Jeden z nejvyhraněnějších výroků je Juda 7. Juda právě hovořil 1. o Izraelitech zničených pro nedostatek víry a 2. o andělech, kteří zhřešili a ‚jsou uchováni s věčnými pouty k soudu velikého dne‘. Pak napsal: „Stejně tak jsou nám předloženy jako výstražný příklad Sodoma a Gomora . . . neboť podstoupil[y] soudcovský trest věčného ohně.“ Tento text se uplatňoval tak, že věčně zničena byla města, ne lidé. V souvislosti s Judou 5 a 6 by však většina lidí chápala verš 7 tak, že jde o soudcovský trest nad jednotlivci. (Podobně byl chápán Matouš 11:20–24 jako kritika lidí, ne kamenů a budov.) V tom světle by Juda 7 znamenal, že ničemní lidé ze Sodomy a Gomory byli odsouzeni a zničeni navždy.a

Když se podíváme z jiné strany, stojí za povšimnutí, že Bible nejednou spojuje potopu se Sodomou a Gomorou. V jaké souvislosti?

Když se Ježíše ptali na „závěr systému věcí“, předpověděl přicházející „konec“ a „velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud“. (Matouš 24:3, 14, 21) Pak hovořil o „Noemových dnech“ a o tom, co se „dělo v Lotových dnech“, jako o příkladu lidí, kteří si nepovšimli výstrahy před nadcházejícím zničením. Ježíš dodal: „Stejně to bude v ten den, kdy se má zjevit Syn člověka.“ (Lukáš 17:26–30; srovnej Matouše 24:36–39.) Zobrazoval Ježíš jen postoj, nebo naznačují souvislosti, v nichž použil tyto příklady, že jde o věčné soudy?

Později psal Petr o Božích soudech a o tom, že Bůh trestá ty, kteří si to zaslouží. Použil tehdy tři příklady: anděly, kteří zhřešili, starověký svět za Noemovy doby a osoby zničené v Sodomě a Gomoře. Ti poslední podle Petra ‚dali bezbožným lidem příklad budoucích věcí‘. (2. Petra 2:4–9) Poté srovnal zničení, které utrpěli lidé v potopě, s přicházejícím ‚dnem soudu a zničením bezbožných lidí‘. Ten předchází zaslíbená nová nebesa a novou zemi. — 2. Petra 3:5–13.

Jak to bude na konci nynějšího ničemného systému? Bude soud nad těmi, které Bůh popraví, konečný? To naznačuje 2. Tesaloničanům 1:6–9: „Je od Boha spravedlivé, aby odplatil soužením těm, kteří vám působí soužení, ale vám, kteří trpíte soužení, ulehčením spolu s námi při zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly v planoucím ohni. Tehdy uvede pomstu na ty, kteří neznají Boha, a na ty, kteří neposlouchají dobré poselství o našem Pánu Ježíšovi. Právě ti podstoupí soudcovský trest věčného zničení, pryč od Pánova obličeje a od slávy jeho síly.“

Zajímavá je podobnost mezi tímto popisem a tím, co se podle Judy stalo v případě Sodomy. Také Matouš 25:31–46 a Zjevení 19:11–21 naznačují, že „kozli“ odříznutí s příchodem Boží války zakusí „věčné odříznutí“ v „ohnivém jezeře“, které symbolizuje trvalé zničení.b — Zjevení 20:10, 14.

Kromě toho, co říká Juda 7, tedy Bible používá Sodomu a Gomoru a potopu jako vzory ničivého konce přítomného ničemného systému. Proto je zřejmé, že ti, které Bůh popravil při oněch minulých soudech, zakusili nezvratné zničení. Každý z nás si to ovšem může potvrdit tím, že se nyní prokáže věrný Jehovovi. Tak budeme způsobilí k tomu, abychom žili v novém světě a viděli, koho Bůh vzkřísí a koho ne. Víme, že jeho soudy jsou dokonalé. Elihu nás ujistil: „Bůh vskutku nejedná ničemně a Všemohoucí nepřevrací soud.“ — Job 34:10, 12.