5C „Mučednický kůl“
řec. σταυρός (stau·rosʹ); lat. crux
Výraz ‚mučednický kůl‘ uvedený u Mt 27:40 se používá ve spojitosti s Ježíšovou popravou na Kalvárii neboli na Místu lebky. Neexistují žádné doklady o tom, že by řecké slovo stau·rosʹ zde znamenalo kříž, který pohané používali jako náboženský symbol mnoho set let před Kristem.
V klasické řečtině slovo stau·rosʹ znamenalo pouze vztyčený kůl, tyč nebo sloup, které se používají při kladení základů. Sloveso stau·roʹo znamenalo obehnat plotem z tyčí, vytvořit hradbu z kůlů neboli palisádu. Inspirovaní pisatelé Křesťanských řeckých písem psali v obecné řečtině (koi·neʹ) a slovo stau·rosʹ používali ve stejném významu, jaký mělo v řečtině klasické, totiž jako pojmenování obyčejného kůlu nebo tyče bez jakéhokoli příčného břevna, které by s kůlem svíralo nějaký úhel. Nic nenasvědčuje opaku. Apoštolové Petr a Pavel používají k označení mučicího nástroje, na němž byl přibit Ježíš, také slovo xyʹlon, a z toho je patrné, že šlo o vztyčený kůl, který neměl žádné příčné břevno, protože slovo xyʹlon znamená v tomto zvláštním smyslu právě takový kůl. (Sk 5:30; 10:39; 13:29; Ga 3:13; 1Pe 2:24) V LXX se slovo xyʹlon vyskytuje u Ezr 6:11 (2 Esdras 6:11), kde se o něm mluví jako o trámu, na který měl být pověšen přestupník zákona; stejně se o něm mluví ve Sk 5:30; 10:39.
William E. Vine ve svém díle An Expository Dictionary of New Testament Words (reprint 1966, sv. I, s. 256) o významu slova stau·rosʹ říká: „STAUROS (σταυρός) označuje za prvé vztyčený kůl nebo tyč. Na takové byli při popravě přibíjeni zločinci. Jak podstatné jméno, tak sloveso stauroo, přibít na kůl nebo tyč, je třeba podle původu odlišit od církevní podoby kříže se dvěma břevny. Tvar takového kříže vznikl ve starověké Kaldeji a používal se tam i v přilehlých zemích včetně Egypta jako symbol boha Tammuze (měl tvar mystického tau, iniciály jeho jména). V polovině 3. stol. n. l. se již církve odklonily od jistých nauk křesťanské víry nebo je přetvořily. Aby se zvýšila prestiž odpadlého církevního systému, byli do církví přijímáni pohané, aniž byli obrozeni vírou, a bylo dovolováno, aby si z velké části ponechali svá pohanská znamení a symboly. Proto bylo tau neboli T ve své nejčastější podobě, se sníženou příčkou, přijato, aby představovalo Kristův kříž.“
Latinský slovník od Lewise a Shorta uvádí tyto základní významy slova crux: „strom, rám nebo jiné dřevěné popravčí nástroje, na něž byli zločinci přibiti nebo pověšeni“. „Kříž“ je teprve pozdější význam slova crux. Jednoduchý kůl, na jaký byl přibit zločinec, se latinsky jmenoval crux simʹplex. Jedno takové mučidlo je vyobrazeno na s. 19 knihy De cruce libri tres (Antverpy, 1629), kterou napsal Justus Lipsius (1547–1606). Crux simplex znázorněný na obrázku na této straně je autentická reprodukce z jeho knihy.
Kniha Das Kreuz und die Kreuzigung (Breslau, 1878) od Hermanna Fuldy na s. 109 uvádí: „Na místech, která byla vybrána jako veřejná popraviště, ne vždy byly stromy. Proto do země zarazili obyčejný trám. Lidé, kteří byli vydáni zákonu, pak na něj byli se zdviženýma rukama za ruce a často i za nohy přivázáni nebo přibiti.“ Fulda k tomu uvádí hojnost důkazů a pak na s. 219, 220 závěrem říká: „Ježíš zemřel na jednoduchém popravčím kůlu: ve prospěch toho svědčí (a) skutečnost, že tento způsob popravování byl tehdy v Orientě obvyklý, (b) nepřímo sám o sobě průběh Ježíšova utrpení a (c) mnoho výroků církevních otců z rané doby.“
Paul Wilhelm Schmidt, který byl profesorem na univerzitě v Basileji, uvedl ve svém díle Die Geschichte Jesu (Tübingen a Lipsko, 1904, sv. 2, s. 386–394) podrobnou studii o řeckém slovu stau·rosʹ. Na s. 386 napsal: „σταυρός [stau·rosʹ] znamená každý vzpřímeně stojící kůl nebo kmen stromu.“ O tom, jak byl vykonán trest na Ježíšovi, napsal P. W. Schmidt na s. 387–389: „Pokud jde o provedení trestu na Ježíšovi, přichází podle zprávy evangelií v úvahu kromě bičování jen ten nejjednodušší způsob ukřižování, jaký prováděli Římané: pověšení neoblečeného těla na kůl; mimochodem, aby byl trest ještě potupnější, musel Ježíš nést nebo táhnout tento kůl na popraviště . . . Kromě prostého pověšení je všechno ostatní vyloučeno už proto, že se poprava tohoto druhu často prováděla hromadně: 2 000 lidí najednou popravil Varus (Josephus, Židovské starožitnosti XVII 10. 10), Quadratus (Válka židovská II, 241), prokurátor Felix (Válka židovská II, 253), Titus (Válka židovská V, 446–451).“
Neexistují tedy vůbec žádné důkazy o tom, že by byl Ježíš Kristus ukřižován na dvou trámech, které by svíraly pravý úhel. Nechceme k Božímu psanému slovu nic dodávat tím, že bychom do inspirovaného Písma vkládali pohanskou představu kříže, ale výrazy stau·rosʹ a xyʹlon překládáme podle jejich nejjednoduššího významu. Jelikož Ježíš použil slovo stau·rosʹ, když chtěl znázornit to, že jeho následovníci budou trpět a budou vystaveni hanbě nebo mukám (Mt 16:24), přeložili jsme slovo stau·rosʹ výrazem „mučednický kůl“, na rozdíl od slova xyʹlon, které jsme přeložili výrazem „kůl“ nebo v poznámce pod čarou výrazem „strom“, například ve Sk 5:30.
[Obrázek na straně 1579]
Crux simplex