1. Mojžíšova
30 Když Ráchel viděla, že Jákobovi neporodila žádné [dítě], Ráchel začala žárlit na svou sestru a říkat Jákobovi:+ „Dej mi děti, nebo jinak budu mrtvou ženou.“+ 2 Na to se Jákob rozpálil hněvem proti Ráchel a řekl:+ „Jsem na místě Boha, který zadržel plod z tvého břicha?“+ 3 Řekla tedy: „Tady je má otrokyně Bilha.+ Měj s ní poměr, aby mi porodila na kolena a abych já, ano já, dostala děti od ní.“+ 4 S tím mu dala za manželku svou služku Bilhu a Jákob s ní měl poměr.+ 5 A Bilha otěhotněla a časem Jákobovi porodila syna.+ 6 Pak Ráchel řekla: „Bůh jednal jako můj soudce+ a také naslouchal mému hlasu, takže mi dal syna.“ Proto mu dala jméno Dan.*+ 7 A Ráchelina služka Bilha otěhotněla ještě jednou a časem Jákobovi porodila druhého syna. 8 Pak Ráchel řekla: „Usilovným* zápasením jsem zápasila se svou sestrou. Vyšla jsem také vítězně.“ Dala mu tedy jméno Naftali.*+
9 Když Lea uviděla, že přestala rodit, přistoupila k tomu, aby vzala svou služku Zilpu a aby ji dala Jákobovi za manželku.+ 10 Časem Leina služka Zilpa porodila Jákobovi syna. 11 Pak Lea řekla: „Se štěstěnou!“* Dala mu tedy jméno Gad.*+ 12 Potom Leina služka Zilpa porodila Jákobovi druhého syna. 13 Pak Lea řekla: „S mým štěstím! Vždyť dcery mě jistě prohlásí za šťastnou.“+ Dala mu tedy jméno Ašer.*+
14 A Ruben+ se procházel ve dnech pšeničné žně+ a našel na poli mandragory. Přinesl je tedy své matce Lee. Ráchel potom Lee řekla: „Dej mi, prosím, několik mandragor+ svého syna.“ 15 Na to jí řekla: „Je to málo, že jsi mi vzala manžela,+ a teď mi také bereš mandragory mého syna?“ A tak Ráchel řekla: „Proto si dnes v noci lehne s tebou výměnou za mandragory tvého syna.“
16 Když Jákob přicházel večer z pole,+ Lea mu vyšla vstříc a pak řekla: „Se mnou budeš mít poměr, protože jsem tě najala přímo za mandragory svého syna.“ Tu noc si tedy lehl s ní.+ 17 A Bůh slyšel a odpověděl Lee a otěhotněla a časem porodila Jákobovi pátého syna.+ 18 Pak Lea řekla: „Bůh mi dal mzdu námezdníka,* protože jsem dala manželovi svou služku.“ Tak mu dala jméno Isachar.*+ 19 A Lea otěhotněla ještě jednou a časem porodila Jákobovi šestého syna.+ 20 Pak Lea řekla: „Bůh mně, ano mně, věnoval dobrý dar. Konečně mě bude můj manžel snášet,**+ protože jsem mu porodila šest synů.“+ Dala mu tedy jméno Zebulon.*+ 21 A nato porodila dceru a pak jí dala jméno Dina.*+
22 Nakonec si Bůh vzpomněl na Ráchel, a Bůh slyšel a odpověděl jí tím, že jí otevřel lůno.+ 23 A otěhotněla a porodila syna. Pak řekla: „Bůh odňal mou pohanu.“+ 24 Dala mu tedy jméno Josef*+ a řekla: „Jehova mi přidává dalšího syna.“
25 A když Ráchel porodila Josefa, stalo se, že Jákob okamžitě řekl Labanovi: „Pošli mě pryč, abych odešel na své místo a do své země.+ 26 Vydej mi mé manželky a mé děti, za které jsem u tebe sloužil, abych šel; vždyť sám znáš mou službu, kterou jsem ti prokazoval.“+ 27 Laban mu pak řekl: „Kéž bych nyní našel přízeň v tvých očích — pochopil jsem ta znamení v tom smyslu, že mi Jehova kvůli tobě žehná.“+ 28 A dodal: „Stanov si svou mzdu ode mne a dám ti ji.“+ 29 Tak mu řekl: „Sám jistě víš, jak jsem ti sloužil a jak se tvému stádu dobytka u mne dařilo;+ 30 že jsi je měl vlastně před mým příchodem malé a rozšiřovalo se co do množství, protože ti od mého příchodu Jehova žehnal.+ Kdy mám tedy udělat něco také pro svůj vlastní dům?“+
31 Řekl pak: „Co ti dám?“ A Jákob přikročil k tomu, aby řekl: „Nedáš mi naprosto nic!+ Budu znovu pást tvé stádo bravu,+ jestliže pro mne uděláš tuto věc. Budu je dál střežit.+ 32 Projdu dnes celým tvým stádem bravu. Dáš odtud stranou každou kropenatou a strakatou ovci a každou tmavohnědou ovci mezi mladými berany a kteroukoli strakatou a kropenatou kozu. Takové budou napříště mou mzdou.+ 33 A mé správné jednání se za mne bude zodpovídat, v kterýkoli den v budoucnu bys přišel přehlédnout mou mzdu;+ všechno, co není kropenaté a strakaté mezi kozami a tmavohnědé mezi mladými berany, je něco ukradeného, jestliže to bude u mne.“+
34 Na to Laban řekl: „To je tedy znamenité!* Ať je podle tvého slova.“+ 35 Toho dne pak dal stranou pruhované a strakaté kozly a všechny kropenaté a strakaté kozy, všechny, na kterých bylo něco bílého, a každého tmavohnědého mezi mladými berany, ale předal je do rukou svých synů. 36 Potom stanovil vzdálenost třídenní cesty mezi sebou a Jákobem, a Jákob pásl Labanova stáda bravu, která zbyla.
37 Pak si Jákob pro svou potřebu vzal ještě syrové hole* ze styrače+ a z mandloně+ a z platanu+ a oloupal na nich bílé oloupané skvrny tím, že obnažil bílá místa, která byla na holích.+ 38 Nakonec položil hole, které oloupal, před stádem bravu do koryt, do napájecích žlabů,+ kam stáda bravu chodívala pít, aby před nimi dostala chuť k páření,* když se přišla napít.
39 Stáda bravu tedy před holemi dostávala chuť k páření a brav plodil pruhovaná, kropenatá a strakatá [zvířata].+ 40 A Jákob oddělil mladé berany a obrátil hlavy bravu k pruhovaným a ke všem tmavohnědým mezi Labanovými stády bravu. Pak si dal svá vlastní stáda stranou a nedával je k Labanovým stádům bravu. 41 A pokaždé se stávalo, kdykoli statný+ brav dostal chuť k páření, že Jákob umísťoval hole v korytech+ před očima stád bravu, aby dostala chuť k páření u holí. 42 Ale když byl brav zemdlený, neumísťoval je tam. Tak zemdlený vždy patřil Labanovi, ale statný Jákobovi.+
43 A ten muž se stále víc rozmáhal a připadla mu velká stáda bravu a služky a sluhové a velbloudi a osli.+