je přijatelné Pánu‘?
[Obrázek na straně 9]
Jak král Jehošafat pátral po Jehovovi?
[Obrázek na straně 10]
Proč se Saul radil se spiritistickým médiem?
[Obrázky na straně 12]
Modli se, studuj a rozjímej, abys zjistil, „kde je Jehova“