26 Job na to řekl:
2 „Jak jsi jen pomohl bezmocnému!
Jak jsi podepřel zesláblé ruce!+
3 Jak skvěle jsi poradil tomu, komu chybí moudrost,+
jak ochotně ses o svou moudrost podělil!
4 Komu se to snažíš říkat?
Kdo tě podnítil, abys mluvil takové věci?
5 Mrtví se třesou,
jsou hlouběji než vody a jejich obyvatelé.
6 Hrob je před Bohem obnažený+
a místo zkázy leží odkryté.
7 On roztahuje severní oblohu nad prázdným prostorem,+
zavěšuje zemi na ničem.
8 Balí vody do oblaků,+
a přece se pod jejich vahou netrhají.
9 Zakrývá výhled na svůj trůn,
rozprostírá přes něj oblak.+
10 Vyznačil obzor na hladině vod,+
udělal hranici mezi světlem a tmou.
11 Nebeské sloupy se třesou,
při jeho kárání trnou strachem.
12 Svou silou vzdouvá moře+
a svým porozuměním drtí mořskou obludu.+
13 Svým dechem čistí nebe,
jeho ruka probodává nepolapitelného hada.
14 A to jsou jen okraje jeho cest,+
slyšíme o něm jen tichý šepot!
Kdo tedy může rozumět jeho mocnému hromu?“+