Proč se máme bát Jehovy?

1., 2. Co je podle Žalmu 25:14 důležité, abychom se mohli přátelit s Jehovou?

JAKÉ vlastnosti jsou podle tebe v přátelství důležité? Nejspíš řekneš, že dobří přátelé se mají mít rádi a mají se podporovat. Asi by tě nenapadlo, že v tom vztahu by měl mít důležité místo i strach. Ale jak je vidět z klíčového verše, ti, kdo se chtějí přátelit s Jehovou, se ho musí bát. (Přečti Žalm 25:14.)

² Mít z něho zdravý strach je důležité bez ohledu na to, jak dlouho mu sloužíme. Co to ale znamená bát se Boha? Jak se to můžeme učit? A co si můžeme vzít z příběhů o správci Obadjášovi, veleknězi Jehojadovi a králi Jehoašovi?

 3. Z čeho můžeme mít strach a k čemu nás to vede?

³ Strach můžeme mít tehdy, když máme pocit, že hrozí něco špatného. Takový strach může být zdravý a pomáhá nám dobře se rozhodnout. Když se bojíme, že spadneme, nepůjdeme až ke kraji srázu. Když se bojíme, že se nám něco stane, vyhneme se nebezpečné situaci. Když se bojíme, že bychom přišli o dobrého přítele, neřekneme nebo neuděláme něco, co by mu ublížilo.

 4. O co se Satan snaží?

⁴ Satan chce, aby měli lidé z Jehovy přehnaný strach. Tuhle myšlenku podstrčil i Elifazovi – že Jehova je věčně rozzlobený, pomstychtivý Bůh, kterému není možné se zavděčit. (Job 4:18, 19) Satan chce, abychom se Jehovy tak báli, že mu přestaneme sloužit. Jestli se do téhle pasti nechceme chytit, musíme se ho bát správným způsobem.

 5. Co znamená bát se Boha?

⁵ Mít z Boha zdravý strach neboli bázeň znamená, že ho milujeme a ničím nechceme ohrozit naše přátelství. Přesně takovou bázeň měl i Ježíš. (Hebr. 5:7) Neměl z Jehovy hrůzu, naopak ho hluboce miloval a chtěl ho poslouchat. (Iz. 11:2, 3) A my to cítíme stejně jako on. (Jan 14:21, 31) Ze srdce si Jehovy vážíme a obdivujeme ho, protože je milující, moudrý, spravedlivý a mocný. Víme, že nás má moc rád a není mu jedno, jak reagujeme na jeho rady. Buď mu tím můžeme ublížit, nebo mu udělat radost. (Žalm 78:41; Přísl. 27:11)

 6. Co nám pomůže bát se Boha? (Žalm 34:11)

⁶ Se strachem z Jehovy se nerodíme, musíme ho rozvíjet. (Přečti Žalm 34:11.) Jak to můžeme dělat? Třeba tak, že pozorujeme to, co stvořil. „Z vytvořených věcí“ vidíme, jak je moudrý, mocný a jak moc nás miluje. Čím víc si toho všímáme, tím víc si ho vážíme a milujeme zase my jeho. (Řím. 1:20) Sestra, která se jmenuje Adrienne, řekla: „Jehovova moudrost, která je vidět v jeho výtvorech, mě fascinuje. Díky ní si uvědomuju, že ví, co je pro mě nejlepší.“ Došla k tomuhle závěru: „Jehova mi dal život, tak proč bych měla dělat něco, čím bych mezi nás postavila bariéru?“ Co kdyby sis tenhle týden udělal chvilku, abys přemýšlel o něčem, co Jehova vytvořil? Budeš si ho pak ještě víc vážit a milovat ho. (Žalm 111:2, 3)

 7. Jak nám modlitby pomáhají, abychom měli z Jehovy zdravý strach?

⁷ Zdravý strach z Boha můžeme rozvíjet i tak, že se pravidelně modlíme. Čím víc se modlíme, tím skutečnější pro nás Jehova je. Vždycky když ho prosíme o sílu, abychom zvládli nějakou těžkou situaci, připomínáme si jeho úžasnou moc. Když mu děkujeme, že za nás dal svého Syna, připomínáme si, jak moc nás miluje. A když ho zoufale prosíme, aby nám pomohl s nějakým problémem, utvrzujeme se v tom, že je nesmírně moudrý. Díky takovým modlitbám k němu máme ještě větší úctu a jsme ještě pevněji rozhodnutí, že naše přátelství s ním ničím neohrozíme.

 8. Co nám pomůže, abychom se nepřestali bát Jehovy?

⁸ Co dalšího nám pomůže bát se Jehovy? To, když si při studiu Bible budeme všímat dobrých i špatných příkladů a budeme přemýšlet, co se z nich můžeme naučit. Podíváme se teď na dva muže, kteří byli Jehovovi věrní – na Obadjáše, který byl správcem paláce krále Achaba, a velekněze Jehojadu. Pak budeme mluvit o varovném příkladu judského krále Jehoaše, který začal dobře, ale později Jehovu opustil.

 9. Jaký byl Obadjáš díky tomu, že se bál Jehovy? (1. Královská 18:3, 12)

⁹ Když nás Bible seznamuje s Obadjášem,b říká o něm, že „se velmi bál Jehovy“. (Přečti 1. Královskou 18:3, 12.) Jaký díky tomu byl? Například byl poctivý a spolehlivý, a král mu proto dal na starost svůj palác. (Srovnej s Nehemjášem 7:2.) To, že se bál Jehovy, mu taky dodalo mimořádnou odvahu, a tu rozhodně potřeboval. V té době totiž vládl ničemný král Achab, který „byl v Jehovových očích horší než všichni [králové] před ním“. (1. Král. 16:30) Navíc měl za manželku Jezábel, která uctívala Baala a tak moc nenáviděla Jehovu, že se všem v severním království snažila zabránit, aby ho uctívali. Dokonce zabila hodně jeho proroků. (1. Král. 18:4) Obadjáš uctíval Jehovu v opravdu těžké době.

10. Z čeho byla vidět Obadjášova odvaha?

¹⁰ Jak dal Obadjáš najevo, že je mimořádně odvážný? Když Jezábel začala pronásledovat Boží proroky a chtěla je zabít, Obadjáš sto z nich zachránil. Jak se mu to povedlo? Řekl: „Po padesáti [jsem je] schoval v jeskyni a zajišťoval jsem jim chleba a vodu.“ (1. Král. 18:13, 14) Kdyby na to Jezábel přišla, nechala by ho popravit. Obadjáš byl taky jenom člověk a určitě nechtěl zemřít. Jehovu a ty, kdo mu sloužili, ale miloval víc než svůj život.

11. Jak dnes Jehovovi služebníci napodobují Obadjáše? (Viz taky obrázek.)

¹¹ V dnešní době žije hodně Jehovových služebníků v zemích, kde je naše činnost zakázaná. Podobně jako Obadjáš projevují vládám úctu, jaká jim patří. Zároveň jsou ale tihle úžasní bratři a sestry oddaní jenom Jehovovi. (Mat. 22:21) To, že se ho bojí, ukazují tak, že poslouchají především jeho, ne lidi. (Sk. 5:29) Dál oznamují dobrou zprávu a tajně se schází. (Mat. 10:16, 28) Záleží jim na tom, aby jejich bratři a sestry dostávali v duchovním ohledu to, co potřebují. Tak to vnímal i Henry, který žije v jedné africké zemi, kde byla naše činnost nějakou dobu zakázaná. Během zákazu se nabídl, že bude svým spoluvěřícím rozvážet naše publikace. Napsal: „Nejsem zrovna nejodvážnější, takže jsem přesvědčený, že odvahu jsem získal díky hluboké úctě k Jehovovi.“ Dokážeš si představit, že bys byl tak odvážný jako on? Můžeš být, když se budeš tím správným způsobem bát Jehovy.

12. Jak velekněz Jehojada a jeho manželka ukázali, že jsou věrní Jehovovi?

¹² Velekněz Jehojada se bál Jehovy a to ho motivovalo, aby mu byl věrný a zastával se pravého uctívání. Jasně se to ukázalo, když se Atalja, dcera Jezábel, zmocnila judského trůnu. Lidé měli dobré důvody se jí bát. Byla bezohledná a tak strašně toužila po moci, že se pokusila vyvraždit všechny královy potomky – své vlastní vnuky! (2. Par. 22:10, 11) Jedno z těch dětí ale přežilo. Byl to Jehoaš, kterého zachránila Jehojadova manželka Jehošabeat. Ona a její manžel ho ukryli a starali se o něj. Přispěli tak k tomu, že se zachovala rodová linie krále Davida. Jehojada byl Jehovovi věrný a Atalji se nebál. (Přísl. 29:25)

13. Jak Jehojada znovu ukázal, že je Jehovovi věrný?

¹³ Když bylo Jehoašovi sedm, Jehojada zase dokázal, že je Jehovovi věrný. Vymyslel skvělý plán. Věděl, že když to vyjde, Jehoaš, Davidův právoplatný dědic, se stane králem. Zároveň mu ale bylo jasné, že když to nevyjde, s největší pravděpodobností ho to bude stát život. S Jehovovou pomocí to dopadlo dobře. Jehojadu podpořili náčelníci i Levité. Společně udělali Jehoaše králem a Atalju popravili. (2. Par. 23:1–5, 11, 12, 15; 24:1) „Potom Jehojada uzavřel smlouvu mezi Jehovou a králem a lidem, že budou dál Jehovův lid.“ (2. Král. 11:17) Kromě toho „k branám Jehovova domu postavil … strážce, aby do něj nevstoupil nikdo jakkoli nečistý“. (2. Par. 23:19)

14. Jak Jehova Jehojadu odměnil za to, že ho měl v úctě?

¹⁴ Jehova už dřív prohlásil: „Budu … mít v úctě ty, kdo mají v úctě mě.“ (1. Sam. 2:30) A v Jehojadově případě to tak opravdu bylo. Jehova ho odměnil. Tak například to, co tenhle velekněz udělal, pro nás nechal zapsat do Bible. (Řím. 15:4) A když Jehojada zemřel, dostalo se mu výjimečné pocty. „Pohřbili ho ve Městě Davidově spolu s králi, protože v Izraeli udělal mnoho dobrého pro pravého Boha a jeho dům.“ (2. Par. 24:15, 16)

15. Co se můžeme z příběhu o Jehojadovi naučit? (Viz taky obrázek.)

¹⁵ Každý z nás se může od Jehojady naučit něco o tom, co znamená bát se Boha. Sboroví starší ho můžou napodobit tak, že dávají pozor na to, co by mohlo ohrozit sbor, a chrání ho před tím. (Sk. 20:28) A co ti, kdo mají už vyšší věk? Jeho příběh je může ujistit, že když se bojí Jehovy a jsou mu věrní, neodsune je na vedlejší kolej a možná má pro ně připravený ještě nějaký úkol. Mladí si zase můžou všímat, jak se k Jehojadovi choval Jehova. Ke starším lidem, zvlášť k těm, kdo Jehovovi slouží už dlouho, by se měli stejně jako on chovat s úctou. (Přísl. 16:31) A my všichni se můžeme něco naučit od náčelníků a Levitů, kteří Jehojadu podpořili. Věrně podporujme ty, kdo nás vedou, a poslouchejme je. (Hebr. 13:17)

16. Z čeho bylo vidět, že je král Jehoaš slaboch?

¹⁶ Jehojada měl na krále Jehoaše dobrý vliv. (2. Král. 12:2) Tenhle mladý král chtěl díky tomu dělat Jehovovi radost. Když ale Jehojada zemřel, nechal se ovlivnit odpadlíky z řad judských knížat. Se svými poddanými „začal sloužit posvátným kůlům a modlám“. (2. Par. 24:4, 17, 18) I když tím Jehovovi hodně ubližovali, „posílal k nim proroky, aby je přivedli zpátky… Ale oni je neposlouchali“. Neposlouchali ani Jehojadova syna Zecharjáše, který sloužil nejenom jako Jehovův prorok a kněz, ale taky byl Jehoašův bratranec. Tahle rodina toho pro krále Jehoaše tolik udělala, ale on jim vůbec nebyl vděčný a bez slitování nechal Zecharjáše zabít. (2. Par. 22:11; 24:19–22)

17. Jak to s Jehoašem dopadlo?

¹⁷ Jehova říká: „S těmi, kdo mnou pohrdají, se bude zacházet s opovržením.“ (1. Sam. 2:30) A přesně tak to bylo v případě Jehoaše. Přestal mít z Jehovy zdravý strach a dopadlo to špatně. Syřané s malou armádou později porazili jeho obrovské vojsko a „zanechali ho těžce raněného“. Když Syřané odtáhli, Jehoaše zavraždili jeho vlastní sluhové za to, že zabil Zecharjáše. Tenhle král byl tak ničemný, že si ani nezasloužil být pohřbený „na pohřebišti králů“. (2. Par. 24:23–25; Mat. 23:35)

18. Co bychom podle Jeremjáše 17:7, 8 měli dělat, abychom nebyli jako Jehoaš?

¹⁸ Co si můžeme vzít z příběhu o Jehoašovi? Byl jako strom s mělkými kořeny, který stojí jenom díky tomu, že má opěru. Jeho opěrou byl Jehojada. Když se ale po jeho smrti začal do Jehoaše opírat vítr odpadlictví, vyvrátil se. To je silná myšlenka. Neměli bychom se bát Jehovy jenom proto, že to dělají naši přátelé nebo rodina. Abychom si k němu udrželi pevný vztah, musíme si pravidelně studovat, přemýšlet o tom a modlit se. Díky tomu budeme Jehovu čím dál víc milovat a vážit si ho. (Přečti Jeremjáše 17:7, 8; Kol. 2:6, 7)

19. Co od nás Jehova žádá?

¹⁹ Jehova toho od nás opravdu nežádá příliš. Hezky to vystihuje Kazatel 12:13, kde se píše: „Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ Když se bojíme Boha, zvládneme všechno, co nás potká, a zůstaneme mu věrní jako Obadjáš a Jehojada. O přátelství s Jehovou nás nic nepřipraví.