Hebrejcům
10 Protože Zákon je jen stínem+ budoucích dobrých věcí,+ a ne jejich samotnou podstatou, nemůže* stále stejnými oběťmi, které se předkládají každý rok, přivést k dokonalosti ty, kdo se přibližují k Bohu.+ 2 Copak by se jinak s předkládáním obětí nepřestalo? Vždyť ti, kdo slouží,* by byli očištěni a už by si nebyli vědomi svých hříchů. 3 Naopak, těmito oběťmi se hříchy každý rok připomínají,+ 4 protože krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit.
5 Když tedy Kristus přišel do světa, řekl: „Oběť a dar jsi nechtěl, ale připravil jsi mi tělo. 6 V zápalných obětech a obětech za hřích jsi neměl potěšení.+ 7 Tehdy jsem řekl: ‚Přicházím (ve svitku* je o mně napsáno), abych konal tvou vůli, Bože.‘“+ 8 Nejdřív tedy řekl: „Oběti, dary, zápalné oběti a oběti za hřích jsi nechtěl ani jsi v nich neměl potěšení.“ A to jsou oběti, které se předkládají podle Zákona. 9 Potom dodal: „Přicházím, abych konal tvou vůli.“+ Ruší to první, aby ustanovil to druhé. 10 Touto „vůlí“+ jsme byli posvěceni prostřednictvím Ježíše Krista, který obětoval své tělo jednou provždy.+
11 Každý kněz denně zaujímá své místo, aby vykonával svatou službu*+ a opakovaně předkládal stejné oběti,+ které nikdy nemůžou úplně odstranit hříchy.+ 12 Ale tento muž natrvalo předložil jednu oběť za hříchy, posadil se po Boží pravici+ 13 a od té doby čeká, až budou jeho nepřátelé položeni jako podnožka pod jeho nohy.+ 14 Jednou obětí totiž natrvalo přivedl k dokonalosti+ ty, kdo jsou posvěcováni. 15 Dosvědčuje nám to i svatý duch, protože nejdřív říká: 16 „‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech,‘ říká Jehova.* ‚Své zákony jim vložím do srdce a napíšu jim je do mysli.‘“+ 17 A potom dodává: „Na jejich hříchy a špatné skutky si už nikdy nevzpomenu.“+ 18 Kde je odpuštění hříchů, už není nutná oběť za hřích.
19 Bratři, protože tedy prostřednictvím Ježíšovy krve můžeme s odvahou* vstupovat do svatého místa cestou,+ 20 kterou nám otevřel* jako novou a živou cestu skrze oponu,+ tedy své tělo, 21 a protože máme vynikajícího kněze nad Božím domem,+ 22 přibližujme se k Bohu s upřímným srdcem a pevnou vírou, se srdcem očištěným* od špatného svědomí+ a s tělem umytým čistou vodou.+ 23 Neochvějně vytrvávejme v oznamování své naděje,+ protože ten, kdo dal slib, je věrný. 24 Zajímejme se* jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a dobrým skutkům,+ 25 a nezanedbávejme* naše shromáždění,+ jak to někteří mají ve zvyku, ale navzájem se povzbuzujme,+ a to tím víc, když vidíte, jak se ten den blíží.+
26 Pokud totiž potom, co jsme přesně poznali pravdu,+ úmyslně hřešíme, neexistuje už žádná oběť, která by mohla být za naše hříchy předložena.+ 27 Je tu jen děsivé očekávání soudu a planoucí hněv, který pohltí odpůrce.+ 28 Pokud někdo nedbá na Mojžíšův zákon, umírá bez milosti na základě svědectví dvou nebo tří.+ 29 A teď si uvědomte, o co přísnější trest si zaslouží ten, kdo pošlapal Božího Syna, kdo se na krev smlouvy,+ kterou byl posvěcen, díval jako na obyčejnou a kdo s opovržením potupil ducha nezasloužené laskavosti!+ 30 Vždyť známe toho, kdo řekl: „Má je pomsta, já oplatím.“ A také: „Jehova* bude soudit svůj lid.“+ 31 Je strašné padnout do rukou živého Boha.
32 Pamatujte na dřívější dny, kdy jste po svém osvícení+ vytrvávali ve velkém boji a utrpení. 33 Někdy jste byli veřejně vystaveni* urážkám a soužení a jindy jste stáli po boku těch, kdo to zažívali. 34 Měli jste soucit s těmi, kdo byli ve vězení, a s radostí jste snášeli drancování svého majetku,+ protože jste věděli, že vlastníte něco, co je lepší a trvalé.+
35 Neodhazujte tedy svou odvahu,* protože bude bohatě odměněna.+ 36 Potřebujete totiž vytrvalost,+ abyste až vykonáte Boží vůli, získali to, co slíbil. 37 Vždyť ještě „malou chvilku“+ a „ten, kdo přichází, přijde a neopozdí se“.+ 38 „Ale můj bezúhonný* bude žít díky své víře“+ a „pokud se vzdálí,* nebudu* v něm mít potěšení“.+ 39 A my nepatříme k těm, kdo se vzdalují* a budou zničeni,+ ale k těm, kdo mají víru a zachrání si život.