NEURČITÝ ČAS
Hebrejské slovo ʽó·lamʹ nese myšlenku neurčitého nebo nejistého času. Lexikograf Gesenius říká, že toto slovo znamená „skrytý čas, to jest čas neznámý a dlouhý, jehož počátek nebo konec je nejistý či neurčitý“. (A Hebrew and English Lexicon of the Old Testament, do angličtiny přeložil E. Robinson, 1836, s. 746.) A tak vyjádření, jako jsou ‚neurčitý čas‘ (Ža 25:6), „trvající na neurčito“ (Hab 3:6), ‚dávnověk‘ (1Mo 6:4), „před dlouhou dobou“, ‚dávná‘ (Joz 24:2; Př 22:28; 23:10) a ‚dlouhotrvající‘ (Ka 12:5), dobře odpovídají myšlence, kterou tento termín nese v původním jazyce.
Slovo ʽó·lamʹ je někdy spojeno s tím, co je věčné. (1Kr 2:45, Rbi8, ppč) Prorok Izajáš napsal: „Jehova, Stvořitel nejzazších konců země, je Bohem na neurčitý čas.“ (Iz 40:28) Jehova je „od neurčitého času na neurčitý čas“. (Ža 90:2) Jehova je nesmrtelný, neumírá, a proto bude dále Bohem po celou věčnost. (Hab 1:12; 1Ti 1:17) Nicméně hebrejské slovo ʽó·lamʹ nenese samo o sobě význam „navždy“. Často odkazuje na věci, které mají konec, ale o době jejich existence je možno říci, že trvá ‚po neurčitý čas‘, protože konec těch věcí dosud není určen. Například ‚smlouva Zákona trvající na neurčitý čas‘ skončila, když zemřel Ježíš a když vznikla nová smlouva. (2Mo 31:16, 17; Ří 10:4; Ga 5:18; Kol 2:16, 17; Heb 9:15) A podobně mělo svůj konec áronské kněžstvo ‚trvající na neurčitý čas‘. (2Mo 40:15; Heb 7:11–24; 10:1)
Jiný hebrejský výraz, ʽadh, označuje neohraničenou budoucnost, nekonečnost nebo věčnost. (1Pa 28:9; Ža 19:9; Iz 9:6; 45:17; Hab 3:6) Někdy, jako například v Žalmu 45:6, se slova ʽó·lamʹ a ʽadh objevují společně a mohou být překládána jako „věčný a stálý“ (KB), „věčně a navždy“ (EP) a „na neurčitý čas, dokonce navždy“ (NS). Žalmista o zemi napsal: „Nebude přivedena k potácení na neurčitý čas, nebo navždy.“ (Ža 104:5)
Také hebrejský termín neʹcach může označovat nekonečnost. Mezi výrazy, jimiž se toto slovo překládá, jsou slova „navždy“ (Job 4:20; 14:20; Ža 9:18) a „natrvalo“ (Iz 57:16). Někdy se vyskytují výrazy neʹcach a ʽó·lamʹ paralelně (Ža 49:8, 9), nebo se termíny neʹcach a ʽadh objevují společně. (Am 1:11) Všechny tři slova se vyskytují v Žalmu 9:5, 6: „Přísně jsi napomenul národy . . . Jejich jméno jsi vymazal na neurčitý čas [leʽó·lamʹ], dokonce navždy [wa·ʽedhʹ]. Nepříteli, tvá zpustošení dospěla k trvalému [la·neʹcach] konci.“
V Křesťanských řeckých písmech může slovo ai·onʹ označovat časový úsek o neurčité nebo nestanovené délce, úsek časově vzdálený, ale ne nekonečný. Například v Lukášovi 1:70 a ve Skutcích 3:21 může být ai·onʹ překládáno jako „od věků“, „staré doby“, „odedávna“ a „od pradávna“. (EP; KB; NS) Avšak často z kontextu vyplývá, že by se termínu ai·onʹ mělo rozumět jako odkazu na časový úsek o neurčené délce, protože takový úsek trvá nekonečně dlouho. (Lk 1:55; Jan 6:50, 51; 12:34; 1Ja 2:17) Podobně i přídavné jméno ai·oʹni·os (odvozené od ai·onʹ) může — jak je to vidět z kontextu — znamenat jak „dlouhotrvající“ (Ří 16:25; 2Ti 1:9; Tit 1:2), tak „věčný“ (Mt 18:8; 19:16, 29). Jiné řecké přídavné jméno a·iʹdi·os znamená výhradně ‚věčný‘. (Ří 1:20; Juda 6, NS; NP; ČB-Hč; další informace o výrazu ai·onʹ viz pod hesly SYSTÉM VĚCÍ; VĚK.)