Jaká není, a jaká je láska (agapé)
„Dodejte ke své . . . bratrské náklonnosti lásku.“ — 2. PETRA 1:5, 7.
1. a) Jaká vlastnost v Bibli vyniká? b) Která čtyři řecká slova se často překládají výrazem „láska“ a na které z nich se poukazuje v 1. Jana 4:8?
POKUD je jedna vlastnost nebo ctnost, která v Božím slovu, Bibli, vyniká, je to láska. V řečtině, jazyku, v němž původně vznikla Křesťanská písma, jsou čtyři slova, která se často překládají výrazem „láska“. Láska, o niž se nyní zajímáme, není láska erós (toto slovo se v Křesťanských řeckých písmech nevyskytuje), láska založená na sexuální přitažlivosti; ani to není láska storgé, cítění založené na pokrevním příbuzenském vztahu; a není to ani filia, vřelá přátelská láska založená na vzájemné úctě — o této lásce pojednával předcházející článek. Zajímáme se spíše o lásku agapé — o lásku založenou na zásadách, lásku, kterou je snad možné zároveň označit jako nesobeckost, lásku, na niž poukazoval Jan, když řekl: „Bůh je láska.“ — 1. Jana 4:8.
2. Co bylo přiléhavě řečeno o lásce (agapé)?
2 O této lásce (agapé) se vyjadřuje profesor William Barclay ve svém díle New Testament Words: „Agapē souvisí s myslí: není to jen cit, který nám spontánně vyvstane v srdci [jak to může být v případě lásky filia] ; je to zásada, podle níž záměrně žijeme. Agapē rozhodně souvisí s vůlí. Je to dobytí, vítězství a výkon. Nikdo by nikdy přirozeně nemiloval své nepřátele. Láska k nepřátelům je vítězstvím nade všemi našimi přirozenými sklony a city. Tato agapē . . . je vlastně síla milovat to, co není milováníhodné, síla milovat lidi, které nemáme rádi.“
3. Jaký důraz kladli na lásku Ježíš Kristus a Pavel?
3 Ano, čisté uctívání Jehovy Boha se odlišuje ode všech jiných forem uctívání mimo jiné tím, jaký důraz klade na tento druh lásky. Ježíš oprávněně uvedl dvě největší přikázání: „První je: . . . ‚Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ To druhé je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ Není žádné přikázání větší než ona.“ (Marek 12:29–31) Apoštol Pavel kladl na lásku stejný důraz ve 13. kapitole v 1. Korinťanům. Nejdříve zdůraznil, že láska je tou první nepostradatelnou vlastností, a pak dospěl k závěru: „Nyní však zůstává víra, naděje, láska, ty tři; ale největší z nich je láska.“ (1. Korinťanům 13:13) Ježíš právem řekl, že láska bude rozpoznávacím znakem jeho následovníků. — Jan 13:35.
Jaká láska není
4. O kolika rysech, jež k lásce nepatří, a o kolika rysech, jež k ní patří, se Pavel zmiňuje v 1. Korinťanům 13:4–8?
4 Uvádí se, že je snadnější říci, jaká láska není, než říci, jaká je. Na tom je něco pravdy, protože apoštol Pavel se ve svém pojednání o lásce — ve 13. kapitole 1. Korinťanům, ve verších 4 až 8 — zmiňuje o devíti rysech, jimiž se láska nevyznačuje, a o sedmi rysech, které jsou pro lásku příznačné.
5. Jak se definuje „žárlivost“ a jak je v Písmech použita v kladném smyslu?
5 Prvním rysem, jímž se podle Pavla láska nevyznačuje, je to, že „není žárlivá“. To si žádá jisté vysvětlení, protože žárlivost má své kladné i záporné stránky. Jeden slovník definuje výraz „žárlivý“ jako „nesnášející soupeření“ a jako „vyžadující výlučnou oddanost“. Proto Mojžíš ve 2. Mojžíšově 34:14 uvedl: „Nevrhneš se . . . k zemi před jiným bohem, protože Jehova, jehož jméno je Žárlivý, on je žárlivým Bohem.“ Ve 2. Mojžíšově 20:5 Jehova říká: „Já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost.“ V podobném duchu napsal apoštol Pavel: „Jsem . . . na vás žárlivý bohabojnou žárlivostí.“ — 2. Korinťanům 11:2.
6. Které biblické příklady ukazují, proč láska není žárlivá?
6 Avšak „žárlivost“ se všeobecně uvádí v záporné souvislosti, a proto je v Galaťanům 5:20 vyjmenována mezi skutky těla. Ano, taková žárlivost je sobecká a plodí nenávist, a nenávist je opakem lásky. Ze žárlivosti nenáviděl Kain Abela do té míry, že ho zavraždil. A Josefových deset bratrů podnítila žárlivost k takové nenávisti, že chtěli Josefa odstranit. Láska není žárlivě nepřející, pokud jde o majetek nebo výhody jiných lidí, jako byl žárlivě nepřející král Achab, když nepřál Nabotovi jeho vinici. — 1. Královská 21:1–19.
7. a) Jaká událost ukazuje, že Jehovovi se nelíbí vychloubání? b) Proč se láska nevychloubá, a to ani bezmyšlenkovitě?
7 Pavel nám dále říká, že láska se „nevychloubá“. Vychloubání prozrazuje nedostatek lásky, protože vychloubáním se člověk vyvyšuje nad druhé. Jehova nesnáší chvastouny, jak je to možné vidět z toho, jakým způsobem pokořil krále Nebukadnecara, když se chlubil. (Daniel 4:30–35) Člověk se často bezmyšlenkovitě vychloubá proto, že je příliš spokojen se svými výsledky nebo s tím, co má. Někteří lidé mohou mít sklon vychloubat se svými úspěchy v křesťanské službě. Jiní lidé jsou jako jeden starší, který prostě musel zatelefonovat svým přátelům, aby jim řekl, že si koupil nový automobil v ceně téměř 50 000 dolarů. V tom všem je vidět nedostatek lásky, protože vychloubač se předvádí, jako by byl nadřazený nad svými posluchači.
8. a) Jaký má Jehova postoj vůči těm, kdo jsou nadutí? b) Proč se tak láska nechová?
8 Pak je nám řečeno, že láska se „nenadýmá“. Ten, kdo je nadutý neboli domýšlivý, se bez lásky vyvyšuje nad druhé. Takový myšlenkový postoj je velice nemoudrý, protože „Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným dává nezaslouženou laskavost“. (Jakub 4:6) Láska se chová přesně opačně; považuje druhé za nadřazené. Pavel napsal ve Filipanům 2:2, 3: „Naplňte mou radost tím, že budete téže mysli a budete mít touž lásku, budete v duši spolu spojeni a budete chovat v mysli tu jednu myšlenku, nic nebudete dělat ze svárlivosti, ani neprosazovat sami sebe, ale s ponížeností mysli budete považovat ostatní za sobě nadřazené.“ Takový myšlenkový postoj způsobí, že se druzí cítí příjemně. Naproti tomu domýšlivý člověk svou svárlivostí vzbuzuje v jiných lidech nepříjemné pocity.
9. Proč se láska nechová neslušně?
9 Pavel dále říká, že láska „se nechová neslušně“. Slovník definuje výraz „neslušný“ jako „hrubě nevhodný nebo nepřístojný, pokud jde o chování nebo morálku“. Člověk, který se chová neslušně (bez lásky), přehlíží pocity jiných lidí. V mnoha biblických překladech je příslušný řecký výraz přeložen slovem „neomalený“. Takový jedinec opovrhuje tím, co se považuje za správné a vkusné. Člověk, který druhým lidem projevuje láskyplný ohled, se bude vyhýbat všemu, co je neomalené nebo neslušné, věcem, které urážejí, a mohou dokonce i šokovat.
Jaká láska také není
10. Jak láska nevyhledává své vlastní zájmy?
10 Dále je nám řečeno, že láska „nevyhledává své vlastní zájmy“, jestliže vznikne otázka týkající se našich osobních zájmů a zájmů jiných lidí. Apoštol jinde uvádí: „Nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová.“ (Efezanům 5:29) Když se však naše zájmy kříží se zájmy někoho jiného a nejde přitom o žádné další biblické zásady, měli bychom jednat podobně, jako jednal Abraham s Lotem, a láskyplně dát dotyčnému člověku přednost. — 1. Mojžíšova 13:8–11.
11. Co znamená, že láska se nedá vyprovokovat?
11 Láska se také rychle nepopouzí. Proto nám Pavel říká, že láska „se nedá vyprovokovat“. Není přecitlivělá. Projevuje sebeovládání. Toto varování by si měli vzít k srdci zejména lidé, kteří žijí v manželství, a měli by dávat pozor, aby netrpělivě nezvyšovali hlas anebo aby na sebe navzájem nekřičeli. V některých situacích je snadné nechat se vyprovokovat, a proto Pavel cítil nutnost poradit Timoteovi: „Pánův otrok . . . nepotřebuje bojovat, ale potřebuje být ke všem jemný, způsobilý vyučovat, ovládat se za zlých okolností“ — ano, nenechá se vyprovokovat — „a s mírností poučovat ty, kteří nejsou příznivě nakloněni.“ — 2. Timoteovi 2:24, 25.
12. a) Jak láska nevypočítává urážky? b) Proč je nemoudré vypočítávat urážky?
12 Pavel pokračuje ve výčtu toho, jaká láska není, a radí: „Láska . . . nevypočítává urážky.“ To neznamená, že si láska určité urážky nevšimne. Ježíš ukázal, jak máme záležitosti řešit, když nás někdo vážně urazí. (Matouš 18:15–17) Ale láska nám nedovolí, abychom zůstávali rozhořčení, abychom v sobě chovali nevraživost. Nevypočítávat urážku znamená odpustit ji a zapomenout na ni, jakmile byla záležitost vyřešena biblicky. Ano, nepůsob si muka ani se neuváděj do zbědovaného stavu tím, že by ses v mysli neustále vracel k nějakému bezpráví, a tak bys urážku vypočítával!
13. Co znamená neradovat se z nespravedlnosti a proč to láska nedělá?
13 A také se dozvídáme, že láska „se neraduje z nespravedlnosti“. Svět se z nespravedlnosti raduje; je to patrné z toho, jak oblíbená je násilná a pornografická literatura, filmy a televizní pořady. Veškeré takové radování je sobecké, nebere se při něm ohled na Boží spravedlivé zásady či na blaho jiných lidí. Veškerá taková sobecká radost znamená zasévání s ohledem na tělo, a člověk v patřičném čase sklidí od těla porušenost. — Galaťanům 6:8.
14. Proč je možné s důvěrou říci, že láska nikdy neselhává?
14 Nyní přichází zmínka o poslední věci, kterou láska nedělá: „Láska nikdy neselhává.“ Láska nikdy neselhává či nekončí především proto, že Bůh je láska a je ‚Král věčnosti‘. (1. Timoteovi 1:17) V Římanům 8:38, 39 dostáváme ujištění, že Jehovova láska vůči nám nikdy neselže: „Jsem . . . přesvědčen, že ani smrt ani život ani andělé ani vlády ani věci nynější ani věci budoucí ani moci ani výška ani hloubka ani žádné jiné stvoření nás nebudou schopni oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Láska také nikdy neselhává v tom smyslu, že jí nikdy nic neschází. Láska si poradí s každou situací, s jakkoli náročným úkolem.
Jaká láska je
15. Proč Pavel mezi stránkami, jimiž se láska vyznačuje, uvádí jako první shovívavost?
15 Pavel nyní přechází k rysům, jimiž se láska vyznačuje, a nejdříve říká: „Láska je shovívavá.“ Říká se, že bez shovívavosti, tedy bez schopnosti navzájem se trpělivě snášet, by nemohlo existovat něco takového, jako je křesťanské společenství. Všichni jsme totiž nedokonalí a naše nedokonalosti a nedostatky jsou pro jiné lidi zkouškou. Není divu, že apoštol Pavel uvádí v soupisu toho, jaká láska je, tuto stránku jako první.
16. Jak si mohou členové rodiny navzájem projevovat laskavost?
16 Pavel říká, že láska je také „laskavá“. To znamená, že láska druhým pomáhá, myslí na ně, bere na ně ohled. Laskavost se projevuje ve věcech velkých i malých. Přívětivý Samaritán jistě projevil laskavost mužovi, jehož přepadli lupiči. (Lukáš 10:30–37) Láska říká s potěšením slůvko „prosím“. Když se řekne „Podej mi chleba“, je to příkaz. Pokud ale na začátku zazní slůvko „prosím“, stává se z tohoto vyjádření prosba. Manželé se chovají laskavě ke svým manželkám, když dbají na radu v 1. Petra 3:7: „Vy manželé, bydlete s nimi nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě, neboť jste s nimi také dědici nezasloužené přízně života, aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ Manželky jsou laskavé ke svým manželům, když jim projevují „hlubokou úctu“. (Efezanům 5:33) Otcové jsou laskaví ke svým dětem, když se řídí radou z Efezanům 6:4: „Otcové, nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“
17. V jakých dvou ohledech se láska raduje z pravdy?
17 Láska se neraduje z nespravedlnosti, ale „raduje se z pravdy“. Láska jde ruku v ruce s pravdou — Bůh je láska a je zároveň ‚Bohem pravdy‘. (Žalm 31:5) Láska se raduje, když vidí, jak pravda vítězí nad klamem a jak ho odhaluje; to částečně vysvětluje, proč dnes dochází k tak velkému vzrůstu v počtu Jehovových ctitelů. Pravda je zde však postavena do protikladu k nespravedlnosti, a proto je možné vyvodit také myšlenku, že láska se raduje i ze spravedlnosti. Láska se raduje z vítězství spravedlnosti, což mají podle příkazu dělat Jehovovi ctitelé při pádu Velkého Babylóna. — Zjevení 18:20.
18. V jakém smyslu láska všechno snáší?
18 Pavel nám také říká, že láska „všechno snáší“. Jak ukazuje překlad Kingdom Interlinear, je zde myšlenka, že láska všechno přikrývá. ‚Nevyzrazuje chybu‘ bratra, jako k tomu mají sklon ničemní lidé. (Žalm 50:20; Přísloví 10:12; 17:9) Ano, je zde stejná myšlenka jako v 1. Petra 4:8: „Láska přikrývá množství hříchů.“ Věrná oddanost samozřejmě ale člověku pomůže, aby nepřikrýval vážné hříchy proti Jehovovi a proti křesťanskému sboru.
19. Jak láska všemu věří?
19 Láska „všemu věří“. Láska je pozitivní, ne negativní. To neznamená, že láska je lehkověrná. Nevěří ukvapeně senzačním výrokům. Má-li však člověk získat víru v Boha, musí chtít věřit. Láska proto není skeptická, přehnaně kritická. Nevzdoruje víře, jako to dělá ateista, který dogmaticky tvrdí, že Bůh není; ani se nechová jako agnostik, který dogmaticky prohlašuje, že je prostě nemožné vědět, odkud jsme, proč jsme zde a jaká nás čeká budoucnost. Boží slovo nám dává ve všech těchto věcech jistotu. Láska je připravená věřit také proto, že je důvěřivá, a nikoli přehnaně podezřívavá.
20. Jakou má láska spojitost s nadějí?
20 Apoštol Pavel nás dále ujišťuje, že láska „ve vše doufá“. Láska je pozitivní, nikoli negativní, a proto silně doufá ve vše, co je slíbeno v Božím slovu. Je nám řečeno: „Muž, který orá, by měl orat s nadějí, a muž, který mlátí, by to měl dělat s nadějí, že bude účastníkem.“ (1. Korinťanům 9:10) Láska je důvěřivá a stejně chová i naději — vždy doufá v to nejlepší.
21. Jak nás Písmo ujišťuje, že láska vytrvává?
21 Nakonec jsme ujišťováni, že láska „ve všem vytrvává“. Je toho schopná díky tomu, co nám apoštol Pavel říká v 1. Korinťanům 10:13: „Žádné pokušení vás nepostihlo kromě toho, které je běžné u lidí. Ale Bůh je věrný a nedovolí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést, ale spolu s pokušením poskytne také východisko, abyste je mohli snášet.“ Láska nás přiměje, abychom se v Písmech obraceli k mnoha příkladům Božích služebníků, kteří projevovali vytrvalost. V Hebrejcům 12:2, 3 je nám připomínáno, že tím hlavním z nich je Ježíš Kristus.
22. O projevování které vynikající vlastnosti se jako Boží děti musíme vždy zajímat?
22 Láska (agapé) je opravdu vynikající vlastnost, a my jakožto křesťané, svědkové Jehovovi, musíme věnovat péči tomu, jaká láska být nemá, a stejně tak tomu, jaká být má. Kéž máme jako Boží děti vždy zájem o to, abychom projevovali toto ovoce Božího ducha. Pokud to děláme, napodobujeme Boha — vždyť máme na mysli, že „Bůh je láska“.
Vzpomínáš si?
◻ Jak Ježíš Kristus a Pavel poukazují na to, že láska je vynikající vlastnost?
◻ V jakém smyslu není láska žárlivá?
◻ Jak láska „všechno snáší“?
◻ Proč je možné říci, že láska nikdy neselhává?
◻ V jakých dvou ohledech se láska raduje z pravdy?
[Rámeček na straně 21]
LÁSKA (AGAPÉ)
Jaká není Jaká je
1. Není žárlivá 1. Shovívavá
2. Nevychloubá se 2. Laskavá
3. Nenadýmá se 3. Raduje se z pravdy
4. Nechová se neslušně 4. Všechno snáší
5. Nevyhledává své 5. Všemu věří
vlastní zájmy
6. Nedá se vyprovokovat 6. Ve vše doufá
7. Nevypočítává urážky 7. Ve všem vytrvává
8. Neraduje se
z nespravedlnosti
9. Nikdy neselhává
[Obrázky na straně 18]
Jehova pokořil Nebukadnecara za vychloubání