1C Boží jméno ve starých řeckých překladech
V několika minulých desetiletích bylo objeveno mnoho fragmentů starých řeckých překladů Hebrejských písem, v nichž bylo nalezeno Boží jméno, obvykle psané hebrejskými písmeny. Z toho je patrné, že se v řeckých překladech Boží jméno používalo až do devátého století n. l. Uvádíme zde deset rukopisů, které obsahují Boží jméno, a podáváme k nim průvodní informaci.
(1) LXXP. Fouad Inv. 266 uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného hebrejským čtvercovým písmem na těchto místech: 5Mo 18:5, 5, 7, 15, 16; 19:8, 14; 20:4, 13, 18; 21:1, 8; 23:5; 24:4, 9; 25:15, 16; 26:2, 7, 8, 14; 27:2, 3, 7, 10, 15; 28:1, 1, 7, 8, 9, 13, 61, 62, 64, 65; 29:4, 10, 20, 29; 30:9, 20; 31:3, 26, 27, 29; 32:3, 6, 19. V této sbírce se tedy tetragrammaton vyskytuje na identifikovaných místech v 5. Mojžíšově 49krát. Kromě toho se v této sbírce vyskytuje tetragrammaton třikrát v neidentifikovaných fragmentech, a to ve fragmentech 116, 117 a 123. Tento papyrus, který se našel v Egyptě, je datován do prvního století př. n. l.
Fragment tohoto papyru publikoval v roce 1944 W. G. Waddell v JThS, sv. 45, s. 158–161. Dva misionáři Watch Tower Bible and Tract Society, kteří byli vyškoleni v Gileadu, získali v roce 1948 v Káhiře v Egyptě fotografie 18 fragmentů tohoto papyru a dostali povolení k jejich uveřejnění. Dvanáct z těchto fragmentů pak bylo uveřejněno v díle New World Translation of the Christian Greek Scriptures, 1950, s. 13, 14. Na základě fotografií v této publikaci byly vypracovány následující tři studie: (1) A. Vaccari, „Papiro Fuad, Inv. 266. Analisi critica dei Frammenti pubblicati in: ‚New World Translation of the Christian Greek Scriptures.‘ Brooklyn (N. Y.) 1950 p. 13s.“, uveřejněno v díle Studia Patristica, Kurt Aland a F. L. Cross, ed., Berlín, 1957, díl I, sv. I, s. 339–342; (2) W. Baars, „Papyrus Fouad Inv. No. 266“, uveřejněno v periodiku Nederlands Theologisch Tijdschrift, Wageningen, 1959, sv. XIII, s. 442–446; (3) George Howard, „The Oldest Greek Text of Deuteronomy“, vydáno v publikaci Hebrew Union College Annual, Cincinnati, 1971, sv. XLII, s. 125–131.
V díle Studia Evangelica (Kurt Aland, F. L. Cross, Jean Danielou, Harald Riesenfeld a W. C. van Unnik, ed., Berlín, 1959, s. 614) Paul Kahle ve svém komentáři k tomuto papyru napsal: „Další části téhož papyru přetiskla z fotografie tohoto papyru Watch Tower Bible and Tract Society v úvodu k anglickému překladu Nového zákona, který byl vydán v roce 1950 v Brooklynu (New York). Význačným rysem tohoto papyru je, že je v něm Boží jméno uvedeno v podobě tetragrammata psaného hebrejským čtvercovým písmem. Výzkum uveřejněných fragmentů tohoto papyru provedl na základě mé žádosti otec Vaccari a dospěl k závěru, že tento papyrus, který musel být napsán asi o 400 let dříve než Codex B, obsahuje snad nejdokonalejší dochovaný text 5. Mojžíšovy v Septuagintě.“
Celkem 117 fragmentů LXXP. Fouad Inv. 266 bylo publikováno v díle Études de Papyrologie, Káhira, 1971, sv. 9, s. 81–150, 227, 228. Fotografické vydání všech fragmentů tohoto papyru vydali Zaki Aly a Ludwig Koenen pod titulem Three Rolls of the Early Septuagint: Genesis and Deuteronomy v sérii „Papyrologische Texte und Abhandlungen“, Bonn, 1980, sv. 27.
(2) LXXVTS 10a uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny na těchto místech: Jon 4:2; Mi 1:1, 3; 4:4, 5, 7; 5:4, 4; Hab 2:14, 16, 20; 3:9; Sef 1:3, 14; 2:10; Ze 1:3, 3, 4; 3:5, 6, 7. Tento svitek psaný na kůži, který byl nalezen v Judské poušti v jedné jeskyni v Naḥal Ḥever, byl datován do konce prvního století n. l. Fragmenty tohoto svitku byly uveřejněny v díle Supplements to Vetus Testamentum, Leiden, 1963, sv. X, s. 170–178.
(3) LXXIEJ 12 uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny u Jon 3:3. Tento odřezek pergamenu, který byl nalezen v Judské poušti v jedné jeskyni v Naḥal Ḥever, byl datován do konce prvního století n. l. Byl uveřejněn v periodiku Israel Exploration Journal, sv. 12, 1962, s. 203.
(4) LXXVTS 10b uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny na těchto místech: Ze 8:20; 9:1, 1, 4. Tento pergamenový svitek, který byl nalezen v Judské poušti v jedné jeskyni v Naḥal Ḥever, byl datován do poloviny prvního století n. l. Byl uveřejněn v díle Supplements to Vetus Testamentum, 1963, sv. X, s. 178.
(5) 4Q LXX Levb uvádí Boží jméno řeckými písmeny (IAO) ve 3Mo 3:12; 4:27. Tento rukopis na papyru, nalezený v kumránské jeskyni č. 4, byl datován do prvního století př. n. l. Předběžná zpráva o tomto rukopise byla uveřejněna v díle Supplements to Vetus Testamentum, 1957, sv. IV, s. 157.
(6) LXXP. Oxy. VII.1007 uvádí Boží jméno v podobě zdvojeného jódh v 1Mo 2:8, 18. Tento list velmi jemného pergamenu datovaný do třetího století n. l. byl uveřejněn v díle The Oxyrhynchus Papyri, které vydal a poznámkami opatřil Arthur S. Hunt, Londýn, 1910, díl VII, s. 1, 2.
(7) AqBurkitt uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny na těchto místech: 1Kr 20:13, 13, 14; 2Kr 23:12, 16, 21, 23, 25, 26, 27. Tyto fragmenty řeckého textu v Aquilově překladu vydal F. Crawford Burkitt ve svém díle Fragments of the Books of Kings According to the Translation of Aquila, Cambridge, 1898, s. 3–8. Tyto palimpsesty, fragmenty knih Královských, byly nalezeny v Egyptě, v genize synagógy v Káhiře. Byly datovány do konce pátého nebo začátku šestého století n. l.
(8) AqTaylor uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného starohebrejskými písmeny na těchto místech: Ža 91:2, 9; 92:1, 4, 5, 8, 9; 96:7, 7, 8, 9, 10, 13; 97:1, 5, 9, 10, 12; 102:15, 16, 19, 21; 103:1, 2, 6, 8. Tyto zlomky řeckého textu Aquilova překladu uveřejnil C. Taylor ve svém díle Hebrew-Greek Cairo Genizah Palimpsests, Cambridge, 1900, s. 54–65. Tyto fragmenty byly datovány do druhé poloviny pátého století n. l., nejpozději však do počátku šestého století n. l.
(9) SymP. Vindob. G. 39777 uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného archaickými hebrejskými písmeny na těchto místech: Ža 69:13, 30, 31. Tento fragment pergamenového svitku, který obsahuje část Ža 69 v Symmachově překladu (Ža 68 v LXX), je uložen v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni a byl datován do třetího nebo čtvrtého století n. l. Uveřejnil jej dr. Carl Wessely v díle Studien zur Palaeographie und Papyruskunde, Lipsko, 1911, sv. XI, s. 171.
Zde uveřejňujeme reprodukci jednoho fragmentu tohoto svitku s Božím jménem.
(10) Ambrosian O 39 sup. uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného hebrejskými čtvercovými písmeny ve všech pěti sloupcích na těchto místech: Ža 18:30, 31, 41, 46; 28:6, 7, 8; 29:1, 1, 2, 2, 3, 3; 30:1, 2, 4, 7, 8, 10, 10, 12; 31:1, 5, 6, 9, 21, 23, 23, 24; 32:10, 11; 35:1, 22, 24, 27; 36:nad, 5; 46:7, 8, 11; 89:49 (ve sloupcích 1, 2 a 4), 51, 52. Tento kodex datovaný do konce devátého století n. l. má pět sloupců. První sloupec obsahuje transliteraci hebrejského textu do řečtiny, druhý sloupec obsahuje řecký překlad Aquilův, třetí sloupec obsahuje řecký překlad Symmachův, čtvrtý sloupec obsahuje LXX a pátý sloupec obsahuje řecký překlad nazvaný Quinta. Vydání faksimile tohoto palimpsestu společně s přepisem textu uveřejnil v roce 1958 v Římě Giovanni Mercati pod titulem Psalterii Hexapli reliquiae . . . Pars prima. Codex rescriptus Bybliothecae Ambrosianae O 39 sup. Phototypice Expressus et Transcriptus.
Těchto deset fragmentů rukopisů svědčí o tom, že překladatelé hebrejského textu do řečtiny uváděli Boží jméno na místech, kde se vyskytovalo v hebrejském textu. Navíc tím, že se tetragrammaton vyskytuje u Ze 9:4, je doloženo tvrzení, že židovští soferim nahradili tetragrammaton označením ʼAdho·naiʹ (Svrchovaný Pán) v hebrejském textu na 134 místech. (Viz dodatek 1B.)
[Obrázky na straně 1563]
LXXP. Fouad Inv. 266, první století př. n. l., Boží jméno (יהוה) zachoval v řeckém překladu 5Mo 32:3, 6.
Alexandrijský kodex (A), páté století n. l., v řeckém překladu 5Mo 32:3, 6 nahrazuje Boží jméno (יהוה) zkrácenými podobami výrazu Kyʹri·os.
Aleppský kodex (Al), desáté století n. l., v hebrejštině, zachovává Boží jméno (יהוה), které bylo použito v raném hebrejském textu v 5Mo 32:3, 6.a
a Z publikace The Aleppo Codex, Moshe H. Goshen-Gottstein, ed. (Jeruzalém: Magnes Press, 1976). Copyright © Hebrew University Bible Project a přetištěno s jejich svolením.