Vedoucímu. Davidova melodie.
31 Tebe, Jehovo, jsem učinil svým útočištěm.+
Kéž nikdy nejsem zahanben.+
Ve své spravedlnosti mi opatři únik.+
2 Nakloň ke mně své ucho.+
Rychle mě osvoboď.+
Staň se mi skalní pevností,+
pevnostním domem, abys mě zachránil.+
3 Vždyť jsi můj skalní útes a má pevnost;+
a kvůli svému jménu+ mě povedeš a doprovodíš.+
4 Vyvedeš mě ze sítě, kterou na mne políčili,+
neboť ty jsi má tvrz.+
5 Do tvé ruky svěřuji svého ducha.+
Vyplatil jsi mě,+ Jehovo, BOŽE pravdy.+
6 Opravdu nenávidím ty, kdo prokazují vážnost bezcenným, marným modlám;+
ale pokud jde o mne, já opravdu důvěřuji v Jehovu.+
7 Budu mít radost a radovat se z tvé milující laskavosti,+
z [toho], že jsi uviděl mé trápení;+
věděl jsi o tísních mé duše+
8 a nevydal jsi mě do ruky nepřítele.+
Postavil jsi mé nohy na prostorné místo.+
9 Projev mi přízeň, Jehovo, vždyť jsem v úzkých.+
Mrzutostí zesláblo mé oko,+ má duše a mé břicho.+
10 Zármutkem totiž dospěl můj život ke konci,+
a má léta ve vzdychání.+
Pro mé provinění klopýtla má síla,+
a moje kosti zeslábly.+
11 Ze stanoviska všech těch, kdo mi projevují nepřátelství,+ jsem se stal pohanou,+
a svým sousedům právě tak,+
a děsem svým známým.+
Když mě viděli venku, uprchli přede mnou.+
12 Byl jsem zapomenut jako někdo mrtvý, [který není] v srdci;+
stal jsem se podobným poškozené nádobě;+
13 slyšel jsem totiž od mnohých špatnou zprávu,+
na všech stranách úlek.+
Když se jako jeden [muž] shlukují proti mně,+
úkladně plánují, že odejmou mou duši.+
14 Já však — vložil jsem důvěru v tebe, Jehovo.+
Řekl jsem: „Ty jsi můj Bůh.“+
15 Mé časy jsou v tvé ruce.+
Osvoboď mě z ruky mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují.+
16 Způsob přece, aby tvůj obličej zazářil nad tvým sluhou.+
Zachraň mě ve své milující laskavosti.+
17 Jehovo, kéž nejsem zahanben, vždyť jsem vzýval tebe.+
Kéž jsou zahanbeni ničemní,+
kéž mlčí v šeolu.+
18 Kéž oněmí falešné rty,+
které mluví proti spravedlivému+ bez zábran v domýšlivosti a opovržení.+
19 Jak hojná je tvá dobrota,+ kterou chováš jako poklad pro ty, kdo se tě bojí!+
[Kterou] jsi prokázal těm, kdo tě učinili svým útočištěm,
před lidskými syny.+
20 Ukryješ je na tajném místě své osoby+
před srocováním mužů.+
Schováš je ve své chýši před hádkou jazyků.+
21 Požehnaný buď Jehova,+
neboť mi prokázal podivuhodnou milující laskavost+ v městě pod tlakem.+
22 Pokud jde o mne, já řekl, když jsem propadl panice:+
„Určitě budu vyhuben z [místa] před tvýma očima.“+
Jistě jsi slyšel hlas mých snažných proseb, když jsem k tobě volal o pomoc.+
23 Milujte Jehovu, všichni jeho věrně oddaní.+
Věrné Jehova bedlivě střeží,+
ale nadmíru odplácí každému, kdo projevuje domýšlivost.+
24 Buďte odvážní, a kéž je vaše srdce silné,+
vy všichni, kdo čekáte na Jehovu.+