Proč chránit deštné pralesy

Davy lidí sledují fotbalový zápas a bouřlivě přitom hráče povzbuzují. Přáli by si, aby zápas nikdy neskončil. Přitom ale nepřetržitě střílí na hráče. Jeden po druhém jsou odnášeni mrtví z hřiště. Dav začíná zuřit, když utkání pomalu končí.

S odlesňováním je to podobné. Lidé se z pralesů radují a vlastně jsou na nich závislí. Ale neustále je likvidují, podobně jako fotbalové hráče z uvedeného znázornění, když hubí jednotlivé druhy rostlin a živočichů, které jako celek udržují prales při životě. V tomto případě jde však o něco více než jen o utkání. Odlesňování postihuje i tebe. Ačkoli jsi prales nikdy neviděl, dotýká se tvého života.

Někteří vědci tvrdí, že největším kladem deštných pralesů je obrovská rozmanitost životních forem, kterou nazývají biodiversitou. Na polovině čtverečního kilometru deštného pralesa v Malajsii může růst až 835 druhů stromů, což je více než ve Spojených státech a Kanadě dohromady.

Tento bujný komplex života je však křehký. Jeden vědec přirovnal jednotlivé živočišné a rostlinné druhy k nýtům u letadla. Čím více těchto nýtů se uvolní při puknutí, tím více jiných se začne větším tlakem uvolňovat. Pokud je toto srovnání opodstatněné, pak naše planeta představuje jedno hroutící se „letadlo“. Jak ubývá deštných pralesů, někteří odhadují, že každým rokem vymře deset tisíc rostlinných a živočišných druhů, což je asi čtyřistakrát větší rychlost zániku, než tomu bylo kdy v historii planety.

Vědci naříkají nad naprostým nedostatkem vědomostí, který je způsoben touto ztrátou různorodosti životních forem. Přirovnávají to ke spálení knihovny, jejíž knihy ani nepřečetli. Tady však jde o ztráty větší hodnoty. Například asi 25 procent předpisovaných léků ve Spojených státech má jako základní surovinu tropické rostliny z pralesů. Jedním takovým lékem byla zvýšena úspěšnost léčby leukémie u dětí ze 20 procent v šedesátých letech na 80 procent v roce 1985. Podle názoru The World Wildlife Fund deštné pralesy „představují obrovskou lékárnu“. A velký počet rostlin ještě není odhalen a čeká na výzkum pro případné použití v lékařství.

Kromě toho si málokdo z nás uvědomuje, jak mnoho potravin je získáno z rostlin, které byly objeveny hlavně v deštných pralesech. (Viz rámeček na straně 20.) Dodnes se vědci zabývají shromažďováním genů rozmanitých druhů rostlin ojediněle se vyskytujících v pralesech a používají je k posílení odolnosti u jejich slabších potomků — což jsou domácí plodiny. Vědci již tak zabránili miliardovým ztrátám.

Mimoto ještě nevíme, jaký celosvětový přínos může znamenat potrava z deštných pralesů. Většina obyvatel Severní Ameriky neví, že právě před sto lety pohlíželi jejich předkové na banány jako na cizí exotické ovoce a za jeden kus, samostatně balený, platili dva dolary.

Celosvětový obraz

Poslední obětí odlesňování je sám člověk. Vlivy na celkové životní prostředí se zvětšují takovým způsobem, až obsáhnou celý svět. Podívejme se na jiný typický případ deštného pralesa. Jak už naznačuje jeho název, déšť zde hraje význačnou roli. Denně může spadnout více než 200 milimetrů srážek, ročně přes 9 metrů! Deštný prales je zařízen tak výborným způsobem, aby si věděl rady s tímto přívalem deště.

Baldachýn tvořený korunami stromů zmenšuje sílu kapek, takže nemohou půdu vymlít. Mnohé listy jsou vybaveny ztenčenými konečky nebo prodlouženými hroty, což vede k rozbíjení těžkých kapek. Bubnující déšť je tedy proměněn ve stejnoměrné kapání, jež dopadá na půdu jemněji. Konečky listů také umožňují rychlé odstranění vody tak, že ji mohou rychle vypařit a vrátit vlhkost do ovzduší. Kořenové útvary pohltí 95 procent vody, která se dostane na půdu pralesa. Jako nějaká gigantická houba pohlcuje prales jako celek dešťové srážky a pak je pomalu uvolňuje.

Když však nebudou pralesy, déšť spadne ihned a prudce na nechráněnou půdu, a v haldách ji odplaví pryč. Například jen v západní Africe, na Pobřeží slonoviny, dochází na ploše jednoho hektaru mírně nakloněného deštného pralesa každoročně pouze ke ztrátám asi tří setin tuny půdy. Odlesněný, obdělaný pozemek o stejné rozloze ztrácí ročně 90 tun půdy; jako neobdělaný ztrácí 138 tun.

Takové množství ztracené zeminy dělá více, než že jen znehodnocuje půdu pro zemědělství a pastvu. Je ironií, že přehrady, které mají za následek obrovský rozsah odlesňování, se tím samy ničí. Jsou zaplaveny bahnem z řek odlesněných oblastí, rychle se zanášejí a vyřadí z provozu. Pobřežní oblasti a úrodné pozemky jsou také znečišťovány nadměrným nánosem bahna.

Vlivy na podobu deště a počasí jsou ještě katastrofálnější. Řeky, které vytékají z deštných pralesů, jsou většinou po celý rok bohaté na vodu. Kdyby však prales neusměrňoval přítok vody do řek, prudkými lijáky by došlo k rozvodnění řek a poté k jejich vysychání. Nastal by cyklus záplav a období sucha. Charakter deště se může změnit v okolí tisíců kilometrů, vzhledem k tomu, že deštný prales se podílí transpirací téměř na polovině vlhkosti místního ovzduší. A tak tedy mohlo odlesňování přispět jak k záplavám v Bangladéši, tak k obdobím sucha v Etiopii, což v tomto posledním desetiletí způsobilo velké ztráty na životech.

Odlesňování však může mít též nepříznivý vliv na podnebí celé planety. Deštné pralesy byly nazvány zelenými plícemi země, protože pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý a uhlík používají na tvorbu kmenů, silných větví a kůry. Při vypalování pralesa se všechen uhlík dostává do ovzduší. Problém tkví v tom, že následkem lidské činnosti se do ovzduší dostává tolik oxidu uhličitého (jak používáním paliv, tak odlesňováním), že to možná už vyvolalo oteplování planety, tzv. skleníkový efekt, který může způsobit, že roztají polární ledové čepice a stoupne hladina moří, přičemž přímořské oblasti budou zaplaveny.a

A tak není divu, že lidé na celém světě se zajímají o tuto kritickou situaci. Pomáhají? Existuje nějaké řešení? Jaká je naděje v této bezútěšné situaci?

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 20]

Dary deštného pralesa

Máš nyní blízko sebe kousek tropického deštného pralesa? Pomysli jen na některé druhy jídla, které byly nalezeny v první řadě v deštných pralesech: rýže, kukuřice, batáty, manioka (kasava neboli manihot), cukrová třtina, banány, pomeranče, káva, rajská jablíčka, čokoláda, ananasy, avokádo, vanilka, grapefruit, různé druhy ořechů koření a čajů. Celá polovina světové úrody potravin pochází z rostlin deštných pralesů. A to jsou jen některé z potravin.

Vezmi v úvahu léky: alkaloidy z vinné révy se používají před operací jako svalová relaxancia; účinné složky hydrokortizonu mají protizánětlivý účinek, chinin se používá při léčbě malárie, náprstník při poruchách srdce, diosgenin je součástí antikoncepčních přípravků a kořenů ipeky se používá na odkašlávání; to vše pochází z rostlin deštného pralesa. Jiných rostlin se pokusně používá v boji proti AIDS, rakovině, jakož i průjmu, horečnatým stavům, hadímu uštknutí, zánětu spojivek a jiným očním potížím. Není známo, jaké další léčebné prostředky mohly zůstat skryté. Vědci však prozkoumali méně než jedno procento rostlinných druhů deštného pralesa. Jeden botanik si povzdechl: „Ničíme něco, o čem ani nevíme, že to existuje.“

Z těchto mizejících pralesů pocházejí ještě jiné produkty: latex, pryskyřice, vosky, kyseliny, alkoholy, esence, sladidla, barviva, některá vlákna (používaná například v záchranných vestách), žvýkací guma používaná k výrobě žvýkaček, bambus a rákos. To samo o sobě je základem pro obrovský světový průmysl.

[Nákres a obrázek na straně 18]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Úloha pralesa

[Obrázek na straně 19]

Následky odlesňování