Uvrhněte všechnu svou úzkost na Jehovu
„Pokořte se . . . pod mocnou Boží ruku, aby vás vyvýšil v patřičném čase, zatímco na něj uvrhnete všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje.“ — 1. PETRA 5:6, 7.
1. Jak na nás může úzkost působit a jak bychom to mohli znázornit?
ÚZKOST může velmi výrazně zasahovat do našeho života. Mohli bychom ji přirovnat k praskání, které se občas ozve při rozhlasovém vysílání a ruší nás při poslechu pěkné hudby. Pokud rozhlasové vlny nejsou rušeny žádnými poruchami, můžeme s požitkem naslouchat příjemným, uklidňujícím tónům. Pokud se však v hudbě ozývá praskot, může i ta nejpůvabnější melodie dráždit a zneklidňovat. Podobné účinky na náš vnitřní klid může mít úzkost. Ta dokáže člověka natolik zatížit, že již není schopen věnovat se ani tomu, co je zcela nezbytné. Ano, „úzkostlivá péče v srdci muže je to, co působí, aby se sklonilo“. — Přísloví 12:25.
2. Co o ‚úzkostných životních starostech‘ řekl Ježíš Kristus?
2 Ježíš Kristus upozorňoval, že nechat se rozptýlit nadměrnou úzkostí je nebezpečné. Ve svém proroctví o posledních dnech důrazně řekl: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kteří bydlí na tváři celé země. Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a obstát před Synem člověka.“ (Lukáš 21:34–36) Přejídání a silné pití může člověka otupit, a stejný účinek mohou mít zatěžující ‚úzkostné životní starosti‘ — člověk přestává vidět věci ze správného úhlu, a to mívá tragické následky.
Co je to úzkost
3. Jak je „úzkost“ definována a co patří mezi její příčiny?
3 „Úzkost“ je definována jako „svíravý pocit neklidu či tušení hrozícího nebo očekávaného zla“. Je to „silná obava či starost“, „mimořádná, velmi silná předtucha a strach, které jsou často charakterizovány fyziologickými projevy (například pocením, svalovým napětím, zrychleným tepem), pocitem nejistoty vyplývajícím z neznalosti charakteru nebezpečí či z toho, že nevíme, zda je toto nebezpečí skutečné, a pochybnostmi o vlastních schopnostech vyrovnat se s tímto nebezpečím“. (Webster’s Ninth New Collegiate Dictionary) Úzkost je tedy složitý problém. Mezi mnohé příčiny úzkosti patří nemoc, stárnutí, strach ze zločinnosti, ztráta zaměstnání a starost o blaho rodiny.
4. a) Co je dobré mít na paměti vzhledem k druhým lidem a vzhledem k jejich úzkostným starostem? b) Co je možné dělat, když nás svírá pocit úzkosti?
4 Intenzita pocitu úzkosti může být různá, stejně jako jsou různé okolnosti, které jej vyvolávají. Každý člověk reaguje na tutéž situaci jinak. Musíme si tedy uvědomit, že situace, která nás neznepokojuje, může někomu z těch, kdo spolu s námi uctívají Jehovu, působit velmi silnou úzkost. Co však máme dělat v případě, že naše úzkost dosáhne takového stupně, že již nejsme schopni soustředit se na harmonické a příjemné pravdy Božího slova? Co když je naše úzkost tak silná, že nedokážeme svou mysl zaměřovat na sporné otázky týkající se Jehovovy svrchovanosti a křesťanské ryzosti? Okolnosti možná změnit nemůžeme. Místo toho bychom však měli hledat biblické myšlenky, které nám pomohou vypořádat se s přílišnou úzkostí, jež je vyvolána nepříjemnými životními problémy.
Pomoc je dostupná
5. Co máme dělat, abychom jednali v souladu se slovy Žalmu 55:22?
5 Když křesťané potřebují duchovní pomoc a jsou zatíženi břemenem úzkostných starostí, mohou v Božím slově najít útěchu. Boží slovo nám poskytuje spolehlivé vedení a v mnoha ohledech nás ujišťuje, že jako věrní Jehovovi služebníci nejsme ponecháni bez pomoci. Žalmista David například zpíval: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 55:22) Co máme dělat, abychom jednali v souladu s těmito slovy? Měli bychom všechny své úzkostné starosti, trápení, obavy a zklamání uvrhnout na našeho milujícího nebeského Otce. Napomůžeme tak tomu, aby v našem srdci zavládl pokoj a pocit bezpečí.
6. Jak nám podle Filipanům 4:6, 7 může pomoci modlitba?
6 Jestliže máme na Jehovu uvrhnout svá břemena — včetně veškeré své úzkosti —, je nezbytné, abychom se pravidelně modlili. Pravidelnými modlitbami získáme vnitřní klid, protože apoštol Pavel napsal: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 4:6, 7) Tento jedinečný „Boží pokoj“ je neobyčejný klid, který Jehovovi oddaní služebníci zažívají i v těch nejnáročnějších situacích. Tento náš klid vyplývá z blízkého osobního vztahu k Bohu. Když se modlíme o svatého ducha a když se jím necháváme podněcovat, nejsme sice osvobozeni od všech životních problémů, ale těšíme se z pokoje, který je ovocem Božího ducha. (Lukáš 11:13; Galaťanům 5:22, 23) Nebudeme zcela pohlceni úzkostí, protože víme, že Jehova nechává svůj věrný lid ‚bydlet v bezpečí‘ a nepřipustí, aby se jeho lidu stalo cokoli, co by mu způsobilo trvalou škodu. — Žalm 4:8.
7. Jakou úlohu v poskytování pomoci lidem, kteří prožívají úzkost, plní křesťanští starší?
7 Co však dělat v případě, kdy nás úzkost neopouští, přestože rozjímáme o Písmech a vytrváváme v modlitbách? (Římanům 12:12) Dalším Jehovovým opatřením pro poskytování duchovní pomoci jsou jmenovaní sboroví starší. Tito muži nám mohou nejen poskytnout útěchu a pomoc z Božího slova, ale také se mohou s námi i za nás modlit. (Jakub 5:13–16) Apoštol Petr vybízel ostatní starší, aby pásli Boží stádo ochotně, dychtivě a příkladně. (1. Petra 5:1–4) Těmto mužům leží na srdci to, co je v našem nejlepším zájmu, a chtějí nám pomáhat. Samozřejmě, že k tomu, abychom měli plný užitek z pomoci starších, a k tomu, aby se nám ve sboru dobře dařilo, musíme všichni uplatňovat Petrovu radu: „Vy mladší muži, podřizujte [se] starším mužům. Všichni se však přepásejte ponížeností mysli k sobě navzájem, protože Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným dává nezaslouženou laskavost.“ — 1. Petra 5:5.
8, 9. Jakou útěchu nám dávají slova 1. Petra 5:6–11?
8 Petr dodal: „Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás vyvýšil v patřičném čase, zatímco na něj uvrhnete všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje. Buďte střízliví, bděte. Váš protivník, Ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Postavte se však proti němu, pevní ve víře, protože víte, že se tatáž utrpení dovršují v celém společenství vašich bratrů na světě. Ale potom, co jste chvilku trpěli, Bůh vší nezasloužené laskavosti, který vás povolal ke své věčné slávě ve spojení s Kristem, sám dokončí vaše školení, upevní vás, posilní vás. Jemu buď moc navždy. Amen.“ — 1. Petra 5:6–11.
9 Je pro nás opravdu velikou útěchou, že můžeme ‚všechnu svou úzkost uvrhnout na Boha, protože o nás pečuje‘! A jestliže je naše úzkost zčásti způsobena tím, že se Ďábel snaží zničit náš vztah k Jehovovi, a proto způsobil, že jsme pronásledováni, nebo vyvolal jiné těžkosti, je nádherné, když víme, že pro lidi, kteří zachovávají ryzost, všechno dopadne dobře. Ano, poté, co jsme chvilku trpěli, Bůh nezasloužené laskavosti dokončí naše školení, upevní nás a také nás posilní.
10. Na jaké tři vlastnosti, jež pomáhají zmírnit úzkost, jsme upozorněni v 1. Petra 5:6, 7?
10 V prvním dopise Petra 5:6, 7 jsme upozorněni na tři vlastnosti, které nám mohou pomoci vypořádat se s úzkostí. První z nich je pokora neboli ‚poníženost mysli‘. Šestý verš končí slovy „v patřičném čase“, což naznačuje potřebu trpělivosti. Sedmý verš ukazuje, že můžeme s důvěrou uvrhnout všechnu svou úzkost na Boha, protože ‚o nás pečuje‘ — a to nás povzbuzuje k bezvýhradné důvěře v Jehovu. Podívejme se nyní, jak nám pokora, trpělivost a bezvýhradná důvěra v Boha mohou pomoci zmírnit úzkost.
Jak nám pomáhá pokora
11. Jak nám může pomoci pokora, abychom se vypořádali s úzkostí?
11 Jsme-li pokorní, uznáme, že Boží myšlení je nekonečně vyšší než naše myšlení. (Izajáš 55:8, 9) Pokora nám pomáhá, abychom si uvědomili, že možnosti naší mysli jsou omezené v porovnání s Jehovovou schopností vidět vše. Jehova vidí věci, které my si ani neuvědomujeme, což je patrné z případu spravedlivého muže Joba. (Job 1:7–12; 2:1–6) Když se pokořujeme „pod mocnou Boží ruku“, uznáváme, že v porovnání s Nejvyšším Svrchovaným Panovníkem jsme nepatrní. A to nám pomáhá, abychom se uměli vyrovnat s okolnostmi, které Bůh připouští. Možná, že v srdci toužíme, aby úleva přišla okamžitě, ale Jehova přesně ví, kdy a jakým způsobem by měl jednat v náš prospěch, protože jeho vlastnosti se navzájem dokonale vyvažují. Jako malé děti se tedy pokorně držme Jehovovy mocné ruky a důvěřujme mu, že nám pomůže vyrovnat se s našimi úzkostnými starostmi. — Izajáš 41:8–13.
12. Jak může být úzkost související se starostmi o hmotné zajištění ovlivněna tím, že pokorně uplatníme slova Hebrejcům 13:5?
12 Pokora zahrnuje mimo jiné ochotu uplatňovat rady z Božího slova, které mohou často naši úzkost zmírnit. Jestliže byla naše úzkost vyvolána například tím, že jsme se začali příliš usilovně snažit o získání určitých hmotných věcí, bylo by dobré, kdybychom uvažovali o Pavlově radě: „Ať je váš způsob života oproštěný od lásky k penězům, zatímco jste spokojeni s přítomnými věcmi. Vždyť [Bůh] řekl: ‚Rozhodně tě nechci opustit, rozhodně tě ani nezanechám.‘ “ (Hebrejcům 13:5) Mnozí křesťané, kteří takové rady pokorně uplatnili, se zbavili velké úzkosti spojené se získáváním hmotného zajištění. Jejich finanční situace se možná nezlepšila, ale už nebyla hlavním námětem jejich myšlenek, a tak jejich duchovní smýšlení nebylo poškozováno.
Úloha trpělivosti
13, 14. a) Jaký příklad nám v trpělivé vytrvalosti dal Job? b) K čemu to vede, když trpělivě čekáme na Jehovu?
13 V prvním dopise Petra 5:6 se vyskytuje také výraz „v patřičném čase“, který naznačuje, že potřebujeme být trpěliví a vytrvalí. Když nějaký problém trvá dlouho, naše úzkost může narůstat. Právě v takovém případě je nutné, abychom tu záležitost nechali v Jehovových rukou. Učedník Jakub napsal: „Prohlašujeme za šťastné ty, kteří vytrvali. Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a viděli jste, jaký výsledek dal Jehova, že Jehova je velmi něžný v náklonnosti a milosrdný.“ (Jakub 5:11) Job přišel o veškerý majetek, zahynulo mu deset dětí, trpěl odpornou nemocí a jeho falešní těšitelé ho neprávem odsuzovali. Za takových okolností je přirozené, že člověka více či méně sevře pocit úzkosti.
14 Job byl bezpochyby vzorem trpělivé vytrvalosti. Na úlevu od úzkosti musel čekat. Když tedy naše víra prochází nějakou těžkou zkouškou, budeme možná také muset na úlevu čekat. Bůh však po čase začal jednat v Jobův prospěch — zbavil ho trápení a štědře ho odměnil. (Job 42:10–17) Jestliže trpělivě čekáme na Jehovu, rozvíjíme tím vytrvalost a dáváme tak najevo, jak hluboce jsme Bohu oddáni. — Jakub 1:2–4.
Důvěřuj v Jehovu
15. Proč bychom měli Jehovovi naprosto důvěřovat?
15 Petr vybízel spoluvěřící, aby ‚uvrhli všechnu svou úzkost na Boha, protože Bůh o ně pečuje‘. (1. Petra 5:7) To znamená, že Jehovovi můžeme — a měli bychom — naprosto důvěřovat. V Příslovích 3:5, 6 čteme: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ Někteří křesťané prožívají velkou úzkost, ale kvůli něčemu, co prožili v minulosti, je pro ně obtížné důvěřovat lidem. Máme však všechny důvody k tomu, abychom důvěřovali našemu Stvořiteli, který je Zdrojem a Udržovatelem života. I když se v určité záležitosti nedokážeme spolehnout na své vlastní reakce, na Jehovu se můžeme spolehnout vždy, protože On nás z našeho trápení vysvobodí. — Žalm 34:18, 19; 36:9; 56:3, 4.
16. Co řekl Ježíš Kristus o pocitu úzkosti vyvolaném starostmi o hmotné věci?
16 Důvěřovat Bohu znamená mimo jiné poslouchat jeho Syna, Ježíše Krista, který vyučoval to, co se naučil od svého Otce. (Jan 7:16) Ježíš vybízel své učedníky, aby si službou Jehovovi ‚střádali poklady v nebi‘. Ale jak máme pohlížet na hmotné věci, které potřebujeme — na jídlo, oděv a bydlení? „Přestaňte být úzkostliví,“ radil Ježíš. Poukázal na to, že Bůh sytí ptáky a nádherně odívá květiny. Nejsou snad Boží služebníci cennější než ptáci či květiny? Samozřejmě, že jsou. Ježíš proto vybízel: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho [Boží] spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ Ježíš pokračoval: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví o příští den, neboť příští den bude mít své vlastní úzkostné starosti.“ (Matouš 6:20, 25–34) Ano, potřebujeme jíst, oblékat se i mít střechu nad hlavou. Pokud však důvěřujeme Jehovovi, nebudou nám tyto věci působit přílišnou úzkost.
17. Jak bychom mohli znázornit, že je potřebné hledat nejprve Království?
17 Jestliže máme hledat nejprve Království, musíme důvěřovat Bohu a mít správný žebříček hodnot. Potápěči, kteří pod vodou loví perlorodky, se někdy potápějí bez jakéhokoli dýchacího přístroje. Lovem perel zaopatřují svou rodinu. V jejich žebříčku hodnot je hledání perel samozřejmě na jednom z předních míst. Co je však pro lovce perel ještě důležitější? Vzduch! Potápěč se musí pravidelně vynořovat, aby se nadechl. Vzduch je v jeho žebříčku hodnot na důležitějším místě než lov perel. I my se zřejmě musíme do jisté míry podílet na nějaké činnosti v tomto systému věcí, abychom získali věci potřebné k životu. Ale duchovní věci musí mít přednost, protože na nich závisí život naší domácnosti. K tomu, abychom se vyhnuli úzkosti, která vyplývá z nadměrné starosti o hmotné věci, musíme naprosto důvěřovat Bohu. A když kromě toho budeme mít také „hojnost práce v Pánově díle“, naše úzkost se může zmírnit, protože „Jehovova radost“ bude naší pevností. — 1. Korinťanům 15:58; Nehemjáš 8:10.
Stále uvrhujme svou úzkost na Jehovu
18. Jaké důkazy máme o tom, že se můžeme spoléhat na Jehovovu pomoc, když na něho uvrhujeme všechnu svou úzkost?
18 Jestliže si máme uchovat ostrý duchovní zrak, musíme všechnu svou úzkost stále uvrhovat na Jehovu. Vždycky pamatujme, že Jehova o své služebníky opravdu pečuje. Znázorněme si to na příkladu: Jednu křesťanku svíral stále silnější pocit úzkosti kvůli nevěře jejího manžela. Nakonec už nemohla ani spát. (Srovnej Žalm 119:28.) Na lůžku však uvrhovala svou úzkost na Jehovu. Vylévala Bohu své srdce a říkala mu o bolesti, jíž ona i její dvě malé dcerky trpí. Po úpěnlivých modlitbách, v nichž volala k Jehovovi, pokaždé pocítila úlevu a mohla usnout. Spoléhala totiž na to, že Jehova se o ni i o její děti postará. Tato žena, která se z biblického důvodu rozvedla, je nyní šťastně vdaná za křesťana, jenž slouží jako sborový starší.
19, 20. a) Jak se můžeme vypořádat s úzkostí? b) Co bychom měli nadále dělat v souvislosti s veškerou svou úzkostí?
19 Jako Jehovův lid máme k dispozici různé prostředky, které nám mohou pomoci vypořádat se s úzkostí. Zvláště nám pomáhá uplatňování rad Božího slova. Bůh nám také prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“ bohatě opatřuje duchovní pokrm, například užitečné a povzbudivé články zveřejňované v časopisech Strážná věž a Probuďte se! (Matouš 24:45–47) Pomáhá nám také Boží svatý duch. Velmi nám prospívají pravidelné, vroucí modlitby. Jmenovaní křesťanští starší jsou připraveni a ochotni nám duchovně pomoci a poskytnout nám útěchu.
20 Když nás sužuje úzkost a my se s ní chceme vypořádat, velmi nám pomůže, když budeme pokorní a trpěliví. Obzvlášť důležité je naprosto důvěřovat Jehovovi, protože naše víra se upevňuje, když pociťujeme jeho pomoc a vedení. A tato víra nás může uchránit před nepřiměřenými starostmi. (Jan 14:1) Víra nás podněcuje, abychom hledali nejprve Království a velmi se zaměstnávali radostnou prací pro Pána, která nám může pomoci, abychom se s úzkostí vypořádali. Služba pro Jehovu nám umožňuje prožívat pocit bezpečí, jelikož jsme mezi lidmi, kteří budou navždy zpívat chválu Bohu. (Žalm 104:33) Stále tedy uvrhujme všechnu svou úzkost na Jehovu.
Jak bys odpověděl?
◻ Jak bychom mohli definovat úzkost?
◻ Jak například se můžeme vypořádat s úzkostí?
◻ Jak může pokora a trpělivost pomoci ke zmírnění úzkosti?
◻ Proč je nezbytné, abychom se naprosto spoléhali na Jehovu, když se chceme vypořádat s úzkostí?
◻ Proč bychom měli veškerou svou úzkost uvrhovat na Jehovu?
[Obrázek na straně 24]
Víš, proč Ježíš řekl „Přestaňte být úzkostliví“?