2. Mojžíšova
20 Potom dal Bůh lidu tato přikázání:+
2 „Já jsem Jehova, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, kde jsi byl v otroctví.*+ 3 Nebudeš mít žádné jiné bohy kromě mě.*+
4 Neuděláš si vytesanou modlu ani podobu* ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.+ 5 Nebudeš se jim klanět ani jim sloužit.+ Já, Jehova, tvůj Bůh, jsem totiž Bůh, který vyžaduje výlučnou oddanost.+ Nechávám trest za provinění otců dopadnout na syny, vnuky a pravnuky* těch, kdo mě nenávidí, 6 ale těm, kdo mě milují a dodržují má přikázání,+ projevuji věrnou lásku do tisící generace.
7 Nepoužiješ jméno Jehovy, svého Boha, nevhodným způsobem.*+ Toho, kdo používá jeho jméno nevhodným způsobem, totiž Jehova nenechá bez trestu.+
8 Pamatuj na sabatní den a považuj ho za posvátný.+ 9 Šest dnů máš pracovat a dělat všechnu svou práci,+ 10 ale sedmý den je sabat pro Jehovu, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci, ani ty, ani tvůj syn, ani tvá dcera, ani tvůj otrok, ani tvá otrokyně, ani tvé hospodářské zvíře, ani cizinec, který žije ve tvých městech.*+ 11 Během šesti dnů totiž Jehova udělal nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den začal odpočívat.+ Proto Jehova požehnal sabatnímu dni a posvětil ho.
12 Měj v úctě svého otce a matku,+ abys žil dlouho v zemi, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává.+
16 Nebudeš křivě svědčit proti svému bližnímu.+
17 Nebudeš toužit po domu svého bližního. Nebudeš toužit ani po manželce svého bližního,+ ani po jeho otrokovi, ani po jeho otrokyni, ani po jeho býkovi, ani po jeho oslovi, ani po čemkoli jiném, co patří tvému bližnímu.“+
18 Když všechen lid slyšel hřmění a zvuk rohu a viděl blesky a dým stoupající z hory, začali se třást a zůstali stát v dálce.+ 19 Říkali Mojžíšovi: „Mluv s námi ty a my budeme poslouchat, ale ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli.“+ 20 Mojžíš jim řekl: „Nebojte se. Pravý Bůh vás přišel vyzkoušet,+ abyste před ním měli bázeň a abyste nehřešili.“+ 21 Lid zůstal stát v dálce a Mojžíš se přiblížil k temnému oblaku, kde byl pravý Bůh.+
22 Jehova Mojžíšovi řekl: „Toto řekni Izraelitům: ‚Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe.+ 23 Neuděláte si stříbrné ani zlaté bohy, nebudete mít jiné bohy kromě mě.+ 24 Uděláš mi oltář z hlíny a budeš na něm obětovat své zápalné oběti a oběti společenství,* své ovce, kozy a dobytek. Na každém místě, které vyberu, aby se tam připomínalo mé jméno,+ k tobě přijdu a požehnám ti. 25 Pokud mi uděláš oltář z kamenů, nesmíš ho postavit z tesaných kamenů, protože kdybys použil dláto, znesvětil bys ho.+ 26 A nebudeš vystupovat k mému oltáři po schodech, aby se při tom neodkrylo tvé přirození.‘*