Bůh činí všechny věci nové — Jak předpověděl

„Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘ Také říká: . . . ‚Tato slova jsou věrná a pravá.‘ “ (ZJEVENÍ 21:5)

1, 2. Proč se mnozí lidé právem zdráhají uvažovat o tom, co přinese budoucnost?

STALO se vám, že jste si někdy řekli nebo pomysleli: ‚Kdo ví, co přinese zítřek?‘ Jistě chápete, proč se lidé zdráhají odhadovat, co přinese budoucnost, nebo proč nechtějí důvěřovat těm, kdo sebejistě tvrdí, že mohou předpovědět, co je před námi. Lidé zkrátka nemají schopnost přesně předem říci, co se stane v příštích měsících či letech.

² Jedno číslo časopisu Forbes ASAP bylo věnováno problematice času. Robert Cringely, moderátor televizních dokumentárních pořadů, v něm napsal: „Čas nakonec pokoří každého z nás, ale takové rány, jaké uštědří prognostikům, nedá nikomu jinému. Snaha uhodnout, co přinese budoucnost, je hra, v níž téměř vždycky prohráváme. . . . A přesto takzvaní odborníci ustavičně něco předpovídají.“

3, 4. (a) V jaké míře se někteří lidé vyjadřují optimisticky o novém tisíciletí? (b) Jaký realistický názor na budoucnost mají jiní lidé?

³ Patrně jste si povšimli, že se velká pozornost věnuje novému tisíciletí, což by mohlo nasvědčovat tomu, že více lidí uvažuje o budoucnosti. Začátkem minulého roku bylo v časopise Maclean’s uvedeno: „Pro většinu Kanaďanů bude rok 2000 možná jen dalším rokem v kalendáři, ale mohlo by se stát, že by v něm shodou okolností nastalo něco opravdu nového.“ Jako důvod k optimismu profesor Chris Dewdney z Univerzity v Yorku uvedl: „S příchodem nového tisíciletí ze sebe budeme moci setřást skutečně strašlivé století.“

⁴ Nevyjadřuje to však jen toužebné přání? Podle výzkumu veřejného mínění, který byl proveden v Kanadě, pouze 22 procent dotázaných „věří, že rok 2000 bude pro svět znamenat počátek něčeho nového“. Téměř polovina lidí ve skutečnosti „očekává, že [během padesáti let] dojde k novému světovému konfliktu“ — ke světové válce. Většina lidí si zjevně uvědomuje, že nové tisíciletí nemůže odstranit naše problémy a učinit všechno nové. Sir Michael Atiyah, bývalý prezident britské Královské společnosti, napsal: „Změny probíhají velmi rychle. . . , a jednadvacáté století proto přinese celé civilizaci závažné problémy. Růst populace, omezené hmotné prostředky, znečištění životního prostředí a všeobecná chudoba — to vše jsou problémy, které na nás doléhají už dnes, a je naléhavě nutné se jimi zabývat.“

5. Kde můžeme najít spolehlivé informace o tom, co nás čeká?

⁵ Možná si však řeknete: ‚Když tedy lidé nejsou schopni předpovědět, co nám budoucnost přinese, neměli bychom se jednoduše o ni přestat zajímat?‘ Odpověď je jasná: „To rozhodně ne!“ Je sice pravda, že lidé nejsou schopni přesně předpovědět, co nás čeká, ale neměli bychom si myslet, že toho není schopen vůbec nikdo. Kdo toho tedy je schopen a proč bychom se měli dívat do budoucnosti optimisticky? Uspokojivou odpověď nám dávají čtyři konkrétní předpovědi. Jsou písemně zaznamenány v knize, kterou vlastní a čte nejvíce lidí a která je zároveň knihou nejvíce nepochopenou a nejvíce přehlíženou — v Bibli. Bez ohledu na to, co si o Bibli myslíte a jak dalece ji znáte, o těchto čtyřech důležitých biblických pasážích byste měli uvažovat. Skutečně totiž předpovídají nádhernou budoucnost. Tato čtyři klíčová proroctví navíc ukazují, jaká budoucnost může čekat vás a vaše milované.

6, 7. Kdy prorokoval Izajáš a jak došlo k podivuhodnému splnění jeho předpovědí?

⁶ První z těchto předpovědí je zapsána v 65. kapitole knihy Izajáš. Než si ji přečteme, musíme si uvědomit, do jakého rámce tato slova zapadají — kdy byla napsána a o jaké situaci pojednávají. Boží prorok Izajáš, který je zaznamenal, žil více než sto let před tím, než skončilo judské království. Konec tohoto království nastal tehdy, když Jehova přestal nevěrné Židy chránit a dovolil Babylóňanům, aby zpustošili Jeruzalém a odvedli jeho obyvatele do vyhnanství. K tomu došlo více než sto let po tom, co tyto události předpověděl Izajáš. (2. Paralipomenon 36:15–21)

⁷ Pokud jde o historické pozadí pro splnění těchto slov, připomeňme si, že pod Božím vedením předpověděl Izajáš jméno tehdy ještě nenarozeného Peršana, totiž Kýra, který nakonec Babylón dobyl. (Izajáš 45:1) Kýros pak vytvořil podmínky pro to, aby se Židé mohli v roce 537 př. n. l. vrátit do své vlasti. Je pozoruhodné, že Izajáš tuto obnovu předpověděl, jak o tom čteme v 65. kapitole jeho knihy. Zaměřil se při tom na situaci, z níž se Izraelité mohli těšit po svém návratu do vlasti.

8. Jakou šťastnou budoucnost Izajáš předpověděl a který výraz je mimořádně zajímavý?

⁸ U Izajáše 65:17–19 čteme: „Hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; a dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce. Jásejte však a mějte navždy radost z toho, co tvořím. Vždyť hle, tvořím Jeruzalém jako příčinu k radosti a jeho lid jako příčinu k jásotu. A budu mít z Jeruzaléma radost a budu jásat nad svým lidem; a už v něm nebude slyšet zvuk pláče ani zvuk žalostného křiku.“ Izajáš zde jistě popsal podmínky, které byly daleko lepší než okolnosti, v nichž žili Židé v Babylónu. Předpověděl radost a jásání. Nyní se podívejme na výraz „nová nebesa a nová země“. Zde je první ze čtyř míst, kde se v Bibli vyskytuje toto slovní spojení. Tyto čtyři pasáže mohou mít přímou spojitost s naší budoucností, a dokonce ji mohou předpovídat.

9. Jak se splnění slov z Izajáše 65:17–19 týkalo starověkých Židů?

⁹ Slova z Izajáše 65:17–19 se nejprve splnila na starověkých Židech. Ti se, jak Izajáš přesně předpověděl, skutečně vrátili do své vlasti a obnovili v ní čisté uctívání. (Ezra 1:1–4; 3:1–4) Je samozřejmé, že vlast, do které se vrátili, byla na stejné planetě, a ne někde jinde ve vesmíru. Tato skutečnost nám pomůže pochopit, co měl Izajáš na mysli, když mluvil o nových nebesích a nové zemi. Nemusíme dělat to, co dělají někteří jiní lidé, totiž spekulovat o mlhavých proroctvích Nostradama či jiných lidí předpovídajících budoucnost. Bible sama totiž vysvětluje, co měl Izajáš na mysli.

10. Jak máme rozumět výrazu nová ‚země‘, kterou Izajáš předpověděl?

¹⁰ Slovo „země“, jak je v Bibli používáno, se nevztahuje vždy jen na naši zeměkouli. Žalm 96:1 doslova říká: ‚Zpívejte Jehovovi, celá země.‘ Víme, že naše planeta — souš a rozlehlé oceány — nemůže zpívat. Zpívají lidé. Ano, Žalm 96:1 mluví o lidech žijících na zemi.a U Izajáše 65:17 se však mluví také o ‚nových nebesích‘. Jestliže „země“ představuje novou společnost lidí žijících ve vlasti Židů, co potom jsou „nová nebesa“?

11. Čeho se týkalo slovní spojení „nová nebesa“?

¹¹ V jednom odborném díle se uvádí: „Kdekoli je líčena scéna prorockého vidění, v těch případech nebe znázorňuje . . . celý soubor panujících mocí, jež . . . jsou nad poddanými a panují nad nimi, jako je přirozené nebe nad zemí a ovládá ji.“ (Cyclopædia of Biblical, Theological, and Ecclesiastical Literature od McClintocka a Stronga) V souvislosti se slovním spojením „nebe a země“ pak toto dílo vysvětluje, že ‚v prorockém jazyce toto slovní spojení označuje politické postavení lidí různých vrstev. Nebe je svrchovanost a země je prostý lid, tedy lidé, kterým vládnou nadřízení‘.

12. V jakém smyslu měli starověcí Židé „nová nebesa a novou zemi“?

¹² Když se Židé vrátili do své vlasti, získali to, co by bylo možno označit jako nový systém věcí. Měli nové řízení. Zerubbabel, potomek krále Davida, byl místodržitelem a Jozue byl veleknězem. (Ageus 1:1, 12; 2:21; Zecharjáš 6:11) Ti tvořili „nová nebesa“. Nad čím? „Nová nebesa“ byla nad ‚novou zemí‘, nad očištěnou společností lidí, kteří se vrátili do své země, aby znovu vybudovali Jeruzalém a jeho chrám, v němž měl být uctíván Jehova. V tomto konkrétním smyslu se tudíž proroctví o nových nebesích a nové zemi splnilo v tehdejší době ve spojitosti se Židy.

13, 14. (a) Kterým dalším textem, v němž se vyskytuje slovní spojení „nová nebesa a nová země“, bychom se měli zabývat? (b) Proč je dnes Petrovo proroctví obzvlášť zajímavé?

¹³ Dejme pozor, aby nám neunikla souvislost. Zde nejde o nějakou teorii biblického výkladu ani o pouhý pohled do starověkých dějin. O tom se přesvědčíme, jakmile se začneme zabývat dalším biblickým textem, v němž se vyskytuje slovní spojení „nová nebesa a nová země“. Najdeme je ve druhém dopise Petra, ve 3. kapitole, a uvidíme zde, že v souvislosti s těmito slovy jde o naši budoucnost.

¹⁴ Apoštol Petr napsal svůj dopis více než 500 let po tom, co se Židé vrátili do své vlasti. Jako jeden z Ježíšových apoštolů psal Petr následovníkům Krista, ‚Pána‘, o němž je zmínka ve 2. Petra 3:2. Ve 4. verši Petr mluví o Ježíšově ‚slíbené přítomnosti‘, a jeho proroctví je tedy dnes velmi aktuální. Existuje dostatek dokladů, které dosvědčují, že od první světové války je Ježíš přítomen v tom smyslu, že má autoritu jakožto Panovník v Božím nebeském Království. (Zjevení 6:1–8; 11:15, 18) Tato okolnost dostává zvláštní význam ve spojitosti s další skutečností, kterou Petr předpověděl v této kapitole.

15. Jak se splňuje Petrovo proroctví o ‚nových nebesích‘?

¹⁵ Ve 2. Petra 3:13 čteme: „Jsou . . . nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ Asi už víte, že hlavním Panovníkem v ‚nových nebesích‘ je Ježíš, který je v nebi. (Lukáš 1:32, 33) Jiné biblické texty však ukazují, že nevládne sám. Ježíš slíbil, že v nebi budou mít místo také apoštolové a osoby jim podobné. Apoštol Pavel o nich v knize Hebrejcům napsal, že jsou ‚podílníky na nebeském povolání‘. A Ježíš řekl, že ti, kdo patří do této skupiny, s ním budou sedět na trůnech v nebi. (Hebrejcům 3:1; Matouš 19:28; Lukáš 22:28–30; Jan 14:2, 3) Jde o to, že k ‚novým nebesům‘ budou patřit další osoby, jež budou panovat s Ježíšem. Co tedy měl Petr na mysli, když mluvil o ‚nové zemi‘?

16. Jaká „nová země“ již existuje?

¹⁶ Stejně jako v případě starověkého splnění — při návratu Židů do jejich vlasti —, i dnešní splnění proroctví ve 2. Petra 3:13 se týká lidí, kteří se podřizují panování nových nebes. Dnes existují miliony lidí, kteří se tomuto panství ochotně podřizují. Mají užitek z jeho vzdělávacího programu a snaží se žít podle jeho zákonů, jež jsou zapsány v Bibli. (Izajáš 54:13) Tito lidé tvoří základ ‚nové země‘ v tom smyslu, že tvoří celosvětovou společnost pocházející ze všech národností, jazyků a ras, že spolupracují a jsou při tom poddáni vládnoucímu Králi, Ježíši Kristu. Důležité je, že k této ‚nové zemi‘ můžete patřit i vy! (Micheáš 4:1–4)

17, 18. Proč nám slova ve 2. Petra 3:13 poskytují důvod, abychom se těšili na budoucnost?

¹⁷ Nemysleme si, že tím všechno končí, že se o budoucnosti nemůžeme už nic bližšího dozvědět. Prozkoumáme-li kontext 3. kapitoly druhého dopisu Petra, najdeme zde informace o tom, že je před námi velká změna. V 5. a 6. verši Petr píše o potopě v Noemově době, o potopě, která znamenala konec tehdejšího ničemného světa. V 7. verši se Petr zmiňuje o tom, že „nynější nebesa a země“, tedy různá panství a masy lidí, jsou zachovány „ke dni soudu a zničení bezbožných lidí“. Tím je potvrzeno, že se slovní spojení „nynější nebesa a země“ nevztahuje na naši planetu, ale na lidi a jejich různá panství.

¹⁸ Potom Petr vysvětluje, že v přicházejícím Jehovově dnu dojde k velkému očištění a vše bude připraveno pro nová nebesa a novou zemi, o kterých se mluví ve 13. verši. Povšimněme si slov, jimiž tento verš končí — „v těch bude přebývat spravedlnost“. Není z toho snad vidět, že musí dojít k některým významným změnám k lepšímu? Nevzniká tím vyhlídka na skutečně nové věci — na dobu, kdy se lidé budou ze života radovat víc než dnes? Jestliže to tak vidíte, pak jste získali hlubší pochopení toho, co Bible předpovídá, a takové pochopení má poměrně málo lidí.

19. V jakém kontextu pojednává kniha Zjevení o ‚nových nebesích a nové zemi‘, jež teprve mají přijít?

¹⁹ Pokračujme však dál. Zabývali jsme se tím, v jakém kontextu je slovní spojení „nová nebesa a nová země“ uvedeno v 65. kapitole Izajáše a ve 3. kapitole druhého dopisu Petra.Nyní se budeme věnovat 21. kapitole Zjevení, což je další místo, kde je v Bibli uvedeno toto slovní spojení. Opět nám pomůže pochopení kontextu. O dvě kapitoly dříve, v 19. kapitole Zjevení, je živým symbolickým jazykem popsána válka — není to však válka mezi znepřátelenými národy. Na jedné straně je „Boží Slovo“. Pravděpodobně víte, že se tento titul vztahuje na Ježíše Krista. (Jan 1:1, 14) Ten je v nebi, a ve vidění je zobrazen se svými nebeskými vojsky. Proti komu bojují? Zmíněná kapitola mluví o ‚králích‘, ‚vojenských velitelích‘ a lidech různých společenských vrstev, „malých i velkých“. Tato bitva se vztahuje na přicházející Jehovův den, na odstranění ničemnosti. (2. Tesaloničanům 1:6–10) Dvacátá kapitola v námětu pokračuje a nejdříve popisuje, jak je odstraněn ‚prahad, který je Ďábel a Satan‘. V tomto kontextu se tedy můžeme zabývat 21. kapitolou Zjevení.

20. Na kterou významnou budoucí změnu poukazuje Zjevení 21:1?

²⁰ Apoštol Jan začíná vzrušujícími slovy: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly a moře již není.“ Vycházíme-li z toho, co jsme poznali v souvislosti s 65. kapitolou Izajáše a 3. kapitolou druhého dopisu Petra, můžeme mít jistotu, že se zde nepojednává o náhradě za doslovná nebesa a za naši planetu Zemi s jejími vodními hlubinami. V předcházejících kapitolách bylo ukázáno, že budou odstraněni ničemní lidé a jejich panství, včetně neviditelného vládce Satana. Zde je tedy slíben nový systém věcí, který se týká lidí na zemi.

21, 22. O jakém požehnání nás Jan ujišťuje a co znamenají slova, že budou setřeny slzy?

²¹ Ujišťují nás o tom slova, jimiž toto nádherné proroctví pokračuje. Konec třetího verše pojednává o době, kdy Bůh bude s lidstvem a kdy svou pozornost blahodárným způsobem obrátí k lidem, kteří budou konat jeho vůli. (Ezekiel 43:7) Ve verších 4 a 5 Jan pokračuje: „[Jehova jim] setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly. A Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Pohleď, činím všechny věci nové.‘ Také říká: ‚Piš, protože tato slova jsou věrná a pravá.‘ “ To je skutečně povzbudivé proroctví!

²² Pozastavme se na chvilku a potěšme se tím, co zde Bible předpovídá. ‚Bůh jim setře každou slzu z očí.‘ Tím nemohou být míněny slzy, které normálně omývají naše citlivé oči, a nemohou to být ani slzy radosti. Ne, slzy, které Bůh setře, jsou slzy způsobené utrpením, zármutkem, zklamáním, bolestí a trápením. Proč to můžeme říci s takovou jistotou? Ten úžasný Boží slib, že Bůh setře slzy, je totiž spojen s tím, že ‚již nebude smrt ani truchlení ani křik ani bolest‘. (Jan 11:35)

23. Jaké poměry podle Janova proroctví zaručeně skončí?

²³ Nedokazují snad tato slova, že přestane existovat rakovina, že nikoho nepostihne mrtvice ani infarkt, a že bude dokonce odstraněna smrt? Kdo z nás neztratil nějakého milovaného člověka, který podlehl nemoci nebo zahynul při nějaké nehodě nebo katastrofě? Zde Bůh slibuje, že již nebude smrt, a z toho tedy vyplývá, že děti, které se snad v té době narodí, už nebude čekat jen to, že vyrostou, a pak zestárnou a nakonec zemřou. Toto proroctví také znamená, že nikoho už nepostihne Alzheimerova choroba, osteoporóza, kožní výrůstky, zelený zákal, a dokonce ani šedý zákal — tedy nemoci, které jsou dnes ve stáří zcela běžné.

24. Jak se ‚nové nebe a nová země‘ projeví jako požehnání a čím se ještě budeme zabývat?

²⁴ Jistě budete souhlasit s tím, že kdyby byla odstraněna smrt, stáří a nemoci, pak by skutečně bylo méně truchlení a křiku. Ale co velká bída, zneužívání dětí a krutá diskriminace, kterou lidé zakoušejí kvůli svému původu nebo barvě pleti? Kdyby takové věci — dnes docela běžné —, měly existovat dál, rozhodně bychom nebyli zbaveni truchlení ani křiku. Dnes vyvolávají zármutek, ale až nastane ‚nové nebe a nová země‘, tyto stinné stránky života pominou. To znamená opravdu velkou změnu! Ze čtyř případů, kdy Bible uvádí slovní spojení „nová nebesa a nová země“, jsme se však zatím zabývali jen třemi. S tím, co jsme dosud prozkoumali, souvisí ještě jeden text, který jasně ukazuje, proč máme důvod těšit se na to, až Bůh splní svůj slib a ‚učiní všechny věci nové‘, a proč se také máme zajímat o způsob, jak to udělá. O tomto proroctví a o tom, jak s ním souvisí naše štěstí, bude pojednávat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Co si vybavíte v paměti?

• Ve kterých třech případech Bible předpovídá „nová nebesa a novou zemi“?

• Jak se splnění slov proroctví o ‚nových nebesích a nové zemi‘ týkalo starověkých Židů?

• V jakých směrech se splňuje proroctví o ‚nových nebesích a nové zemi‘, o nichž pojednával Petr?

• Jakou radostnou budoucnost nám ukazuje 21. kapitola Zjevení?

[Obrázek na straně 10]

Přesně podle Jehovovy předpovědi Kýros vytvořil podmínky pro to, aby se Židé mohli v roce 537 př. n. l. vrátit do své vlasti