Pozorujeme svět

Odpadu přibývá

Vojáci, kteří střeží polskou hranici, si v těchto dnech dávají pozor na nový druh invaze — na zahraniční odpad. List The Washington Post uvádí, že v roce 1992 polské úřady zadržely na hranicích asi 1332 nežádoucích zásilek odpadu ze západní Evropy. V první polovině roku 1993 počet těchto zásilek prudce stoupl o 35 procent. V mnoha západních zemích je nyní likvidace nebezpečného odpadu tak nákladná, že se vyplatí posílat tento odpad do méně rozvinutých zemí, kde je snad obtížnější prosadit zákony o životním prostředí. Například dvě americké metalurgické společnosti byly usvědčeny z toho, že do zásilky hnojiv, která byla poslána do Bangladéše, přimíchaly 1000 tun toxického prachu z tavicí pece. Některý odpad je dokonce označován jako dobročinné dary. Představitelé celní správy v Polsku uvádějí, že běžně dostávají zásilky, které jsou vydávány za zdravotnickou pomoc z Austrálie, z Evropy a ze Spojených států. Místo toho tyto zásilky obsahují odpad, například injekční stříkačky, spodní prádlo a toaletní potřeby — to vše použité a znečištěné.

Časopis pro rozvedené

Majitel jednoho vydavatelství časopisů ve Francii zjistil, že rozvody, jejichž počet je šokující, by mohly být dobrou příležitostí pro obchodní činnost. Začal tedy vydávat časopis s názvem Rozvod. Fejetonista, který píše pro Bulletin vycházející v Sydney (Austrálie), poznamenává, že časopis Rozvod otiskuje zejména „sloupky s radami právníků a psychologů, tipy pro ženy, které se po uzavření manželství snaží najít své první zaměstnání, a — pro odvážné — rady, jak znovu začít s někým chodit“. Jedním námětem, kterým se však časopis zjevně nezabývá, je usmíření manželů. Fejetonista podotýká: „Pokud člověk hledá radu, jak urovnat pošramocený vztah, měl by se po ní poohlédnout jinde.“ Ano, hledejte radu ve spolehlivém Božím slově, Bibli.

Venezuelský kolibřík v nebezpečí

Dvaceti osmi různým druhům kolibříků hrozí ve Venezuele vyhubení. Některé tyto druhy se nevyskytují nikde jinde na světě. Domovem kolibříků je americký kontinent — žijí od Aljašky až po Argentinu a Chile. Jejich hmotnost se pohybuje od dvou do devíti gramů. Nejmenší je kolibřík čmelákový, který měří asi 5 cm, a největší je kolibřík velký, který měří 21 cm. Čím je hubení kolibříků ve Venezuele způsobeno? Nějakou nemocí nebo nějakým dravcem? Nikoli. Carta Ecológica, informační bulletin vydávaný naftařskou společností Lagovén, odhaluje, že hubení kolibříků je zaviněno odlesňováním — systematickým ničením přirozeného prostředí tohoto ptáka. Toto malé, okouzlující duhově zbarvené zvířátko je zkrátka jednou z mnoha obětí toho, jak člověk bezohledně ničí deštné pralesy.

Škodlivý zvyk postaven mimo zákon

Podle zprávy v časopise Asiaweek vydala pákistánská vláda nařízení, že podobně jako na krabičkách cigaret musí být i na krabičkách s betelovými ořechy vytištěno upozornění, že žvýkání betelových ořechů škodí zdraví. Časopis také upozorňuje na to, že miliony lidí v jižní Asii jsou závislé na pan masala — směsi betelových ořechů, různých silic a dalších přísad, které jsou zabaleny do betelového listu. To se žvýká. V Indii již byla na krabičkách s betelovými ořechy vytištěna varování před škodlivými účinky na zdraví, a to kvůli zprávám, že žvýkání betelových ořechů může mít souvislost s rakovinou úst. A jsou známy případy, kdy se betelovými ořechy zadusily děti. Nové pákistánské zákony budou zakazovat prodej betelových ořechů dětem mladším pěti let.

Zvětšuje se úloha prarodičů

Studie, které byly provedeny ve Spojených státech, ukazují, že prarodiče, zvláště pak babičky, hrají v životě svých vnoučat stále větší úlohu. Národní ústav pro výzkum stárnutí provádí studii, ze které vyplynulo, že 69 procent lidí, kteří se narodili v letech 1931 až 1941, jsou prarodiči; asi 44 procent z nich tráví ročně více než 100 hodin péčí o svá vnoučata. The Wall Street Journal uvádí, že tito prarodiče stráví s dětmi v průměru 659 hodin, což odpovídá 82 dnům po osmi hodinách. Ženy, které byly do této studie zahrnuty, strávily péčí o svá vnoučata v průměru 15 až 20 hodin týdně. Pravděpodobnost, že budou pečovat o svá vnoučata, byla u žen 2,5krát vyšší než u mužů.

Otcové mimo domov

Podobně jako ve zbývajících částech světa, ani v Japonsku už rodinná pouta nejsou tak docela tím, čím bývala kdysi. List The Daily Yomiuri nedávno uvedl, že v Japonsku je asi 481 000 mužů, kteří jsou kvůli přesunům v zaměstnání nuceni žít odděleně od rodiny. Toto číslo je o 15 procent vyšší než před pěti lety. Čeká se, že se ještě zvýší, protože problémy spojené s hledáním bydlení a školy se stále zhoršují. The Daily Yomiuri v souvislosti s tímto problémem uveřejnil výsledky průzkumu u studentů základních a středních škol. Čtyřicet tři procent mladých lidí uvedlo, že se svým otcem vůbec nemluví. Značný počet studentů — 18,4 procenta — řekl, že si nepovídají se svou matkou.

Změny v argentinských rodinách

List Clarín, který vychází v Buenos Aires, uvádí, že nedávné studie odhalily závažné změny ve struktuře a způsobech chování argentinských rodin. List psal o modelové rodině — rodině, která je velká, sjednocená, která ve volných dnech nebo večer společně jí —, a v této souvislosti uvedl: „Mnoho lidí by dnes řeklo, že takové modelové rodiny jsou jen jako vybledlá fotografie, jako utopie minulosti, která se odráží v představách.“ Statistika uveřejněná v knize La familia en la Argentina (Rodina v Argentině) od Susany Torradové ukázala, že počet neúplných rodin v Argentině, jichž je dnes asi 1 200 000, v uplynulém desetiletí vzrostl asi o 60 až 80 procent. Nemanželské děti dnes tvoří více než 36 procent všech narozených dětí — od roku 1960 to je nárůst téměř o 30 procent. Dotazníková akce dále ukázala, že třetina dotázaných lidí ve věku od 20 do 34 let není přesvědčena, že manželství je svazek na celý život.

Slovník dětí

Jedna studie v Itálii odhalila, že o nepříjemných realitách současného světa vědí děti možná více, než si dospělí všeobecně připouštějí. Jistý tým z italského Národního výzkumného centra zkoumal přes 5000 písemných prací, které napsali školáci ve věku od šesti do deseti let. List La Repubblica uvádí, že „téměř nereálný, poklidný svět bez problémů“, který je jim předkládán, „děti neoklame“. Vyplynulo to ze srovnání slovníku dětí, který tvořilo 6000 slov, s tím, co pro děti napsali dospělí. List dodává: „[Děti] přesně vědí, co jsou to ‚drogy‘, ‚AIDS‘ a ‚znásilnění‘.“ Výzkumníci říkají, že „svět dětských literárních děl je zřejmě vyspělejší a aktuálnější než to, co jim ke čtení“ připravují dospělí, poznamenává list Corriere della Sera.

Lákání lidí

V jednom evangelickém kostele v Marylandu (USA) našli nový způsob, jak nalákat lidi dovnitř. Jednu nedávnou neděli dostalo prvních 125 lidí, kteří přišli do kostela, 10 dolarů. Měli tam pouze sedět po celou dobu mše, která trvala 75 minut. Na programu mše byla dramatická scénka a zpívání doprovázené light-rockovou skupinou. Jak uvedl Associated Press, zástupce ředitele pro služební záležitosti, který působí v tomto kostele, řekl: „Mnoho lidí si stěžuje, že církve vždycky chtějí peníze, a proto tito lidé do kostela nechodí. Napadlo nás: ‚Proč bychom se neosmělili a peníze lidem nedali?‘“ Zpráva říká, že většina lidí peníze přijala, i když mnozí z nich tvrdili, že je později vrátí. Peníze si nechalo 32 osob.

Užitečné staré kontejnery

Jistá přepravní společnost v Jižní Africe našla důmyslné využití pro velké přepravní kontejnery. Ty, které jsou pro přepravu těžkého zboží už příliš opotřebované, nevyhodí uvedená společnost jako pouhý kovový šrot. Když se totiž dvě takové velké kovové konstrukce spojí dohromady, vznikne dostatečně velká školní třída. Jedna strana každého kontejneru se samozřejmě musí odstranit a na zbývajících stranách je třeba doplnit okna a dveře. Staré kontejnery mohou také sloužit jako domy, obchody, nemocnice a knihovny. Časopis African Panorama uvádí, že v jednom případě „ze šestnácti upravených kontejnerů vzniklo osm prostorných tříd pro více než 1000 žáků“. Dosud bylo chudým jihoafrickým obcím poskytnuto přes 1000 kontejnerů. Společnost, která dává staré kontejnery k dispozici, však své zásoby již téměř vyčerpala. Žádá o pomoc další mezinárodní přepravní společnosti, kterým staré kontejnery přebývají.

Atrofie mozku

Nadměrná, léta trvající konzumace alkoholu a tuků nejen přispívá k ochablosti, ale také působí, že se zmenšuje mozek. Uvádí to jedna studie, kterou provedla skupina výzkumníků z univerzitní lékařské fakulty ve městě Akita v Japonsku. V průběhu uplynulých sedmi let vyšetřila tato skupina metodou zobrazování pomocí magnetické rezonance 960 osob a zjistila, že u 58 procent osob, které jsou závislé na alkoholu, vznikla atrofie mozku. Mezi lidmi, kteří mají hyperlipidemii — vysokou hladinu lipidů (tuků) v krvi —, se taková atrofie projevila u 41 procent osob ve věku čtyřiceti až padesáti let a u 55 procent osob nad šedesát let. Časopis Jomiuri Šimbun píše, že u 80 procent osob, které měly atrofii, byly pozorovány příznaky demence. Docent Ikuo Naemura z uvedené výzkumné skupiny varuje: „K atrofii mozku dochází pomalu, ale jistě. Je důležité vyhýbat se nadměrnému pití alkoholu a nadměrné konzumaci tučných jídel.“