Ezekiel
3 Pak mi řekl: „Synu člověka, sněz, co máš před sebou.* Sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu.“+
2 Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. 3 Řekl mi: „Synu člověka, sněz svitek, který ti dávám, a nasyť se jím.“ A tak jsem ho snědl a v mých ústech byl sladký jako med.+
4 Potom mi řekl: „Synu člověka, jdi k izraelskému domu a předej jim má slova. 5 Neposílám tě k lidu, který mluví nesrozumitelným nebo neznámým jazykem, ale k izraelskému domu. 6 Neposílám tě k těm mnoha národům s nesrozumitelným nebo neznámým jazykem, jejichž slovům bys nerozuměl. Kdybych tě poslal k nim, naslouchali by ti.+ 7 Ale izraelský dům ti nebude naslouchat, protože nechtějí naslouchat mně.+ Všichni z izraelského domu jsou tvrdohlaví a zatvrzelí.+ 8 Udělal jsem tvou tvář stejně tvrdou jako jejich tváře a tvé čelo stejně tvrdé jako jejich čela.+ 9 Udělal jsem tvé čelo takové jako diamant, tvrdší než pazourek.+ Neboj se jich ani se neděs jejich pohledů,+ vždyť je to vzpurný lid.“
10 A pokračoval: „Synu člověka, naslouchej všemu, co ti říkám, a vezmi si má slova k srdci. 11 Jdi ke svému lidu* ve vyhnanství+ a mluv k nim. Oznam jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova‘, ať už budou naslouchat, nebo ne.“+
12 Potom mě zdvihl duch+ a za sebou jsem uslyšel silné hřmění, ze kterého se ozývalo: „Ať je Jehovova sláva chválena z jeho místa!“ 13 Bylo slyšet, jak se o sebe třou křídla živých tvorů,+ a ozýval se hluk kol vedle nich+ a silné hřmění. 14 Duch mě zdvihl a unášel. Byl jsem roztrpčený a rozzlobený a mocně na mě působila Jehovova ruka. 15 Přišel jsem do Tel-abibu k lidem ve vyhnanství, kteří žili u řeky Kebar.+ Sedm dnů jsem zůstal mezi nimi a byl jsem jako omráčený.+
16 Po sedmi dnech mi Jehova řekl: 17 „Synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro izraelský dům.+ Až uslyšíš slovo z mých úst, předáš jim mé varování.+ 18 Když špatnému člověku řeknu: ‚Zemřeš‘, ale ty ho nebudeš varovat a neupozorníš ho, aby se odvrátil od svého špatného jednání a zůstal naživu,+ ten člověk zemře za své provinění, protože je špatný,+ ale za jeho smrt budu volat k odpovědnosti tebe.*+ 19 Pokud špatného člověka budeš varovat a on se neodvrátí od své špatnosti a od svého špatného jednání, zemře za své provinění, ale ty si zachráníš život.+ 20 A když se dobrý* člověk odvrátí od svého správného jednání* a bude jednat špatně,* dám mu do cesty překážku a on zemře.+ Pokud jsi ho nevaroval, zemře za svůj hřích a na jeho správné jednání* se zapomene, ale za jeho smrt budu volat k odpovědnosti tebe.*+ 21 Ale pokud jsi dobrého* člověka varoval, aby nehřešil, a on opravdu nehřeší, zůstane naživu, protože poslechl varování,+ a ty si zachráníš život.“
22 Zapůsobila tam na mě Jehovova ruka. „Vstaň, jdi na pláň,“ řekl mi, „a tam s tebou budu mluvit.“ 23 A tak jsem vstal, šel na pláň a tam byla Jehovova sláva+ – taková, jakou jsem viděl u řeky Kebar.+ Padl jsem tváří k zemi. 24 Pak do mě vstoupil duch a přiměl mě vstát.+ Bůh mi řekl: „Jdi a zavři se ve svém domě. 25 Svážou tě provazy, synu člověka, takže mezi ně nebudeš moct vyjít. 26 Jazyk ti nechám přilnout k patru a ty oněmíš. Nebudeš je moct kárat, vždyť je to vzpurný lid. 27 Ale až s tebou budu mluvit, otevřu ti ústa a ty jim oznámíš:+ ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova.‘ Kdo chce naslouchat, ať naslouchá,+ a kdo nechce, ať nenaslouchá, vždyť je to vzpurný lid.+