Evangelium podle Matouše

3 Později začal Jan+ Křtitel kázat+ v judejské pustině. 2 Říkal: „Čiňte pokání, protože se přiblížilo nebeské království.“+ 3 To je ten, o kom bylo prostřednictvím proroka Izajáše+ řečeno: „Hlas v pustině volá: ‚Připravte Jehovovu* cestu! Vyrovnejte jeho silnice.‘“+ 4 Jan nosil oděv z velbloudí srsti a kolem pasu měl kožený opasek.+ Živil se sarančaty a medem divokých včel.+ 5 Přicházeli k němu lidé z Jeruzaléma, celé Judeje a celého kraje kolem řeky Jordánu.+ 6 Dávali se jím v Jordánu křtít*+ a otevřeně vyznávali své hříchy.

7 Když viděl, že ke křtu přichází mnoho farizeů a saduceů,+ řekl jim: „Potomci zmijí,+ kdo vás upozornil, že máte uprchnout před přicházejícím hněvem?+ 8 Nejdřív dejte najevo pokání svými skutky.* 9 Nemyslete si, že si můžete říkat: ‚Naším otcem je Abraham.‘+ Říkám vám, že Bůh dokáže Abrahamovi stvořit děti z těchto kamenů. 10 Sekera už je připravená u kořene stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně.+ 11 Já vás křtím vodou, protože činíte pokání,+ ale ten, kdo přichází po mně, je mocnější než já a nejsem hoden ani zout mu sandály.+ Ten vás bude křtít svatým duchem+ a ohněm.+ 12 Má v ruce lopatu k převívání a úplně vyčistí svůj mlat. Shromáždí svou pšenici do sýpky, ale plevy spálí v ohni,+ který není možné uhasit.“

13 Potom přišel z Galileje k Jordánu Ježíš, aby se dal od Jana pokřtít.+ 14 Ten se tomu ale bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn tebou, a ty přicházíš ke mně?“ 15 Ježíš mu odpověděl: „Nech to tentokrát tak, protože je to potřeba. Tak uděláme všechno, co je správné.“ Pak se tomu Jan přestal bránit. 16 Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vyšel z vody. Vtom se otevřela nebesa+ a uviděl* Božího ducha, jak sestupuje jako holubice a snáší se na něj.*+ 17 Nato se z nebes ozval hlas:+ „To je můj milovaný Syn,+ který má moje schválení.“*+