Jak jsme obdrželi Bibli? — 3. díl

BARMA, 1824. Královi vojáci právě prohledali misionářský domov Adonirama a Ann Judsonových. Pobrali vše, co považovali za cenné. Avšak nejcennější poklad nenašli — rukopis přeložené Bible, který Ann tajně zakopala pod domem. Adoniram, překladatel, leží v řetězech na podlaze vězení, kde se to hemží moskyty. Je obviněn z vyzvědačství. Rukopis nyní začíná ohrožovat vlhkost. Jak je možné ho zachránit? Ann ho zašila do hrubého polštáře, který nese manželovi do vězení. Polštář je nakonec zachráněn a jeho náplň se stává součástí první Bible v barmštině.

Po celé dějiny procházela Bible podobnými dobrodružstvími. V několika dřívějších číslech jsme uvažovali o překládání a šíření Bible v době od jejího dokončení až do začátku sedmnáctého století. Jak si Bible vedla od té doby až dodnes? Začala být někdy dostupná všem lidem? Jakou úlohu v tom měla Watch Tower Society?

Misionáři a biblické společnosti

V sedmnáctém a osmnáctém století nastal v mnoha zemích prudký vzrůst ve čtení Bible. Zvláště Anglie byla v tomto období Biblí značně ovlivněna. Biblické příběhy a nauky prostoupily myšlení prakticky každého — od krále po chlapce za pluhem. Avšak vliv Bible dosahoval ještě dál. Anglie byla tehdy námořní, obchodní a koloniální velmocí a někteří Angličané si Bibli brali s sebou na cesty. Tím byl položen základ pro rozsáhlé šíření Bible.

Ke konci osmnáctého století Bible podnítila některé lidi v Anglii, aby se zamysleli nad duchovními potřebami domorodců v odlehlých zemích Britského impéria. Avšak ne každý projevoval stejnou starostlivost. Mnozí duchovní věřili v predestinaci a mysleli si, že Boží vůlí je, aby někteří lidé nebyli zachráněni. Když budoucí misionář William Carey přednesl plamennou řeč na podporu mise do Indie, kdosi ho napomenul: „Posaďte se, mladý muži; pokud si Bůh přeje obrátit pohany, udělá to i bez vás!“ Carey přesto roku 1793 do Indie odplul. Všechny překvapil, protože celou Bibli nebo její části přeložil do 35 indických jazyků.

Misionáři si uvědomili, že jejich základním nástrojem je Bible v místním jazyce. Jak ji však získat? Je zajímavé, že hnutí za rozšíření Bible po celém světě nevědomky započala šestnáctiletá velšská dívka Mary Jonesová. V roce 1800 šla pěšky čtyřicet kilometrů, aby si od jednoho duchovního koupila Bibli ve velštině. Peníze střádala šest let, a když se dověděla, že Bible jsou vyprodané, dala se do usedavého pláče. Na duchovního to hluboce zapůsobilo, a tak jí dal jednu ze svých vlastních Biblí.

Pak tento duchovní přemýšlel o mnoha dalších lidech, kteří potřebovali Bibli, a diskutoval o tomto problému se svými přáteli v Londýně. Díky tomu byla v roce 1804 založena Britská a zahraniční biblická společnost. Její cíl byl prostý: poskytnout lidem cenově dostupné Bible v jejich jazyce, tištěné „bez poznámek a vysvětlivek“. Zakladatelé Společnosti pominuli okrajové komentáře, protože doufali, že se tak vyhnou naukovým rozporům. Jednotu Biblické společnosti však několikrát narušily spory o apokryfy, křest ponořením a nauku o Trojici.

Počáteční nadšení se rychle šířilo a do roku 1813 vznikly přidružené společnosti v Německu, Nizozemsku, Dánsku a Rusku. Za čas přibyly biblické společnosti i v jiných zemích. Když biblické společnosti formulovaly své cíle, měly za to, že většina světa mluví pouze několika hlavními jazyky. Nikdy se jim ani nesnilo, že jsou jich tisíce! Poměrně málo překladatelů umělo hebrejsky nebo řecky tak, aby mohli překládat přímo do místních jazyků. Překládání sponzorovala Britská a zahraniční biblická společnost, a proto překladatelé často zakládali své dílo na anglickém Překladu krále Jakuba.

Překladatelovy patálie

Velká část Bible obsahuje vyprávění a znázornění založená na všedních zkušenostech. Díky tomu se překládá snadněji, než kdyby v ní byly použity abstraktní filozofické pojmy. Dalo se však čekat, že první snahy misionářů někdy způsobí matoucí či humorné znění překladu. Například jeden překlad lidem v jisté části Indie tlumočil představu, že Bůh je namodralá bytost. Slovo použité k překladu výrazu „nebeský“ ve spojení „nebeský Otec“ znamenalo „mající barvu oblohy“ — doslovného nebe!

Adoniram Judson v roce 1819 o překladatelských obtížích napsal: ‚Jestliže se učíme jazyk, kterým mluví lidé na opačné straně zeměkoule, jejichž výrazové prostředky jsou pro nás úplně neznámé, jestliže všechna písmena a slova toho jazyka se ani v nejmenším nepodobají něčemu z jazyků, s nimiž jsme se kdy setkali; jestliže nemáme žádný slovník ani tlumočníka, a musíme něco z toho jazyka pochytit dříve, než nám může být něco platná pomoc místního učitele — je s tím spojeno hodně práce.‘ A práce překladatelů jako byl Judson velmi zvýšila dostupnost Bible. (Viz tabulku na straně 12.)

Ann Judsonová pomáhala svému manželovi s náročným překládáním. Judsonovi se však nepotýkali jen s akademickými problémy. Když královští vojáci odvedli Adonirama do vězení, byla Ann těhotná. Jednadvacet měsíců odvážně zasílala nepřátelsky naladěným úředníkům žádosti ve prospěch manžela. Toto trápení spojené navíc s nemocí si na ní vyžádalo svou daň. Nedlouho po Adoniramově propuštění statečná Ann a její maličká dcerka zemřely na horečnaté onemocnění. Adoniram velmi truchlil. Čerpal však sílu od Boha a v překládání pokračoval. V roce 1835 Bibli v barmštině dokončil. Mezitím se však objevily další vychytralé útoky na Bibli.

O Bibli se začíná polemizovat

Devatenácté století zažilo obrovské sociální a politické spory, v nichž někdy Bible měla klíčovou úlohu. Ruská biblická společnost byla například založena pod záštitou cara a ruské pravoslavné církve. Tito její dva „ochránci“ však po nějaké době společnost rozpustili a zakázali. (Už rok předtím protivníci Společnosti spálili tisíce Biblí.) Pravoslavné duchovenstvo se nyní horlivě snažilo ukončit to, co nadšeně začali první křesťané — všeobecnou dostupnost Bible. Vedoucí představitelé pravoslavné církve v 19. století prohlašovali, že Bible ohrožuje autoritu církve a státu. Je paradoxní, že vzdouvající se revoluční politické hnutí nepovažovalo Bibli za hrozbu pro autority, ale naopak za nástroj církve a státu k udržování lidských mas v podřízenosti. Na Bibli se útočilo z obou stran!

V následujících letech se na Bibli častěji útočilo také z pozice „intelektuální“. V roce 1831 se Charles Darwin vydal na lodi na expedici, která vedla k vytvoření evoluční teorie. Roku 1848 vydali Marx a Engels Komunistický manifest, v němž bylo křesťanství označeno za nástroj útlaku. V této době také vyšší kritika zpochybňovala autentičnost Bible a historičnost biblických postav — dokonce i Ježíše samotného! Avšak někteří přemýšliví lidé viděli nesprávnost teorií, které odmítají Boha a Bibli, a hledali vědecké způsoby, jak potvrdit, že Bible je spolehlivá. Jedním z nich byl Konstantin von Tischendorf, nadaný německý lingvista.

Objevy pomáhají potvrdit text Bible

Tischendorf cestoval po Středním východě, hledal starověké rukopisy Bible a doufal, že nepochybně potvrdí původní text Bible. Roku 1859, v tomtéž roce, kdy Darwin publikoval knihu O původu druhů, Tischendorf nalezl v jednom klášteře na úpatí hory Sinaj do té doby nejstarší známý úplný opis Křesťanských řeckých písem. Je znám jako Codex Sinaiticus a byl zhotoven pravděpodobně asi padesát let předtím, než Jeroným dokončil latinskou Vulgátu. Tischendorf kodex vydal a zpřístupnil ho tak učencům, i když se dodnes vedou debaty o tom, zda od něj bylo korektní, že kodex z kláštera odvezl.a

Sinaiticus patřil k nejstarším rukopisům v původním jazyce, a tak nejenže potvrdil, že Řecká písma zůstala v zásadě nezměněna, ale také učencům pomohl odhalit chyby, které se vloudily do pozdějších rukopisů. Například poukaz na Ježíše v 1. Timoteovi 3:16 podle překladu Sinaiticus zní: „On byl učiněn zjevným v těle.“ Většina do té doby známých rukopisů místo slova „on“ měla zkratku pro slovo „Bůh“, která vznikla malou obměnou řeckéko slova znamenajícího „on“. Avšak Sinaiticus byl zhotoven mnoho let před jakýmkoli řeckým rukopisem, který na tomto místě má slovo „Bůh“. Tak byla odhalena skutečnost, že text byl později pozměněn, očividně s cílem podpořit nauku o Trojici.

Od doby Tischendorfa se na světlo dostalo více rukopisů. Dnes je známo asi 6 000 rukopisů Hebrejských písem a 13 000 rukopisů Řeckých písem. Srovnávací studium rukopisů vedlo k sestavení textu v původních jazycích, na který je možné se bez obav spolehnout. Učenec F. F. Bruce se vyjádřil: „Varianty čtení . . . se nedotýkají žádné podstatné otázky dějinné skutečnosti či křesťanské víry a praxe.“ Mohly tyto přibývající znalosti lidem prospět, víme-li, že pokračovalo překládání Bible do mnoha jiných jazyků?

Watch Tower Society a Bible

V roce 1881 vytvořila skupina horlivých učitelů a badatelů Bible společnost, z níž později vzešla Watch Tower Bible and Tract Society. Zpočátku šířili Bible — včetně Tischendorfových Řeckých písem — vytištěné jinými biblickými společnostmi. V roce 1890 však začali Bible vydávat sami a své první vydání Bible také sponzorovali. Roku 1926 začala Společnost tisknout Bible na svých vlastních tiskařských strojích. Bylo však stále více zřejmé, že je třeba zhotovit aktualizovaný překlad Bible. Mohly by být znalosti získané díky objevům a bádání v předchozím století uplatněny ve srozumitelné, cenově dostupné Bibli? S tímto cílem začali odborníci Společnosti v roce 1946 práci na novém překladu Písma.

Jeden překlad, mnoho jazyků

Z kvalifikovaných pomazaných křesťanů byl utvořen překladatelský výbor, který měl zhotovit Překlad nového světa Svatých písem v angličtině. Ten byl zveřejněn v šesti svazcích, které vycházely postupně v letech 1950 až 1960. Jako první vyšla Křesťanská řecká písma. Od roku 1963 byl tento překlad přeložen do dalších 27 jazyků a toto číslo není konečné. Cíle stanovené pro jiné jazyky byly stejné jako pro angličtinu. Zaprvé: překlad by měl být přesný, tak blízký původním myšlenkám, jak je to jen možné. Význam není možné přizpůsobovat chápání nějaké nauky. Zadruhé: je třeba zachovat důslednost, překlad by měl každé významnější slovo překládat jedním slovem, jak to jen kontext dovolí. Díky tomuto přístupu může čtenář vidět, jak pisatelé Bible užívali jistých slov. Zatřetí: překlad by měl být co nejvíce doslovný, aniž by zatemňoval význam. Díky doslovnosti bude mít čtenář blíže k původnímu jazyku a daným myšlenkovým pochodům. Začtvrté: pro obyčejné lidi by měl být snadno čitelný a srozumitelný.

Vysoká míra doslovnosti anglického Překladu nového světa ulehčuje jeho překládání do jiných jazyků. Za tímto účelem nyní překladatelské týmy Společnosti používají vyspělé počítačové nástroje, které urychlují práci a zvyšují přesnost. Tento systém pomáhá překladatelům sestavovat seznam všech významných slov a jejich ekvivalentů v cílovém jazyce. Systém jim také umožňuje studovat anglické překlady každého hebrejského a řeckého slova v Bibli.

Překládání z angličtiny má oproti překládání přímo z hebrejštiny a řečtiny podstatné výhody. Značně se zkracuje čas pro překlad a je také umožněna vyšší jednotnost výrazů ve všech jazycích. Proč? Protože je mnohem snazší přesně překládat z jednoho novodobého jazyka do jiného než překládat z jednoho starověkého jazyka do mnoha novodobých. Překladatelé navíc mohou konzultovat rodilé mluvčí novodobého jazyka, což neplatí o jazycích, jimiž se mluvilo před tisíci lety.

Dobrá zpráva pro všechny národy

O odhodlání mužů i žen, kteří pomáhali z Bible učinit zdaleka nejrozšířenější knihu na zemi, by se dalo napsat mnohem více. Za celá staletí byly vytištěny přinejmenším čtyři miliardy Biblí a jejích částí ve více než dvou tisících jazycích, jimiž mluví více než 90 procent světové populace!

Bible předpověděla, že v dnešní době bude na celém světě probíhat oznamování Božího Království. Při tom, aby se Bible stala dostupnou téměř každému, očividně spolupůsobil sám Jehova Bůh. (Matouš 13:47, 48; 24:14) Nebojácní překladatelé a vydavatelé Bible v minulosti riskovali vše, aby nám předali Boží slovo — jediný zdroj duchovního světla v mravně potemnělém světě. Kéž vás jejich příklad podnítí k tomu, abyste Bibli četli, žili podle ní a dělili se o toto Slovo s týmž odhodláním jako oni. Ano, každý den berme do rukou spolehlivou Bibli a mějme z ní plný užitek. (Izajáš 40:6–8)

[Poznámka pod čarou]

[Tabulka na straně 12]

Přibývání překladů Bible

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Počet jazyků

1 Židé začínají překládat Hebrejská písma do řečtiny asi r. 250 př. n. l.

12 Jeroným dokončuje latinskou Vulgátu asi r. 400 n. l.

35 Gutenberg dokončuje první tištěnou Bibli asi r. 1455

81 Roku 1804 je založena Britská a zahraniční biblická společnost

Odhadovaný počet jazyků v daném roce

522

1900

600

700

800

900

1 049

1950

1 100

1 200

1 300

1 471

1970

2 123

1996

2 200

2 300

2 400

[Podpisek]

Zdroje: Christianity Today, United Bible Society

[Podpisek obrázku na straně 9]

Mountain High Maps® Copyright © 1995 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 8]

Judson byl svázán a odveden

[Podpisek]

Z knihy Judson the Hero of Burma od Jesse Page

[Obrázky na straně 10]

V tomto klášteře na úpatí hory Sinaj zachránil Tischendorf cenný rukopis

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.