Buďme šťastnými čtenáři knihy Zjevení

„Šťastný je ten, kdo nahlas čte, a ti, kdo slyší slova tohoto proroctví a kdo zachovávají to, co je v něm napsáno.“ (ZJEVENÍ 1:3)

1. Za jakých okolností psal apoštol Jan Zjevení a proč byla tato vidění zapsána?

„JÁ JAN . . . jsem se ocitl na ostrově zvaném Patmos, protože jsem mluvil o Bohu a vydával svědectví o Ježíšovi.“ (Zjevení 1:9) Právě za těchto okolností napsal apoštol Jan knihu Apokalypsa neboli Zjevení. Má se za to, že do vyhnanství na ostrově Patmos se dostal za vlády římského císaře Domitiana (81–96 n. l.), který prosazoval uctívání císaře a stal se pronásledovatelem křesťanů. Během svého pobytu na Patmu obdržel Jan řadu vidění, která zapsal. Vylíčil je ne proto, aby první křesťany vyděsil, ale aby je posílil, utěšil a povzbudil ve zkouškách, které zažívali, a připravil je na zkoušky, které měly přijít. (Skutky 28:22; Zjevení 1:4; 2:3, 9, 10, 13)

2. Proč by dnes mělo křesťany zajímat, v jaké situaci byl Jan a ostatní křesťané?

² Okolnosti, za nichž byla tato biblická kniha napsána, mají velký význam pro křesťany žijící v dnešní době. Jan byl pronásledován kvůli tomu, že byl svědkem pro Jehovu a jeho Syna, Krista Ježíše. Společně s ostatními křesťany žil v prostředí, které bylo nepřátelské, protože i když se snažili být dobrými občany, nemohli se připojit k uctívání císaře. (Lukáš 4:8) Dnes se v některých zemích dostávají praví křesťané do podobné situace. Stát si totiž osobuje právo určovat, co je z náboženského hlediska „korektní“. Velkou útěchou jsou tedy slova, která můžeme číst v úvodu knihy Zjevení: „Šťastný je ten, kdo nahlas čte, a ti, kdo slyší slova tohoto proroctví a kdo zachovávají to, co je v něm napsáno; vždyť ustanovený čas je blízko.“ (Zjevení 1:3) Ano, lidé, kteří pozorně čtou knihu Zjevení a řídí se jí, mohou získat pravé štěstí a zažít velké požehnání.

3. Kdo je Původcem Zjevení, které bylo předáno Janovi?

³ Kdo je skutečným Původcem Zjevení a jaký sdělovací prostředek použil k jeho předání? To se dozvídáme z 1. verše: „Zjevení od Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým otrokům věci, jež se záhy stanou. A vyslal svého anděla a skrze něho je ve znameních předložil svému otroku Janovi.“ (Zjevení 1:1) Jednoduše řečeno, skutečným Původcem Zjevení je Jehova Bůh, který Zjevení předal Ježíšovi, a ten ho prostřednictvím anděla sdělil Janovi. Podrobnějším zkoumáním je možné zjistit, že když Ježíš předával poselství sborům a když Janovi dával vidění, používal také svatého ducha. (Zjevení 2:7, 11, 17, 29; 3:6, 13, 22; 4:2; 17:3; 21:10; srovnej Skutky 2:33.)

4. Jaké prostředky používá Jehova i dnes k tomu, aby vedl svůj lid na zemi?

⁴ Svého Syna, který je „hlavou sboru“, Jehova i dnes používá k vyučování svých služebníků na zemi. (Efezanům 5:23; Izajáš 54:13; Jan 6:45) Jehova svůj lid poučuje také pomocí svého ducha. (Jan 15:26; 1. Korinťanům 2:10) A podobně jako v prvním století, kdy Ježíš předal sborům výživný duchovní pokrm prostřednictvím ‚svého otroka Jana‘, dnes Boží Syn používá ‚věrného a rozvážného otroka‘, který je tvořen jeho pomazanými ‚bratry‘ na zemi. Tak členům své domácnosti a jejich druhům dává duchovní „pokrm v pravý čas“. (Matouš 24:45–47; 25:40) Ti lidé, kteří uznávají Původce ‚dobrých darů‘, jež dostáváme v podobě duchovního pokrmu, a také sdělovací prostředek, který k tomu používá, jsou opravdu šťastní. (Jakub 1:17)

Sbory vedené Kristem

5. (a) K čemu jsou přirovnány křesťanské sbory a jejich dozorci? (b) Co navzdory lidské nedokonalosti přispěje k našemu štěstí?

⁵ V úvodních kapitolách Zjevení jsou křesťanské sbory přirovnány ke svícnům. Jejich dozorci jsou přirovnáni k andělům (poslům) a ke hvězdám. (Zjevení 1:20)a O sobě Kristus Janovi řekl: „To říká ten, jenž drží ve své pravici sedm hvězd, ten, který se prochází uprostřed sedmi zlatých svícnů.“ (Zjevení 2:1) Ze sedmi poselství zaslaných sedmi asijským sborům vyplývá, že v prvním století n. l. měly sbory a jejich starší své silné i slabé stránky. Totéž platí také dnes. Budeme tedy mnohem šťastnější, pokud nikdy neztratíme ze zřetele skutečnost, že Kristus, naše Hlava, je uprostřed sborů. Ví přesně, co se v nich děje. Dozorci jsou symbolicky v ‚jeho pravici‘, tedy pod jeho dohledem a vedením, a zodpovídají se mu za to, jak ve sborech vykonávají pastýřskou činnost. (Skutky 20:28; Hebrejcům 13:17)

6. Která slova ukazují, že nejen dozorci se zodpovídají Kristu?

⁶ Klamali bychom však sami sebe, kdybychom si mysleli, že ze svých skutků se budou Kristu zodpovídat pouze dozorci. V jednom ze svých poselství Kristus řekl: „Všechny sbory poznají, že jsem to já, kdo zkoumá ledviny a srdce, a dám vám jednotlivě podle vašich skutků.“ (Zjevení 2:23) Tato slova jsou varováním a zároveň také povzbuzením. Varováním jsou kvůli tomu, že Kristus zná naše nejhlubší pohnutky, a povzbuzením jsou proto, že máme jistotu, že Kristus ví o našem úsilí a požehná nám, jestliže budeme dělat všechno, co je v našich silách. (Marek 14:6–9; Lukáš 21:3, 4)

7. Jak křesťané ve Filadelfii ‚dodrželi slovo o Ježíšově vytrvalosti‘?

⁷ Kristovo poselství adresované sboru v lýdském městě Filadelfie neobsahuje žádné pokárání, ale je v něm slib, který by nás měl velmi zajímat. „Protože jsi dodržel slovo o mé vytrvalosti, i já tě uchráním před hodinou zkoušky, která má přijít na celou obydlenou zemi, aby byli vyzkoušeni ti, kdo bydlí na zemi.“ (Zjevení 3:10) Řecké vyjádření „dodržel slovo o mé vytrvalosti“ by mohlo znamenat také „dodržel, co jsem řekl o vytrvalosti“. V 8. verši je ukázáno, že křesťané ve Filadelfii nejen poslouchali Kristovy příkazy, ale drželi se i jeho rady, aby věrně vytrvávali. (Matouš 10:22; Lukáš 21:19)

8. (a) Jaký slib dal Ježíš křesťanům ve Filadelfii? (b) Koho se dnes dotýká ‚hodina zkoušky‘?

⁸ Ježíš dodal, že je uchrání před „hodinou zkoušky“. Nevíme, co to v případě tehdejších křesťanů znamenalo. Po Domitianově smrti v roce 96 n. l. pronásledování sice nakrátko přestalo, ale za Traiana (98–117 n. l.) začala nová vlna pronásledování, a ta jistě přinesla další utrpení. Hlavní ‚hodina zkoušky‘ však nastává v „Pánově dnu“ během „času konce“, tedy v době, v níž nyní žijeme. (Zjevení 1:10; Daniel 12:4) Křesťané pomazaní duchem prošli určitým obdobím zkoušek během první světové války a bezprostředně po ní. ‚Hodina zkoušky‘ však stále trvá. Dotýká se ‚celé obydlené země‘, tedy i milionů lidí, kteří tvoří velký zástup těch, kdo mají naději na přežití velkého soužení. (Zjevení 3:10; 7:9, 14) Budeme šťastní, jestliže budeme ‚dodržovat to, co Ježíš řekl o vytrvalosti‘: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 24:13)

Poddanost Jehovově svrchovanosti přináší štěstí

9, 10. (a) Jak by na nás mělo působit vidění Jehovova trůnu? (b) Jak může čtení knihy Zjevení přispět k našemu štěstí?

⁹ Vidění Jehovova trůnu a Jehovova nebeského dvora zapsané ve 4. a 5. kapitole Zjevení by nás mělo naplňovat bázní. Měla by na nás zapůsobit upřímná slova chvály, která pronášejí mocní nebeští tvorové, když se s radostí podřizují Jehovově oprávněné svrchovanosti. (Zjevení 4:8–11) I náš hlas by mělo být slyšet mezi hlasy, které říkají: „Tomu, který sedí na trůnu, a Beránkovi buď požehnání a čest a sláva a moc po celou věčnost.“ (Zjevení 5:13)

¹⁰ Prakticky to znamená, že se ve všem radostně podřizujeme Jehovově vůli. Apoštol Pavel napsal: „Ať děláte cokoli slovem nebo skutkem, všechno dělejte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něho Bohu, Otci.“ (Kolosanům 3:17) Budeme-li číst Zjevení, budeme opravdu šťastní, jestliže v těch nejvnitřnějších zákoutích své mysli a svého srdce budeme uznávat Jehovovu svrchovanost a ve všech oblastech svého života budeme brát v úvahu Jehovovu vůli.

11, 12. (a) Jak bude otřesen a zničen Satanův pozemský systém? (b) Kdo v té době bude podle 7. kapitoly Zjevení „schopen obstát“?

¹¹ Radostná poddanost Jehovově svrchovanosti je základem štěstí jak na osobní úrovni, tak všeobecně. Satanovým světovým systémem brzy až do základů otřese symbolické velké zemětřesení a zničí ho. Ti, kdo se nechtějí podřídit Kristově nebeské vládě Království, které představuje Boží legitimní svrchovanost, se nebudou mít kde ukrýt. Proroctví říká: „Králové země a lidé vysokého postavení a vojenští velitelé a bohatí a silní i každý otrok a každý svobodný se schovali v jeskyních a v horských skalních masivech. A stále říkají horám a skalním masivům: ‚Padněte na nás a skryjte nás před obličejem Toho, který sedí na trůnu, a před Beránkovou zlobou, protože přišel velký den jejich zloby, a kdo je schopen obstát?‘ “ (Zjevení 6:12, 15–17)

¹² V souvislosti s touto otázkou apoštol Jan popisuje v následující kapitole lidi, kteří tvoří velký zástup těch, kdo vycházejí z velkého soužení, a říká, že „stojí před trůnem a před Beránkem“. (Zjevení 7:9, 14, 15) To, že stojí před Božím trůnem, ukazuje, že tento trůn uznávají a plně se podřizují Jehovově svrchovanosti. Mají tedy před Bohem schválené postavení.

13. (a) Co uctívá většina obyvatel země a co symbolizuje označení na jejich čele nebo na jejich pravici? (b) Proč tedy bude nutná vytrvalost?

¹³ Naproti tomu o zbývajících obyvatelích země se ve 13. kapitole píše, že uctívají Satanův politický systém symbolizovaný divokým zvířetem. Dostávají označení na „čelo“ nebo na „pravici“, což svědčí o tom, že tento systém podporují duševně i hmotně. (Zjevení 13:1–8, 16, 17) Čtrnáctá kapitola pak dodává: „Jestliže někdo uctívá divoké zvíře a jeho obraz a přijímá označení na čelo nebo na ruku, bude též pít z vína Božího hněvu, které je vylito neředěné do poháru jeho zloby . . . Zde to znamená vytrvalost pro svaté, pro ty, kdo zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.“ (Zjevení 14:9, 10, 12) S postupem času bude stále více vyvstávat otázka: Koho podporujete? Jehovu a jeho svrchovanost, nebo bezbožný politický systém symbolizovaný divokým zvířetem? Šťastní budou ti lidé, kteří odmítají přijmout označení zvířete a kteří věrně vytrvávají v tom, že se podřizují Jehovově svrchovanosti.

14, 15. Jakým poselstvím je ve Zjevení přerušen popis Armagedonu a jaký význam to má pro nás?

¹⁴ Panovníci „celé obydlené země“ směřují ke zničení — jdou vstříc střetnutí s Jehovou, které se týká sporné otázky svrchovanosti. Rozhodující bitvou bude Armagedon, ‚válka velikého dne Boha Všemohoucího‘. (Zjevení 16:14, 16) Přímo uprostřed popisu toho, jak jsou pozemští panovníci shromažďováni k válce s Jehovou, se objevuje zajímavá vsuvka. Vidění přerušuje samotný Ježíš a říká: „Pohleď, přicházím jako zloděj. Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý a udržuje si své svrchní oděvy, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanebnost.“ (Zjevení 16:15) Tato slova možná nepřímo poukazují na levitské chrámové strážné. Ti totiž byli vysvlečeni ze svých oděvů a byli vystaveni veřejné hanbě, jestliže byli přistiženi, jak během strážní služby spí.

¹⁵ Poselství je tedy jasné: chceme-li přežít Armagedon, musíme zůstat duchovně bdělí a udržovat si symbolické oděvy, podle nichž je možné poznat, že jsme věrnými svědky Jehovy Boha. Budeme šťastní, jestliže se vyvarujeme duchovní letargie a budeme se dál bez ustání podílet na šíření ‚věčné dobré zprávy‘ o Božím ustanoveném Království. (Zjevení 14:6)

‚Šťastný je každý, kdo zachovává tato slova‘

16. Proč jsou obzvláště závěrečné kapitoly Zjevení důvodem ke štěstí?

¹⁶ Při čtení závěrečných kapitol mohou šťastní čtenáři knihy Zjevení pociťovat radostné vzrušení. Tyto kapitoly totiž popisují naši nádhernou naději — nové nebe a novou zemi, tedy spravedlivou nebeskou vládu Království, které bude panovat nad novou, očištěnou lidskou společností, a to vše ke chvále ‚Jehovy Boha, Všemohoucího‘. (Zjevení 21:22) Když podivuhodná série vidění skončila, andělský posel Janovi řekl: „Tato slova jsou věrná a pravá; ano, Jehova, Bůh inspirovaných prorockých výroků, vyslal svého anděla, aby ukázal svým otrokům věci, které se záhy stanou. A pohleď, přicházím rychle. Šťastný je každý, kdo zachovává slova proroctví tohoto svitku.“ (Zjevení 22:6, 7)

17. (a) Jaké ujištění nacházíme ve Zjevení 22:6? (b) Čemu bychom se měli vyhýbat?

¹⁷ Šťastní čtenáři Zjevení si budou pamatovat, že podobná slova jsou obsažena i na začátku „svitku“. (Zjevení 1:1, 3) Jsou pro nás ujištěním o tom, že všechny „věci“ prorokované v této poslední biblické knize se „záhy stanou“. Žijeme tak hluboko v čase konce, že závažné události předpověděné ve Zjevení musí jistě brzy, v krátkém sledu nastat. Jakákoli zdánlivá stabilita Satanova systému by nás tedy neměla uspat. Bdělý čtenář si bude pamatovat varování, které je obsaženo v poselstvích zaslaných sedmi asijským sborům, a bude se vyhýbat léčkám v podobě hmotařství, modlářství, nemravnosti, vlažnosti a odpadlického sektářství.

18, 19. (a) Proč musí Ježíš ještě přijít a jakou naději máme podle Janových slov? (b) Za jakým účelem má ještě ‚přijít‘ Jehova?

¹⁸ V knize Zjevení Ježíš několikrát oznámil: „Přicházím rychle.“ (Zjevení 2:16; 3:11; 22:7, 20a) Musí ještě přijít, aby vykonal rozsudek nad Velkým Babylónem, nad Satanovým politickým systémem a nad všemi lidmi, kteří se nechtějí podřídit Jehovově svrchovanosti představované mesiášským Královstvím. Připojujeme svůj hlas k hlasu apoštola Jana, který zvolal: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“ (Zjevení 22:20b)

¹⁹ Samotný Jehova říká: „Pohleď, přicházím rychle a se mnou je odměna, kterou dávám, abych oplatil každému podle jeho díla.“ (Zjevení 22:12) Očekáváme nádhernou odměnu v podobě života bez konce, a to buď jako součást slíbeného ‚nového nebe‘, nebo slíbené ‚nové země‘. Kéž se v této době horlivě připojujeme k šíření pozvání, které je určeno všem upřímným lidem: „ ‚Přijď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17) Kéž se i oni stanou šťastnými čtenáři inspirované a inspirující knihy Zjevení!

[Poznámka pod čarou]

Myšlenky k opakování

◻ Jaký sdělovací prostředek používal Jehova, aby předal Zjevení, a co se z toho můžeme naučit?

◻ Proč bychom měli být šťastní, když čteme poselství zaslané sedmi sborům v Asii?

◻ Jakým způsobem můžeme bezpečně přečkat ‚hodinu zkoušky‘?

◻ Jaké štěstí zažijeme, jestliže budeme dodržovat slova svitku obsahujícího Zjevení?

[Obrázek na straně 15]

Šťastní jsou ti, kdo uznávají Původce radostné zvěsti

[Obrázek na straně 18]

Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý