Nukunpipedo Yọnhonọ lẹ Go—Azọngban Klistiani lẹ Tọn
“Kakajẹ yọnho mìtọn mẹ yẹn lọ wẹ; yèdọ kakajẹ owhà mẹ wẹ yẹn na ze mì.”—ISAIA 46:4.
1, 2. Nawẹ nukunpedomẹgo Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn gbọnvona mẹjitọ lẹ tọn gbọn?
MẸJITỌ owanyinọ lẹ nọ penukundo ovi yetọn lẹ go sọn whenue yé yin viyẹyẹ kakajẹ whenue yé biọ aflanmẹ. To whenuena jọja lẹ tlẹ whẹ́n mẹho bo tindo whẹndo yetọn titi lẹ, mẹjitọ yetọn lẹ gbẹ́ nọ pò to ayidonugo owanyinọ na yé bosọ nọ to alọgọ na yé.
2 Dile etlẹ yindọ mẹjitọ lẹ ma sọgan wà onú lẹpo na ovi yetọn lẹ, Otọ́ mítọn olọn mẹ tọn penugo nado na ayidonugo owanyinọ hlan devizọnwatọ etọn nugbonọ lẹ bosọ gọalọna yé to whepoponu. Jehovah dọna omẹ dide etọn hohowhenu tọn lẹ dọmọ: “Kakajẹ yọnho mìtọn mẹ yẹn lọ wẹ; yèdọ kakajẹ owhà mẹ wẹ yẹn na ze mì.” (Isaia 46:4) Hogbe mẹhẹndeji tọn nankọ die na Klistiani yọnhonọ lẹ! Jehovah ma nọ gbẹ́ mẹhe yin nugbonọ hlan ẹn lẹ dai gbede. Kakatimọ, e dopagbe nukunpedomẹgo, alọgọ, po alihiamẹ etọn tọn po na yé to gbẹzan yetọn lẹpo mẹ, kakajẹ yọnhowhe yetọn mẹ.—Psalm 48:14.
3. Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?
3 Nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ mẹtọnhopọn owanyinọ Jehovah tọn na yọnhonọ lẹ gbọn? (Efesunu lẹ 5:1, 2) Mì gbọ mí ni gbadopọnna aliho he mẹ ovi lẹ, mẹho agun tọn lẹ, po Klistiani dopodopo po sọgan penukundo nuhudo hagbẹ yọnhonọ mẹmẹsunnu-yinyin lẹdo aihọn pé tọn mítọn lẹ go te.
Azọngban Ovi lẹ Tọn
4. Azọngban tẹwẹ ovi Klistiani lẹ tindo dohlan mẹjitọ yetọn lẹ?
4 “Gbògbéna otọ́ towe po onọ̀ [towe] po.” (Efesunu lẹ 6:2; Eksọdusi 20:12) Apọsteli Paulu yí hoyidọ kleun he gọ́ na zẹẹmẹ sisosiso ehe zan sọn Owe-wiwe Heblu tọn mẹ nado flinnu ovi lẹ gando azọngban he yé tindo dohlan mẹjitọ yetọn lẹ go. Ṣigba nawẹ gbedide ehe gando nukunpipedo yọnhonọ lẹ go gbọn? Apajlẹ ojlofọndotenamẹ tọn de to hohowhenu na gọalọna mí nado na gblọndo kanbiọ ehe tọn.
5. (a) Etẹwẹ dohia dọ Josẹfu ma ko wọn azọngban etọn taidi ovi de? (b) Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado gbògbéna mẹjitọ mítọn lẹ, podọ apajlẹ dagbe tẹwẹ Josẹfu zedai to ehe mẹ?
5 Josẹfu ma mọ otọ́ yọnhonọ etọn, Jakobu do nukun kavi sè linlin etọn na nuhe hú owhe 20. Etomọṣo, e họnwun dọ owanyi sisosiso he Josẹfu tindo na Jakobu taidi otọ́ ma depò gba. Na taun tọn, to whenuena Josẹfu do ede hia nọvisunnu etọn lẹ, e kanse yé dọmọ: “Be otọ́ ṣie gbẹsọ tin to ogbẹ̀?” (Gẹnẹsisi 43:7, 27; 45:3) Huvẹ sinsinyẹn wẹ tin to aigba Kenani tọn ji to ojlẹ enẹ mẹ. Enẹwutu, Josẹfu dowẹ̀n hlan otọ́ etọn dọmọ: “Jẹte wá dè e, a gbọṣi ai blo: hiẹ na nọ nọ̀ aigba Goṣẹni tọn ji, hiẹ nasọ tin to dali ṣie, . . . finẹ wẹ yẹn na nọ yìn we te.” (Gẹnẹsisi 45:9-11; 47:12) Mọwẹ, gbégbigbò na mẹjitọ mítọn yọnhonọ lẹ biọ dọ mí ni nọ basi hihọ́na yé bo nọ penukundo yé go to agbasa-liho to whenuena yé ma sọgan penukundo yedelẹ go ba. (1 Samuẹli 22:1-4; Johanu 19:25-27) Josẹfu kẹalọyi azọngban ehe po ayajẹ po.
6. Nawẹ Josẹfu do owanyi sisosiso hia na otọ́ etọn gbọn, podọ nawẹ mí sọgan hodo apajlẹ etọn gbọn?
6 Po alọgọ Jehovah tọn po, Josẹfu ko lẹzun dopo to adọkunnọ podọ sunnu he tindo aṣẹpipa hugan to Egipti lẹ mẹ. (Gẹnẹsisi 41:40) Ṣigba e ma pọ́n ede taidi mẹjọmẹ kavi mẹhe alọnu etọn ján gbau nado gbògbéna otọ́ etọn he ko tindo owhe 130 gba. To whenuena e sè dọ Jakobu (kavi Islaeli) to sisẹpọ, “Josẹfu sọ và kẹkẹ etọn, bo hẹji yì nado pé Islaeli otọ́ etọn to Goṣẹni; e sọ do ede hia ẹ, bo slo do okọ̀ etọn go, bo viavi do okọ̀ [etọn] go na osaa dindẹn de.” (Gẹnẹsisi 46:28, 29) Nudọdomẹ ehe hú sisi didohia aṣa tọn poun. Josẹfu yiwanna otọ́ yọnhonọ etọn taun podọ winyan ma hù i nado do owanyi etọn hia. Eyin mí tindo mẹjitọ yọnhonọ lẹ, be mí nọ do owanyi mítọn hia yé po awuvivo po ya?
7. Naegbọn Jakobu jlo dọ emi ni yin didi do Kenani?
7 Mẹdezejo Jakobu tọn hlan Jehovah ma depò kakajẹ okú etọn whenu. (Heblu lẹ 11:21) Na yise he Jakobu tindo to opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ mẹ wutu, e biọ dọ oṣiọ emitọn ni yin didi do Kenani. Josẹfu gbògbéna otọ́ etọn bo yinuwa sọgbe hẹ obiọ ehe dile etlẹ yindọ ehe biọ akuẹzinzan po vivẹnudido susu po.—Gẹnẹsisi 47:29-31; 50:7-14.
8. (a) Etẹwẹ dona yin onú tintan lọ he dona whàn mí nado penukundo mẹjitọ yọnhonọ lẹ go? (b) Etẹwẹ devizọnwatọ whenu-gigọ́ tọn de basi nado sọgan penukundo mẹjitọ yọnhonọ etọn lẹ go? (Pọ́n apotin weda 17 tọn.)
8 Etẹwẹ sisẹ́ Josẹfu nado penukundo otọ́ etọn go? Dile etlẹ yindọ owanyi etọn na mẹhe jì i bo penukundo e go na ko hẹn ẹn tin to dandannu glọ sọ, matin ayihaawe Josẹfu na ko sọ jlo vẹkuvẹku nado hẹn homẹ Jehovah tọn hùn. Ojlo dopolọ dona whàn mílọsu ga. Paulu wlan dọmọ: “Eyin asuṣiọsi de tindo ovi, kavi ovivi de, gbọ yé ni plọn nado do azọ́n ovi tọn hia to owhé yetọn gbè whẹ́, na yé nisọ nọ sú dagbehọ mẹjitọ yetọn lẹ: na enẹ wẹ yọ́n, bosọ yin alọkẹyi to Jiwheyẹwhe nukọn.” (1 Timoti 5:4) Na nugbo tọn, owanyi na Jehovah po osi sisosiso tintindo na ẹn po na whàn mí nado penukundo mẹjitọ yọnhonọ mítọn lẹ go, mahopọnna lehe azọngban ehe sọgan vẹawu sọ.a
Lehe Mẹho Agun Tọn lẹ Nọ Do Mẹtọnhopọn Hia Gbọn
9. Mẹnu lẹ wẹ Jehovah ko de nado yìn lẹngbọpa lọ he mẹ Klistiani yọnhonọ lẹ te?
9 Sẹpọ vivọnu gbẹzan gaa etọn tọn, Jakobu dlẹnalọdo Jehovah taidi “Jiwheyẹwhe [nugbo] he yìn mi to gbẹwhenu ṣie lẹpo mẹ jẹ egbehe.” (Gẹnẹsisi 48:15) To egbehe, Jehovah nọ yìn devizọnwatọ etọn aigba ji tọn lẹ gbọn nugopọntọ, kavi mẹho agun tọn lẹ gblamẹ, to anademẹ Ovi etọn, Jesu Klisti, “ogán lẹngbọhọtọ tọn” lọ glọ. (1 Pita 5:2-4) Nawẹ nugopọntọ lẹ sọgan hodo apajlẹ Jehovah tọn dile yé to nukunpedo hagbẹ yọnhonọ lẹngbọpa lọ tọn lẹ go gbọn?
10. Tito tẹlẹ wẹ ko yin bibasi nado wleawu alọgọ agbasamẹ tọn na Klistiani yọnhonọ lẹ? (Pọ́n apotin weda 19 tọn.)
10 Ojlẹ gli de to didoai agun Klistiani tọn godo, apọsteli lẹ de “sunnusi ṣinawe . . . he gọ́ na [gbigbọ wiwe], podọ na nuyọnẹn” nado penukundo “númánamẹ egbesọegbesọ tọn” go to Klistiani asuṣiọsi he to nuhudo mẹ lẹ ṣẹnṣẹn. (Owalọ lẹ 6:1-6) To nukọnmẹ, Paulu dọna Timoti nado ṣinyán asuṣiọsi yọnhonọ he yin apajlẹ dagbenọ lẹ do ogbẹ́ mẹhe jẹ nado mọ alọgọ agbasamẹ tọn yí lẹ tọn mẹ. (1 Timoti 5:3, 9, 10) Mọdopolọ, to egbehe mẹho agun tọn lẹ nọ desọn ojlo mẹ nado wleawuna alọgọ he yọn-na-yizan na Klistiani yọnhonọ lẹ to whenuena e lẹzun dandannu. Etomọṣo, nukunpipedo yọnhonọ he yin nugbonọ lẹ go nọ biọ nususu humọ.
11. Etẹwẹ Jesu dọ dogbọn asuṣiọsi hẹntọnọ he na nunina he ma sọtẹ́n lọ dali?
11 Sẹpọ vivọnu lizọnyizọn Jesu tọn to aigba ji, e sinai to tẹmpli mẹ bo “to pinpọ́n le gbẹtọ lẹ to akuẹ dlan do adọkunnu potin mẹ do.” E mọ mẹde he dọ̀n ayidonugo etọn. Kandai lọ dọmọ: “Asuṣiọṣi wamọnọ de sọ wá finẹ, bo yí abọgan-kuẹ pẹvipẹvi awe dlan e mẹ, ehe basi dadao abọgan-kuẹ flinflin dopo tọn.” Jesu ylọ devi etọn lẹ bo dọna yé dọmọ: “Nugbo wẹ yẹn dọ hlan mì, asuṣiọsi wamọnọ he sọ susu dlan e mẹ hú omẹ popo he to dindlan do adọkunnu potin mẹ lẹpo: na yemẹpo wẹ dlan do e mẹ sọn adọkun susu yetọn mẹ; ṣigba ewọ sọn matindo etọn mẹ, e yí nuhe e tindo lẹpo dlan e mẹ, yèdọ gbẹ̀mẹnú etọn lẹpo.” (Malku 12:41-44) Nugbo wẹ dọ akuẹ he asuṣiọsi lọ yí do na nunina whè taun, ṣigba Jesu yọ́n lehe Otọ́ etọn olọn mẹ tọn yọ́n pinpẹn dohia mẹdezejo sọn ahun mẹ wá enẹ tọn sọ. Mahopọnna owhe he to ota na asuṣiọsi wamọnọ lọ, Jesu ma yí nukun pẹvi do pọ́n nunina etọn.
12. Nawẹ mẹho agun tọn lẹ sọgan do pinpẹn nutọn hia na vivẹnudido Klistiani yọnhonọ lẹ tọn gbọn?
12 Taidi Jesu, Klistiani nugopọntọ lẹ ma nọ yí nukun pẹvi do pọ́n vivẹnudido yọnhonọ lẹ tọn to sinsẹ̀n-bibasi nugbo mẹ gba. Mẹho agun tọn lẹ dona nọ pà yọnhonọ lẹ na vivẹnudido yetọn to lizọnyizọn lọ mẹ, na mahẹ tintindo yetọn to opli lẹ mẹ, na nuyiwadomẹji dagbe yetọn do agun lọ ji podọ na linsinsinyẹn yetọn. Hogbe tulinamẹ tọn he wá sọn ahun mẹ sọgan gọalọna yọnhonọ lẹ nado “tindo ayajẹ” to sinsẹ̀nzọn wiwe yetọn mẹ, bo dapana nuwadotana yetọn yiyijlẹdo nuhe Klistiani devo lẹ penugo nado wà go kavi nuhe yé lọsu ko wadotana wayi lẹ go, na ehe sọgan hẹn yé gbọjọ wutu.—Galatianu lẹ 6:4.
13. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mẹho agun tọn lẹ sọgan yí nugopipe po numimọ yọnhonọ lẹ tọn po zan te?
13 Mẹho agun tọn lẹ sọgan sọ do pinpẹn-nutọn hia na godonọnamẹ Klistiani yọnhonọ lẹ tọn gbọn yíyí numimọ po nugopipe yetọn lẹ po zan dali. Yọnhonọ apajlẹ dagbenọ lẹ sọgan yin yiyizan to whedelẹnu na wadohia kavi hokansemẹ lẹ. Mẹho agun tọn de dọ dọ “mẹplidopọ lẹ nọ kẹ̀ otó yetọn lẹ nado dotoai to whedepopenu he yẹn kanhose mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu yọnhonọ de he ko pọ́n ovi lẹ go whẹ́n to nugbo mẹ.” Mẹho agun devo tọn lẹ na linlin dọ mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ he ko tindo owhe 71 de ko tindo kọdetọn dagbe to alọgigọna wẹnlatọ lẹ nado lẹzun gbesọtọ to sinsẹ̀nzọn kunnudegbe tọn mẹ. E sọ nọ gọalọna yé nado wà nuhe yin “dodonu tọn lẹ,” taidi Biblu hihia, dogbapọnna wefọ egbesọ tọn po ayihamẹlinlẹnpọn do nuhe yé hia lẹ ji po.
14. Nawẹ pipli mẹho agun de tọn do pinpẹn-nutọn hia na nugopọntọ hatọ yọnhonọ de gbọn?
14 Mẹho agun tọn lẹ sọ nọ yọ́n pinpẹn alọgọ nugopọntọ hatọ yọnhonọ lẹ tọn. To agọe, azọ́n mẹzizẹ̀ tọn sinsinyẹn de yin wiwà na José, he ko tindo owhe 70 linlán bo ko sọ sẹ̀n taidi mẹho agun tọn na owhe susu. Na e biọ whenu dindẹn whẹpo e nado gọ̀ jẹ agbasalilo etọn mẹ wutu, e jlo na jo azọngban etọn taidi nugopọntọ azinponọ do. “Nuyiwa mẹho he pò lẹ tọn paṣa mi taun,” wẹ José dọ. “Kakati yé ni kẹalọyi nuhe yẹn dọ, yé kàn alọgọ he yẹn tindo nuhudo etọn nado sọgan zindonukọn to azọngban ṣie hinhẹndi mẹ biọ mi.” Po alọgọ mẹho agun tọn jọja de tọn po, José penugo nado zindonukọn po ayajẹ po taidi nugopọntọ azinponọ, podọ dona daho de wẹ ehe yin na agun lọ. Mẹho de dọmọ: “Mẹmẹsunnu lẹ yọ́n pinpẹn azọ́n he José nọ wà taidi mẹho de tọn. Yé yiwanna ẹn bo nọ na sisi i na numimọ po apajlẹ yise tọn etọn po. Dona de wẹ e yin na agun mítọn.”
Nukunpipedo Ode Awetọ Go
15. Naegbọn dagbemẹ-ninọ yọnhonọ he to ṣẹnṣẹn mítọn lẹ tọn dona nọ duahunmẹna Klistiani lẹpo?
15 E mayin ovi he tindo mẹjitọ yọnhonọ lẹ kavi mẹho agun tọn lẹ kẹdẹ wẹ dona nọ hò yọnhonọ lẹ tọn pọ́n gba. To agun Klistiani tọn yiyijlẹdo agbasa gbẹtọ tọn go mẹ, Paulu wlan dọmọ: “Jiwheyẹwhe ko basi agbasa do dopo, bosọ na yẹyi susu hlan ofi he gbọagba, na kinklan de ma nado tin to agbasa mẹ; ṣigba na awutugonu lẹ nido tindo tuklajẹ dopolọ na yenọzo.” (1 Kọlintinu lẹ 12:24, 25) Eyin agun Klistiani tọn na yinuwa to kọndopọmẹ, hagbẹ dopodopo dona nọ yin ahunmẹduna dogbọn dagbemẹ-ninọ yisenọ hatọ etọn lẹ tọn dali, gọna yọnhonọ lẹ.—Galatianu lẹ 6:2.
16. Nawẹ mí sọgan do ojlo hia to yọnhonọ lẹ mẹ to opli lẹ ji gbọn?
16 Opli Klistiani tọn lẹ nọ hùn dotẹnmẹ dagbe dote nado nọ pọ́n onú yọnhonọ lẹ tọn go kavi do ojlo mítọn hia to yé mẹ. (Filippinu lẹ 2:4; Heblu lẹ 10:24, 25) Be mí nọ yí whenu zan nado dọho hẹ yọnhonọ lẹ to opli lẹ ji ya? Dile nudepope ma ylan to e mẹ nado kàn agbasalilo yetọn biọ, be mí sọgan “na nunina gbigbọnọ vude” yé, vlavo gbọn numimọ mẹjlọdote tọn de kavi linlẹn Owe-wiwe tọn de mimá hẹ yé dali ya? Na e ma nọ bọawuna yọnhonọ lẹ nado tọ́n wutu, e na yọ́n hugan dọ míwlẹ ni nọ dla yé pọ́n kakati mí ni donukun dọ yewlẹ ni wá mí dè. Eyin mẹlọ ma nọ yawu sèhó, mí dona dọho dẹẹdẹ to aliho he họnwun mẹ. Podọ mí dona nọ dotoai po sọwhiwhe po na nuhe yọnhonọ lọ dọ lẹ nado sọgan ‘miọnhomẹna ode awetọ.’—Lomunu lẹ 1:11, 12.
17. Nawẹ mí sọgan dohia dọ Klistiani yọnhonọ he yin ginglọn do họmẹ lẹ nọ duahunmẹna mí gbọn?
17 Eyin yọnhonọ delẹ ma sọgan wá opli Klistiani tọn lẹ lo? Jakobu 1:27 dohia dọ azọngban mítọn wẹ e yin nado “nọ dla tọṣiọvi po asuṣiọsi lẹ po pọ́n to nukunbibia yetọn mẹ.” Lehe dlapọn mítọn lẹ nọ vivi na yọnhonọ lẹ do sọ! To whenuena e tin to ganpamẹ to Lomu to nudi owhe 65 W.M., “yọnhonọ” lọ, Paulu tin edeṣo. E jlo nado mọ nukunmẹ azọ́nwahẹmẹtọ etọn Timoti tọn, enẹwutu e wlan dọmọ: “Dovivẹnu nado wá dè e to azánvi helẹ mẹ.” (Filemoni 9; 2 Timoti 1:3, 4; 4:9) Dile etlẹ yindọ yọnhonọ lẹ ma tin to ganpamẹ tlọlọ, azọ̀n ko glọn delẹ to yé mẹ do họmẹ. Enẹwutu, yé sọgan to didọ to aliho de mẹ dọ, ‘Mì jaale, bo dovivẹnu nado nọ dla mi pọ́n.’ Be mí to gbeyina ovẹvivẹ mọnkọtọn lẹ ya?
18. A le tẹlẹ wẹ dlapọn bibasi na yọnhonọ lẹ sọgan hẹnwa?
18 Mì ma yí nukun pẹvi do pọ́n ale he dlapọn bibasi na mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu yọnhonọ de nọ hẹnwa gbede blo. To whenuena Klistiani de he nọ yin Onesifọlu yì Lomu, e dovivẹnu nado dín Paulu mọ, podọ to enẹgodo e ‘miọnhomẹna ẹn whlasusu.’ (2 Timoti 1:16, 17) “Yẹn nọ yiwanna whenu yiyizan hẹ jọja lẹ,” wẹ mẹmẹyọnnu yọnhonọ de dọ. “Nuhe nọ vivi na mi hugan wẹ yindọ yé nọ yinuwa hẹ mi di hagbẹ whẹndo yetọn tọn de. E nọ na mi tuli taun.” Klistiani yọnhonọ devo dọmọ: “Eyin mẹde kanwe hlan mi, ylọ mi to alokan ji na nukunwhiwhe kleun de, kavi basi dlapọn kleun de na mi, yẹn nọ yọ́n pinpẹn etọn taun. E nọ miọnhomẹna mi.”
Jehovah Nọ Dona Mẹhe Nọ Penukundo Yé Go Lẹ
19. Dona tẹlẹ wẹ nukunpipedo yọnhonọ lẹ go nọ hẹnwa?
19 Nukunpipedo yọnhonọ lẹ go nọ hẹn dona susu wá. Lẹblanulọkẹyi de wẹ e yin nado nọ dogbẹ́ hẹ yọnhonọ lẹ bo nọ plọnnu sọn oyọnẹn po numimọ yetọn po mẹ. Nukunpedomẹgotọ lẹ nọ duvivi dona daho he nọ wá sọn nunamẹ mẹ tọn, podọ azọngban Owe-wiwe tọn yetọn hinhẹndi nọ hẹn pekọ po jijọho ahun mẹ tọn po wá na yé. (Owalọ lẹ 20:35) Humọ, mẹhe nọ penukundo yọnhonọ lẹ go ma dona dibu dọ gbẹtọ lẹ na gbẹkọ yelọsu go to yọnhowhe yetọn lẹ mẹ gba. Ohó Jiwheyẹwhe tọn na mí jide dọmọ: “Ayiha dagbewà tọn wẹ yè na hẹn klo: ewọ he to sìnhúmẹ, ewọ lọsu ga na yin sìnhúna.”—Howhinwhẹn lẹ 11:25.
20, 21. Nukun tẹwẹ Jehovah nọ yí do pọ́n mẹhe nọ penukundo yọnhonọ lẹ go, podọ etẹwẹ dona yin gbemima mítọn?
20 Jehovah nọ dona ovi he dibusi Jiwheyẹwhe lẹ, nugopọntọ lẹ, po Klistiani mẹtọnhopọntọ devo lẹ po na alọgọ matin ṣejannabi yetọn hlan nuhudo yisenọ hatọ yọnhonọ lẹ tọn. Gbigbọ mọnkọtọn sọgbe hẹ howhinwhẹn lọ he dọmọ: “Ewọ he walẹblanu na wamọnọ, OKLUNỌ wẹ e yàn na: nuhe e wà e nasọ suahọ etọn ẹn.” (Howhinwhẹn lẹ 19:17) Eyin owanyi sisẹ́ mí nado walẹblanu na wamọnọ po madogánnọ lẹ po, Jiwheyẹwhe nọ pọ́n nunina mọnkọtọn hlan taidi akuẹ-yànnamẹ he e nọ yí dona lẹ do suahọ etọn. E sọ nọ suahọ mí na nukunpipedo sinsẹ̀n-basitọ hatọ mítọn yọnhonọ lẹ go po owanyi po, mẹhe susu yetọn yin ‘wamọnọ to nukun aihọn tọn mẹ ṣigba bo yin adọkunnọ to yise mẹ.’—Jakobu 2:5.
21 Lehe ahọsumẹ Jiwheyẹwhe tọn nọ klo do sọ! E bẹ ogbẹ̀ madopodo hẹn. Na suhugan devizọnwatọ Jehovah tọn lẹ, enẹ na yin ogbẹ̀ mavọmavọ to paladisi aigba ji tọn de mẹ, fie nugandomẹgo ylando he mí dugu etọn tọn na yin didesẹ te bọ yọnhonọ he yin nugbonọ lẹ na yin hinhẹngọwa agbasa ovu-whenu tọn yetọn mẹ te. (Osọhia 21:3-5) Dile mí to tenọpọn ojlẹ dagbe enẹ, mì gbọ mí ni zindonukọn nado to azọngban Klistiani tọn mítọn hẹndi nado nọ penukundo yọnhonọ lẹ go.
[Nudọnamẹ Odò Tọn]
a Na ayinamẹ yọn-na-yizan lẹ do lehe mí sọgan penukundo mẹjitọ yọnhonọ lẹ go do, pọ́n Réveillez-vous! 8 février 1994, weda 3-10.
Etẹwẹ Yin Gblọndo Towe Lẹ?
• Nawẹ ovi lẹ sọgan gbògbéna mẹjitọ yọnhonọ lẹ gbọn?
• Nawẹ mẹho agun tọn lẹ nọ do pinpẹn-nutọn hia na hagbẹ yọnhonọ lẹngbọpa lọ tọn lẹ gbọn?
• Etẹwẹ Klistiani dopodopo sọgan wà nado do ojlo nujọnu tọn hia to yọnhonọ lẹ mẹ?
• Dona tẹlẹ wẹ nukunpipedo Klistiani yọnhonọ lẹ go nọ hẹnwa?
[Apotin to weda 17]
Whenuena Mẹjitọ Etọn lẹ Tindo Nuhudo Alọgọ Tọn
Philip to sinsẹ̀nzọn wà taidi họgbátọ mẹdezejotọ to Libéria to 1999 to whenuena e sè dọ otọ́ etọn to azọ̀njẹ sinsinyẹn. Na e yọnẹn dọ onọ̀ emitọn kẹdẹ ma sọgan penukundo e go wutu, e basi dide nado lẹkọyi whé nado yì penukundo otọ́ etọn go.
“E ma bọawu na mi nado lẹkọyi whé gba,” wẹ Philip flin, “ṣigba yẹn mọdọ azọngban ṣie tintan wẹ nado penukundo mẹjitọ ṣie lẹ go.” To owhe atọ̀n gblamẹ, e sẹtẹn na mẹjitọ etọn lẹ yì owhé he pọnte hugan de gbè podọ, po alọgọ Klistiani hatọ lẹdo lọ tọn lẹ po, e vọ́ nọtẹn lọ jlado nado sọgbe hẹ nuhudo vonọtaun otọ́ etọn tọn.
Todin, onọ̀ Philip tọn ko yin awuwlena ganji nado penukundo azọ̀n sinsinyẹn otọ́ etọn tọn go. To agọe, Philip penugo nado kẹalọyi oylọ-basinamẹ de nado yì wazọ́n taidi mẹdezejotọ to alahọ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ tọn mẹ to Macédoine.
[Apotin to weda 19]
Yé Ma Ko Gbẹkọ Nuhudo Etọn lẹ Go
To whenuena azọ̀n glọn Ada, Klistiani owhe-85-mẹvi Australie tọn de do whégbè, mẹho agun tọn lẹ basi tito nado gọalọna ẹn. Yé basi tito pipli yisenọ hatọ delẹ tọn he sọgan gọalọna ẹn. Homẹhun mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu ehelẹ po nado nọ penukundo ayiziza, avọyinyan, nudida, po ahiwhiwhle lẹ po go.
E ko yì nudi owhe ao he tito alọgọnamẹ tọn enẹ yin bibẹ. Kakajẹ egbé, hugan Kunnudetọ Jehovah tọn 30 wẹ ko gọalọ nado penukundo Ada go. Yé zindonukọn nado nọ dla ẹ pọ́n, hia owe Biblu tọn lẹ na ẹn, dọ nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn hagbẹ agun lọ tọn lẹ na ẹn, podọ nado nọ hodẹ̀ hẹ ẹ to gbesisọmẹ.
Klistiani mẹho agun lọ tọn de dọmọ: “Mẹhe nọ penukundo Ada go lẹ pọ́n azọngban lọ di lẹblanulọkẹyi de. Nugbonọ-yinyin etọn na owhe susu lẹ ko dozolanmẹna susu yetọn, bọ yé ma sọgan gbẹkọ e go gba.”
[Yẹdide to weda 16]
Be mí nọ do owanyi mítọn hia mẹjitọ yọnhonọ lẹ po awuvivo po ya?
[Yẹdide to weda 18]
Hagbẹ agun lọ tọn lẹpo wẹ sọgan do owanyi yetọn hia yisenọ hatọ yọnhonọ lẹ