Proč stárneme?

„Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti.“ (JOB 14:1, EKUMENICKÝ PŘEKLAD)

MOŽNÁ se domníváte, že všechno živé se nutně musí opotřebovávat. Jsou-li auta a vysavače používány denně, časem přestanou fungovat. Snadno tudíž můžeme předpokládat, že podobné je to i se živočichy — stárnou a umírají. Avšak profesor zoologie Steven Austad o tom říká: „Živé organismy se velmi liší od strojů. Základní vlastností živých organismů je totiž jejich schopnost regenerace.“

Způsob, jakým se naše tělo hojí po zranění, je jistě podivuhodný, avšak jeho schopnost pravidelně se regenerovat je v určitých ohledech ještě podivuhodnější. Zamysleme se například nad našimi kostmi. „Na první pohled se zdá, že s kostní tkání se vůbec nic neděje. Ve skutečnosti je to však živá tkáň, v níž během dospělosti ustavičně probíhá proces destrukce a regenerace,“ vysvětluje časopis Scientific American. „Díky této přestavbě máme každých deset let v podstatě zcela novou kostru.“ Jiné části našeho těla se obnovují častěji. Některé buňky v kůži, játrech a ve střevech jsou nahrazovány novými téměř denně. Každou sekundu se v našem těle vytvoří asi 25 milionů nových buněk, které vystřídají ty staré. Kdyby k tomu nedocházelo a všechny části těla by nebyly trvale obnovovány, zestárli bychom již během dětství.

Skutečnost, že lidské tělo se neopotřebovává, se ukázala být ještě pozoruhodnější, když biologové začali studovat složení živých buněk. Každá nová buňka musí obsahovat přesnou kopii naší DNA — tedy většinu informací potřebných pro vznik jakékoli buňky v těle. Představte si, kolik kopií DNA muselo vzniknout nejen za dobu vaší existence, ale od začátku lidského života obecně. Abychom pochopili, jak je to úžasné, přirovnejme si tento proces ke kopírování nějakého dokumentu. Z jedné kopie se pak udělá další a z ní zase další. Jestliže se to zopakuje mnohokrát, kvalita kopie bude čím dál horší. Nakonec text nebude vůbec čitelný. Kvalita naší DNA se naštěstí při opakovaném dělení buněk nijak nezhoršuje. Proč? Protože v buňkách našeho těla je řada mechanismů, které napravují chyby vzniklé při kopírování DNA. Kdyby to tak nebylo, lidstvo by už před dlouhou dobou přestalo existovat.

Vzhledem k tomu, že všechny části našeho těla — od velkých až po ty nejmenší — jsou neustále nahrazovány nebo opravovány, nelze stárnutí plně vysvětlit opotřebováváním. Řada tělesných systémů se po celá desetiletí obnovuje, a to různými způsoby i rychlostí. Proč potom zhruba ve stejnou dobu všechny přestávají plnit svou funkci?

Je stárnutí naprogramováno?

Proč kočka domácí žije 20 let, kdežto stejně velká vačice virginská jenom tři roky?a Proč se netopýr dožívá 20 nebo 30 let, kdežto myš jenom tří? Proč želva sloní žije až 150 let, kdežto slon jenom 70? Tyto odlišnosti v délce života nelze vysvětlit faktory, jako je strava, váha těla, velikost mozku nebo rychlost metabolismu. The Encyclopædia Britannica uvádí: „Pokyny, jež určují délku života, kterou daný druh nemůže překročit, jsou vestavěny v genetickém kódu.“ Maximální délka života je tedy zapsána v našich genech. Čím je ale způsobeno, že když se toto období chýlí ke konci, všechny tělesné funkce začnou vypovídat službu?

Molekulární biolog dr. John Medina napsal: „Zdá se, že existují jakési záhadné signály, které se v určitou dobu objeví a dají buňce pokyn, aby svou normální funkci přestala vykonávat.“ Dále uvedl: „Existují geny, které dokážou říct buňkám, a potažmo celému organismu, aby zestárnul a zemřel.“

Naše tělo lze přirovnat k firmě, která po celá desetiletí prosperuje. Najednou však manažeři přestanou přijímat a školit nové pracovníky, opravovat či kupovat nové stroje a také udržovat budovy. Brzy začne celý podnik chátrat. Proč ale všichni tito manažeři změnili postup, který se osvědčil? To je stejná otázka, před kterou stojí biologové zabývající se studiem stárnutí. Kniha The Clock of Ages (Hodiny věku) říká: „Jednou z největších záhad ve výzkumu stárnutí je otázka, proč se buňky přestanou dělit a začnou umírat.“

Lze stárnutí zabránit?

Stárnutí bylo označeno za „nejkomplexnější biologický problém“. Po desetiletích usilovného zkoumání věda nedokázala odhalit příčinu stárnutí, natož mu zabránit. V roce 2004 časopis Scientific American publikoval varování, které vydalo 51 vědců zabývajících se problematikou stárnutí. Uvádí se v něm: „V současnosti neexistuje na trhu žádný prostředek, kterým by bylo možné zpomalit, zastavit nebo zvrátit stárnutí lidí.“ Je jasné, že vyrovnaná strava a cvičení mohou prospět zdraví a snížit riziko předčasné smrti v důsledku nemoci, avšak neexistuje nic, co by dokázalo stárnutí zpomalit. Tyto závěry nám připomínají Ježíšova slova, která jsou zapsána v Bibli: „Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?“ (Matouš 6:27)

Pokrok v této oblasti shrnuje dr. Medina takto: „Především ani nevíme, proč vlastně stárneme. . . . Před několika desetiletími jsme vyhlásili válku rakovině, ale dosud jsme žádnou léčbu nenašli. A proces stárnutí je nesrovnatelně komplikovanější než mechanismy vyvolávající rakovinu.“

Výzkum vede ke klíčovému závěru

Výzkum týkající se toho, jak živé organismy fungují a proč stárnou, však přece jen vyhlídku na dlouhý život úplně nezmařil. Někteří vědci díky svému výzkumu jednoznačně dospěli k závěru, který je pro pochopení stárnutí klíčový. Molekulární biolog Michael Behe píše: „V posledních čtyřiceti letech moderní biochemie odhaluje tajemství buňky. . . . Výsledkem tohoto hromadícího se úsilí o prozkoumání buňky — o prozkoumání života na molekulární úrovni — je hlasité, jasné, pronikavé volání ‚účelné uspořádání!‘.“ Živé organismy někdo uspořádal promyšleným způsobem. Behe pochopitelně není první, kdo k takovému závěru dospěl. Starověký žalmista, který se zamýšlel nad stavbou lidského těla, napsal: „Jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň.“ (Žalm 139:14)

Pokud je všechno živé vytvořeno promyšleně, potom vzniká velmi zajímavá otázka. Opravdu Bůh, který je Tvůrcem všeho, vymezil lidem stejnou délku života, jakou mají mnohá zvířata? Anebo chtěl, aby lidé žili déle?

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 6]

‚Jsme podivuhodně uděláni‘

[Obrázek na straně 4 a 5]

Je stárnutí způsobeno opotřebováním?

[Podpisek obrázku na straně 6]

DNA: Foto: www.comstock.com