Žalmy

144 Ať je chválen Jehova, má Skála,+

ten, kdo učí mé ruce bojovat

a mé prsty válčit.+

 2 On je má věrná láska a má pevnost,

mé bezpečné útočiště* a můj osvoboditel,

můj štít a ten, u koho hledám úkryt,+

ten, kdo mi podrobuje národy.+

 3 Jehovo, co je člověk, že by sis ho měl všímat,

syn smrtelného člověka, že bys mu měl věnovat pozornost?+

 4 Člověk je jako závan větru,+

jeho dny pomíjí jako stín.+

 5 Jehovo, skloň* svá nebesa a sestup,+

dotkni se hor, ať z nich stoupá dým.+

 6 Sešli blesk a rozežeň nepřátele,+

vystřel své šípy a uvrhni je do zmatku.+

 7 Natáhni ruce z výše a osvoboď mě,

zachraň mě z rozbouřených vod,

z rukou* cizinců,+

 8 kteří mluví lži

a zvedají svou pravici, aby křivě přísahali.*

Za doprovodu lyry* tě budu chválit zpěvem,*

10 tebe, který dáváš králům vítězství,*+

který svého sluhu Davida osvobozuješ od smrtícího meče.+

11 Osvoboď mě, zachraň mě z rukou cizinců,

kteří mluví lži

a zvedají svou pravici, aby křivě přísahali.

12 Pak budou naši synové jako rychle rostoucí mladé stromky,

naše dcery jako zdobené sloupy v rozích paláce.

13 Naše zásobárny budou překypovat plodinami všeho druhu,

stáda ovcí na našich pastvinách se budou množit po tisících, po desetitisících.

14 Náš březí dobytek nepostihne nehoda* ani potrat,

na našich náměstích nebude slyšet zoufalý nářek.