Žalmy
Od Davida. Maskil.*
32 Šťastný je ten, jehož vzbouření je prominuto, jehož hřích je přikryt.+
3 Když jsem mlčel, mé kosti byly vyčerpané celodenním sténáním.*+
4 Ve dne v noci totiž na mně těžce spočívala tvá ruka.+
Má životní vláha se změnila jako v suchém letním žáru.+ Seʹlah.
5 Konečně jsem ti vyznal svůj hřích a své provinění jsem nezakrýval.+
Řekl jsem: „Vyznám se Jehovovi ze svých přestupků.“+
A sám jsi prominul provinění mých hříchů.+ Seʹlah.
6 Kvůli tomu se každý věrně oddaný bude k tobě modlit+
jen v takovém čase, kdy můžeš být nalezen.+
Pokud jde o záplavu mnoha vod, ta se ho nedotkne.+
7 Jsi pro mne skrýší; budeš mě bedlivě střežit i před tísní.+
Obklopíš mě radostným voláním nad opatřením úniku.+ Seʹlah.
9 Nepřipodobňujte se koni ani mulu bez porozumění,+
jejichž bujnost musí být zkrocena dokonce uzdou nebo ohlávkou,+