ל [lamed]
10 Proč stojíš tak daleko, Jehovo?
Proč se schováváš v dobách tísně?+
2 Ničema ve své pýše pronásleduje bezmocného,+
ale chytí se do intrik, které sám vymyslel.+
3 Chlubí se svými sobeckými touhami+
a žehná chamtivému.
נ [nun]
Znevažuje Jehovu.
4 Ničema kvůli své povýšenosti nic nezkoumá,
všechny jeho myšlenky jsou: „Bůh není.“+
5 V tom, co dělá, je úspěšný,+
ale tvá soudcovská rozhodnutí jsou nad jeho chápání.+
Všem svým nepřátelům se vysmívá.
6 Říká si v srdci: „Mnou nic neotřese.
Přejde generace za generací
a nic se mi nestane.“+
פ [pe]
7 Ústa má plná proklínání, lží a výhrůžek,+
jazykem působí těžkosti a zlo.+
8 Číhá poblíž vesnic,
ze svého úkrytu zabíjí nevinného.+
ע [ajin]
Jeho oči vyhlíží nešťastnou oběť.+
9 Číhá ve své skrýši jako lev v doupěti.+
Čeká, aby chytil bezmocného.
Chytá ho a utahuje svou síť.+
10 Jeho zdrcená oběť klesá k zemi,
nešťastníci končí v jeho spárech.
11 Říká si v srdci: „Bůh zapomněl.+
Odvrátil svou tvář
a ničeho si nevšímá.“+
ק [kof]
12 Povstaň, Jehovo.+ Bože, pozvedni svou ruku.+
Nezapomeň na bezmocné.+
13 Proč ničema znevažuje Boha?
Říká si v srdci: „Nebudeš mě volat k odpovědnosti.“
ר [reš]
14 Ty ale těžkosti a utrpení vidíš.
Díváš se a bereš věci do svých rukou.+
Na tebe se obrací nešťastná oběť,+
pro sirotka jsi pomocníkem.+
ש [šin]
15 Zlom paži ničemovi a zlému,+
takže až budeš pátrat po jeho špatnosti,
už ji nenajdeš.
16 Jehova je králem po celou věčnost.+
Národy ze země zmizely.+
ת [tav]
17 Ale prosby mírných vyslyšíš, Jehovo.+
Upevníš jejich srdce+ a budeš jim pozorně naslouchat.+
18 Sirotkům a utlačovaným zajistíš spravedlnost,+
aby jim už smrtelný člověk nemohl nahánět strach.+