Potýkám se s endometriózou
VYPRÁVÍ DEBORA ANDREOPOULOSOVÁ
HNED na začátku musím říci, že nejsem ten typ ženy, která se neustále zaměřuje na své zdraví. Nenechám se vykolejit tím, když mě tu a tam někde píchne. Snažím se brát život takový, jaký je. Některé dny jsou dobré a jiné špatné.
Během dospívání jsem se však začala potýkat se silnou bolestí. V obtížných dnech během menstruace jsem často měla ostrou bolest ve vaječnících a také bolesti hlavy, průjem, závratě, nevolnost a bolesti v kříži. Někdy jsem měla několik těchto příznaků najednou. Potom jsem zjistila, že mi pomáhá cvičení a odpočinek, ale bylo obtížné najít si na to čas.
Bolest je individuální záležitost. Nelze ji změřit a ne vždy ji můžete přesvědčivě popsat jiným lidem. Zmíněné příznaky mě někdy tak vyčerpaly, že jsem strávila celý den v posteli, anebo jsem si vzala léky proti bolesti a přinutila jsem se vstát a něco dělat. Narušovalo to moji schopnost pracovat a vést normální život. Byla jsem velmi sklíčená. Měla jsem pocit, že něco není v pořádku. Při běžných zdravotních prohlídkách mě však lékaři uklidňovali, že vše je v pořádku.
Po třicítce se tyto příznaky zhoršily. Bez zjevné příčiny se objevovala a mizela pálivá bolest. Silné bolesti mě budily uprostřed noci. Jednou jsem spala za celý týden jen několik hodin. Navíc jsem občas řadu dnů mívala zvýšenou teplotu. Nakonec jsem užívala analgetika proti různým bolestem, spasmolytické tablety na střeva, tablety na žaludek a tablety a masti na záda.
Mistrovské mimikry
Příznaky, které mě sužovaly, mohly být přisuzovány řadě známých chorob. Měla jsem příznaky migrény, pánevních srůstů, dysmenorey (menstruačních křečí), dráždivého tračníku či zánětu tlustého střeva a žaludku. Většinu bolestí jsem přičítala menstruačním křečím, ale tehdy jsem nevěděla, že jejich intenzita se obvykle velmi liší od bolestí, které mám já.
Bylo mi řečeno, že těžká menstruace a bolesti nejsou nic neobvyklého a že příčinou by mohla být dědičnost, nedostatek pravidelného cvičení, dlouhotrvající práce v kanceláři, hormonální problémy, únava, stres a také skutečnost, že je mi přes třicet a neměla jsem dítě. Jeden lékař mi dokonce řekl, že všechny moje příznaky jsou projevem dobrého zdraví!
A co další zneklidňující příznaky? Vyčerpanost byla přisuzována tvrdé práci a stresu. Horečka byla přičítána únavě. Bolesti ve střevech a problémy se žaludkem byly připisovány stresu a špatnému jídelníčku. A bolesti v zádech měly být od páteře a špatného držení těla. Zdálo se tedy, že pro všechno je nějaké vysvětlení. Faktem ale bylo, že jsem se cítila opravdu hrozně.
Konečně správná diagnóza
V dubnu 1998 jsem byla na ultrazvukovém vyšetření, ale podle výsledků byly vaječníky v pořádku. Během následujících čtyř měsíců se moje zdraví dále zhoršovalo. Rozhodla jsem se jít k lékaři. Naordinoval mi opět ultrazvukové vyšetření a zjistil, že vedle dělohy je cosi velmi velkého. Potom mě poslal ke gynekologovi. Gynekolog potvrdil, že vedle dělohy mám buď jednu velmi velkou cystu, nebo skupinu cyst měřících 10krát 12 centimetrů — bylo to tak velké, jako bych byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. A gynekolog pak pojal podezření, že příčinou mých problémů je endometrióza.
Zpočátku jsem byla zmatená. O endometrióze jsem nevěděla skoro nic. Měla jsem mnoho otázek. Co je příčinou této choroby? Jak ovlivní můj život? Další pocit, který mě zaplavil, však byla úleva. Mnoho let jsem byla v chapadlech bolesti. Po opakovaných vyšetřeních, kdy se nenašlo uspokojující vysvětlení ani žádná léčba, která by přinesla úlevu, jsem se skutečně cítila bezmocná a deprimovaná a dospěla jsem tak daleko, že jsem se obviňovala z přehnané reakce na normální, každodenní bolest. Říkala jsem si, že intenzita bolesti je jen v mých představách. Nyní však bylo pro všechny tyto záhadné příznaky vysvětlení.
Příčiny nemoci a možnosti léčby
Lékař mi navrhl, abych v nejbližších dnech podstoupila operaci — cysta či cysty by mohly každou chvíli prasknout. Před zákrokem jsme se však s manželem rozhodli tuto diagnózu prozkoumat a o neznámé nemoci, které se říká endometrióza, zjistit co nejvíc.
Dověděli jsme se, že podle některých odhadů má endometriózu až 30 procent žen v reprodukčním věku. Příčina této nemoci není známa. Podle jedné teorie se při menstruaci část menstruační tkáně pohybuje opačným směrem a dostane se přes vejcovody do břicha, kde potom roste. Podle jiné teorie se endometriální tkáň z dělohy dostane do jiných částí těla lymfatickým systémem nebo krevním řečištěm. Genetická teorie předpokládá, že v určitých rodinách se endometrióza může přenášet geny nebo že u některých žen se mohou vyskytnout faktory, kvůli kterým jsou k této nemoci náchylné. Podle jiných teorií endometriózu způsobují toxiny a dioxiny v našem znečištěném životním prostředí.
Bylo nám řečeno, že každý případ endometriózy je jiný. Konkrétní povaha nemoci je dána tím, v jakém místě jsou implantáty endometria, jak hluboko pronikají do tkáně a jaký je jejich celkový rozsah. Dověděli jsme se, že i ten nejmenší implantát může působit ochromující bolest, když dráždí nějaký nerv ležící v jeho blízkosti.
Někteří lékaři jsou přesvědčeni, že nejzazším a trvalým řešením je odstranění dělohy a vaječníků. Než se však přistoupí k tomuto řešení, je možné užívat hormony, aby se na co nejdelší dobu zastavila ovulace. Někdy může endometrióza ustoupit během léčení a někdy její projevy vymizí i na řadu měsíců či let po léčbě. V některých případech se také doporučuje odstranit nebo zničit nežádoucí tkáň šetrným operativním výkonem — ať již klasickým způsobem nebo laparoskopicky —, a příznaky tak mohou ustoupit.
Operace a nové vzplanutí nemoci
V mém případě se zdála být nejvhodnější tato poslední varianta. Byla jsem překvapena, když mi po operativním vyjmutí cyst lékař řekl, že operací se všechny moje zdravotní problémy nevyřeší. Řekl mi, že mám-li přes budoucí zhoršení zdravotního stavu žít tak plně, jak to jen bude možné, budu potřebovat naději a budu se muset se svou situací smířit. Ujistil mě, že je ochoten kdykoli mi pomoci.
Lékař řekl, že bych každé tři měsíce měla chodit na ultrazvukové vyšetření vaječníků a měla bych počítat s tím, že podle okolností budu muset čas od času brát léky. Doporučil mi, abych ihned začala brát hormon stimulující gonadotropiny. Tím se v podstatě zastavilo uvolňování hormonů stimulujících funkci vaječníků a dostala jsem se do umělé menopauzy. Tento lék se může brát pouze šest měsíců, protože by mohl způsobovat řídnutí kostí nebo další změny, jež jsou s menopauzou spojeny.
Přibližně za jeden a půl měsíce po skončení léčby jsem opět cítila bodavou bolest. Četla jsem o tom, jak často se endometrióza znovu vrací, a snažila jsem se připravit na další vzplanutí nemoci. Nečekala jsem však, že to bude tak brzy. Ultrazvukové vyšetření ukázalo, že nyní mám velkou cystu na levém vaječníku. Okamžitě jsem začala po dobu jednoho týdne brát doporučené léky a bolesti se zmírnily. Po několika měsících tato cysta zmizela. Za rok se však objevila jiná cysta. Každopádně musím být po zbytek života ve střehu a pod lékařským dohledem.
Vzhledem k tomu, že endometrióza je onemocnění hormonálního a imunitního systému, kromě léků mi pomáhají udržovat tělesnou rovnováhu ještě další věci. Musela jsem upravit jídelníček, to znamená, že jím více čerstvé zeleniny a hodně ovoce, ale také vitaminy, a omezila jsem příjem kofeinu. Více cvičím a více času věnuji odpočinku. To vše mi pomáhá zmírnit vedlejší účinky léčby a posílit tělo.
Během svého trápení jsem si velmi cenila a cením toho, že manžel mi je oporou a projevuje mi láskyplné pochopení. Navíc moji spolupracovníci — vesměs dobrovolní pracovníci v řecké odbočce Watch Tower Society — mě podporují, a to mě hřeje u srdce. Především však čerpám sílu ze svého osobního vztahu k Jehovovi, který ‚nás podporuje na pohovce v nemoci‘. (Žalm 41:3)
[Rámeček a obrázek na straně 10]
Komunikujte!
Nemoc a bolest mohou působit v každém vztahu napětí. Současně však umožňují, aby se vztah prohluboval. Když se zdá, že nemoc je nekonečná, může se chování nemocného člověka velmi změnit. To může být pro všechny členy rodiny a zvláště pro manželského partnera náročné. Místo aby se manželská dvojice vzdala, měla by se snažit rozvíjet a používat své komunikační schopnosti — partneři by neměli druhému ukvapeně něco vyčítat, ale měli by ochotně odpouštět.
Žena trpící endometriózou by si měla uvědomit, že celý menstruační cyklus je pro muže něčím cizím a že její stav pro něj může být zcela nepochopitelný. Pokud však je manžel důkladně seznámen s celým problémem, může mít větší pochopení. Uvádíme několik podnětů pro pacientky:
◼ Manžel nemůže číst vaše myšlenky; řekněte mu, jakou bolest cítíte a kde
◼ Zvolte si lékaře, který vás i vašeho manžela poučí o endometrióze a který bude v případě potřeby ochoten věnovat vám nějaký čas navíc
◼ Říkejte manželovi o tom, jak se vaše pocity mění — včetně pozitivních změn!
◼ Požádejte ho, aby si o této nemoci něco přečetl
[Rámeček a nákresy na straně 11]
Co je endometrióza?
Endometrióza dostala název podle endometria — vrstvy buněk, které lemují uterus (dělohu). Endometrióza je stav, kdy se tkáň podobná endometriu objevuje na různých místech mimo dělohu. Tato tkáň se může objevit na blízkých orgánech, jako jsou vaječníky, močový měchýř či střeva, a v některých případech se může vyskytovat v celé pánevní dutině.
Endometrióza sice znamená abnormální růst tkáně, ale obvykle není zhoubná. To, co je na endometrióze nenormální, není tkáň jako taková, ale to, že se vyskytuje mimo dělohu. Endometriální tkáň v děloze pomáhá během těhotenství vyživovat vyvíjející se plod. U žen, které nejsou těhotné, je tato tkáň během menstruace vyloučena z těla.
Endometriální tkáň, která je mimo dělohu, však z těla odejít nemůže. Výsledkem je vnitřní krvácení, rozklad krve a tkáně, jež se odloučila z mimoděložních implantátů endometria, zánět okolní oblasti a vznik jizevnaté tkáně. Dalšími komplikacemi — podle místa, kam se část implantátu endometria dostala — mohou být srůsty, krvácení nebo neprůchodnost střeva, poruchy funkce močového měchýře a protržení těchto implantátů, což může vést k šíření nemoci. Příznaky se mohou časem zhoršovat, i když někdy dochází k cyklickému ústupu a návratu příznaků.
[Nákresy]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Vejcovody
Děloha
Vaječníky
Endometrium (buňky lemující stěnu dělohy)
Implantáty endometria se každý měsíc rozpadnou a krvácejí, ale nemohou být vyloučeny z těla
Srůsty na vaječnících
Endometriální implantáty
Endometriální implantáty
[Rámeček a obrázek na straně 12 a 13]
Je to „nějaká zvláštní ženská nemoc“?
Dopisovatel Probuďte se! chtěl zjistit více o duševním i citovém dopadu endometriózy, a proto se obrátil na Mary Lou Ballwegovou, která je prezidentkou Společnosti pro endometriózu v Milwaukee ve státě Wisconsin. Uvádíme výňatek z tohoto rozhovoru.
Jaký citový dopad má endometrióza na ženy?
Hodně záleží na tom, jak se nemoc v danou dobu projevuje. Dospívající dívky to po citové stránce může poměrně dost ničit. Dívky nedokážou plně pochopit, o co se jedná, obzvláště proto, že obvykle ještě není stanovena diagnóza jejich potíží. Také jsou na tyto otázky velmi citlivé. Nechtějí o tom mluvit s rodiči ani s nikým jiným. A tak tyto dívky mohou dospět k závěru, že nejsou tak silné či schopné jako ostatní lidé. Často mají potíže se zvládáním školy a trpí jejich společenský život. Víme o mnoha dívkách, které kvůli tomu odešly ze školy. Každý týden slyšíme nejméně o jedné dívce, která kvůli těžkým zdravotním problémům souvisejícím s endometriózou nezvládá školu.
Jak je to s vdanými a se staršími ženami?
Bolest může být pro manželství pohromou, zvláště když diagnóza potíží ženy není stanovena. Jakmile je známa diagnóza, manžel může s manželkou spolupracovat, protože vědí, o co se jedná. Potom je naděje, že mohou společně najít způsob, jak se účinkům této nemoci bránit. Jestliže však stav ženy není diagnostikován správně, je to skutečně hrozné. U nás pracuje jedna žena, které lékař před jejím manželem řekl, že všechny příznaky jsou jen v její mysli. Manžel uvěřil lékaři a nyní jsou rozvedeni. Tento nedostatek pochopení je největším problémem. Když přijdete domů a řeknete členům rodiny, že máte nějakou chronickou chorobu, například roztroušenou sklerózu, pravděpodobně se setkáte s určitým soucitem a s podporou. Když ale přijdete domů a řeknete jim, že máte endometriózu, tak se zeptají, co to vlastně je. Pro ně je to nějaká zvláštní ženská nemoc, o které nikdo nechce mluvit. Možná vám ani trochu nepomohou.
Jakou pomoc podle vás může poskytnout manžel, děti a rodiče ženě, která má endometriózu?
Myslím si, že především musí ženě i tomu, co se s ní děje, věřit. Měli by se snažit nabídnout jí takovou pomoc, jakou by poskytli při jakémkoli jiném zdravotním problému. Hodně dělá to, když si o dané nemoci přečtou všechno, co je dostupné. Jakmile víte o nemoci víc, můžete chápat nejen její projevy, ale také vedlejší účinky některých léků. Navíc si myslím, že ve většině společností na celém světě vzniklo určité tabu — mluvit o biologii ženy vyvolává rozpaky. To je skutečně smutné. A tak si myslím, že to nejtěžší, před čím stojí lidé na celém světě, je pravděpodobně změna jejich postoje k tomu, co to znamená být ženou.
[Obrázek]
Mary Lou Ballwegová