Job
1 V zemi Uc+ byl muž,* který se jmenoval Job;*+ a ten muž se prokázal být bezúhonný+ a přímý+ a bál se Boha+ a odvracel se od špatného.+ 2 A narodilo se mu sedm synů a tři dcery.+ 3 A jeho hospodářských zvířat+ bylo sedm tisíc ovcí* a tři tisíce velbloudů a pět set spřežení skotu a pět set oslic, spolu s velkým služebnictvem; a ten muž se stal největším ze všech Orientálců.*+
4 A jeho synové chodili a pořádali hostinu+ v domě každého* v jeho vlastní den; a posílali [pro] své tři sestry a zvali [je], aby s nimi jedly a pily. 5 A když dny hostin oběhly dokola, stávalo se, že Job posílal a posvěcoval je;+ a vstával časně ráno a obětoval zápalné oběti+ podle počtu jich všech; Job totiž říkal: „Možná, že moji synové zhřešili a prokleli*+ Boha ve svém srdci.“+ Tak to Job dělával vždy.+
6 A nastal den, kdy synové* [pravého] Boha*+ vstoupili, aby zaujali své postavení před Jehovou,+ a dokonce Satan*+ přistoupil k tomu, aby vstoupil přímo mezi ně.+
7 Jehova pak řekl Satanovi: „Odkud přicházíš?“ Na to Satan Jehovovi odpověděl a řekl: „Z toulky po zemi+ a z procházky po ní.“+ 8 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Satanovi: „Zaměřil jsi své srdce na mého sluhu Joba, že na zemi není nikdo jako on,+ muž bezúhonný+ a přímý,+ který se bojí Boha+ a odvrací se od špatného?“+ 9 Satan na to Jehovovi odpověděl a řekl: „Bojí se Job Boha nadarmo?+ 10 Nepostavil jsi sám plot okolo něho a okolo jeho domu a okolo všeho, co má všude kolem?+ Dílu jeho rukou jsi požehnal+ a jeho hospodářská zvířata se rozšířila po zemi. 11 Ale napřáhni, prosím, pro změnu ruku a dotkni se všeho, co má, [a viz], zdali tě neprokleje* přímo do obličeje.“+ 12 Jehova tudíž řekl Satanovi: „Pohleď, všechno, co má, je v tvé ruce. Jen proti němu samotnému nenapřahuj ruku!“ Satan tedy odešel od Jehovovy osoby.*+
13 A nastal den, kdy jeho synové a jeho dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.+ 14 A k Jobovi přišel posel+ a přistoupil k tomu, aby řekl: „Skot právě oral+ a vedle něj se pásly oslice, 15 když vpadli Sabejci*+ a pobrali je a sloužící srazili ostřím meče; a unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“+
16 Zatímco tento ještě mluvil, přišel druhý a přistoupil k tomu, aby řekl: „Oheň přímo od Boha spadl z nebes+ a vzplál mezi ovcemi a sloužícími a pohltil je; a unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“
17 Zatímco druhý ještě mluvil, přišel jiný a přistoupil k tomu, aby řekl: „Chaldejci+ utvořili tři tlupy a přiřítili se na velbloudy a pobrali je a sloužící srazili ostřím meče; a unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“
18 Zatímco tento jiný ještě mluvil, přišel ještě další a přistoupil k tomu, aby řekl: „Tvoji synové a tvé dcery jedli a pili víno+ v domě svého prvorozeného bratra. 19 A pohleď, přišel veliký vítr*+ z kraje pustiny a udeřil do čtyř nároží domu, takže spadl na ty mladé lidi, a oni zemřeli. A unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“
20 A Job přistoupil k tomu, aby vstal a roztrhl+ svůj plášť bez rukávů a ostříhal si vlasy+ z hlavy a padl na zem+ a sklonil se+ 21 a řekl:
22 V tom všem Job nezhřešil ani nepřipsal Bohu nic nepatřičného.+