Job

2 Potom nastal den, kdy synové pravého Boha*+ předstoupili před Jehovu.+ Přišel mezi ně i Satan a také předstoupil před Jehovu.+

2 Jehova se Satana zeptal: „Odkud jsi přišel?“ Satan Jehovovi odpověděl: „Toulal jsem se po zemi a procházel se po ní.“+ 3 Jehova Satanovi řekl: „Všiml sis* mého služebníka Joba? Na zemi není nikdo jako on. Je to bezúhonný*+ a čestný člověk, který se bojí Boha a vyhýbá se tomu, co je špatné. Pořád se drží své oddanosti Bohu,*+ i když mě podněcuješ, abych ho bezdůvodně ničil.“*+ 4 Ale Satan Jehovovi odpověděl: „Kůži za kůži! Za svůj život* dá člověk všechno, co má. 5 Jen napřáhni ruku a sáhni mu na kosti a tělo a uvidíš, že tě prokleje přímo do očí!“*+

6 Jehova pak Satanovi řekl: „Je v tvé moci.* Ale nesahej mu na život!“ 7 Satan tedy od Jehovy* odešel a postihl Joba bolestivými vředy*+ od hlavy až k patě. 8 Job si vzal hliněný střep, aby se jím mohl škrábat, a seděl v popelu.+

9 Jeho manželka mu řekla: „Pořád se držíš své oddanosti Bohu?* Proklej Boha a zemři!“ 10 Ale on jí odpověděl: „Mluvíš jako nějaká hloupá žena. Máme od pravého Boha přijímat jen to, co je dobré, a ne to, co je špatné?“+ Přes to všechno Job svými slovy nezhřešil.+

11 Tři Jobovi přátelé* – Temanita Elifaz,+ Šuchovec+ Bildad+ a Naamatita Cofar+ – se doslechli o všech neštěstích, která ho postihla, a každý se vydal na cestu ze svého kraje. Domluvili se tedy, že se setkají a půjdou Jobovi projevit účast a utěšit ho. 12 Když ho zdálky uviděli, nepoznali ho. Začali hlasitě plakat, roztrhli si oděvy a vyhazovali do vzduchu prach a ten jim padal na hlavu.+ 13 Pak s ním sedm dnů a sedm nocí seděli na zemi a nikdo z nich mu neřekl ani slovo, protože viděli, že velmi trpí.+