Jakubův dopis
3 Ne každý z vás by měl být učitelem, moji bratři, protože víte, že budeme souzeni přísněji.+ 2 Všichni totiž často chybujeme.*+ Pokud někdo nechybuje ve svých slovech, je to dokonalý člověk, který dokáže držet na uzdě i celé tělo. 3 Když dáme koním do huby uzdu, aby nás poslouchali, ovládáme tím celé jejich tělo. 4 A podívejte se na lodě – i když jsou tak velké a žene je prudký vítr, kormidelník je vede tam, kam si přeje, pomocí malého kormidla.
5 Stejně i jazyk je malá část těla, a přesto se tolik vychloubá! Sami víte, jak malý oheň stačí, aby zapálil velký les. 6 Také jazyk je oheň.+ Ze všech částí našeho těla právě jazyk představuje svět špatnosti, protože znečišťuje celé tělo,+ spaluje život člověka* a je rozpalován gehennou.* 7 Všechny druhy divokých zvířat, ptáků, plazů* a mořských tvorů lidé dokážou zkrotit a také to dělají. 8 Ale jazyk nedokáže zkrotit nikdo z lidí. Je neovladatelný a ubližuje, je plný smrtonosného jedu.+ 9 Chválíme jím našeho Otce Jehovu,* a přitom jím proklínáme lidi, kteří byli stvořeni „podle Boží podoby“.+ 10 Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání.
Tak by to být nemělo, moji bratři.+ 11 Copak z jednoho pramene vyvěrá sladká i hořká voda? 12 Moji bratři, může snad fíkovník rodit olivy nebo réva fíky?+ Tak ani ze slaného pramene nemůže vytékat sladká voda.
13 Kdo z vás je moudrý a rozumný? Ať to prokáže svým dobrým chováním – tím, že jedná s mírností, která je projevem moudrosti. 14 Pokud ale ve svém srdci máte hořkou žárlivost+ a svárlivost,*+ nevychloubejte se+ a nelžete proti pravdě. 15 To není moudrost přicházející shora. Je pozemská,+ živočišná, démonská. 16 Vždyť kde je žárlivost a svárlivost,* tam je neklid a kdejaká špatnost.+
17 Ale moudrost shora je především čistá,+ také pokojná,+ rozumná,+ připravená uposlechnout, plná milosrdenství a dobrých skutků,*+ nestranná,+ nepokrytecká.+ 18 Když ti, kdo působí pokoj,+ rozsévají v pokojných podmínkách,+ sklidí* dobré ovoce.*