Skutky apoštolů
26 Agrippa+ vyzval Pavla: „Máš svolení se hájit.“ Nato Pavel vztáhl ruku a řekl na svou obhajobu:
2 „Králi Agrippo, považuji se za šťastného, že se dnes můžu proti všem obviněním Židů+ hájit právě před tebou – 3 zvlášť proto, že jsi znalcem všech židovských zvyků i sporných otázek. Prosím tě tedy, abys mě trpělivě vyslechl.
4 O tom, jaký život jsem od mládí vedl mezi svým lidem* a v Jeruzalémě, dobře vědí všichni Židé,+ 5 kteří mě znají z dřívějška. Kdyby chtěli, mohli by dosvědčit, že jsem patřil k nejpřísnější sektě našeho náboženství,+ k farizeům.+ 6 A teď stojím před soudem, protože očekávám splnění slibu, který dal Bůh našim předkům.+ 7 Na splnění tohoto slibu čeká i 12 kmenů našeho lidu, a proto Bohu vytrvale slouží* dnem i nocí. Kvůli této naději, králi, mě Židé žalují.+
8 Proč je podle vás neuvěřitelné to, že Bůh křísí mrtvé? 9 Dřív jsem si i já myslel, že bych měl všemi způsoby bojovat proti jménu Ježíše Nazaretského. 10 A to jsem v Jeruzalémě také dělal. Potom co jsem dostal oprávnění od předních kněží,+ zavřel jsem mnoho svatých do vězení,+ a když měli být popraveni, hlasoval jsem v jejich neprospěch. 11 Ve všech synagogách jsem je často trestal, abych je přinutil zřeknout se víry. Byl jsem na ně tak rozzuřený, že jsem je pronásledoval i ve vzdálených městech.
12 S tímto cílem a s oprávněním a zplnomocněním od předních kněží jsem se vydal do Damašku. 13 Když jsem byl na cestě, králi, uviděl jsem v poledne světlo z nebe, jasnější než slunce. Ozářilo mě i ty, kdo cestovali se mnou.+ 14 Všichni jsme padli na zem a já jsem uslyšel hlas, který mi hebrejsky řekl: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Když se vzpíráš* proti bodcům,* ubližuješ si.‘ 15 Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán odpověděl: ‚Jsem Ježíš – ten, kterého pronásleduješ. 16 Teď vstaň, postav se na nohy. Objevil jsem se ti proto, abych tě ustanovil svým služebníkem a svědkem toho, co jsi viděl, i toho, co ti o sobě ještě zjevím.+ 17 Budu tě osvobozovat od tohoto lidu a od národů, ke kterým tě posílám,+ 18 abys jim otevřel oči+ a obrátil je od tmy+ ke světlu+ a od Satanovy moci+ k Bohu. Tak budou moct díky své víře ve mě získat odpuštění hříchů+ a také dědictví spolu s těmi, kdo jsou posvěcení.‘
19 A tak jsem se tomuto nebeskému vidění nevzepřel, králi Agrippo. 20 Kázal jsem nejprve v Damašku+ a potom v Jeruzalémě,+ po celé Judeji a také národům a říkal jsem jim, aby činili pokání, obrátili se k Bohu a své pokání dali najevo skutky.+ 21 Právě kvůli tomu se mě Židé zmocnili v chrámu a pokusili se mě zabít.+ 22 Ale s Boží pomocí až dodnes vydávám svědectví malým i velkým a říkám jen to, co předpovídali Proroci i Mojžíš+ – 23 že Kristus má trpět,+ být jako první vzkříšen z mrtvých+ a ohlašovat světlo tomuto lidu i jiným národům.“+
24 Když se Pavel těmito slovy hájil, Festus zvolal: „Pavle, ty jsi zešílel! Velká učenost tě přivádí k šílenství!“ 25 Ale Pavel řekl: „Nezešílel jsem, Excelence Feste. Uvažuji rozumně a to, co říkám, je pravda. 26 Král o těchto věcech dobře ví, a proto s ním mluvím tak otevřeně. Jsem si jistý, že mu nic z toho neuniklo, protože se to nedělo v tajnosti.+ 27 Králi Agrippo, věříš Prorokům? Vím, že věříš.“ 28 Agrippa Pavlovi odpověděl: „Za chvíli bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“ 29 Pavel na to řekl: „Přál bych si před Bohem, abyste se dříve či později nejen ty, ale i všichni, kdo mě dnes slyší, stali takovými jako já, až na tato pouta.“
30 Král vstal a s ním i místodržitel, Bereniké a ti, kdo s nimi seděli. 31 Když odcházeli, říkali si mezi sebou: „Ten člověk nedělá nic, za co by si zasloužil smrt nebo uvěznění.“+ 32 Agrippa potom řekl Festovi: „Mohl být propuštěn, kdyby se neodvolal k císaři.“+