Evangelium podle Lukáše

22 Blížil se Svátek nekvašených chlebů, který se nazývá Pesach.+ 2 A přední kněží a znalci Zákona hledali způsob, jak se Ježíše zbavit.+ Báli se totiž lidí.+ 3 Satan tehdy vstoupil do Jidáše, zvaného Iškariotský, který patřil k těm dvanácti.+ 4 Ten se vydal za předními kněžími a veliteli chrámové stráže a mluvil s nimi o tom, jak jim ho zradí.+ 5 Měli z toho radost a dohodli se, že mu dají stříbrné peníze.+ 6 Souhlasil a začal hledat vhodnou příležitost, aby jim ho mohl zradit, až u toho nebude zástup.

7 Nastal den Nekvašených chlebů, ve kterém se musí obětovat pesachová oběť,+ 8 a tak Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim: „Jděte a připravte nám pesachovou večeři.“+ 9 Zeptali se ho: „Kde chceš, abychom ji připravili?“ 10 Odpověděl jim: „Až vejdete do města, potkáte člověka, který ponese hliněný džbán s vodou. Jděte za ním do domu, do kterého vstoupí.+ 11 A pánovi domu řekněte: ‚Učitel se tě ptá: „Kde je místnost pro hosty, ve které bych se svými učedníky mohl jíst pesachovou večeři?“‘ 12 Ukáže vám velkou horní místnost, kde bude vše potřebné. Tam to připravte.“ 13 Odešli tedy a našli to přesně tak, jak jim řekl. A připravili všechno na Pesach.

14 Když přišel čas, zaujal místo u stolu* se svými apoštoly.+ 15 Řekl jim: „Velmi jsem si přál jíst s vámi tuto pesachovou večeři před tím, než budu trpět, 16 protože vám říkám, že ji nebudu znovu jíst, dokud se nenaplní* v Božím království.“ 17 A když si vzal pohár, vzdal díky a řekl: „Vezměte ho a podávejte si ho mezi sebou, 18 protože vám říkám, že odteď už nebudu pít z plodu révy, dokud nepřijde Boží království.“

19 Pak vzal chléb,+ vzdal díky, rozlámal ho a dal jim ho se slovy: „To znamená mé tělo,+ které má být dáno za vás.+ Dělejte to na mou památku.“+ 20 Stejně to po večeři udělal i s pohárem a řekl: „Tento pohár znamená novou smlouvu+ uvedenou v platnost mou krví,+ která má být vylita za vás.“+

21 „Ale můj zrádce je se mnou u stolu.+ 22 Syn člověka totiž odchází, jak je určeno,+ ale běda tomu, kdo ho zradí!“+ 23 Začali se tedy mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo se to chystá udělat.+

24 Také však mezi nimi došlo k ostrému sporu, kdo z nich je největší.*+ 25 Ale řekl jim: „Králové národů nad lidmi panují a ti, kdo mají moc, jsou vychvalováni jako dobrodinci.+ 26 Vy ale takoví nemáte být.+ Ten, kdo je mezi vámi největší, ať se stane jakoby nejmladším+ a ten, kdo vede, ať je jako ten, kdo slouží. 27 Kdo je totiž větší: ten, kdo je* u stolu, nebo ten, kdo obsluhuje?* Není to ten, kdo je* u stolu? Já jsem ale mezi vámi jako ten, kdo obsluhuje.*+

28 Vy jste však se mnou vydrželi+ v mých zkouškách.+ 29 Uzavírám s vámi smlouvu o kralování, právě jako můj Otec uzavřel smlouvu se mnou,+ 30 abyste jedli a pili u mého stolu v mém království+ a seděli na trůnech+ a soudili 12 izraelských kmenů.+

31 Šimone, Šimone, Satan si vás vyžádal, aby vás proséval jako pšenici.+ 32 Ale úpěnlivě jsem za tebe prosil, aby tvoje víra nezeslábla.+ A ty, až se vrátíš, posiluj své bratry.“+ 33 Řekl mu na to: „Pane, jsem připravený jít s tebou i do vězení, i na smrt!“+ 34 Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, Petře, než dnes kohout zakokrhá, třikrát zapřeš, že mě znáš.“+

35 Pak se jich zeptal: „Chybělo vám snad něco, když jsem vás posílal bez měšce, mošny s jídlem a sandálů?“+ Odpověděli: „Ne.“ 36 Řekl jim: „Teď ale, kdo má měšec, ať si ho vezme, stejně i mošnu s jídlem, a kdo nemá meč, ať prodá svůj svrchní oděv a koupí si ho. 37 Vždyť vám říkám, že se na mně musí splnit to, co je napsáno: ‚Byl počítán mezi zločince.‘+ To, co se mě týká, se totiž plní.“+ 38 Řekli: „Pane, podívej, tady jsou dva meče.“ Odpověděl: „To stačí.“

39 Vyšel ven a podle svého zvyku se vydal na Olivovou horu. Učedníci šli s ním.+ 40 Když přišli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“+ 41 A sám od nich poodešel, asi co by kamenem dohodil, klekl si a začal se modlit: 42 „Otče, pokud chceš, odeber mi tento pohár. Přesto ať se neděje moje vůle, ale tvoje.“+ 43 Tehdy se mu objevil anděl z nebe a posílil ho.+ 44 Ale prožíval taková duševní muka, že se modlil ještě vroucněji,+ a jeho pot stékající na zem byl jako kapky krve. 45 Když se domodlil, vstal, přišel k učedníkům a zjistil, že ze samého zármutku usnuli.+ 46 Řekl jim: „Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“+

47 Ještě ani nedomluvil a přiblížil se zástup, který vedl muž jménem Jidáš, jeden z těch dvanácti. Přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.+ 48 Ale Ježíš mu řekl: „Jidáši, zrazuješ Syna člověka polibkem?“ 49 Když ti kolem něho viděli, co se chystá, zeptali se: „Pane, máme použít meče?“ 50 Jeden z nich dokonce zasáhl veleknězova otroka a usekl mu pravé ucho.+ 51 „Dost,“ řekl Ježíš. Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. 52 Pak řekl předním kněžím, velitelům chrámové stráže a starším, kteří tam pro něj přišli: „Vyšli jste s meči a holemi jako na nějakého lupiče?+ 53 Dokud jsem byl s vámi den co den v chrámu,+ nevztáhli jste na mě ruku.+ Teď je však vaše hodina a vládne temnota.“+

54 Potom ho zatkli a odvedli+ do veleknězova domu. Petr ho ale zpovzdálí následoval.+ 55 Když uprostřed nádvoří rozdělali oheň a posadili se kolem, Petr tam seděl s nimi.+ 56 Jak seděl ve světle ohně, všimla si ho jedna služka, zadívala se na něj a řekla: „Tenhle byl také s ním.“ 57 Ale on to popřel: „Neznám ho, ženo.“ 58 Za chvíli si ho všiml někdo jiný a řekl: „Ty jsi také jeden z nich.“ Petr však reagoval: „Ne, nejsem.“+ 59 Uplynula asi hodina a někdo jiný začal důrazně tvrdit: „Tenhle muž byl určitě také s ním. Vždyť je to Galilejec!“ 60 Ale Petr se bránil: „Člověče, nevím, o čem mluvíš.“ A v tu chvíli, ještě když mluvil, zakokrhal kohout. 61 Vtom se Pán otočil, podíval se na Petra a ten si vzpomněl, co mu Pán řekl: „Než dnes kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“+ 62 Vyšel ven a hořce se rozplakal.

63 Muži, kteří Ježíše hlídali, se mu začali posmívat+ a tloukli ho.+ 64 Zakryli mu obličej a ptali se ho: „Dokaž, že jsi prorok! Kdo tě udeřil?“ 65 A říkali proti němu spoustu dalších rouhavých věcí.

66 Když se rozednilo, shromáždili se starší lidu, jak přední kněží, tak znalci Zákona.+ Dali ho přivést do Sanhedrinu a řekli: 67 „Pokud jsi Kristus, řekni nám to.“+ Odpověděl jim však: „I kdybych vám to řekl, stejně byste tomu nevěřili. 68 A kdybych se vás ptal já, neodpověděli byste. 69 Ale od nynějška bude Syn člověka+ sedět po mocné Boží pravici.“+ 70 Všichni řekli: „Jsi tedy Boží Syn?“ Odpověděl jim: „Vy sami říkáte, že jsem.“ 71 „Na co potřebujeme další svědectví?“ řekli. „Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst.“+