Průkopníci v bezkrevní chirurgii u svědků Jehovových
V POSLEDNÍ době se svědkové Jehovovi často dostávali na titulní stránky novin, protože nepřijímají krevní transfúze. Ačkoli hlavní důvod jejich odmítání je biblický, uznává se, že jsou tu také nebezpečí pro tělo. (1. Mojžíšova 9:3, 4; 3. Mojžíšova 17:10 až 12; Skutky 15:28, 29) Kvůli jejich postoji došlo ke konfliktním situacím s lékaři, nemocnicemi a soudy. Dospělým svědkům Jehovovým byly odepřeny chirurgické zákroky, protože odmítají transfúze; jejich děti byly donuceny podřídit se rozhodnutí soudu.
Nyní dochází v náhledech na krevní transfúze k určité změně. Krevní konzervy jsou často infikované. Transfúzemi se přenášejí nemoci a některé z nich jsou smrtelné. Jistým faktorem začala být i chamtivost, protože krev se stala předmětem velkého obchodu a podporuje se její rutinní používání — což v chirurgii přispívá k dalším zbytečným nebezpečím.a Z těchto a jiných důvodů ještě mnoho lidí kromě svědků Jehovových přehodnocuje přijatelnost rutinního používání krevních transfúzí.
V tom všem sehráli svou roli svědkové Jehovovi. Tisíce z nich byly operovány bez použití krve a v mnoha případech se zotavovali ještě rychleji než ti, kteří transfúze přijali. Zkušenosti svědků ukazují, že chirurgové jsou schopni provádět operace s mnohem menšími ztrátami krve a že v některých případech mohou být hodnoty krevního obrazu mnohem nižší, než se kdysi pokládalo za bezpečné. Tyto případy navíc dokládají, že je nyní k dispozici mnoho alternativních metod, které lze využít a kterými se sníží výdaje a odstraní se nebezpečí spojené s transfúzemi. Vítězství svědků Jehovových u soudů také pacientům navrátila právo přijímat nebo odmítat určité lékařské postupy.
Mnohé z toho svědkové Jehovovi dosáhli spoluprací s lékaři a nemocnicemi. V poslední době ve svém světovém ústředí zřídili oddělení nazvané nemocniční informační služba (angl.: Hospital Information Service, HIS). Zástupci tohoto oddělení procestovali řadu zemí v mnoha částech světa, vedli semináře v některých odbočkách Společnosti Strážná věž a zřizovali výbory pro styk s nemocnicemi, jejichž úkolem je jednat s nemocnicemi a lékaři, když pro to vyvstane potřeba. Zástupci HIS také při návštěvě větších odboček zřídili pracoviště nemocniční informační služby, které mají v práci pokračovat i po jejich odchodu.
Na seminářích se výbory školí k tomu, aby jejich členové uměli hovořit s lékaři a zdravotnickým personálem, aby uměli projednat vhodné alternativy ke krevním transfúzím a vysvětlit, že pečlivý a zručný přístup chirurgů může významně snížit ztráty krve. Zástupci HIS nakonec také školí nové členy Výborů pro styk s nemocnicemi tím, že je berou k rozhovorům s lékaři a řediteli nemocnic.
Nejprve se konalo 18 seminářů ve Spojených státech. Poté byly čtyři semináře vedeny v Tichomoří — v Austrálii, v Japonsku, na Filipínách a na Havaji — a posloužily osmi odbočkám Společnosti Strážná věž v těchto oblastech.b V listopadu a prosinci roku 1990 vedli tři členové HIS deset dalších seminářů v Evropě, v Latinské Americe a v karibské oblasti. Následuje zpráva z výsledků těchto seminářů.
Pět seminářů se pořádalo v Evropě — v Anglii, Švédsku, Francii, Německu a Španělsku. Těchto pět seminářů sloužilo dvaceti odbočkám Společnosti Strážná věž a pro práci ve Výborech pro styk s nemocnicemi se na nich vyškolilo více než 1 700 starších.
Jeden francouzský chirurg vyjádřil ocenění pro to, že svědkové Jehovovi svým pevným postojem v otázce krve pomohli k pokroku medicíny na poli bezkrevní chirurgie. Řekl, že žádné jiné náboženství nevyvinulo takové úsilí, aby svým přívržencům pomohlo vyrovnávat se s obtížnými situacemi.
Nejmodernější nemocnice v Madridu zaujala v této otázce ke svědkům velmi nepřátelský postoj. Jedné svědkyni, která potřebovala provést operaci páteře, bylo odepřeno léčení, protože odmítla transfúzi krve. Když nemocnici nechtěla opustit, donutili ji k tomu tím, že jí nedávali jíst a pít. Členové HIS si ale domluvili dvouhodinovou schůzku s ředitelem nemocnice a s přednostou chirurgického oddělení. K čemu to vedlo? Pracovníci nemocnice dali souhlas k provedení operace a vyhnané svědkyni zatelefonovali, aby se vrátila a dala se operovat.
Svědkové v Itálii se ihned po návratu ze semináře setkali s pokusem lékařů vnutit transfúzi jednomu nedonošenému dítěti. Vyjádřili se o tom takto: „S informacemi, které jsme na semináři získali, jsme tuto situaci mohli zklidnit a dítě bylo úspěšně léčeno bez krve.“
Latinská Amerika a karibská oblast
Dalších pět seminářů se konalo v Mexiku, Argentině, Brazílii, Ekvádoru a Portoriku. Těchto pět seminářů sloužilo potřebám třiceti dvou odboček Společnosti Strážná věž.
Ředitel krevní banky města Mexika řekl, že svědkové Jehovovi razili cestu bezkrevní chirurgii a že nyní je v této oblasti dostatek poznatků, takže i ostatní mohou mít užitek z této průkopnické práce. Prohlédl si informační leták HIS, který uvádí alternativní postupy, které se používají pro případy krvácení.c Pak řekl: ‚Rád bych si udělal kopie pro vývěsky v každé nemocnici v městě Mexiku. Požádám lékaře, aby si pro svou informaci pořídili kopii. Když v budoucnosti požádají naši krevní banku o krev, nejdříve je vyzveme, aby si vzali k ruce tento leták, a pak se jich zeptáme: „Použili jste tohle? Vyzkoušeli jste toto?“ Pokud nejdříve nevyzkouší tyto alternativy, nedostanou od nás krev, dokud to neučiní!‘
Ředitel krevní banky v severní Argentině nám také vyšel vstříc. V této oblasti je každý, kdo se přichází léčit do státní nemocnice, povinen postarat se o to, aby někdo z jeho příbuzných nebo přátel předem daroval přinejmenším dvě jednotky krve, jinak je mu léčba odepřena. Svědkové tomu ale vyhovět nemohli, a nemocnice je odmítaly operovat. Poté, co jsme vysvětlili své upřímné přesvědčení o používání krve, ředitel krevní banky se zasadil o to, že tento postup bude změněn, až se budou zásady nově sepisovat. Mezitím budou svědkové, kteří při příjmu do nemocnice ukáží svou kartu „Závazný pokyn o zproštění odpovědnosti pro lékaře“, zproštěni požadavku ohledně darování krve.
V Ekvádoru je jeden přední a vlivný chirurg, který na svědcích Jehovových i ostatních pacientech provedl více než 2 500 chirurgických zákroků bez použití krve. Řekl, že má v plánu začít kampaň na podporu bezkrevní chirurgie v této zemi kvůli mnoha nebezpečím, která pro pacienta představují krevní konzervy.
Po tomto semináři v Ekvádoru se vyjádřil jeden chirurg, který na něm byl přítomen: „Jsou-li tito lidé schopní provádět v medicíně tak kvalitní výzkum, pak to něco vypovídá o jejich studiu Bible a mám pocit, že jejich náboženství stojí za to prozkoumat.“
Vítaná změna postoje byla vidět v Portoriku. Dříve dospělé svědky Jehovovy někdy připoutali k lůžku a transfúze jim byla vnucena; někteří z nich později zemřeli. Zástupci HIS se setkali s viceprezidentem i s právním poradcem pro Sdružení nemocnic v Portoriku; právní poradce byl zároveň administrátorem jedné nemocnice. Ihned po formálním úvodu a ještě před samotným programem HIS se tento právník přihlásil o slovo. K překvapení svědků začal líčit plán na zlepšení práv pacientů v nemocnicích tohoto ostrova a tento plán zahrnoval hlavní body toho, co bylo na pořadu! Požádal také o svolení, aby si mohl pořídit kopie některých informací, které mu byly předány; chtěl je zahrnout v jednom článku připravovaném pro časopis vydávaný sdružením nemocnic.
Výsledky, kterých se dosáhlo ve Spojených státech
Jeden lékař — James J. Riley, který je přednostou chirurgického oddělení ve své nemocnici — učinil významné prohlášení vzhledem k místnímu výboru pro styk s nemocnicemi: „Uvědomuji si, že vy stojíte v čele těch, kdo mají lékařské a právní informace o používání krve.“
V jedné velké nemocnici nedaleko Washingtonu D.C. se výbor pro styk s nemocnicemi sešel se skupinou lékařů a administrativních pracovníků, kteří přislíbili svou podporu a vyjádřili své ocenění za to, „jak se Strážná věž v potřebné chvíli ujímá úkolu, aby přispěla svým lidem na pomoc například tímto podpůrným opatřením“.
Vedoucí oddělení pro péči o pacienty v jedné nemocnici ve Wisconsinu uvedla, že byla o svědcích Jehovových nesprávně informována. Povzbuzovala výbor pro styk s nemocnicemi, aby „informace urychleně předali všem, kteří zajišťují lékařskou péči“.
Jedním z úkolů HIS je odesílat lékařské a právní dokumenty určitým lékařům, nemocnicím a nemocničním a lékařským sdružením. Jeden pracovník nemocnice v Baltimore (Maryland) zabývající se případy, které by pro nemocnici mohly být z právního hlediska rizikové, řekl: „Děkuji vám za rozsáhlé materiály ohledně transfúzí a svědků Jehovových, které jste mi zaslali. Tyto informace budou pro naši nemocnici velkou pomocí při úpravě našeho přístupu v léčbě svědků Jehovových.“
Jen v samotných Spojených státech je na seznamu téměř 10 000 lékařů, kteří jsou ochotní svědkům Jehovovým provádět bezkrevní chirurgické výkony a ordinovat bezkrevní terapie.
Dosud se konalo 32 seminářů a výbory pro styk s nemocnicemi, které se starají o potřeby svědků Jehovových v různých částech světa, byly zřízeny v 62 odbočkách. Tyto výbory jsou nyní připraveny pečovat o milióny svědků Jehovových. A výsledky ukazují, že Jehova opravdu žehná úsilí nemocniční informační služby.
[Poznámky pod čarou]
a Podrobnosti lze nalézt v Probuďte se! z 22. října 1990, angl., strany 2–15.
b Zprávu z těchto zemí si můžete přečíst v Probuďte se! z 8. prosince 1990 v článku nazvaném „Jak překlenout propast mezi lékařem a pacientem z řad svědků Jehovových“.
c Reprodukce tohoto informačního letáku je na straně 10 tohoto časopisu.
[Rámeček na straně 10]
Prevence a zástava krvácení bez krevní transfúze
1. Chirurgická zařízení:
a. Elektrokauter
b. Laser
c. Koagulátor s argonovým paprskem
d. Radiochirurgie s využitím gamma nože
2. Metody a zařízení, jimiž lze lokalizovat a zastavit vnitřní krvácení:
a. Endoskopie k lokalizaci vnitřního krvácení
b. Ohebná odsávací elektroda koagulátoru (J. P. Papp, JAMA, 1. listopadu 1976, strany 2076–9)
c. Arteriální embolizace (JAMA, 18. listopadu 1974, strany 952–3)
d. Řízená hypotenze (dokud krvácení nebude zastaveno)
e. Tkáňová adheziva (dr. S. E. Silvas, MWN, 5. září 1977)
3. Operační a anestetické metody:
a. Hypotenzní anestézie (snížení krevního tlaku)
b. Hypotermie (snížení tělesné teploty)
c. Hemodiluce během operace
d. Zařízení pro odsávání a návrat krve z rány během operace (např. „cell-saver“)
e. Pečlivá hemostáza a operační technika
f. Více členů operačního týmu; sníží se tím operační čas
4. Monitorovací zařízení:
a. Transkutánní kyslíkový monitor
b. Oximetr
5. Látky zvětšující objem:
a. Krystaloidy
1) Ringerův laktátový roztok (E. R. Eichner, Surgery Annual, leden 1982, strany 85–99)
2) Fyziologický (solný) roztok
b. Koloidy
1) Dextran
2) Želatina (Howell, P. J., Anaesthesia, leden 1987, strany 44–8)
3) Derivát škrobu HES (hetastarch)
6. Chemická hemostatika:
a. Avitene
b. Gelfoam
c. Oxycel
d. Surgicel
e. Mnoho dalších přípravků
7. Terapeutika pro nízkou hladinu hemoglobinu:
a. Kyslík
b. Hyperbarická kyslíková komora (Hart, G. B., JAMA, 20. května 1974, strany 1028–9)
c. Železitý dextran (Dudrick, S. J., Archives of Surgery, červen 1985, strany 721–7)
d. Kyselina listová
e. Erytropoetin — podporuje tvorbu krve v kostní dřeni
f. Anabolické steroidy, např. Decadurabolin, syntetický růstový hormon
g. Vitamín B-12, nitrosvalová injekce
h. Vitamín C
i. Vitamín E (zvláště pro novorozence)
8. Vnější opatření:
a. V případě krvácení:
1) Přímý tlak
2) Sáčky s ledem
3) Úprava polohy těla
(např. zdvihnutím poraněného údu se krvácení zpomalí)
b. V případě šoku:
1) Přiložit na nohy tlakové obvazy
2) Protišokové kalhoty
3) Zvednout obě nohy, aby se udržel krevní tlak
9. Léčiva pro pacienty, kteří mají potíže s krví:
a. DDAVP, desmopressin (N. L. Kobrinsky, Lancet, 26. května 1984, strany 1145–8)
b. Epsilon-aminokapronová kyselina (S. I. Schwartz, Contemporary Surgery, květen 1977, strany 37–40)
c. Vitamín K
d. Bioflavonoidy (americký Physician’s Desk Reference)
e. Salicylan carbazochromu
f. Kyselina tranexamová (Transfusion Medicine Topic Update, květen 1989)
g. Danazol
10. Další podněty:
a. Mírné snížení krevního tlaku na hodnotu 90–100 mm sloupce rtuti může pomoci zastavit krvácení z proříznuté tepny, takže se krev bude přirozeně srážet
b. Pravidlo, že k operaci je zapotřebí minimálně 10g hemoglobinu, nemá platné vědecké opodstatnění
c. Pacienti přežili i operace při hladině hemoglobinu 1,8 (Anaesthesia, 1987, ročník 42, strany 44–8)
d. Nízká hladina hemoglobinu vede k nízké viskozitě krve, čímž se zase snižuje zatěž srdce a zlepšuje se perfúze a okysličování tkání